Těžařská firma České štěrkopísky varuje před písečnou krizí. Staré pískovny se zavírají a nové nevznikají

Pískovna Křenek, ilustrační foto. Pramen: České štěrkopískyPískovna Křenek, ilustrační foto. Pramen: České štěrkopísky

Nedostatek písku se může nepříznivě podepsat na rozvoji dopravní infrastruktury i rezidenční výstavby.

Do deseti let se uzavřou téměř všechny pískovny ve Středočeském kraji, který dnes zajišťuje téměř 30 procent české produkce této stavební suroviny. Stavebnictví tak hrozí písková krize. V tiskové zprávě to dnes uvedla těžařská společnost České štěrkopísky.

Odkazuje přitom na analýzu České geologické služby, podle které ze současných 32 aktivních ložisek ve středních Čechách do roku 2032 nepřežije 28, zůstanou jen čtyři. Do těchto čísel přitom již nepromlouvají nedávno uzavřené pískovny Kolín, Hostín, Černuc, Vojkovice-Všestudy, Křenek, Horní Bousov-Obruby, Zlosyň 1 a 2, Nelahozeves-Uhy a Tišice-Mlékojedy.

Geologové v současnosti evidují ve Středočeském kraji devět nově připravovaných záměrů těžby, z nichž se šest potýká s komplikovanou přípravou –⁠ dosud nemají vyřešené například posouzení vlivů na životní prostředí. Jen u tří nových záměrů byla před čtyřmi až osmi lety povolena hornická činnost.

„Středočeský kraj se dlouhodobě drží na roční produkci 2,5 až 3 miliony metrů krychlových štěrkopísků (tedy až 5,5 milionu tun), což je úroveň, jaká v Česku nemá obdoby. Kvůli blížícímu se souběžnému konci mnoha pískoven se však může stát regionem s nejrychlejším úbytkem disponibilních zásob. Už v letech 2025 až 2027 odhadujeme výrazný pokles těžby o 1,1 až 1,3 milionu metrů krychlových,“ cituje tisková zpráva Josefa Godányho z České geologické služby. Podle něj se nedostatek písku může nepříznivě podepsat na rozvoji dopravní infrastruktury i rezidenční výstavby. „Situace bude brzy katastrofální,“ dodal Godány.

Podle Františka Jampílka z Českých štěrkopísků těžební společnosti narážejí na komplikovaný povolovací proces spojený s nakládáním se zemědělskou půdou, nevyřešenými majetkoprávními vztahy, dopravním zatížením, potenciálními riziky s vydatností a kvalitou podzemní vody a odmítavým postojem obcí a jejich obyvatel.

„Jeden příklad za všechny z východního Kolínska. V současnosti dotěžujeme pískovnu ve Veletově a hledáme za ni náhradu, aby oblast nepřišla o zdroj štěrkopísku. Prakticky naproti přes silnici leží lokalita Jelen u Týnce nad Labem. Abychom ověřili, zda zde těžba z ekologického pohledu vůbec dává smysl, požádali jsme o posouzení vlivů na životní prostředí EIA. Bohužel se záměr stal terčem předvolební kampaně ještě dříve, než byl posudek standardně projednán. Důsledek? Skončí-li Veletov bez náhrady, východní Kolínsko se bude potýkat s nárůstem nákladní dopravy, protože spotřeba neklesne a materiál bude nutné dovážet z větších vzdáleností. To nutně vyvolá jak zvýšení ceny, a tedy i vstupních nákladů liniových staveb, tak větší enviromentální zátěž a uhlíkovou stopu,“ uvedl Jampílek.

Podobná situace jako u štěrkopísků nastane podle něj ve Středočeském kraji i v oblasti stavebního kamene. Například Prahu v současnosti zásobuje pět ložisek –⁠ Zbraslav, Bělice, Krhanice, Klecany a Čenkov a Středočeský kraj dalších dvanáct o celkové roční produkci až sedm milionů tun za rok. Zatímco povolování nové či rozšiřování stávající pískovny zabere průměrně sedm let, poslední kamenolom byl na českém území otevřen ještě za socialismu.

Na nedostatek kameniva pro dopravní stavby dlouhodobě poukazuje i Sdružení pro výstavbu silnic, které zastřešuje největší stavební firmy.

Tagy České štěrkopísky seznam stavební písek
76 komentářů