SŽDC nelegálně kácela na jihu Čech, zaplatí pokutu 150 tisíc korun
Vichřice znamenají pro českou železnici především problém s popadanými stromy, do některých mohou některé vlaky narazit. Snímek z roku 2015 a nehody u Brantic. Foto: Drážní inspekce
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) pokutu 150 tisíc korun za nelegální kácení podél trati
Už se těším, až začne platit ta novela. Třeba až Dopravní podnik hl. m. Prahy bez varování vykácí aleje stromů na Mariánských hradbách nebo v Korunní ulici, anebo ten staletý strom, který obchází smyčka ve Stromovce. A jakmile bude obnovena trať na Václaváku, bude možno obratem vykácet polovinu těch alejí tam. https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/studie-vaclavske-namesti-zmena-tramvaje-po-obou-stranach-ipr-praha-20191022.html
Další etapa bude: zrušit, zasypat, zaslepit a odklonit všechny řeky a potoky, které by mohly zaplavit nebo podemlít trať. Hned a bez formalit, bezpečnost má přednost. 🙂
Železnice přeci měla ochranné pásmo! Stát ztratil kontrolu nad věcí! Tudíž úředník dle současného zákona vyhrál.
Ochranné pásmo nikdy neznamenalo a neznamená pás bez vegetace. A ani dnes nemá s tím kácením stromů souvislost.
Z meho pohledu je jednoznacne potrebne zacit vice kacet nebo starat nez doposud o: – stromy u drahy – SZDC, – stromy u dalnic a silnic 1. trid – RSD, – stromy u silnic 2. a nizsich trid – krajske spravy silnic popr. dalsi subjekty. Odstrasujici priklady jsou treba ulice Holzova v Brne na sever od I/50 do krizovatky s Drckovou nebo II/132 okolo Pocatek, pripadne II/384 tj. ulice Rakovecka. To si clovek tuka na celo, co je vsechno mozne… Samozrejme je nutne si obstarat dokumentaci, zmerit vzdalenost, odůvodnit, proc, realizovat kompenzacni opatreni atd. Pokud ale strom roste ZE SILNICE… Číst vice »
Ano, jenže co ta naše legislativa – § 29 zákona č. 13/1997 Sb., o poz kom – pokud tvoří pevnou překážku strom, postupuje se podle zvláštních právních předpisů. Tím je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který vůbec neřeší specifika silniční vegetace a to, že má besipu pomáhat, ne mu škodit. Takže v takovém správním řízení vám orgán ochrany přírody sáhodlouze zkoumá, jestli tam nežije v brouček a to, že strom brání v rozhledu, případně je přímo na vozovce nebo v nebezpečné vzdálenosti od ní, ho až tak moc nezajímá (+ jako bonus účast „eko“ spolků…). Kolik… Číst vice »
A ten strom může za to, že ti lidé jedou tak, že bourají? On jim skočil do vozovky? Zákon na ochranu přírody a krajiny tady je z toho důvodu aby chránil přírodu a krajinu, ne aby řešil jak říkáte besip. Ten brouček jak říkáte, je součástí přírody, té přírody, která vůbec umožnuje naši existenci. Bez ní, byste dávno nebyl ani tím autem byste nejezdil. Příroda, strom ani ten brouček nemůže za to, že někdo přecení své schopnosti a nezvládne řízení. U silnice stojí i domy a do nich se také bourá a u toho umírá. Budeme je také kvůli besipu… Číst vice »
Podívejte, stromy podél cesty ( nebavíme se o stromech kdekoliv jinde) vysázel člověk. A sázel je před stovkami let proto, aby bezpečnost zvyšovali, ne snižovali! .A i když se to některým zeleným idiotům nezdá, člověk je součástí přírody. Vegetace není zpravidla příčinou DN, ale fatálně zhoršuje její následky.
A než začnete placát nesmysly o domech a problematice, o které NIC nevíte, seznamte se alespoň s podrobnou statistikou nehodovosti na www policie ČR, s články pana Landy na ekolist.cz a dalšími.
Jak už jsem psal jinde, na osobní invektivy odpovídat nebudu. To je vizitka toho, kdo je používá. Ukazuje to na jeho úroveň. Napíši jen pár slov obecně o tomto způsobu komunikace. Osobní napadání není způsob jak nahradit chybějící věcné argumenty a schopnost pochopit text, jeho obsah a souvislosti. Obvykle tak činí nevyzrálé osobnosti, které nejsou schopny se smířit s tím, že nedokáží diskutovat (ať už jim chybí věcné argumenty, znalost problematiky, či schopnost vidět věci v širších souvislostech a nejen v tom svém úzce zaměřeném pohledu či potřebě) a tím si tento nedostatek kompenzují. Je možné, že část diskutujících toto… Číst vice »
§ 29 ZPK říká, že pokud tvoří pevnou překážku strom, postupuje se podle § 15, který pojednává o silniční vegetaci. Ve vztahu k rušivému vlivu vegetace je podobně speciální jako § 20 v drážním zákoně. Nutnost dodržování ZOPK je tam připomenuta snad jen proto, aby si snad někdo nemyslel, že je jeho působnost ve vztahu k silničnímu pozemku nějak oslabena.
Tak si ten paragraf 15 přečtěte. Odkazuje na zákon č.114/92 Sb. A ten privileguje vegetaci u dráhy, ale silniční nikoliv.
Paragrafy nelze vytrhávat z jejich souvislostí. Doporučím vám k přečtení třeba toto http://www.forumochranyprirody.cz/kdy-neni-ke-kaceni-drevin-treba-povoleni
K dobrému vhledu do problematiky a k pochopení zákonů a jejich výkladu třeba toto http://www.sagit.cz/info/zakon-o-ochrane-prirody-a-krajiny-komentar-ekz190 nebo http://www.sagit.cz/info/zakon-o-silnicnim-provozu-s-komentarem-a-judikaturou
Samozřejmě je třeba dále pracovat s aktuálním zněním, ale pro základní pochopení by to mohlo stačit. 😉
Před pár dny jsem četl komentář majitele firmy (v úplně jiné souvislosti, ale rovněž jako následek byrokratické činnosti) – „je absurdní, co si úředníci, placení z našich daní, dokážou vymyslet“
Po žabičkách a syslech je víc než lidské zdraví či životy už taky strom a keř. Krásná práce!
To je otázka. Ortodoxní železničáři by v celém ochranném pásmu vymýtili i ty keře a vyhubili i trávu, zatímco ti nedůslední chtějí keře vysazovat místo těch stromů.
ano patřím v tomto k ortodoxním. Pokud by se pásmo kolem kolejí udržovalo čisté, nemusely by být požáry… a to nemyslím, jen na parní vlaky. stačí pár jister od brzd. Kolem mnohých tratí bují „prales“ v létě hustý „porost“ trav a šáší vysušenej na troud To si vždycky říká o průser.
To už si musíte zvážit, jaký to má vliv na erozi či stabilitu spodku, na vítr, závěje… Když naši soudruzi předkové žďářili a klučili lesy, vysušovali luhy a nivy nebo rozorávali meze, taky si mysleli, že to dělají pro jednoznačné blaho. Ale vždycky je to něco za něco.
Jde o typickou ukázku toho, jak naši neschopní (nebo všeho schopní) zákonodárci generují zákony, které si vzájemně odporují.
No já bych řekl, že jsme na tom pořád dobře, protože např. v takovém italském právním systému existuje tolik zákonů a vyhlášek, že jejich striktní dodržování dokáže v podstatě paralyzovat jakýkoliv byrokratický proces. Těchto právních předpisů je cca. 800.000
To že v itáli mají bordel (v Neapoli zvláště) ještěě neznamená, že si ho máme udržovat taky, byť v malém.
PS: V případě, že údajně zdravý strom (do kmene je fakt blbě vidět) spadne na trať a dojde ke škodám (nedejbože ke zranění), ponese zodopovědnost úřad životního prostředí? Sotva, hodí se to na toho, komu bylo v prevenci zabráněno.
Odpovědnost nese majitel pozemku/stromu. Že SŽDC může majitele zachránit před pruserem tím že to pokácí sama, je jen detail, ne povinnost.
Nikoliv – za přírodní vlivy nenesete odpovědnost, ani když jsou na vašem pozemku. Odpovědnost nesete nanejvýš za nějaké zanedbání údržby nebo péče, ke které byste byl povinen. Ale opravdu nenesete odpovědnost za to, že se přes váš pozemek nepřežene orkán a nedopraví střechu vašeho domu anebo pár vašich stromů na železniční koleje.
Zrovna v tomto případě není problém v tom, že by si zákony odporovaly, ale v tom, že na ně SŽDC dlabala.
Ale houby, SŽDC má hromadu způsobů jak legálně pokácet nebezpečný strom.
V současné době mnoho možností nemá, primární odpovědnost dnes leží na drážním správním úřadu. To se má právě změnit tou novelou, která čeká na schválení.
Má, úplně stejně jako ostatní. Tedy pokud leží na jejich pozemcích, což je zjevně případ v tom článku. Ta novela změní možnosti pro případy, kdy se o pozemek v majetku či užívání SŽDC nejedná. Navíc ještě leží v senátu, může v ní dojít ke změnám. Nebo nemusí vůbec projít. To se uvidí.
Základní odpovědnost za ochranu dráhy, za zjišťování zdrojů ohrožování dráhy a zdrojů rušení drážního provozu na nich, a za určování rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření mají dnes drážní správní úřady a nikdo jiný. Tolik zákon. Navržená novela má značnou část této odpovědnosti přenést na provozovatele dráhy.
Bavíme se o tom, jaký vliv to má na kácení. Tam zas k takovým zásadním změnám nedochází, spíše to může být pro SŽDC i potenciálně obtížnější. Jak to bude, ukáže až praxe. Samozřejmě přináší i další změny, ale ty se příliš neváží k obsahu článku.
Pro SŽDC je to jednoznačně zjednodušení, nebudou se už muset doprošovat u drážního správního úřadu, takže už jim bude stačit pohlídat si soulad se zákonem o ochraně přírody. Ale o to větší odpovědnost ponesou.
No právě. A ten soulad si nejsou schopni bohužel občas ohlídat již dnes. Hrozí, že vzniknou spory o to, zda ten strom mohl či nemohl spadnout tak, aby spadl do průjezdného průřezu dráhy. A tam kde by měli žádat o povolení kácení, tak budou muset činit i nadále. To je podle mého názoru ta aplikační past, která může v praxi přinést problémy. Ale samozřejmě záleží, jak k aplikaci těch ustanovení přistoupí jednotlivý aktéři. Pak se uvidí, zda to přineslo jen zlepšení, což ve vztahu k možnosti zásahu na cizích pozemcích je asi zjevné, nebo i některá skrytá úskalí. Ohlašovací povinnost… Číst vice »
Jistě. Může postupovat např. takto:
1) Požádá příslušný orgán ochrany přírody o pokácení stromu/ú. Ten za předem neznámou dobu vydá rozhodnutí, že se to smí.
