Švýcarská inspirace: Tramvají přes nákupní centrum. Projeli jsme novou trať Limmattalbahn
Zastávka Shoppi Tivoli je na celé trati jedinou, která má ostrovní nástupiště. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Stavba nové tramvajové trati nakonec vyšla o pětinu levněji, než byly původní plány. Ušetřilo se i společným nákupem tramvají s jiným dopravcem.
Jak jsou Česko a Švýcarsko od sebe vývojově vzdáleny…. a některé výhybky jsme vyráběli v Prostějově.
Keby v Bratislave prestrešili Obchodnú ulicu, tak tiež máme tramvaj cez nákupné centrum. A to nehovorím o rôznych „rýnkoch“ na UA, čo síce neboli nákupné centrá, ale tovar vystavený doslova tak blízko, že by sa dal uchmatnúť cez okno tramvaje, som tam videl tiež.
Vďaka za inšpiratívny článok.
Ja osobne dúfam, že po dostavaní električky sa zlepší doprava v Lausanne, MHD je tu pomalá a nespoľahlivá. Ale i tu sa investuje vo veľkom do infraštruktúry, z môjho pohľadu by si to ako príklad malo brať hlavne Slovensko.
Trať hezká, asi nemají problém s kapacitou, ale stejně mi to nedá. Teď mají interval 15 minut, ať jde o špičku nebo noc, max. zkrácení intervalu na polovinu, zastávky jen na jednu soupravu. Pokud by přibilo těch desítek tisíc lidí po trase… no asi to mají spočítané 🙂
Pokud je opravdu někdo přibije např. k lavičkám, tak tou tratí nepojedou. 😀
Asi nemají 8-10 linek skrz jednu zastávku jako v Praze…
Trochu mně překvapuje rozchod 1000mm. Má v dnešní době nějaké výhody?
Ve Švýcarsku neexistuje u tramvají jiný rozchod (+ velká část tratí je na 1000 mm)
Výhodu má tú že nemusíš prestavať celú existujúcu sieť a meniť podvozky na existujúcich vozidlách (ak by to vôbec bolo na všetkých z nich možné).
A má to nějaké nevýhody?
Menší vozidla a nepřechodnost (bez komplikací) na normální síť.
Obecně řečeno. tak čím menší rozchod tím levnější stavba, ale také menší max. zatížení od vozidel (což u tramvají ale fakt nevadí).
Samozřejmě v tom hraje roli i geologie a návaznost na další infrastrukturu.
Dají se použít menší poloměry a pak se to lépe trasuje v terénu a ve městech. Pak samozřejmě menší poloměry zásadně omezují rychlost.
Tak Švýcarsko. Tam mají železnici a tramvaje všude. Železnice často vede jentak ulicí uprostřed města. Asi si řekli že by bylo fajn toto překonat.
Co překonat? Nacpat tramvaje z ulic do „nákupáků“? To bych nedělal. Veřejná doprava má být pokud možno co nejsnáze dostupná, do obchodu lze kousek dojít.
Asi příliš mysleli na důchodce…
No právě kvůli tomuto myšlení lidi ve velkým sedlají auta a jezdí do nákupáků. Kdyby tam někdo postavil tramvaj, se zastávkou, přímo před vchodem, bylo by spoustu věcí jinak. Ale to bychom nesměli být v republice tak zaostalí, a s přístupem, že fungující řešení nebereme. Protože máme radši když jsou ulice ucpané a začouzené od aut.
Super článek.
Dotaz na redakci: nemohla být ta úspora v nákladech na stavbu (alespoň částečně) v tom, že v původním rozpočtu byla rezerva, která se nakonec nemusela čerpat?
A levnější stavba u nás: mám pocit, že metro do Motola bylo nakonec o něco málo levnější než rozpočet. Ale ruku do ohně bych za to nedal…
Bylo by fajn, kdyby i u nás do těch OC, Globusů, Ikeí a Olympií dalo dostat tramvají, resp. šalinou.
Chápu, že ve Švýcarsku je tráva zelenější a krávy bučí cituplněji než u nás, ale třeba do Šantovky v Holomóco nebo do OC Kampus v Šalingradu tramvaj jede (když už teda nevím proč nestačí autobus, který jezdí do všech ostatních šopingů)
Olomouc není na Chodsku.
No, zato se z té tramvaje vedené mezi obchoďákem a řekou nedostanete ani do sousedních ulic, ani na vlak do Smetanových sadů. Tak geniálně je to vymyšlené. 🙂
Do Campusu třeba (a hlavně) proto, že hned naproti je Fakultní nemocnice, která obsluhuje velkou část JM kraje (tedy z nádraží pohodlně tramvají až do špitálu) a Masarykova univerzita. Cestujících za nákupy bude minimum. Ono taky v Campusu skoro nic není, jedno malé Teskno a pár dalších obchodů.
No nevím, snad raději jen k nim, ať si pak už každý od zastávky zvolí, kam chce jít. Nemusejí chtít všichni do Globu, IKEA apod.
Je nejaky technický důvod proč by se města v ČR nemohla domluvit a vyhlašovat jedno velke vyberko na tram či busy? Díky.
