„To se jim ale líbit nebude.“ Drážní inspekce popsala, jak mohla Správa železnic zabránit srážce vlaku se štěrkem
Drážní inspekce konstatovala, že se ztratilo zbytečnou diskuzí několik desítek sekund. Ty chyběly pro včasné zastavení provozu.
Jednou z příčin loňského nárazu jednotky Stadler Flirt společnosti Leo Express do kamenů na kolejích u Třebovic na hlavním koridoru mezi Českou Třebovou a Zábřehem na Moravě bylo i selhání zaměstnanců Správy železnic.
Vyplývá to ze závěrečné zprávy o události, kterou zveřejnila Drážní inspekce. Podle vyšetřovatelů totiž nezastavili včas provoz, i když o překážce věděli.
K události došlo loni v květnu, při mimořádné události nebyl nikdo zraněn. U trati se převrátil nákladní automobil se štěrkem, který skončil v kolejišti. Škoda na jednotce byla nakonec přes téměř jedenáct milionů korun.
Nehoda podle Drážní inspekce odhalila i systémový problém. Chybí spolehlivý a korektní systém rychlé a efektivní elektronické orientace na operačních střediscích Integrovaného záchranného systému (IZS) pro generování cílených kontaktů na zaměstnance provozovatele dráhy, kteří jsou schopni zastavit provoz při vzniku ohrožení bezpečnosti drážního provozu v prostoru dráhy, mimo železniční přejezdy.
Řidič se vyhýbal protijedoucímu autu
Podle závěrečné zprávy začal strojvedoucí brzdit v rychlosti 119 km/h, zastavil za 358 metrů. Nákladní auto se převrátilo kvůli tomu, že si jeho řidič najel více k pravé krajnici silnice vedoucí podél trati. Chtěl se vyhnout nákladnímu auto v protisměru. „Najel více k pravé krajnici, aby zabránil střetu zrcátek. Jak pohnul volantem zpět doleva, tak se mu pohnula náprava více doprava, a tím se návěs strhl po nezpevněné krajnici. Snažil se co nejvíce zpomalit a udržet auto na silnici. To se nepodařilo, neboť tam byl velký sráz, a tím se návěs strhl a převrátil a s ním i celá kabina,“ uvádí se v policejním záznamu o podání vysvětlení řidiče.
Čas, který by zabránil nárazu vlaku do kamení, byl ztracen při komunikaci IZS se Správou železnic. Hasiči IZS po oznámení události usoudili, že je potřeba okamžitě zastavit na trati provoz, a tento požadavek sdělili Hasičům Správy železnic (SŽ). Ti pak volali na Centrální dispečerské pracoviště (CDP) Přerov. Tam jim ale oznámili, že nejde o událost v jejich obvodu, a odkázali je na CDP Praha, a to i přes to, že vlak i vysypaný štěrk se nacházely v obvodu CPD Přerov.
Hovor s hlášením o vysypaném štěrku v kolejišti započal na IZS ve 14:13:54 hodin, samotné ohlášení trvalo 86 sekund. Následně pak ve 14:17:20 hodin již hasiči Správy železnic měli od svých kolegů z IZS přesné informace, co se stalo, stejně jako požadavek na zastavení provozu. Činnost hasiče SŽ však nesměřovala k urychlenému předejití mimořádné události.
Pomalá reakce Správy železnic
„Jako to bude problém, protože to je koridorová trať, no, úplně se jim to asi líbit nebude,“ cituje závěrečná práva reakci zaměstnance Správy železnic na zdůvodněný požadavek IZS na zastavení provozu. Dále operátor SŽ začal řešit, jak se na místo dopraví. Tyto neurgentní úvahy mu zabraly celkem 39 sekund. Následně hasič SŽ kontaktoval CDP v Přerově, kde jej místo okamžitého vyslání povelu k zastavení provozu odkázali na zavolání do Prahy. Mezitím došlo k nárazu ve 14:19:52.
Hasič SŽ věděl nejpozději 152 sekund před vznikem mimořádné události, co a kde se stalo a že je potřeba zastavit provoz. Také při jeho dalším hovoru s dispečerem CDP Přerov proběhla zbytná komunikace. I přesto v čase 14:19:20, tedy 32 sekund přes vznikem mimořádné události, mohla přijít adekvátní reakce vedoucího dispečera CDP Přerov. „Z objektivního hlediska je zřejmé, že pro bezpečné zastavení vlaku bylo třeba vyslat povel nejpozději 27 s před srážkou s překážkou,“ uvádí Drážní inspekce.
V analýze hovorů týkající se mimořádné události Drážní inspekce konstatovala, že se ztratilo zbytečnou diskuzí několik desítek sekund. Pokud by zaměstnanci Správy železnic svoji komunikaci zkrátili na nezbytné minimum, nemuselo k události dojít. Měli by celkem 71 sekund k vyslání povelu k zastavení vlaku. „Pokud vezmeme v úvahu, že vzhledem k naléhavosti situace a závažnosti obdržené informace bylo třeba jednat rychle z důvodu nebezpečí z prodlení, měla být informace o nutnosti zastavit provoz z bezpečnostních důvodů pokud možno co nejstručnější a oproštěná od zbytečných informací – např. domlouvání typu kdo na místo překážky s čím pojede, co se komu nebude líbit či komu který úsek trati patří do obvodu,“ konstatovala Drážní inspekce.