2) Vypíše výběrové řízení na odstranění porostu pro zájemce s prokazatelnou kvalifikací ke kácení. Do tohoto řízení Franta s.r.o a Pepa s.r.o.
3) SŽDC vybere Frantu a Pepa se odvolá, protože už pokácel o 5 stromů víc. Za půl roku ÚHOS výběrové řízení zruší a „vrátí věc na začátek“.
4) Mezitím propadne platnost rozhodnutí o povolení strom(y) porazit.
5) Přijde kůrovec a všechno to sežere.
P.S.: SŽDC nebude platit pokutu, neb jednala přesně podle zákonů.
V tomto konkrétním případě zjevně SŽDC body 2 a 3 zcela bez problémů zvládla. O bod jedna se ani nepokusila. Navíc ten nejzašší termín vydání rozhodnutí je znám, od toho jsou správní lhůty dle správního řádu. Ovšem ty platí, pokud ten kdo žádá dodá včas všechny potřebné podklady. Pokud ne, řízení se přerušuje do jejich dodání (je tam maximální lhůta do ky). Pokud je vše v pořádku, vydá správní orgán rozhodnutí. Pokud zasahujete u toho do cizích práv, tak to samozřejmě může být komplikovanější a delší, ale to vše, je ve své podstatě předvídatelné, pokud tomu, aspoň trochu rozumíte. Bod… Číst vice »
Podával jste někdy takovou žádost? V praxi to je tak, že se po čase dostaví jedna až dvě dámy z „ochrany přírody“, stromy si prohlédnou a z původních 18 (na které zněla žádost) povolí pokácet polovinu.
Tím ale nepřebírají odpovědnost za škody, způsobené pádem zbývajících stromů – tu má vždy SŽDC (a především konkrétní zaměstnanec)
A co to má společného s tím, že výběrko a uzavření smlouvy můžete začít dělat již současně s podáním žádosti? Nic. Tak jste špatně zdůvodnil žádost, nebo to z pohledu zákona nebylo nutné, jak jste se domníval. Dámy postupují v souladu s legislativou, pokud ne, můžete se proti jejich rozhodnutí odvolat a zrovna na těchto úsecích. Dostaví se po čase v rámci lhůty správního řízení. Říká se tomu místní šetření. Mimochodem na úřadech pracuje i spousta chlapů, tak mohou přijít i ti.Proč by měli přebírat odpovědnost za vaše povinnosti, když oni jen rozhodují, zda jste byly naplněny podmínky dle zákona… Číst vice »
Správně říkáte, že „je to do značné míry o přístupu“. Když správně napíšete „žádost“, tak povolení dostanete. Jde tedy o papírovou válku, a protože povolení dostanete, je ta válka zbytečná.
Pokud nedostatečně zdůvodníte to co máte, tak prostě nic nedostanete. To platí všude. Zbytečné to dělá ten, kdo to špatně napíše, nebo žádá o něco, co projít nemůže. 😉
OOP může (a zhusta požaduje) například dendrologický posudek na každý jednotlivý strom. Máte představu, co to znamená u tisíců (a klidně většího množství) potencionálně nebezpečných stromů?
V jiném vlákně kdosi píše o „stovkách metrů“ od dráhy = řádově miliony posudků…
I kdyby ty posudky někdo dokázal zpracovat – kolik tisíc úředníků stát nabere, aby je prostudoval a na jejich základě vydával rozhodnutí?
V jiném vlákně sám píšete o někom jiném, že šíří poplašnou zprávu, když mluví o možnosti kácet i stovky metrů daleko. Takže to nebyla poplašná zpráva? 😉 Hrozí kácení milionů stromů? Opravdu? 😉 A co je pro vás potenciálně nebezpečný strom? Vše co roste v ochranném pásmu dráhy? Tak to vám neumožňuje ani ta novela. Spíše se bude muset více dokumentovat, zda mohl daný strom při pádu zasáhnout do průjezdného profilu dráhy. Protože to bude muset ten, kdo zásah provedl prokázat, že tomu tak bylo. V ostatních případech bude třeba postupovat stále stejně a požaduje-li orgán ochrany přírody a krajiny… Číst vice »
Tu Šumavu berte jako odstrašující případ; takhle totiž vznikají fámy („stometrový průsek nám zničí krajinu“), kterých se rádoby ochránci s chutí chytnou…
Jinak: správně uvedených 80 cm je skutečně obvod (ne průměr) = takových stromů je nespočet…
40 m čtverečných (t.j. přerostlé nálety například 5×8 m) je fakt „pěkně velký“ porost? Jel jste někdy vlakem?
1) To co zasahuje do průjezdního profilu dráhy, či ji může ohrozit, může SŽDC kácet jen na ohlášení 15 dnů předem již nyní. To, že to neumí zdůvodnit, případně se ukáže, že do toho schovává případy, co tam nepatří je problém SŽDC a nikoli zákona či těch, kdo jeho dodržování kontrolují. Jen dodám, že stromů s obvodem nad 80 cm měřeno ve výšce 130 cm nad zemí, zase tam kde by hrozil pád do kolejiště zase není, .a jich se tento postup týká také, stejně tak jako porostů nad 40m2. Ale to by to musel být někdo schopen správně zadokumentovat… Číst vice »
Tak ať si ČIŽP tu vzácnou havěť, dřevinu, někam přenese, pak nám mlátí větve do oken, protože nějakej chytrej ochránce zakázal strom pokácet, protože tam žije brouček.
Ono je potřeba údržbu dělat průběžně. Ne napřed nechat kolejiště zarůst, aby se vlak prodíral větvemi, a pak zase vyplenit stometrový pás kolem trati.
Tak údržba se průběžně dělá, ale třeba takový Akát roste tak rychle, že by bylo lepší ho pokácet.
Já neříkám vyplenit 100 metrový pás, ale jasně stanovit, který zákon má přednost, abychom se pak nehádali, zda má přednost bezpečnost provozu a zdraví nebo brouček.
Tak jasně že železnice je nejvyšší hodnotou a má přednost před krajinou, lidmi i městy.
To jsem neřekl, ale jeden brouček by neměl mít přednost před bezpečností železničního provozu. Jenže to nejsou jen ekologové, ale i archeologové a další. Najde se kus střepu a místo toho, aby se řeklo, máte na to 2 týdny se v zemi rýpou bůhví jak dlouho a následkem je zpoždění rekonstrukce, klidně i rok (ne-li víc) a občané nadávají na SŽDC, že jim to dlouho trvá.
Zájmy železnice naštěstí nemají přednost před ostatním. Ono to jasné je i nyní, pro ty co to vědět chtějí a jsou schopni pochopit jak vůbec funguje právo. Je-li to něčí práce, tak to má znát, jaké jsou postupy a co a kdy se uplatní. Ten jeden brouček jak říkáte, bývát ve skutečnosti zvlášť chráněný druh a dost často je tak vzácný, že i zničením jedné lokality ohrozíte jeho existenci jako takovou. Zrušením jedné trati, či jejím přeložením o kus vedle existenci železnice opravdu neohrozíte. Stejně tak u archeologických nálezů, to je nenahraditelné, pro někoho je to kus střepu, protože tomu… Číst vice »
1) Kdo bude platit náklady za body 2 a 3, když bod 1 neprojde?
2) Asi jste dosud neslyšel o příbuzných lýkožrouta smrkového, o lýkohubu jasanovém, kteří (zatím) napadá jasany. (http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/listnate-stromy-odolaji-kurovci-v-usti-uz-ne-mf-dnes)
1) Tak snad tento postup zvolím v případě, kdy vím, že to o co žádám není problém, ne? V případech kdy si tím nikdo jistý být nelze, tak samozřejmě posečkám. Ale zrovna tento případ uváděný v článku, je ve své podstatě triviální. A pokud by na některé stromy nedostali povolení, tak by to bylo proto, že nebyly naplněny zákonné podmínky a to by po letech praxe měl člověk co to má na starosti poznat. A výběrka připravuje pro SŽDC někdo jiný, než oni sami? To jse snad věcí vnitřní organizace práce, ne? 2) Lidé obecně za kůrovce označují jen lýkožrouta… Číst vice »
A až spadne strom po vichřici na trať, tak budete mezi prvními řvát, jaktože SŽDC nekácelo, aby se to nestalo. A když dostanete odpověď, že strom byl zdráv a oni nedostali povolení, tak budete říkat, že to je výmluva.
ČIŽP by v ochranném pásmu dráhy neměla vůbec co rozhodovat o dřevinách, vyjma památných stromů.
Věřte že nebudu. Nemám proto nejmenší důvod. A ten strom na té zahrádce u domečku či v sadu, co rozhodně na trať nespadne, byste si pokácet nechal? Protože je v ochranném pásmu dráhy? ČIŽP samozřejmě má co rozhodovat o porušení zákona v rámci její působnosti a činí tak. A je to tak správně. Také by šlo říct, že SŽDC nemá co rozhodovat o drahách v rámci ochranných pásem lesa, národních parků a CHKO (uvnitř už vůbec ne), v ochranných pásmech VVN, VN, NN atd. Bohatě bude stačit, když lidé co to mají na starosti budou svou práci dělat dobře, ideálně… Číst vice »
Kdepak jsou asi časy, kdy úřadoval zdravý rozum a ne tabulky…
Mohl byste uvést konkrétní letopočet, případně stát, případně o který alternativní vesmír šlo?
Já bych řekl, že problém je úplně jinde. Železnice měla ochranné pásmo od nepaměti tedy vždycky a měla vždy povinnost toto ochranné pásmo udržovat. Zde bych apriori být úředníkem na SŽDC se na toto odkázal jak starý je zákon na který se odvolává čižp a jak starý je zákon nebo minimálně nařízená povinnost udržovat nejen koleje, ale i ochranné pásmo okolo kolejí. Pokud se podíváte do katastru tak ta pásma okolo tratí jsou reálná. Takže tyto pozemky sždc opravdu vlastní. Údržba měla svůj význam za dob páry kdy se dělala velmi často sekalo se, kácelo se a vše okolo tratí… Číst vice »
jenže v právu platí, že přednost má NOVĚJŠÍ úprava, nikoli ta starší.
„ledaže by tomu tak nebylo“, jak říkají právníci.
No všichni co jezdí vlakem a trápí je zpoždění (což je většina cestujících bez ohledu na dopravce)určitě kácení stromů pochopí. 25m od tratě by bylo dobré sázet pouze vánoční stromky. Jenže úřad je úřad. Dost smutný.