Pravděpodobně to budou stejné výmluvy, proč má každý kraj svůj IDS.
Kdyby s tím kraje nezačaly před 20 rokama, tak není ani jeden IDS a ten barák na nábřezí by se nezmohl ani na OneTicket.
Těch 20 roků berte s rezervou, někde byli i rychlejší.
Jeden jich bere 8 + 2 ks opce, druhý 10 ks, je to objednávka pro menší provozy. Kde všude že nakonec jezdí VarioLF…
Oproti tomu Brno aktuálně 19 + 21 opce na 45T. Praha brala 250 ks typu 15T, pravda jsou různých variant. Takovéhle stroje v malém provozu?
srovnatelné provozy by mohly být Brno a Ostrava, Praha vyčnívá a pak Plzeň s Olomoucí a Liberec s Mostem , tedy objednávky by šly udělat pro víc, ale zase jak je to s parametry tratí, toť otázka a určitě by dnes byl problém s Brněnskou opačnou polaritou napájení, ale kdyby se chtělo, určitě by to šlo.
Společná soutěž/objednávka neznamená, že všechny ty tramvaje musí být do puntíku stejné.
Přesně tak… nemusely by být stejné a ani od stejného výrobce
Viz Modré Šípy pro pasažerskou ČD (tehdy ČSD) v 1930s:
M 234.0 x 1 ks od Škoda
M 264.0 x 2 ČKD
M 251.2 x 2 Královopolská
M 273.0 x 10 ve 2 verzích od Královopolská
M 274.0 x 14 ve 2 verzích od Škoda
M 275.0 x 8 od ČKD
M 284.0 x 6 od Královopolská+ČKD
M 284.1 x 8 od Královopolská+ČKD
plus Stříbrný Šíp (který byl objednán spíše jako Modrý Šíp) plus M462.0, od Tatra-Ringhoffer
a neplánovaný M 283.0 x 4 z Maďarska
Vy jste ale napsal naprostý nesmysl. Zůstaňte raději u toho vypínání tratí,to Vám jde líp.
Račte si pročíst na co jsem reagoval… V tomto kontextu má reakce sedí naprosto perfektně… jeden odběratel = cca 10 různých produktů od různých výrobců.
Vždyť ani ta plánovaná unifikace se nepovedla u Stříbrného Šípu a M462.0
To by ty provozy museli napřed sjednotit i po technické stránce…
Rozdílné technické požádavky viz přední dveře na Škoda 40T a 45T.
Otázka jaký by byl rozdíl mezi vyběrkem na 40 tram pro DPO plus 4 pro Olomouc a vyběrkem zvlašť pro Ovu a Olomouc?
Na te montažní dílně to zas tak rozdíl nebude ne?
Objektivní důvod je naprostá neschopnost úřednického aparátu v ČR a neochota jakýchkoliv dvou úřadů spolu jakkoliv komunikovat, natož pak se na něčem společně domluvit.
…detailněji jsou popsána vozidla zde. Nechybí tam odkaz?
chyběl, už ne. díky za upozornění.
Děkuji za doplněni.
To se ptáte?
o několik desítek TISÍC více
Nejvíc mě fascinuje jízdní řád. :12 :27 :42 :57, od 6 do 23 hodin, pracovní den, sobota, neděle, svátky. Tak to má být, aby člověk vždy věděl kdy mu to jede.
Místo toho v Praze máme jízdní řád který je každou hodinu jiný, v sobotu zase jiný, a v neděli také (a samozřejmě jiný než v sobotu).
Já se teda dívám do aplikace, která mi vybere nejrychlejší trasu s ohledem na dopravu… Místo toho, abych si měl pamatovat kdy co jede. Takt 10 minut by byl teda lepší než těch 15 …to už chce plánování a flexibilita mizí.
Jenže ono je nejpohodlnější si to pamatovat: v tolik hh:mm a pak po x minutách. A trénujete mozek.
V reálu se stejně koukám do idosu na aktuální zpoždění 🙂
U šaliny? Ne, jezdí včas… a pokud jezdí co 5 minut, tak prostě jdu.
Nemluvím o šalině. Mám autobus do práce přesně v tom 15 minut intervalu, pamatuju si to, ale stejně se vždycky podívám pro jistotu před odchodem a pak za pochodu. Zpoždění je nevyzpytatelné.
A až mi pojede domů každá druhá tramvaj 17, tak vzhledem k jejich zpoždění při průjezdu centrem se na to samozřejmě taky budu koukat.
Což se z předchozího příspěvku poznat nedá, článek je o tramvajích popř. lehkém vlaku.
Řeč byla o taktu 10 nebo 15 minut a pak to budu mít jenom tramvají právě v 10 minut taktu – ale nespolehlivě.
Plánování též trénuje mozek, a nemusíte trať zahlcovat taxíky pro dva po půl minutě. 🙂
Když někde trvale bydlíte, tak není nutné se furt dívat do aplikace.
