Švédsko a Finsko plánují zavést železniční spojení pro osobní dopravu
Trať přes hraniční řeku Torne má finský i švédský rozchod. Autor: Autor: Methem – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4916882
Do švédského pohraničního města Haparanda přijel v dubnu po bezmála 30 letech první osobní vlak.
Jsem moc rád za každý takový zajímavý článek ze zahraničí, který se zde objeví. Skandinávské země jsou ze železničního hlediska nesmírně zajímavé – z hlediska vývoje sítě, její optimalizace, rušení, obnovování, elektrifikace i z hlediska dynamických změn v oblasti digitalizace, způsobů prodeje jízdenek, ohledů na ekologičnost a také i jejich různorodých postojů k problematice regionálních tratí a jejich využití. Měl jsem štěstí v průběhu 30 let mnohokrát tyto země navštívit a vyzkoušet jejich vlakovou dopravu. Stejně tak i země Beneluxu a svým způsobem i Británii. Jedenkrát v životě se mi poštěstilo navštívit i železniční velmoc Japonsko. Takže mám spoustu porovnání.… Číst vice »
Jo tak turisti to tam urcite vytrhnou no… Leteckej prumysl se otrasa v zakladech. Odted budou jezdit do Finska vsichni jedine vlakem pres Haparandu.
Jak to tam vypadá s nákladní dopravou? Kontejnery z Číny, ruda že Švédska, uhlí, dřevo? Nemyslím, že samotná osobka by byla dostatečným důvodem k investicím do tohoto přechodu, proto se ptám, co za tím je.
Skvělý nápad. To nádraží vypadá i před rekonstrukcí parádně, reko se bude asi týka spíš kolejiště a nástupišť, které zde pro osobní dopravu chybí.
Podobné zajímavosti a zprávy ze zahraničí by tu mohly být i častěji:)
Tak není to finský rozchod, ale ruský rozchod, jelikož bylo Finsko nebo jeho část dlouhou dobu ruskou gubernií
1524 vs 1520, víc si zvládnete vygooglit sám.
Původní rozchod v Rusku byl taký 1524mm.
Tady jde spíš o filozofický přístup k nominální hodnotě rozchodu.
1524 bylo původně všude (SSSR a Finsko), ale byla povolena hodnota do záporu -4 mm, ale soudruzi v Rusku si to změnily tak, že si nominál stanovily na 1520 a hodnoty do záporu nulové. A aby to fungovalo, tak stejně dvojkolí (okolek) musí mít nějaký prostor k pohybu, takže běžná hodnota se pohybuje právě okolo těch 4 mm do plusu. Vlaky mezi Ruskem a Finskem jezdí co jsem pochopil bez omezení.
Původně to byl rozchod z jižanských (otrokářských) států USA, kde zanikl v průběhu občanské války, jak postupovala federální armáda na jih. Do 90. let se udržel v Panamě na železnici okolo průplavu, než proběhla její rekonstrukce.
Finsko tvořilo s Ruskem personální unii. Podrobnosti si najdete jinde.
Článek klamavě podsouvá, že došlo k znovuotevření trati. Ve skutečnosti se z velké části na území Švédska jedná o novostavbu na 250. Původní trať vede vnitrozemím a odbočuje z Morjarv a vede do Karungi. Do Kalixu z Morjarvu vedla pouze vlečka a dál nevedly žádné koleje směrem k Haparande.
To opravdu ne, píše se tam o nákladní dopravě…
K této změně trasování ale došlo už skoro před 10 lety. A původní trať byla zrušena (resp. poté po její části začaly jezdit šlapací drezíny).
Jistě, ale když se to nazve návratem osobních vlaků po 30 letech, tak to zní velmi zavadejicne. Ten nový úsek je na 250 a nákladní doprava tam tu 250 asi nevyužívá, že? Můžete namítnout, že zatím se tam jezdí jen 200, opět namítnu, že určitě ne s náklady. A článek se o tomto „detailu“ nijak nezmiňuje.
Na Google Earth to je dobře vidět.