Proč kácet naprosto zdravé stromy s hlubokými kořeny které nebrání výhledu?
(jinak zkuste si přečíst odůvodnění pokuty)
Protože v těch hlubokých kořenech může skončit kabel zab. zař. nebo chránička optiky a při dobré konstelaci růstu kořenů nebo vyvrácení stromu máte zaděláno na problém větší než srážka vlaku s dřevní hmotou. Případně může padnout na vrchní sdělovací kabel u trakčního vedení. Mimo jiné tyto kabely trpí i svým vlastním ochranným pásmem a v tomto ochranném pásmu dle zákona o elektronických komunikacích v případě datového – optického kabelu nemá strom vůbec co dělat.
Letos v létě se z ničeho nic rozpůlil hodně letitý ,naprosto zdravý dub a jedna půlka dopadla na kolejiště a způsobila vykolejení 810-ky, která málem spadla ze srázu. Strom se rozlomil svoji tíhou. Stalo se mezi L.Bělohradem a N.Pakou. Prostě strom co může dopadnout na koleje nemá u tratě co dělat, ať je sebevíc zdravý.
Doufejme, že tento názor nezvítězí u nás na Šumavě. To by byla opravdu nádhera, kdyby tu okolo tratí vykáceli 100 metrů široké pásy.
Nebojte, to je jen regionální dráha, to by bylo jen 30 metrů na každou stranu od osy nejblizší koleje . Z jedné strany postavíte dálnici, z druhé strany plavební průplav. 😀
To kácení stromů podle § 10 drážního zákona ovšem nemá naprosto žádnou souvislost s vymezením ochranného pásma podle § 8 a právního režimu v ochranných pásmech podle § 9. Takže rozhodující podle zákona bude opravdu jen výška těch stromů a možnost a směr jejich případného pádu. Ostatně § 10 platí i na těch drahách, kde ani žádné ochranné pásmo stanoveno není (např. dráha vedená po pozemní komunikaci).
Samozřejmě, že máte pravdu. To bylo myšleno jako nadsázka. To snad z kontextu bylo poznat. 😉
Pane,nepřehánějte. Vy tam máte všude padesáti metrové stromy? 15-ti metrový strom je jistě dost velký a pak je to jen 30-ti metrový průsmyk.
To je v podstatě jedno, i 20 metrový průsek by byl děsivý pro krajinu.
Pane, naše zem je jednou z nejvíc zalesněných zemí v Evropě. I kdyby se vyřezali 100 metrové průsmyky kolem všech zalesněných tratí, možná by to nebylo ani jedno promile lesů naši republiky. Nestrašte. Vždyť tam může růst cokoliv jiného. Keře,tráva a to je podle Vás děsivé?
Tam, kde jsou na Šumavě tratě, to opravdu děsivé je. Tímto průsekem by navíc byly do budoucna odepsány všechny stromy okolo. První menší vichřice by je pokácela.
To, že jsme zatím ještě zalesnění, naštěstí opravdu neznamená, že je nutné kácet takové nesmyslné průseky.
V podstatě je to jedno, ale v předchozím příspěvku píšete „100 metrů široké pásy“ – ono to vypadá strašidelněji, že ano?
Nezní to ani trochu strašidelněji. 20 metrů zbytečně vykáceného lesa je stejná prasárna jako 100 metrů.
To není o velikosti stromů co rostou vedel, ale o důležitosti dráhy, podle toho je velikost ochranného pásma, těch 100 metrů je u koridorů. Kdyby to bylo jak někteří tvrdí, tak by se museli kácet ovocné sady se zákrsky, třeba těch 20 metrů od kolejí, protože to je ještě ochranné pásmo dráhy (až na vlečky).
Najděte si konečně ten zákon. Možnost (nutnost) kácení stromů v blízkosti trati nemá s velikostí ochranného pásma nic společného!
Já vím, že ne, ale reaguji na teze některých, co by kácely v celém ochranném pásmu. Je to tak trochu nadsázka. 😉
Šumava není rovina, takže strom může na trať spadnout klidně i ze stráně ze vzdálenosti stovek metrů.
Šíříte poplašnou zprávu schválně nebo z prosté hlouposti?
Popište prosím. kterak se v hustém šumavském lese koulí vzrostlý strom „stovky metrů“ ze stráně…
Namísto mínusu – popište mi to (prosím…)
Viděl jste někdy les? Na „stovkách metrů“ roste třeba sto stromů… Ten jeden spadnuvší je VŠECHNY vyvrátí?
Ten první nepokácený. To znamená, že pokud vykácíte 50m pás, tak z té první řady stromů na 51. metru ve svahu se zřejmě při té vichřici pár kmenů dokoulí nebo sesune až dolů. Jistě už jste v životě viděl pár neudržovaných roklí, kde se kupodívu kmeny a klacky hromadí spíše dole než že by padaly nahoru.
Jo a taky by se měly zrušit všechny nadchody a nadjezdy, protože i když jsou v sebelepším stavebním stavu, mohou spadnout. A pro jistotu bych zrušil i železnici, protože i když jsou trať i vozidla v sebelepším stavu, může vlak vykolejit, pozabíjet své cestující a zmasakrovat okolí.
No, dráha je na tom luxusně ve srovnání se silnicemi. Máme okolí silnic odpovídající 19. století a dopravu s rychlostí a intenzitou 21. Výsledkem je 70 – 100 mrtvých ročně. Ale naše zákonodárce to nechává klidnými…
Co bys s tím zákonodárce měl dělat? Něco zakázat?
Ne, vše kolem silnic vykácet, silnice srovnat, stavět mosty a tunely místo vedení silnice do kopce a z kopce a pak nadávat že v zimě to namrzá a vítr na to fouká sníh a silničáři nestíhají. 😉
Vše se jistě kácet nemusí. Pokud jde o ochranu před sněhovými jazyky, pak k tomu mají sloužit zasněžky, případně keřové porosty.
Jistě dají, ale že se jich používá… Zejména tam, kde se kácelo a nenahrazovalo…. Ono místo hromadného kácení, o což ŘSD čas od času usiluje, dá přizpůsobit jízda svým schopnostem. stavu vozovky a povětrnostním podmínkám. A kácet jen tam, kde je to nezbytné a nahrazovat. Jezdit mezi keří, kde nevidím do zatáček či mi ve výhledu brání zásněžky, to raději tou alejí i pro oči je to v létě lepší pohled. Raději se při jízdě autem dívám na stromy než na pusté planiny. Aby to zdánlivé zlepšení nevedlo přesně k opačnému efektu. On ten strom pro lidi s pudem sebezáchovy… Číst vice »
V tom případě bude jezdit všude max. 40 km/h. Náraz ve vyšší rychlosti je téměř vždy smrtelný. Z hlediska besipu není žádného zdůvodnění mít bezprostředně u silnic I. a II. tříd stromy, které průměrem svého kmene představují fatální pevnou překážku. Znovu opakuji, že současný stav silniční vegetace z dob koňských povozů velmi nebezpečný.
Proč by se všude jezdilo maximálně 40 km/h? Protože není možné projíždět alejí bezpečně rychleji, nelze udržet vozidlo na vozovce? Jistě jsou takové úseky, ale to není stromy, to je vedením silnice jako takové. Pokud při pohledu na strom, nedokážete jet bezpečně, tak abyste udržel vozidlo na silnici, tak nemáte za volantem moc co dělat. Jedu vždy tak rychle jak to odpovídá okolnostem. Na náledí také nepojedu stovkou, protože kolem nejsou stromy. Náraz do budovy je také při vyšších rychlostech smrtelný. Z hlediska besipu, jak tomu říkáte, také není důvod mít bezprostředně kolem silnic I a II třídy domy. Budeme… Číst vice »
Nemám čas ani chuť psát něco, co napsali odborníci. Možná jste větší machr než oni – on totitž v ČR fotbalu a dopravě rozumí každý 🙂 Tady máte něco pro začátek, kdyby jste snad měl tolik sebereflexe a pokory…: 1/ https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-landa-stromy-podel-silnic-jsou-vazne-bezpecnostni-riziko
2/ https://www.policie.cz/clanek/stromoradi-kolem-silnic.aspx
1) Na osobní invektivy reagovat nebudu, to je osobní vizitka toho, kdo je používá. 2) Žádnou problematiku nelze zužovat na úzký pohled jedné skupiny, osobní názory, které zde prezentujete, ani články které prezentujete nejsou tak kategorické, jak tvrdíte. 3) Hledisko besipu jak ho nazýváte není jediné hledisko, které je třeba zohlednit, orgány státní správy postupují podle toho. Rozhoduje se na základě podkladů, které dodaly jednotlivý aktéři a zejména žadatel. 4) To, že hlavní příčinou těchto nehod je nedodržení předpisů a nesprávná jízda, nebylo nijak zpochybněno. Z oněch zdrojů co uvádíte, nelze ani vyčíst, kolik případů z toho bylo pod vlivem… Číst vice »
A pokud jde o Vaši hloupou argumetaci paralelou s domy, pak si za 1/ uvědomte, že domy nejsou doprovodným vybavením cest. Na rozdíl od silniční vegetace. Domy se primárně nacházejí v místech, kde je snížená rychlost jízdy a často jsou i odděleny svodidly atd. 2/ Zjistěte si, jaký je propastný rozdíl v počtu mrvtých při nárazu vozidel do stromů a do budov. Pokud jde o Váš rádoby vznešený odkaz na legislativu, pak předpokládám, že o ni něco víte – tušíte tedy, co je pásno v §§ 15 a 29 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích? Tušíte, jaký stanovila vláda… Číst vice »
1) K vašemu osobnímu napadání se nebudu vyjadřovat, to je vaše vizitka. 2) Vegetace je doprovodným vybavením cest – tedy apriori není v první řadě pevnou překážkou ohrožující bezpečnost provozu 3) Ty nárazy do stromů byly způsobeny čím? Strom zasahoval do jízdního profilu? Nebo skočil autu do cesty? Důvodem nárazu do stromu je obvykle nepřiměřená rychlost jízdy a nezvládnutí řízení. 4) Když někdo zadá někomu nějaký úkol, tak to znamená, že kvůli tomu okamžitě začneme měnit zákony, jak se zrovna hodí tomu, kdo úkol dostal? Existují i jiné národní strategie, kde vláda zadává úkoly. A některé se vztahují i k… Číst vice »
Mě nedošly věcné argumenty. Odkázal jsem na články odborníků. Na ty nereagujete. Dále si pouze dovoluji tvrdit, že silniční vegetace má být v takovém druhovém složení (průměry kmene atd) a případně vzdálenosti, která nezpůsobí stovky lidských tragédií ročně. Nevím, proč je tak složité tento princip přijmout. Od 19. století tu máme jen z důvodu komerce daleko brutálnější (a přitom legální) zásahy do přírody, než vykácení stromů podél cest. A přitom jde o lidské životy! Nevím, kde berete odvahu tvrdit, co je dominantní příčinou nárazu vozidel do stromů, když PČR tuto statistiku nevede. Ale vaše věc. Jste holt machr na vše.
