SŽDC se chlubí velkým úbytkem pomalých jízd, část ale odstranila jen formálně
Pomalá jízda ve stanici Praha - Holešovice. Foto: Jan Sůra
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) tvrdí, že za posledních dvanáct měsíců o téměř čtyřicet procent snížila délku úseků s pomalými
To je sice na první pohled k zasmámí, ale jinak k pláči. To nahrazování pomalých jízd trvalými rychlostmi se nyní rozmohlo hodně. Např. v Dluhonicích bylo možno do odbočky až 80 km/h. Co chvíli se tam ale byly kvůli rozpadajícímu se přerovskému zhlaví pomalé jízdy 50 km/h. Pak se to za čas na chvíli nějak opravilo a za nějakou dobu se to objevilo na dalším vekslu… Nyní se prostě upravila návěstní soustava na návěstidlech tak, že se vypnuly ty dodatkové pruhy a do boku se už jezdí jen 50… A to v místě, kde se protisměrně kříží dva silné směry,… Číst vice »
Ale účel to splní: hošani splní zadaní odstranit pomalé jízdy a mohou si rozdělit odměny. A tak to máme rádi. It’s not bug its feature.
A přitom by stačilo ten prémiový ukazatel „určitý objem pomalých jízd“ upravit třeba na „určitý objem pomalých jízd bez současného zvýšení rozsahu TOR“ …
Včera při jízdě odklonem na trati Kralupy nad Vltavou – Neratovice: na této trati je cca 5 pomalých jízd…. a to slouží při opravě tratě č. 070 jako odklonová.
Ty bezpečnostní a konsolidační pomalé si doufám nehodlají dát do hodnocení, že jací jsou kabrňáci….že snížení o 44%…tyhle PJ jsou snad důsledkem něčeho jiného než (ne)údržby SŽDC….
Já bych prostě dál rychlostník „30“ všude. Na lokálkách to tak stejně je a jinde si aspoň šotouši užijí delší jízdu.
Teda jestli na dráze vždycky něco uměli, tak bejt vyčůraní jak mraky 🙂
Na jak dlouho je snížená rychlost v Chuchli? Na tomto koridoru se proinvestovalo přes 5mld. za ejpovické tunely a nakonec není na opravu nevýznamného mostku?
Předpokládám, že do doby rekonstrukce celého úseku Smíchov-Radotin.
Pokud nová trať nemá vést výrazně jinde (či výš/níž) tak by to samozřejmě opravit šlo i teď…
Btw. Malá Chuchle je v článku označena jako „U Radotína“. 🙂
Mně se spíš líbí, jak v úseku Pha – Beroun opravuje SŽDC vždy právě max jeden mostek za rok, tzn. výluka 14 dnů se opakuje pořád ve stejných úsecích. Debilitu hnojařů ze SŽDC nepochopíš.
Ovšem ne vždy za to SŽDC může – například to padání skal, konkrétně mezi Starou Pakou a Košťálovem, je celkem nezaviněné, neboť je tam problém s nepřístupným terénem a některá technika se tam prostě nedostane a majitel okolních pozemků, po kterých by to problém nebyl (louky), odmítá jakékoli rozumné dohody o přístupu přes jeho pozemek… při těch pár pracech, které se daly zvládnout prý neustále kontroloval, zda náhodou na jeho pozemek nevstupují.
Stavba ve veřejném zájmu stojí myslím nad ochranou soukromého vlastnictví.
Proč by měla? Nehledě na to že nic jak veřejný zájem nemůže existovat, vždy za tím stojí nějaké konkrétní entita, člověk, firma, spolek… Nehledě na to že není nic manipulovatelnějšího než veřejné mínění. Nehledě na to kdyby skály byly opravdu takový problém, tak najdou způsob jak se s tím vypořádat, byť třeba za cenu měsíčního uzavření tratě.
Proč by měla? Protože jeden člověk pak negativně ovlivňuje stovky lidí jiných. A vězte, že veřejný zájem může existovat a take existuje. Jinak jaké konkrétní entity,lidí nebo firmy máte na mysli (například)? A uzavření dění tratě ničemu nepomůže – prostě se tam z tratě nelze dostat, když tam loni byly nějaké práce, tak všechno co potřebovali si dělníci nosili na zádech, přitom byli na skále a pracovali… opravdu naprosto jednoduchy úkol.
Veřejný zájem je nejvýše právní konstrukt, nic o by tu existovalo, a stejně pokud půjdeme dál do hloubky pod první vrstvu, tak najdeme že je to jen a pouze zájem nějaké *entity či jedince, který byl schopen zblbnout ostatní aby mohl hrát kartu veřejného zájmu. Pokaždé existuje způsob jak to udělat minimálně ještě jedním způsobem, jenom na to buď nepřišli, nebo se o to ani nepokusili. *Jinak co se týče entit, tak to záleží případ od případu v jakém „veřejném“ zájmu se má daná věc dělat. Pokud vezmu příklad této tratě, pak veřejný zájem je jen a pouze přenesený zájem… Číst vice »
„Veřejný zájem je nejvýše právní konstrukt, nic o by tu existovalo“
To je pravda. Úplně to stejné ovšem platí o soukromém vlastnictví pozemků 😀
Vlastnictví existuje jen jedno a to vlastnictví bez přívlastku, tak říkajíc, nicméně ano, běžně se dá rozlišovat na veřejné a neveřejné. Rozdíl oproti zájmu je ten že toto vlastnické právo se vztahuje k nějaké věci, zájem nikoliv. Pak už jenom záleží na tom jaké prostředky hodláte použít k obraně těchto práv. Ne stát opravdu nevlastní všechnu zemi na území kde vykonává správu, to se řešilo v civilizovaném světě, tedy taktéž u nás, už někdy v 18-19. století a vedlo to k postupnému rozpadu feudálního sytému. (Bohužel sem byly později znovu zavlečeny samoděržavné manýry) A vzhledem k tomu že se stát… Číst vice »
Myslím že toto je názor i soudružky Havránkové z Praskačky, která dokázala kvůli svému pozemku 20 let blokovat dálnici D11. A je to docela škodlivá demagogie. Zájem většiny prostě musí být nad zájem jednotlivce. To je princip demokracie,který postkomunističtí dědici názorů nechápou.
Doporučil bych si o kauze paní Havránkové něco nastudovat, než ji začnete nazývat soudružkou.
Já s vámi naprosto souhlasím, leč právo mluví jinak.
Občas se chce podívat do zákona o dráhách, § 9 odst. 2 to říká jasně: „provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky …“, majitel pozemků má ovšem právo na náhradu škody, ale nemůže nic odmítat . V naléhavém veřejném zájmu (odst. 3) je provozovatel dráhy oprávněn použít za náhradu nemovistost vlastníka v ochranném pásmu, nelze-li dosáhnout účelu jinak. To je myslím právě ten případ. Možná, že v daném úseku je situace složitější, ale ochrané pásmo dráhy je 60 m od osy koleje a přístupovou cestu podle koleje tak obvykle jde zřídit. Právo tu… Číst vice »