Švédsko a celkově severské země (Dánsko, Nizozemí, Finsko i Norsko) mají dlouhodobější koncepce k rozvoji železniční dopravy (elektrifikace, přeložky, výstavba koridorů, tunelů mostů, obnovy některých regionálek) tak aby odpovídala požadavkům dneška a zmírnila problém masivního automobilismu a letecké přepravy. Oni tam na severu přeci jen vnímají více té zelené ideologie.tzv.green dealu než my tady v ČR, kde páně Kolovratník chystá masivní zničení železniční sítě navzdory vyhlášení roku 2021 jakožto roku železnice v EU. Připomínám také, že ne všude v těch severských zemích konzervují tratě a dělají z nich cyklostezky, jak se nám tady snaží podsouvat jedna ukřičená a fanatická skupina… Číst vice »
A můžete své tvrzení nějak doložit? Kupr. by mě zajímalo, kde ve Švédsku najdu tratě podobné Chornicku, Zluticim, Čisté u Rakovníka a kolik obnovili těch lokálek alá Kozí dráha. 🙂 To samé v Norsku, Finsku, Dánsku. Letmý pohled na mapu a použití vyhledávače mi ukazuje, že tam pravidelná osobka chybí na spoustě tratí, kde by u nás vlak jezdil. Nedávno se tu také psalo o flixtrainu, který zastavuje jakési město Skövde, odkud vede lokalka do Karlsborgu a je v plánu ji po letech bez osobky i nakladky změnit v cyklostezku.
Máte pravdu, ve Švédsku podobné tratě „moc“ nenajdete. I na těch „podobně“ vypadajících nějaká převratná frekvence není – spíše je to o svozu a rozvozu dětí do škol …. Sic jednorázové projetí trati není ideálním způsobem „sčítání“ frekvence, tak při jízdách mezi pondělím a pátkem = obvykle pracovní dny, si určitý obrázek uděláte … Tam se prostě nahrne na zastávce do vlaku tlupa dětí a po jedné nebo dvou zastávkách zase většina té tlupy vypadne a dál jich jede jen pár … a nebo ráno je to opačně … Hustá příměstská doprava je jen kolem velkých měst …. Finsko více… Číst vice »
Nizozemí např. trať č.63 Zwolle-Kampen 13km, jezdí busy i vlaky, taktéž trať č.67 Apeldoorn-Zutphen 18km a dalších nejméně 8 podobných lokálek, Dánsko např.trať č.54 Nykobing F- Nakskov 22km, Holbaek-Nykobing Sj 25km a dalších nejméně pět podobných lokálek, Švédsko např. trať č.88 Nassjo-Vetlanda 30km, Lidkoping-Mariestad tzv Kinnekullebanan 38km a našlo by se dalších podobných nejméně šest, souběžná je tam i regionální silniční doprava v rámci ISD (minibusy, taxi), ale doprava po kolejích je využívána velmi silně ( osobně jsem to projížděl) a tak nemají žádný důvod kolejovou dopravu rušit a cpát všechny povinně do minibusů
Důvodem je nízká hustota obyvatel.
Souprava opět perlí pod svými inkarnacemi odpůrců vlakové dopravy. A hlavně nerozumí vůbec znění textu. Nebylo to primárně o českých lokálkách, ale o regionální vlakové dopravě v severských zemích, která se zdaleka neruší a mnohdy se spíše optimalizuje. A není pravda, že tam nejsou žádné regionální tratě souběžné se silnicí a autobusovou dopravou. Stačí se podívat na stránky VR, DSB, SJ, NSB, NS a na mapy sítě, aby člověk zjistil, kde všude funguje regionální železnice. Pro xyz – ano Nizozemí nepatří přímo do Skandinávie, ale kulturně má k nim velmi blízko a je to v podstatě severská země.
Jak už tady bylo sděleno, stačí si vyhledat na openrailwaymap.org aktuální stav sítě včetně zrušených tratí, tratí jen s nákladkou, tratí nezrušených leč bez provozu. Je tam vidět mnoho regionálních tratí ve zmíněných zemích. Ke zjištění aktuálního provozu na daných tratích je velice dobré vyhledat jejich aktuální jízdní řády, takže třeba : Finsko : https://www.vr.fi/aikataulut. Švédsko : https://tagtidtabeller.resrobot.se/. Dánsko : https://www.dsb.dk/trafikinformation/koereplaner/. Norsko : https://www.vy.no/trafikk-og-ruter/rutetider?item=2893 . Nizozemí : https://www.ns.nl/reisinformatie/download-dienstregeling
A bezpečně vím z osobní zkušenosti, že na mnoha opuštěných tratích obzvláště ve Švédsku fungují cyklodrezíny.