1) Tragédie nezpůsobují ty stromy, ale lidé. Příčiny dopravních nehod jsou k dispozici například zde https://www.policie.cz/clanek/statistika-dopravni-nehodovosti-za-rok-2018.aspx Poněkud hlouběji i když staršího data třeba zde https://www.czrso.cz/clanek/hloubkova-analyza-silnicnich-dopravnich-nehod-hlavni-priciny-vzniku-nehod/?id=1654 2) Z článků, které jste poslal, rozhodně nevyplývá, že by hlavní příčinou nehod nebyla nepřiměřená rychlost či nesprávná jízda. Jsou to spíše názorové záležitosti, rozhodně to nejsou odborné statě, které je třeba brát jako čistá fakta. 3) To, že existují i jiné zásahy do přírody nikdo nezpochybňuje. To však není důvod pro ospravedlnění kácení v rozporu se zákonem. Jak je to s kácením u silnic, máte odkaz v jiné části diskuze. Jde-li o ochranu lidských… Číst vice »
1) K důvodům dopravních nehod. https://www.czrso.cz/clanek/hloubkova-analyza-silnicnich-dopravnich-nehod-hlavni-priciny-vzniku-nehod/?id=1654 či https://www.policie.cz/clanek/statistika-dopravni-nehodovosti-za-rok-2018.aspx 2) Ony statě co zmiňujete, jsou publikovány jako názory, ten první zcela jednoznačně, ten druhý ve své podstatě také. Nejedná se o analýzy podepřené dostatečnými daty. Statistiky a analýzy máte příkladmo výše. 3) Jde-li někomu o lidské životy, nebude vyčleňovat z řešení ta fakta, která se mu nehodí, jen proto že daný faktor není zmíněn v příslušném paragrafu. Snaží se pochopit situaci jako celek a pak hledá řešení, nejen pouhé záminky 4) Jak je to s kácením u silnic jsem zmiňoval již v reakci v této diskuzi, zrovna na váš příspěvek. Odkaz… Číst vice »
1) K důvodům dopravních nehod. https://www.czrso.cz/clanek/hloubkova-analyza-silnicnich-dopravnich-nehod-hlavni-priciny-vzniku-nehod/?id=1654 či https://www.policie.cz/clanek/statistika-dopravni-nehodovosti-za-rok-2018.aspx 2) Ony statě co zmiňujete, jsou publikovány jako názory, ten první zcela jednoznačně, ten druhý ve své podstatě také. Nejedná se o analýzy podepřené dostatečnými daty. Statistiky a analýzy máte příkladmo výše. 3) Jde-li někomu o lidské životy, nebude vyčleňovat z řešení ta fakta, která se mu nehodí, jen proto že daný faktor není zmíněn v příslušném paragrafu. Snaží se pochopit situaci jako celek a pak hledá řešení, nejen pouhé záminky 4) Jak je to s kácením u silnic jsem zmiňoval již v reakci v této diskuzi, zrovna na váš příspěvek. Odkaz… Číst vice »
Pro narovnání silnic výstavbu mostů a tunelů, apod. byste mě přesvědčil snadno. Potíž je v tom, že toto není záležitostí zákonodárců (ti mají na starosti zákony), ale společenských priorit. Bude-li mít česká společnost trvalý, dostatečně silný (a alespoň trochu inteligentní) zájem o zlepšení silniční sítě, tak ke zlepšení dojde. Ne snadno, ne rychle, na na 100%, ale dojde. Pokud vystačíme s nadáváním a nesmyslným osočováním, tak je vlastně milým překvapením, že není hůř.
To věřím, ale do hry vstupuje tolik různých jiných zájmů, že k tomu ve velkém měřítku téměř určitě nedojde. A to nemluvím o penězích co by taková akce stála. Popravdě bych byl raději, kdyby se více investovalo do železnice, nejen do koridorů, ale i do regionálních drah, které prostě jsou zanedbané. Příčiny jsou staré a hluboké, a současné vedení ani žádné jiné i kdyby projevilo maximální snahu, tak vše do roka a do dne nenapraví. Jak říkáte jen s nadáváním a vzájemným osočováním si nevystačíme, ale jak je vidět v této diskuzi, mnohým to stačí – jen aby měli pravdu… Číst vice »
Určit zákonem prostor, kde stromy o určitém průměru kmene být nesmí. Dnes, i když jde o silnici I. třídy a stromy ohrožující besip, tak je téměř nemožné je pokácet, protože to orgán ochrany přírody posuzuje pouze z hlediska újmy tomu stromu. Do toho se přidají do řízení eko spolky a je konec. U Trutnova se ŘSD snaží asi třetím rokem pokácet 5 stromů na kterých umírali lidé…
Anebo určit kolem stromů takovou maximální rychlost, aby riziko srážky se stromem i následky srážky byly minimalizovány. Ono to z obecných ustanovení ZSP vyplývá už dnes, ale pro ignorantské řidiče je možné to explicitně zdůraznit značkami.
Jo jo. Těch stromů, které zákeřně hupsnou ukázněným řidičům do cesty. Kde jsem to jen viděl?
Už vím, to byli Entové v Pánovi prstenů. Netušil jsem, že už je máme i v Čechách…
Pane, vozidlo může opustit vozovku z celé řady příčin. Nemusí jít jen o řidičskou chybu, ale např. i o úhybný manévr. Cílem by mělo být, aby v takových situacích nekončilo vyjetí vozidla mimo vozovku smrtí. Tzv. princip forgiving road. Něco si k té problematice zjistěte, když už máte potřebu se veřejně rádoby vtipně vyjadřovat.
V tom případě bych ještě zboural všechny domy u silnic, zahrnul příkopy, zrušil dopravní značky a okolo každé silnice postavil 20 metrů tlustou stěnu z polystyrenu. Pak se možná chudáčci řidiči budou cítit bezpečně.
Tak jo, zkusím to ještě jednou. Když chcete veřejně diskutovat o odborné problematice, nejprve si o ní něco zjistěte. Podívejte se na web policie ČR, kolik osob umírá po nárazu vozidel do budovy….
Oháníte se naprosto nepodstatnými argumenty. Pro extrémní zvýšení bezpečnosti by stačilo trvalé snížení rychlosti na silnicích a zejména poctivá práce Policie, včetně udělování citelných pokut – a to se neděje ani omylem. Kvůli neschopnosti řidičů nemusí padnout jediný strom.
Kolik lidí napřed porušilo své povinnosti, což bohužel v těchto případech vedlo k jejich smrti? Patrně jeli příliš rychle a nakonec ztratili vládu nad vozidlem. Je to smutné, ale je to tak. Za to ty stromy nemohou. V republice jsou i místa, kde v zatáčkách řidiči dost často skončí v domech při silnici a umírají u toho. Zboříme ty domy? Nebo za to mohou majitelé těch domů? Když chcete o něčem diskutovat, zkuste napředdruhé nenapadat, jen pro rozdílný názor. Že by Rtep mlel nesmysly, jsem si nevšiml, občas používá ironii, satiru, zkuste to prosím rozlišit.
Ty stromy způsobily to, že místo, aby ti lidé svou možnou chybu odnesly lehkým zraněním a hlínou na kapotě, umřeli.
Zda by ty nehody skončili jen lehkým zraněním nelze říci. To je pouhá spekulace. Samotné stromy nic nezpůsobily. Také ty nehody mohly skončit smrtelně. Zda-li všechny nebo ne, nelze s dostatečnou jistotou říci. Nevede-li PČR (jak jste tvrdil v jiném příspěvku v diskuzi pod tímto článkem) statistiku příčin nárazů do stromu, těžko povede statistiku o tom, zda by nehoda bez nárazu do stromu skončila smrtelně a měla k tomu relevantní podklady (např. znalecké posudky).
Mám přírodu a stromy rád, ale v blízkosti železniční tratě by růst neměly. Existuje přece ochranné pásmo kolem železničního tělesa, ne? Tady jde přece o bezpečnost, ne o plundrování přírody. Vedení i přehorlivé pracovníky ČIŽP bych nechal cestovat za vichřice v orchestrionu vedle strojvedoucího, aby mohli vidět, jak ty stromy v blízkosti traťě jsou nebezpečné. Jistě by se smíchy neudrželi, kdyby jim něco žuchlo před nosem na trať. Taková léčba šokem by byla nepochybně velmi účinná. Jsem si jistý, že by ty dámy a pánové rázem přestali blbnout.
Až na to, že nynější znění zákona stejně jako ta novela, která teď čeká v senátu, to kácení nebezpečných stromů dle § 10 nijak nespojuje s ochranným pásmem dle § 9. Schvalované znění říká: „Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy… Číst vice »
Změří se to jednoduše a je to logické: strom měří 25 metrů, nesmí stát méně než 25 metrů od drážního tělesa, počítaje v to i opěry trakčního vedení a jiné technické vybavení.
jakýkoli svah nahoru či dolů dělá z vaší „jednoduchosti“ naprostý nesmysl
A neměla by stejná logika platit i pro mosty? Tedy že se nebude hledět na jejich stav ani provedení a prostě budou zakázány všechny mosty a lávky, které by v případě pádu spadly na trať?
Možná až se bába z ČIŽP nebo její dítě při výletu vlakem vyfláká o strom, tak dostane rozum. Bohužel toto stromy v blízkosti trati ohrožují lidské zdraví a způsobují značné škody, ale to tyhle chytráky nezajímá.
Však až bábě ze SŽDC někdo udělá z okolí její chatičky v romantické krajině rozsáhlou holinu (vykácí všechny stromy kolem všech tratí, silnic, ulic, chodníků, cest, stezek, potrubí, kabelů a drátů), tak třeba taky dostane rozum.
Jenže zde 1) SŽDC zřejmě kácelo stromy neohrožené pádem, a 2) SŽDC „havarijní“ kácení delší dobu plánovalo – čímž obešlo povolování tohoto kácení.
1) Každý strom může spadnout, v blízkosti tratě nemají zkrátka stromy co dělat, 2) kdyby SŽDC mělo čekat na povolení kácet, tak se nekácí skoro vůbec. Ale věřím, že vy a pan Karel, co zde zákaz kácení obhajujete buď vlakem nejezdíte a nebo jste první kdo řve, že jsou vlaky zase zpožděné. Já přírodu chráním jak se dá, ale chránit stromy podél trati je mimo. Je mnoho míst, kde stromy mohou nerušeně růst.