Já trvale bydlím velmi blízko dvou zastávek tramvaje a jedné zastávky metra a vůbec netuším v jakých časech tramvaje jezdí. To se vždy mrknu, co mi vybere applikace jako nejlepší spojení a nemusím si to pamatovat. I kvůli zpoždění (ano i tramvaje mají zpoždění) a navíc bych stejně nevěděl navazující spoje.
Dělejte si to jak chcete, mě je závislost na mobilu proti srsti.
Jenže tohle je zjevně spíš příměstská doprava, takže úplně jiný use case. Asi by šlo mít v Praze jednotný interval 15 minut, ale nevím, jestli by se to líbilo.
To by se musely přeházet linky tak, aby nevznikaly 3 neustále přeplněné, nyní 9, 17 a 22 jedoucí po 4 minutách…
Umíte si představit s takovýmto jízdním řádem protlačit víc jak jeden milion lidí tramvajemi v Praze? Ve špičkách mnohdy nestačí ani 4 minuty a stojíte na jedné noze a večer dostačuje 20 minut a sednete si.
A záleží na tom, když vám v Praze jede tramvaj nejméně každých 10 minut?
V Plzni to jezdí ještě častěji s tím, že některé zastávky mají odjezdy vypisované na odjezdové tabuli.
Naopak v Olomouci a v Ostravě nejspíš už přešli na jednotný čtvrthodinový interval…
Nevím, ve které části Prahy jste, ale můj autobus jezdí dennodenně ve čtvrt, půl, tři čtvrtě a v celou, ve všední dny ještě je to proloženo dalším spojem v půlce daného intervalu. Linka 22 mi pak jezdí každých 5 – 7 minut. Dostatečně často na to, abych vůbec nemusel řešit, v kolik přesně jede 💁🏻♂️
Ve Švýcarsku mě zaujaly tyto věci:
1) na mnoha místech je přestup opravdu hrana – hrana (vlak – MHD), kde je to v jedné úrovni bez schodu nebo zábradlí.
2) téměř všude kromě historických center je použitý asfalt místo dlažby (nehrkají kufry na kolečkách) a mezi silnicí a chodníky jsou nízké obrubníky (bezbarierovost).
3) schody do podchodů nejsou až ke stěně, ale je tam žlábek kam se namete nepořádek a ten se smete dolů (zjednodušení úklidu).
Tak ona je taky dlažba a dlažba, na kamenné dlažbě taky kufry hrkají daleko méně než na betonové zámkové dlažbě.
Přesně tenhle styl schodů je běžný i v Berlíně (metro, S-Bahn). U nás tipuju jako obvykle nějakou prudu ve stylu „někdo by se mohl přerazit“ nebo obava o nevidomé. Případně „nikdy se to tak nedělalo“ nebo památkáři, „díky“ nimž nemáme zastávkové přístřešky na mnoha místech v centru, hladší dlažbu ani stromy. Že kolem proudí desítky aut a v obchodech se prodávají hnusné cetky, jim už tolik nevadí.
Schody se žlábkem na snazší mytí se v Praze v metru dělají. Nedělaly se, pravda, ale asi nemá smysl kvůli tomu bourat schody. Tam, kde se stanice ppravuje, jako před mnooooha lety např Vysočanská, tam se to udělalo.
Kde tam mají zábradlí?
A zábradlí za zábradlím, a PHS mezi tramvají a ulicí… Neumí to, prostě, nejsou tak daleko jako my.:)
Že by hluk od tramvaje tu ulici nepřekročil?
Mají tam lidi, co ho nepotřebují.
Tak to asi po Masarykově třídě chodí jiní lidi než po Mendláku. Mají víc očí a nohou?
Spíš víc rozumu.
Nebo méně promile v krvi…
Proč ta tramvaj potřebuje plošinu k nástupišti a ty nástupiště nejsou rovnou k tramvaji?
Co se týče smýšlení nás a ve Švýcarsku, nerozumím, proč se to pořád porovnává. Ale tak možná až budou dušičky a půjdete položit kytky na hrob Vašich prapředků, vynadejte jim, že volili komunisty. Statisticky aspoň jeden takový prapředek se v rodině najde.
jestli to nebude jiným profilem tram a vlakotramvaje…
Není
Není on ten přístup, postavit trať do polí, obdobný i s naším metrem C do Letňan?
Je to nácestná zastávka, ne koncová. Čili přístup podobný, jako tato zastávka u přechodu odnikud nikam. (kterou ovšem po několika desetiletích neprovozu zrušili, když se v okolí konečně začalo stavět)
https://mapy.cz/s/gecebuvumu
Tak napůl.
Ve Švýcarsku tam doopravdy za pár let budou okolo stát domy.
Metro v Letňanech končí v polích jak dlouho? A Plánuje se tam něco..?
(jasně, Praha olympijská, Bémův vlhký sen, ale že dodnes kolem konečné nevybudovali vůbec nic..?)
Nepletu-li se, tak Letňany byly dlouhodobě bloklé tím, že se tam zvažovala vládní čtvrť.
Teď tam, alespoň na papíře, vzniká rezidenční čtvrť.
Vládní čtvrť, další megalomanský výkřik. Teď zase všude byty, ale bez pracovních příležitostí. Zdrojů je zřejmě stále nadbytek. 🙂