Nizozemsko do toho nezapadá ani geograficky, ani co do hustoty zalidnění (zejména co se jiných než jižních částí Norska/Švédska/Finska týče), ani co do vzdálenosti měst a obecně průměrné délce dojížďky.
Tak co čekat od člověka, který sám sobě vsugeroval, že nekde ve Finsku obnovují Kozí dráhy. 😆
Určitě, zejména ve Skandinávii s jejich hustotou osídlení je nejlepší nápad vozit to vlakem…
Tak mezi městy s více než 10.000 obyvateli … no dobře, se sinou přepravou dřeva několik vlaků týdně á 500 a více tun ty koleje také dávají smysl.
A pak je tam Kiruna. Velkodůl na želznou rudu v ČR nemáme, těžaře lithia pro ten green deal ekoaktivisté vypráskali. A pro průměrné 4 osoby za den jako do Mochova bude na vždyzeleném severu sotva někdo stavět lokálku.
Zato je v Mochově zdroj nákladní dopravy, když už to nedokážeme propojit na druhou stranu.
Jasně, mraženou zeleninu vlakem 30 km daleko do Prahy.
Green Deal s tím nená jako uhlíková ideologie nic společného. Tyto plány existují dlouho a některé se již stihly realizovat pře GD.
Bylo by lepší místo autoatlasu zvaného Google Maps, kde železniční tratě nejsou prakticky vidět, používat raději OpenStreetMap.org
Anebo alespoň mapy.cz
Rozhodně, protože na OpenStreetMap je nakreslená maximální rychlost a typ žab. zař.
OpenRailwayMap?
Na https://tagtidtabeller.resrobot.se máte krásnou mapu švédské železniční sítě ….
Zdopravy, dík za mapu v článku 🙂
Krásné nádraží. V ČR by se určitě rekonstruovalo zbouráním, neboť by bylo nezbytné přeložit koleje do místa, kde stojí…
I když jedna možnost opačného provedení (nádražní budova místo kolejí) je Sebevraždě Železnic celkem na očích…Smíchov, též Lachau…
Spíše Mischau, když už. 🙂
Ne ne, postavila by se nová budova podle návrhu architekta Kotase.
Jaký nový způsob ? Z Luleaa do Haparandy jezdí autobus, v němž je uznávána „železniční“ jízdenka InterRail. Z Haparandy do Kemi jezdí autobus, v němž je uznávána „železniční“ jízdenka InterRail. Ve dnech jízdy vlaku Helsinky – Kolari – Helsinky lze dojít na zastávku Tornio Itäinen – cca 30 minut a odtud pokračovat vlakem … Nevýhodou nádražní budovy v Haparandě je, vzdálenost cca 3 km od centra, u nádraží je sice zastávka BUS (z/do Luleaa) Prodloužení vlaků z Haparandy do Tornia celkem nic nevyřeší (snad jen to, že z Tornia je to do centra Haparady o kousek blíže než z nádraží).… Číst vice »
Asi jsem netrefil centrum Haparandy, lehce přes kilometr a jsem na opačném konci Haparandy: https://goo.gl/maps/yT5p1SriM2nVUzjU7
A když si dá člověk vyhledat „Tornion taistelun muistomerkki, Tornio, Finsko“ tak sousední budova na jih od tohoto bodu je až příliš podobná nádražní budově.
To „centrum“ je prakticky tam, kde je umístěn „nový“ (asi 3-5 let starý) BUS terminál. Nejlíp se TO pozná, když se těmi místy projdete „zu Fuss“.
Asi tam nemají Kolovratníka
Kolovratník blokuje novostavby pro rychlost 250?
Ne…ale jiné lidské bytosti ano…
Kolovrtník blokuje hlavně potenciály…
Novostavby v místech, kde dneska vlaky nejezdí.
Obě města (ono je to vlastně jedno město) jsem navštivil v roce 2019. Je dobře , že se to spojení zrealizuje. Pro turismus určitě vyborná zpráva pro tuto krásnou část Skandinávie.