Jenže, na první pohled může strom vypadat zdravě a přitom uvnitř může být napaden, co s tím? Leda dendrologický průzkum, jenže ten stojí dost peněz.
Jednoduše určit závislost výšky stromů dle vzdálenosti od krajní koleje, příp podpěry TV, apod…, pak to bude krásně rozděleno 15 m od koleje nebude růst nic vyššího jak (třeba) 12 metrů, atd…, tím nevytvoříme planiny a klesne i šance pádu stromu na trať.
Padlo pár stromů. Výsledek je křik nějakých individuí, co v tom vidí zdrcující zásah do ekosystému v okolí drážního tělesa.
Když dojde ke kolizi vlaku s dřevní masou, ty stejné osoby budou hulákat, že všechny možné i nemožné zkratky hovno dělají, žádná prevence a tak dále.
Padlo pár stromů, a nějaká státní organizace dostala pokutu za nerespektování zákona. Není třeba hulákat – aspoň v tomto případě stát funguje tak, jako fungovat má.
Jsem rád, že jste „vyřešil“ rozpor v protichůdných zákonech „fungujícího“ státu…
Padlo pár z tisíců stromů, které je správce dráhy podle Zákona o drahách povinen kvůli bezpečnosti odstranit; jak to, že stát = autor tohoto zákona správce nechválí?
Zákony nejsou protichůdné, jen si je někteří vykládají po svém. Mám-li povinnost je odstranit, tak tak učiním a splním napřed podmínky, kladené zákonem upravující tu činnost, která se týká té mé povinnosti. Je to takový problém? Uvedu jiný příklad trochu odjinud. ŘSD má povinnost udržovat stav dálnic a silnic první třídy. Znamená to tedy, že nemusí dodržovat třeba stavební zákon či zákon o veřejných zakázkách? Stát v tomto případě funguje tak jak má, neb jedna část státu porušila předpisy a ta část státu co má na starosti kontrolu ji za to udělila pokutu, aby si nedělala co chce, bez ohledu… Číst vice »
Když spadne strom do kolejiště, tak x lidí brečí, že je zpoždění, proč se to neudělalo dřív, že je to jasný a kdesi cosi.
Obzvláště v zimním období, kdy tíha sněhu, či mrznoucí déšť zásadně zatíží i zdravé stromy.
Než se úřady vymáčknou, je léto. V létě vyhodnotí, že není třeba.
Čili to ufiknou, zaplatí pár korun na flastru a ušetří, protože případné opravy jsou v milionech.
Pokud hrozí akutní nebezpečí je tam jen ohlašovací povinnost. Pokud dostanou flastr, tak to buď špatně vyhodnotili, či nedostatečně zdokumentovali. Což je u státní organizace takové velikosti dost ostudné. To, že SŽDC či někteří lidé v ní nedělají dobře svou práci, opravdu není omluva. Samozřejmě je spousta jiných činností, kde SŽDC a lidé v ní svou práci odvádějí přinejmenším dobře, ale v tomto případě tomu zjevně nebylo. Říkat kašlat na zákony, levnější je zaplatit pokutu je poněkud nebezpečné a zavádí nás to někam do ruských gubernií… a ještě… Ony ty opakované pokuty nakonec mohou být také v milionech…
On to není problém SŽDC, ale vyšinutých ochránců.
Ruské gubernie již podruhé. Co něco smysluplnějšího? 😆
Oprava trakce a kolejiště je v milionech vždycky.
Největší problém jsou lidé, kteří žijí s nosem zapíchnutým v předpisu, protože nejsou schopni posoudit prioritu a rozhodnout.
A přesně takoví pak dostanou pokutu, pokud s nosem zapíchnutým v předpisu budou bezhlavě kácet zdravé a pevné stromy třicet metrů od trati. Aspoň že tak.
Tak ČIŽP zjevně posoudila a rozhodla. SŽDC zjevně posoudila a rozhodla špatně, nebo nebyla svá tvrzení schopná doložit. Hlavně, že je to na koho schodit. Státní orgán jsou vyšinutí ochránci a SŽDC jsou asi chudáci co to myslí dobře a všichni jim háží klacky pod nohy… ? No, to asi těžko. Co místo stálého házení všeho na vyšinuté ochránce zkusit něco jiného? 😉
V článku se uvádí, že závada byla v neohlášení.
Při ceně všech okolností, které by byly nutné při odporu rozhodnutí, je prostě levnější 150.000,- zaplatit.
Tak funguje efektivita. Asi neznáte.
Tak funguje sprostota. To je přesně ten postup, který by si státní organizace neměla dovolit, a pokud ano, je to na výměnu managementu. Stát prostě nemůže tolerovat, aby mu nějaká státní organizace kašlala na předpisy, protože je to pro ni výhodnější. Tak funguje právní stát. Asi neznáte.
A v článku nebyla závada jen neohlášení. Ale i to, že se nejednalo o havarijní kácení jak tvrdila SŽDC. Pokud zaměstnanci SŽDC nezvládnou dělat svou práci v souladu s příslušnou legislativou, tak tam prostě nemají co dělat.
Podle čeho to posoudili? Z pařezu? 😆
Zvláště, když k tomu došlo v lednu, že?
Musíte se smířit s tím, že vy na rozhodnutí nemáte, žehráte na kde jaký pamflet, ale jiní rozhodnou.
Není to jejich arogance, nýbrž vaše slabost.
Správně, není to arogance ČIŽP, ale slabost SŽDC. SŽDC má být schopná doložit, že to bylo havarijní kácení. Nedoložila dostala pokutu. Jiní rozhodli. To tak je. Musíte se s tím smířit. 😉
Samozřejmě,úředníci si hrajou a tím potvrzují svou potřebnost.Jeden nařídí kácení,druhý mu za to dá dá pokutu,třetí takový zákon vymyslí a všichni si dobře žijí z peněz daňového poplatníka,který je platí.A když ten strom spadne,poničí troleje,poškodí vozidla,ani jeden z těch úředníkú za to není zodpovědný.:-)
Sjízdnost tratí je problémem SŽDC. Tento problém musí řešit v rámci existujících zákonů. Když bude SŽDC (či kdokoliv jiný) zákony – společenské, přírodní a dal. ignorovat, nedopadne to dobře.
Taky dám příklad pod elektrickým vedením ČEZ a ČEPS nebo nad potrubím ČEPRA, produktovody, plynovodem, ropovodem se kácí také a v mnohem větším měřítku a nikdo pokuty nerozdává.
Pokud dojde k porušení zákona, tak rozdává. To se nebojte.
Jestli to není tím, že ČEZ ani ČEPS nekácí zdravé stromy 50 metrů od drátů bez ohlášení, aby o kus vedle strom způsobil výpadek.
Ale naopak se snaží minimalizovat riziko že jim něco popadá na vedení tím že vyhledávají nemocné či narušené stromy, spolupracují s majitelem pozemku,.. 🙂
Tu pokutu zaplatí stát státu, moc bych to nepřeceňoval 🙂
Ochranné pásmo je ochranné pásmo, přes to nejede vlak. A proto navrhuji v ochranných pásmech lesa, energetických vedení, vodovodů, kanalizací, chráněných území, památek atd. preventivně vytrhat všechny koleje.
Zrovna úsek z Hluboký do Hrdějovic stojí při každým větším porivu, přerážení padlých stromů mašinou a urvané sběrače tam nejsou nic neobvyklýho. SŽDC by to tam měla vzít mnohem víc, džungle je tam pořád slušná.
Nerad příliš obtěžuji pokusy o triviální dovzdělávání, už jsem si zvykl na jazykovou úroveň dnešní doby, ale slovo „poriv“ mě přece jenom zaujalo. V srbštině a chorvatštině prý znamená mimo jiné „druh motivujícího stavu způsobený nedostatkem nebo přítomností nepříjemného podnětu“ nebo „sílu vynaloženou lodním pohonem“. V češtině bohužel žádné takové slovo není.
Pardon, samozřejmě tam má být ‚poryv‘, kontrola před odesláním nebyla provedena důkladně.
Ale tak snad už do toho nebudeme víc zabrušovat. 🙂 Stejně mi přijde legrační, že zrovna s vaší přezdívkou tu vystupujete jako příznivec kácení.
Udivuje mě,že odpůrci kácení podél tratí žehrají na zlovolnou SŽDC,jenž plní své povinnosti ohledně bezpečnosti provozu,na druhou stranu jediné křivé slovo na některé politiky,jenž svou nečinností za 30 let nechali rozjet kůrovce, v jehož důsledku se kácí násobně víc,no nic,je to ideologické. Nerad bych něco přivolal,ale čeká se asi na velkou hromadu s mnoha zraněnými po najetí vlaku do spadlé dřeviny.
A jak by měli oni politici tomu kůrovci zabránit, aby se v monokultuře, kde má ideální podmínky pěkně jak říkáte nerozjel? Měli vydat zákon? Jo, kdyby vlastníci lesa plnili své povinnosti, kůrovcové stromy vyhledávli a káceli je přednostně, tak by ten rozsah alespoň omezili. Ale mnozí těžili přednostně zdravé stromy, neb je za ně samozřejmě vyšší cena a pak když se kupodivu kůrovec pěkně rozjel, tak se nestačili divit, a dnes vlastně to zdravé dřevo na prodej ani moc nemají. A politici (ne všichni) celou dobu podporovali krátkodobé zájmy těch vlasníků, takže místo postupného omezování smrkových monokultur, v oblastech, kde… Číst vice »
M19,musím uznat,že máte legislativu ohledně kácení velmi slušně nastudovanou/bez jakékoliv ironie/. Já se na celou problematiku dívám z pohledu strojvůdce,který z jízdy na některých tratí opravdu nemá dobrý pocit/např. Chocen až skoro do HK/. Mimochodem- z již spadlého stromu na koleje určuje se zpětně,zda měl nebo neměl být preventivně pokácen? Jo-ten kůrovec a politici/Bursík a celá ČSSD/,vycházím z toho,že v sousedních zemích řádí taky,teda ten kůrovec,ale škody tam nedosahují takových výšin jako u nás. Vím,že se u nás historicky vysazovaly monokultury smrkové,ale za 30 let k nějakému pronikavému zlepšení nedošlo,nepočítám li plánované vybití býložravé zvěře z podnětu „ekologické“duhy,ANO a Pirátů.… Číst vice »
Chápu Vás, ale SŽDC by mělo dokázat tyto věci řešit i bez porušování zákonů. Pro Vás to příjemné jistě v některých úsecích být nemusí, ale je věcí SŽDC aby dokázala jednat v souladu se zákonem. Je to její práce, tak jako vaší prací je být strojvůdce. Také u toho musíte dodržovat předpisy a když ho porušíte a přijde se na to, tak konstatování takhle to bylo jednodušší vám situaci neulehčí. A v tomto konkrétním případě to prostě zvorali, jindy to vyřešit dokáží. Zda-li si SŽDC zpětně určuju zda ten či který strom měl být pokácen, je spíše dotaz na SŽDC.… Číst vice »
No jo, proč si na to SŽDC vybrala zdravé stromy které by vydržely, a nechala tam ty nahnilé které spadbou při prvním větru?
Aby byla pokuta a záminka příště nekacet?
A jak to mají poznat, že ten strom není napaden uvnitř?
Pokud to nedokázali poznat, zda je či není. Tak to není havarijní kácení. Prostě si požádám o povolení, zdůvodním, dostanu ho, pokácím. Nebo si to ulehčím, o nic nepožádám, nic neohlásím, pokácím a dostanu pokutu. To je přesně ta druhá možnost, co použila SŽDC. To není o tom, zda kácet je-li to třeba či ne, ale o tom, zda tak činit legálně či stačí toužebné přání někoho.
To o tom není, ale o dřevinách v ochranném pásmu dráhy by (vyjma památných stromů) vůbec neměl ČIŽP co rozhodovat, máme tu zákon o drahách, který toto řeší. V ochranném pásmu dráhy, není žádné kácení zbytečné, i zdravý strom může klidně padnout při vichřici.
Ale je. Mají postupovat dle zákona a svých povinností a ne jinak. To že si myslíte, že má být zákon napsaný jinak, neznamená, že ostatní budou postupovat dle vašich přání a domněnek. Budou postupovat tak jak jim ukládá zákon a ne co si někdo jen myslí a po čem touží. Tušíte jaký je rozdíl mezi obvodem dráhy, ochranným pásmem dráhy a o jakých vzdálenostech se tu bavíme? Takže byste vyklučil v Praze Stromovku? Dvou tří metrový zákrsek dvacet metrů od kolejí může na ty kolej spadnou a proto ho porazit není zbytečné? I když je trať na náspu a ten… Číst vice »
Jaký má význam, že stát platí v podstatě pokutu sám sobě?
Ten, aby stát udržel disciplínu a ochotu dodržovat zákony co si sám schválí i ve svých řadách. A by to tu nebylo jak v nějaké ruské gubernii, na Balkáně či v čínských okrajových provinciích.
Stejnej zdroj, ale rozdílný hromádky? Třeba? 😉
I my občané jsme součástmi státu, stejně jako podniky a podnikatelé. Jakási ideologie tu plánovala zrušit peníze, ale nějak se k tomu nakonec nepropracovala.
Všeho s mírou. Nejrůznější nálety v bezprostřední blízkosti trati pochopitelně nemají co dělat, stejně tak jako stromy nějak napadené či poškozené. Bez povolení ale kácet zdravé vzrostlé stromy také smysl nedává.
Logika, že protože je něco u trati, tak se to musí pokácet, by znamenala, že nikde ve městech a podél silnic nebudou žádné aleje, také přece potenciální riziko. Stromy ale mají i svůj význam, fungují jako protihluková bariéra, zachytávají zvířený prach a podobně. Na jednu stranu lidé nadávají na tratě obehnané vysokými protihlukovými stěnami, ale na druhé by zase vykáceli široko daleko všechnu vegetaci kolem tratí.
„Nejrůznější nálety“, to je takový hezky široký pojem, který zahrnuje jak plevelné dřeviny, tak letecké bombardování.
Klasický zelený blábol – v ochranném pásmu dráhy se kácet BUDE. Tečka. Dala ta novela dost práce, protože bezpečnost. Žádný všeho s mírou.
Klasický totalitní technokratický blábol. V ochranném pásmu se smí kácet i dnes za splnění jistých podmínek. To nezmění ani případná novela, jen změní podmínky. SŽDC to asi nedokáže na rozdíl od ostatních, tak proto ta změna legislativy. Ale i tak v případě postupu v rozporu s legislativou vyfasuje SŽDC pokutu. To bude překvapení, až to přijde… Kdyby se postupovalo podle stejné logiky co prezentujete, tak třeba tam kde dráha překračuje hlukové limity, bude levnější tu dráhu zrušit. Železnice nestojí nad zbytkem republiky. To je jen zbožné přání. Mimochodem protože bezpečnost, co takhle zrušit všechny přejezdy, ať to lidé objíždějí třeba… Číst vice »
Promiňte, píšete nesmysly. Stromy v ochranném pásmu dráhy vyrostly jen proto, že po skončení parního provozu se přestalo ochranné pásmo dráhy čistit. Kácet se bude, protože, opakuji, bezpečnost lidí a majetku je větší priorita, než zelené náboženství. Tečka.
Jo a mimochodem, masivnější rušení přejezdů ŽESNAD.CZ podporuje rovněž.
Nezlobte se, ale zřejmě si pletete obvod dráhy a ochranné pásmo dráhy. Nebo za parní trakce byl 30 m na obě strany průsek na obě strany (na Šumavě, Českomoravské vysočině…)? Nebyl. 😉 Kácet se bude, kácí se i dnes. A pokud tak bude učiněno v rozporu se zákonem, vyfasuje SŽDC pokutu jako nyní. Ochrana přírody a krajiny je ukotvena i v ústavě, takže to co tvrdíte není pravda. Musí se vždy postupovat dle zákona. Pokud ne, přichází trest. Bez ohledu na jakékoli železniční či technokratické totalitní náboženství.
Nepletu. Samozřejmě, že se musí postupovat podle zákona, proto také ta novela Zákona o dráhách. Dalo to dost fušku ji prosadit, proto se rozčiluju 😊 No a kácet se bude😉
Což neznamená, že se nebude muset postupovat i v souladu s dalšími předpisy. Ano, kácet se bude v souladu s legislativou. A pokud dojde k jejímu porušení dostane ten, kdo ji porušil flastr. Co je na tom nepochopitelného. Pro mě je nepochopitelné, že SŽDC neumí dodržovat zákony jako ostatní a musí si prosazovat speciální zacházení. Smutné…
Tak to jste mne připomněl kácení a silnice. Požadavek na kácení u silnic kvůli bezpečnosti osádek vozidel. Je zajímavé, že do ještě nedávných dob to nebyl, až takový problém. Jenže s tlakem na emise a nižší spotřebu je dnes plechovka od čehokoliv z Hornbachu na tloušťku lepší než karoserie většiny aut, protože tloušťka karoserie bude za chvíli na úrovni alobalu pro kuchyňskou potřebu. Podle toho pak auta omotaná kolem stromů vypadají a dopadají včetně osádek. Problém je pak hlavně v kombinaci s rychlostí a stavem silnic kde ty stromy jsou jen výsledkem kombinace toho předtím a za to, že do… Číst vice »
Pokud došlo k porušení zákona pokuty se dávaly i když se jednalo o kácení podél silnic. Jen se to v tomto článku nedočtete. ŘSD se to občas rádo snaží toto téma protlačit, ale kdyby měli silnice bez alejí, tak pak budou skuhrat, že mají v zimě zaváté silnice a že na to nemají dost techniky a lidí. Jo, to by byl na mnoha místech důsledek, to byl jeden z důvodů proč tam předci ty stromy vysázeli – aby je chránil před větrem, zavátím sněhem v zimě. Důsledky nehod nejsou o šíři plechu, dnešní auta jsou opravdu bezpečnější než dříve a… Číst vice »
Víte, co mi příjde v této souvislosti legrační? To je národní přírodní památka Váté písky u Bzence https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1t%C3%A9_p%C3%ADsky_u_Bzence
Takhle široké bezlesé pásmo dnes železnice rozhodně nepotřebuje, ale v dobách KFNB vzniklo a dnes je chráněno kvůli pískomilným rostlinám. 🙂
V každém případě ale SŽDC, když už musí kácet, tak ať kácí plánovaně a podle zákona a nevymlouvá se na havarijní kácení.
Opravím vás, Váté písky nezvnikly díky železnici, ale byly díky ní zachovány. I to je realita. Což ovšem neospravedlňuje porušování předpisů. I to zachování Vátých písků bylo způsobeno dodržováním předpisů a nikoli jejich porušováním (jinak by to prostě zalesnili). Má-li SŽDC skutečný reálný důvod pro havarijní kácení a umí to doložit tak nechť tak učiní, ale vymlouvat se na to, to je ubohé.
Žesnad je zájmový spolek nákladních dopravců na železnici. Co podporují je jejich věc, co by na to říkal zbytek obyvatel republiky je druhá věc. Železnice není pupek státu, to je hluboký omyl.
To nikdo přece netvrdí.
Já mám k „zelenému náboženství“ opravdu daleko, drtivá většina současných pseudo-ekologických iniciativ a regulací mi vadí. Absolutně nemám problém s káceném v případě, když je to nějak odůvodněné. V životě bych se nezastával někoho, kdo třeba blokuje důležitou liniovou stavbu kvůli imaginárním křečkům a podobně. Ale zkrátka jen poukazuji na to, že ignorantsky a zjevně v rozporu s legislativou kácet pruhy okolo dráhy, nehledě na skutečná rizika v daném místě, není řešení. Stromy stojí i v blízkosti dálnic a také jsem si nějak nevšiml, že by tam hromadně padaly. Bezprostřední okolí, kde hrozí pády větví atd. by bez stromů být… Číst vice »
Pokud by sždc na jaře a na podzim projelo vše a posekalo. Tak tu řešíme nikoliv kácení, ale sekání tak jako se to děje okolo silnic. Bohužel si myslím, že na takto velkou akci sždc nemá jak techniku tak hlavně lidi. Bohužel, protože potom by jsme řešili jen sekání trávy a počínajícího růstu dřevin v fázi větviček.
Vzhledem k tomu, že poměrně často tyto práce SŽDC zadává externím firmám, není to primárně o množství lidí a techniky SŽDC.
Podel liniovych staveb, silnice, zeleznice, el. vedeni, by v ochranem pasmu melo byt povoleno kacet kdykoliv cokoliv. Akorat zase jeden urad potrebuje dokazat svoji nepostradatelnost. Pritom ty stromy tam hlavne nemeli nekdy stat. Jednou nas tahle byrokracie opravdu zabije!
A to jako proč? Protože je to prostě snadnější? Protože je někomu zatěžko prostě poslat včas příslušnou žádost? Až budete mít někdy pozemek poblíž, ale stále v ochranném pásmu dráhy, což může být dost daleko od vlastní trati, asi by se vám nelíbilo, kdyby vám někdo přišel pokácet třeba čtvrt kmen jabloně. Přece je v ochranném pásmu dráhy, i když reálně nic neohrožuje…
To je lidu, co by kácelo stromy o výšce 2-3 metry, třeba 20 metrů od vlastních kolejí, je-li celostátní i klidně 50 metrů….