Pokud to neomezí nákladní dopravu…
Aha. Docela čumím. Takže díky bohu za ty 4 spoje do PL přes Lichkov a EC Croatia, EC Emona na Balkán…
Takže ode dneška změním tvrzení „to je jak na Balkáně“ za „lepší než ve Skandinávii“
Jak kterou část Skandinávie máte na mysli.
Jižní části Norska, Švédska i Finska mají četnost vlakových spojení velmi dobrou.
Jo, na odlehlém severu to na mnoha místech je „jiné kafe“.
Mimochodem, za „vzor“ v počtu např. jen 2 párů vlaků denně si můžete vzít i mnohé byť zdánlivě hlavnější (no, ony tam vlastně už žádné „fakt-lokálky“ v provozu nejsou, přinejmenším v osobní dopravě) tratě ve Španělsku.
Helsinky-Kolari jede v zimě vlak 2x týdně, v létě 4x týdně ….
V Bulharsku – na trati Gjuševo-Kjustendil jede vlak ve středu, sobotu, neděli v počtu dvou párů v příslušném provozním dni.
Lichkov je hranicni prechod pro Praha-Wroclaw(-Poznan) a potencialne i pro smery Gdansk nebo Varsava. Potazmo pro vsechny smery pred/za temito mesty.
Haparanda je hranicni prechod pro…no, napada me mozna tak pro Finy cestujici do svedskych zeleznych dolu. ..
A pro švédy, kteří pracují ve fabrice a přístavu na jih od souměstí, na finské straně.
Beze srandy: Pro spojení měst Leula a Oulu je to nejvýhodnější místo kde překročit vodu, lze i suchou nohou. A to se cení.
Neni ta nadrazni budova moc velka a nevyuzita, navic na severu i vytapeni bude u te stanice docela drahe… Ja myslel, ze rekonstrukce by meli takove budovy zburat a postavit neco maleho a prizemniho…
to se pletete, v první řadě se měla železnice zrušit a překopat na cyklostezku, zbourání budovy už měl být jen doplněk……
asi jim na tom severu zamrzl mozek ve vodce 😀 když obnovují železnice, místo, aby je rušili 😀
Nutno dodat, že tu osobní dopravu na nich obnovují desítky let poté, co ji tam zrušili (mimochodem trať na švédské straně dříve vedla docela jinudy; nynější trasování je staré méně než 10 let).
A do Tornia z finského vnitrozemí i nyní jezdí (+ jen odlehlou zastávku na východě města obsluhuje) jen několik vlaků týdně (!) – a to 1 pár nočních vlaků (pokračujících dále na sever).
ale no tak, to byla především humorná vsuvka, než vážný příspěvek do diskuze….
Novostavbě říkáte obnova? Původní a nová trať jsou od sebe vzdálené kolem 20km a původní není v plánu dál udržovat. 🙂
Proč – když mají novou, obejdou se bez té staré.
Stejný postup navrhuji u 171 – takže by ze Smíchova vedla rovnou do Zadní Třebaně, a přes Karlštejn do Berouna. Obdobně „havlíčkobrodská“ trať Praha – Brno. Tam taky přeložky přímo mezi přestupními uzly (Kolín, Kutná Hora, Čáslav, Hv. B., Tišnov apod.)
humorná satirická vsuvka:
tím tuplem to měli zrušit a překopat na cyklostezku! víte kolik se do toho muselo dát peněz, když je to novostavba???? 😀 kdyby za to radši postavili cyklostezky a zadotovali lety do USA 😀
Tak na vaše rady tam čekají. To je tedy vejžblecht , velebnosti. Že by tam mohl stát třeba hrůzinec typu Česká Lípa, nebo nejlépe betonový prefabrikátový odlitek s provedením antivandal a všechno to obehnat modrým zábradlím ne ??
Nebylo by to první místo – v relativně nedaleké Kiruně už taky původní budova (ba ani nádraží) nestojí (i když tam je důvod jiný) a na tom náhradním místě je to zázemí také prostší.
Fotka nové „nádražní budovy“ na odlehlém nádraží v Kiruně viz https://mapy.cz/zakladni?x=20.2048630&y=67.8596662&z=14&source=osm&id=126940347&gallery=1&sourcep=foto&idp=3336392
Asi tam nemaj takový experty, jakými disponuje Dobrá Správa.
Prodáme lacino!
To sou problémy……..