Ano, protoze je to snadnejsi, mam tu cest mit co do cineni se statni spravou a ta je dnes jiz natolik sesnerovana regulecemi, formularemi, zadnostmi…….ze je v podstate impotentni cokoliv delat.
Tak vykašlat se na jakýkoliv předpis je vždy snadnější. Ale SŽDC jako státní organizace by si nic takového dovolit neměla. Zvládnout správný postup je předpoklad pro práci na jakékoliv pozici kdekoliv a argument, že takhle to pro vás bylo snadnější, nikde neobstojí. Prostě vás vyhodí. ,Jestli to SŽDC narozdíl od jiných nezvládá, tak je problém u nich.
Problem je, ze dodrzovat spravne postupy je dnes temer nemozne, tech regulaci pravidel, formularu a zadosti je tolik, navic mnohe si odporuji, jine se vylucuji casovu kazualitou atd……verte, vim o cem hodovorim a muzeme se bavit o zakoniku prace, stavebnim zakonu, obcanskem zakoniku…..
Jinde to zvládnou, jen SŽDC má zjevně problém. Je to o znalosti příslušných norem, jejich aplikace a schopnosti svá tvrzení doložit. Co je tak zapeklitého na zákoníku práce? Cca 14 let jsem se jím zabýval a dle zkušeností vím, že 99,9% všech údajných nemožností ho dodržet pramenilo jen ze snahy ho nějak obejít. A taky ze špatných vztahů se zaměstnanci, kteří samozřejmě zaměstavateli, který k nim byl hnusný, byť v souladu se zákonem, jaksi neměli ochotu vyjít vstříc nad rámec nutného. Kupodivu… Formulářů a norem je hodně, ale to je v každém oboru lidské činnosti. Když jezdili jen kočáry tažené… Číst vice »
….jste uplne mimo, problem je, ze lidska kapacita je stale stejna. Napr. v mem zamestani jsem jiz ve stavu, ze drtivou vetsinou casu resime byrokracii a cas urceny na nasi skutecnou praci se scvrknul na naproste minimum. Kazdy dalsi formular, ktery musim vyplnit navic znamena obytek casu, ktery bych mel venovat sve skutecne praci. Mozna se s tim muzete smirit, problem ale je ze mimo EU svet jede v jinych kolejich a cely tento prebujely byrokraticky aparat vede k zaostavani CR a i cele EU ve vsech ohledech. Kdyz uz se bavime o vlacich, tak se podivejte jak s nasi… Číst vice »
ano, zelený je strom života, ovšem výmluvy na přebujelou byrokracii jsou jen výmluvy. Jistě je spousta předpisů které komplikují život a bez nich by to šlo rychleji. Jenže mnohdy se prostě jen nechce. Kdyby to bylo tak nemožné, tak se nic nikdy nepostavilo, nic nevyřešilo. Ale to není pravda. Navíc spoustu formulářů si firmy vytvářejí sami, někdy to management dělá i účelově. Např. v mém předchozím zaměstnání to tak bylo a to byla příspěvková organizace. Ale jiná příspěvková organizace, která dělala ve stejném oboru, to tak složité neměla. I fungovala lépe a má lepší výsledky uvnitř i navenek. To je… Číst vice »
Nezlobte se, ale lzete. Je mnoho agentur zabyvajicich se porovnanim administrativy a byrokracie v jednotlivych statech, napr. za jak dlouho zalozite firmu, zmineny stavebni zakon atd. a v mnoha parametrech je CR hodnocena skutecne tragicky. Mel jsme moznost pracovat douhodobe v zahranici a po navratu na teze pracovni misto jsem byl naruste byrokracie doslova sokovan a to delame v podstate stale to stejne. Asi vam to neprijde, ale pokud byste mel moznost z ceskeho systemu vystoupi a po letech se vratit, tak tomu neuverite. Spolecnost je slozitejsi, ale u zadneho z toho formularu co vyplnuji nemam pocit ze by to… Číst vice »
Nezlobte se, ale nelžu. Buďte tak laskav a neosočujte druhé z něčoho takového, jen proto že mají jiný pohled na věc. Spoustu byrokracie si zde vytváříme sami. A třeba zrovna zakládání firem je sice pomalejši než v některých jiných zemích, ale jsou i země, kde je to mnohem horší. To jestli máte nějaký pocit či nemáte, je stále jen pocit. Dřív jsem také netušil k čemu některé věci jsou a pak časem zjistil. Ano, někdy se vyplňují i zbytečnosti, ale ty obvykle vznikají přímo ve firmách. U SŽDC jako státní organizaci by mě to vůbec nepřekvapovalo. Někdy v nadřízených složkách,… Číst vice »
M19 píše…., ale neděláme si to složitější než je to nutné. …… to hovoří za vše tak trochu v rozporu s vším co tu píšete. To jak tu vše obhajujete pak vyvrátíte tímto. Tak jak se prezentujete a jak má být konáno nejde dělat něco složitěji méně či více. Vy to máte dělat tak jak se to má dělat bez ohledu na to jak složité to je a je to nutné nebo není. Jinak řečeno sami si taky najdete zkratku a akorát jsou vaše názory čistým pokrytectvím když tu ostatní školíte a pak se přiznáte k tomu, že vlastně taky… Číst vice »
Mýlíte se, není to v rozporu. Zřejmě neznáte realitu v některých firmách, zejména příspěvkových či státních organizacích a nepochopil jste v plném rozsahu a kontextu sdělení, na které reagujete. My si nic neulehčujeme, děláme to tak jak máme. Kdyby ne přijdeme o autorizaci a akteditaci a můžeme jít tak leda na pracák. Každý rok to musíme obhájit a co si pamatuji nám nikdo žádné závady nevytkl. Kdyby ano, tak podle závažnosti a charakteru bychom je museli opravit a pokud by se opakovaly, či by byly závažné nám reálně hrozí ukončení činnosti. Ale také si svou práci dále neztěžujeme. Což je… Číst vice »
Zrovna jsem cetl, jenom pro ilustraci
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/elektromobil-emise-vysoke-myto-bmw-i3.A191016_130900_pardubice-zpravy_mvo
Stejný příspěvek jste zde dával již o dva dny dříve než tento, takže znovu, ostatně je to krásná ilustrace způsobu přemýšlení některých technicky zaměřených lidí.
Což je ovšem dílo techniků (jež mají mnohem blíže k motorům než ochraně přírody). Prostě to chlapci s technickým vzděláním, technickým oborem působení a zřejmě i technickým způsobem myšlením nějak nezvládli. Za to žádní ochránci, ČIŽP atp. nemohou.
Velmi výstižné. Přebujelá, neefektivní a především nefunkční byrokracie je pro podniky jako ČD a SŽDC naprosto typická. Ve skutečnosti je třeba zpracovávat mnohem více dat, ale pružně a účelně.
Protože třebas v vlacích jezdí lidé kteří po nárazu vlaku do stromu mohou zemřít, protože může dojít nejen k poškození trati, ale i okolních staveb. Protože třebas se může poškodit náklad a tento náklad může poškodit okolí tratě. jinak já jsem přemýšlel kdo vám co m19 udělal a tady jste se pěkně odkopal takže vaše avreze je v té jabloni tak to pak celkem chápu.
Nevím, co si myslíte, že jste komu odkopal, ale zřejmě rád mícháte jabka s hruškami. To že po nárazu do stromu může dojít k tomu co tvrdíte nikdo nezpochybňuje. Ale postup vykašlat se na zákony a vzít si z toho jen to co se mi hodí, je hodně mimo. SŽDC nemá na nic takového právo. Nikdo nemá na nic takového právo. Jistě, je mnohem jednodušší druhého osobně napadnou, když vám schází relevantní argumenty. Nu, každý dle svých schopností. 😉 Víte, že po nárazu do zdi mohou lidé v autě také zemřít? Co kdybychom prostě bez ohledu na nějaké zákonné povinnosti… Číst vice »
„Na čo také velké stromy?“ ukázal na několik stoletých cedrů, chráněných památkovým úřadem. „Popílit! Všetky popílit!“
Demagogie!
Demagogie to není. Ten úřad jen plní svou zákonnou povinost a zjevně tedy není impotentní cokoli dělat. Zřejmě narozdíl od SŽDC.
A ten zakon to je nejaky fyzikalni ci chemicky zakon jez je dan prirodou samotnou? Ne. Je to jenom vyplod statniho aparatu ktery muze a nemusi existovat, je to jenom dalsi regulace, dalsi formular, dalsi ztraceny cas a potencial lidi, ktery se tim musi zabyvat.
Stejně jako může a nemusí existovat SŽDC či nějaká dráha. Existence dráhy také není dána fyzikálním, chemickým zákonem či přírodou samotnou. Ten stát co nemusí existovat, vám zaručuje existenci a nějaké pravomoci. Bez něj, by žádné ochranné pásmo dráhy neexistovalo ani žádné právo kolem kácet co se mi zlíbí. Zkuste vidět svět trochu šířeji, než přes úzký pohled železničáře. 😉
…..nejsem zeleznicar
A proč citaci majora Terazkyho označujete za demagogii? Vždyť by vám jeho přístup měl být naopak blízký a sympatický.
Zatimco ty stromu na trat realne padaji a v podstate kazda vetsi letni studena fronta zpusobi kolaps i hlavnich trati, tak zmineny major byl pouze „jednoduchy duchem“.
A když nebudou stromy v ochranném pásmu dráhy (Klánovický les před Prahou vykácíme, Stromovku v Praze taky), tak už žádné namrzání drátů, žádné kroupy v létě (to je průvodní jev těch vámi zmiňovaných větších letních studených front), vítr troleje strhávat nebude? Podstata toho všeho je, že SŽDC nepostupovala v souladu s legislativou v tom konkrétním případě a dostala v souladu se zákonem pokutu. To je základ právního státu. Nyní schvalovaná novela drážního zákona jen dává SŽDC více pravomocí provést kácení i na pozemcích, jež spadají do ochranného pásma dráhy, ale SŽDC je nevlastní, ani k nim nemá uživatelské právo. Nijak… Číst vice »
Major Terazky vycházel ze svého jednoduchého vidění „reality“, zrovínka tak jako vy.
…“pravni stat“…to je zejmena v kombinaci s CR magicka formule, asi zkratka zijeme jinde….nicmene me je to v podstate jedno, vlakem uz stejne skoro nejezdim a neustala zpozdeni napr. i z duvodu tzv vyssi moci jsou jednou z pricin meho rozhodnuti. To je z me strany vse pratele.
A právě proto že si zde bohužel někteří svá práva a povinnosti vykládají po svém, buďme rádi, že alespoň někdy fungují kontrolní mechanismy. A neobhajujme porušování právních předpisů, tím že takto je to lehčí. Veřejnou dopravou jezdím často i vlakem, stejně jako pracovně dost často jezdím autem. A opravdu mě od cestování veřejnou dopravou neodradí zpoždění z důvodu vyšší moci (tedy třeba v důsledku následků nepříznivého počasí), ty se totiž na silnicích objevují také.
Zrovna jsem cetl, jenom pro ilustraci
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/elektromobil-emise-vysoke-myto-bmw-i3.A191016_130900_pardubice-zpravy_mvo
Což je ovšem dílo techniků (jež mají mnohem blíže k motorům než ochraně přírody). Prostě to chlapci s technickým vzděláním, technickým oborem působení a zřejmě i technickým způsobem myšlením nějak nezvládli. Za to žádní ochránci, ČIŽP atp. nemohou.
Ochranné pásmo dráhy je v legislativě proč? Pod vedenim VN distribuční sítě vidíte stromy? Na dráze v ochranném pásmu je stromů co tam NEMAJÍ co dělat asi milión. Ten strom v ochranném pásmu dráhy nemá co dělat. Tečka. Jde často o životy…
A zákon na ochranu přírody a krajiny je proč? Prostě se má postupovat podle legislativy. Tečka. Tak jako v ochranném pásmu VN. Pokud to zvládnou energetici, tak proč ne SŽDC? Ochranné pásmo dráhy je v některých případech tak široké, že třeba Klánovický les by se musel v podstatě vykácet, na Šumavě by kolem tratí byli průseky, že by se tam vešla vedle i dálnice…. Jestli by pak nezvítězilo, tu trať prostě zrušit.
Energetici to zvládnou, protože pro ně omezení, která platí pro SŽDC, neplatí. Dá-li Bůh a zdravý rozum, bude to za pár měsíců se SŽDC stejné a i ona bude moci konečně ochranné pásmo vyčistit bez ohledu na zelené blázny…
Energetici také musejí splnit podmínky kladené zákonem na ochranu přírody a krajiny. Také žádají o povolení, tam kde to zákon vyžaduje, také mají ohlašovací povinnost, tam kde to zákon vyžaduje. A také dojde-li k porušení zákona dostanou pokutu. Ale zjevně to zvládnou dělat, narozdíl od SŽDC (důvody jsou jiná stránka věci). To ustanovení nedává SŽDC pravomoc nepostupovat v souladu s další legislativou, která se k věci váže. Nedává možnost kácet bez povolení či ohlášení. Jen jim dává větší možnosti na pozemcích, které nejsou v majetku či v užívání SŽDC. Nic víc, nic míň. Takže pokud by k tomu SŽDC přistoupila… Číst vice »
Ochranná pásma neznamenají, že v nich má být sterilní pouštní pláň a je třeba tam všechno vykácet, vypálit, zbourat a postřílet, ale že podléhají speciálnímu režimu správy. A mimochodem, § 10 drážního zákona není vůbec vztažen k vymezení „ochranného pásma dráhy“ dle § 9, ale týká se „nemovitých věcí v sousedství dráhy“, bez ohledu na šířku a hranice ochranného pásma. „Vlastníci nemovité věci v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li… Číst vice »
No já se nestačím divit…až s Regionovou vletíte do spadlého stromu a větev vám jako strojvedoucímu propíchne břicho a střepy z rozbitého skla budou doktoři vytahovat z očí (fakt to sklo na Regionově není autosklo) tak co.potom? No povídejte.
Můžete poděkovat tomu, kdo kdysi rozhodl, že se na dráze jezdí naslepo a ne tak, abyste mohl zastavit na vzdálenost, na kterou máte bezpečný rozhled, jako je tomu na silnicích. A tomu, kdo schválil čelní okna drážních vozidel bez autoskel. A tomu, kdo vás bez ohledu na počasí a ostatní přírodní podmínky nechá jezdit ve složitém terénu nepřiměřenou traťovou rychlostí. Řízení rizik se tomu říká. Nulové riziko není nikdy a nikde. Vlaky se prostě pohybují v reálné krajině, a tomu musí odpovídat jejich provoz a zabezpečení. A mimochodem – když si to kolem tratí do 50 metrů všechno vykácíte, tak… Číst vice »
Pán být velká odborník na železniční dopravu.
Pokud byste měl na železnici jezdit „na rozhled“ jako na silnici, jezdíte maximálně 50 kmph…
Protože 300 tun železa na železných kolejích brzdí trochu hůř než na silnici….
Vždyť to říkám, že kdosi kdysi rozhodl, že se na dráze jezdí naslepo. Tak s tím rizikem holt musí každý počítat. Jednou to může být jelen nebo kanec nebo sebevrah, podruhé trefíte čelním sklem velkou kroupu, potřetí vjedete na propadlou kolej, pod kterou ujel násep, počtvrté může být na kolejích spadané kamení nebo navátá větev nebo sníh…
Tam kde jezdí Regionovi moc zabezpečení nebývá, takže i povolená traťová rychlost bývá nižší,ne. A za jistých okolností (nepříznivé počasí atp.), se má doprava zastavit či jezdit jen se zvýšenou opatrností – což asi nebude maximální traťová rychlost, případně se někde stanovuje jen jízda na rozhled, ne? Na regionálkách kde jezdí Regionovi zase o tolik vyšší povolená traťová rychlost nebývá, zvláště v těch částech, kde je spoustu oblouků o ne zrovna velkých poloměrech. A Regionova váží 300 tun? Maximální rychlost má jen o 30 km/h vyšší než těch 50. Většinou běžně nepojede o moc rychleji.Takže pokud by se dodržovali ty… Číst vice »
Dejte si něco hodně studenýho na čelo a co nejdál od klávesnice!
Čemu se nestačíte divit? Že je potřeba dodržovat zákon? Tušíte, že ochranné pásmo dráhy může být i šedesát metrů od nejbliší koleje? Že by padesát metrů vzdálený strom o výšce dva tři metry někde v sadu, vás ohrožoval? Něco jiného je nebezpečně se naklánějící strom nad tratí či tak podobně. A pokud přijde opravdu silný vítr, tak je vám schopen hodit větev na trať i stovky metrů daleko, to se nebojte…. Chcete tím říct, že při konstrukci vlaků se nedbá na bezpečnost při případné havárii? A Regionovi jezdí tak rychle, že nedobrzdíte? Já myslel, že maximální rychlost na trati je… Číst vice »
Nestačím se divit vaší představě, že by SŽDC mělo kapacitu na kácení stromů 50 m od trati…
Jste tak naivní, nebo to jen hrajete?
To není o kapacitě, to je o tom co tady někteří hlásají. Jste tak naivní či to jen hrajete? 😉
Pokud SŽDC chce od LIDLu převzít titul nejznámější dřevorubecké firmy, tak si na to jistě kapacity vytvoří.
LIkvidujeme Duby Lípy je poměrně úzce zaměřena. Ale na SŽDC mě nic moc zrovna nenapadá 😀
To, co se v obdobných případech dělalo do teď. IZS zachraňovat, zdravotníci léčit, vyšetřovatelé vyšetřovat, soudy soudit. Alternativa: „Kašlem na ostatní, kašlem na zákony, vzhůru za emocemi“ není lepší, věřte, nevěřte.
Když ČIŽP chce stavět přírodu nad ochranu zdraví a bezpečnost práce, alespoň že se v tom konečně udělá jasno a nebudou to jen dohady, co má přednost (tedy zákon o drahách).
ČIŽP jen dělá to co má. Nic nad nic nestaví. Pokutuje porušení právním předpisů na úseku, který jí dán do vínku. V současné době nemá zákon o drahách přednost před zákonem o ochraně přírody a nebude ho mít ani v budoucnu. Jen se změní podmínky za kterých se při určitých činnostech postupuje v jistých situacích. Nic víc, nic míň.
Což je porušením obecného principu, že konkrétní právní norma má přednost nad obecnou úpravou.
A na to jste přišel jak? Drážní zákon je více speciální právní norma oproti zákonu na ochranu přírody a krajiny? Není, to je jen zbožné přání. Zákon na ochranu přírody a krajiny je zákonem na stejné úrovni jako drážní zákon. Takže to není porušení ničeho.
Nejde jen o obecnost/speciálnost celých právních předpisů, ale především o obecnost/speciálnost konkrétních právních norem v těch předpisech. A to je často výkladově velmi složitá otázka.
Máte na mysli speciálnost konkrétních ustanovení? Výkladově složité bývají i zdánlivě jednoduché předpisy. Existuje takový vtip, že když se sejdou dva právníci vyjdou z toho nejméně tři právní názory. Od toho existují soudy, které jedinné mají právo vykládat závazně. A protože soudy hromadně všechny pokuty udělené ČIŽP či jiným příslušným správním orgánem SŽDC neruší, lze z toho dovodit, že drážní zákon nemá přednost před zákonem na ochranu přírody a krajiny a souvisejích předpisů. I ta novela jen ukládá povinnost, a umožňuje ji snadněji aplikovat na pozemcích, které jsou v ochranném pásmu dráhy, nikoli však ve vlastnictví či užití SŽDC. Pokud… Číst vice »
Ještě jednou připomínám, to kolizní pravidlo se používá především pro vztah právního norem spíše než pro vztah právních předpisů. Speciálnější ustanovení obecnějšího předpisu může mít přednost před obecnějším ustanovením speciálnějšího předpisu. A je-li každý z těch dvou norem speciální jiným způsobem, pak jsou možnosti takového porovnání značně nepředvídatelné.
Jistě, kolize jednotlivých ustanovení může nastat, ale nebavíme se zde hlavně o metodách výkladu zákonů a správném postupu (to rád přenechám právníkům), ale o tom, že nelze jen tak bezevšeho říci, že nějaká povinost či právo má přednost protože je v zákoně, který se nazývá zákon o drahách, před povinností či právem jiným, protože je ukotven v zákoně, jež se dle názvu zdá být obecnější např. zákon o ochraně přírody a krajiny. To, že má někdo povinnost odstraňovat nebezepečí např. v podobě stromu, který by mohl ohrozit bezpečnost, ještě neznamená, že je-li někde jinde stanoven postup jak při té činnosti… Číst vice »
No pokud, novelizace má řešit i to, který zákon má přednost při sporu, a vzhledem k bezpečnosti provozu by to po novu měl být právě zákon 266/94 Sb.
I nadále se bude rozhodovat o kácení v souladu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. A ČIŽP bude provádět kontrolu. Nic tak zásadního v tomto směru se nemění. Ale přejme každému jeho víru. 😉
Tak tedy přeji i Vám a budoucnosti ukáže.
Bez pochyby ukáže. 😉
Jasně, vyhubíme vše živé, i kdyby to mělo zachránit jen jeden lidský život. Ale v těchto sporných případech většinu nejde o život, ale jen o to, aby vlaky po vichřici nemusely trochu zvolnit.