Strojvedoucí je prestižní povolání s perspektivou a příliš složitými předpisy, plyne z dotazníku
Strojvedoucím vadí odlišné prvky ovládání systému ETCS od různých výrobců.
Povolání strojvedoucího se těší společenské prestiži a má dlouhodobou perspektivu. Druhou stranou mince jsou především složité předpisy nebo nevyhovující směny. Vyplývá to z dotazníku, kterým ministerstvo dopravy znovu po třech letech zjišťovalo názory strojvedoucích na jejich práci a radosti a starosti s ní spojené. Výsledky dnes přestavil ministr dopravy Martin Kupka.
„Díky tomu máme srozumitelnou odezvu, jak se za tři roky podařilo změnit podmínky pro práci strojvedoucích,“ řekl Kupka. K největšímu posunu došlo u vnímání kvality nocležen a dalšího zázemí pro odpočinek. Zlepšení potvrdilo 80 procent strojvedoucích. Stejně tak se podle ministra od minulého šetření podařilo prodloužit dobu odpočinku.
Podobně vnímají strojvedoucí i ETCS, kdy přes 80 procent dotázaných uvedlo pozitivní (cca 50 pct.) nebo neutrální postoj. „Vnímají ETCS jako systém, který jim takříkajíc kryje záda,“ řekl šéf ministerského drážního odboru Jindřich Kušnír. Doplnil ale, že strojvedoucím vadí odlišné prvky ovládání systému ETCS od různých výrobců. „To by u zabezpečovacího zařízení být nemělo. Je to dáno nedostatečnou specifikací ze strany Evropské unie, budeme tlačit na změnu,“ doplnil Kušnír.
Největším terčem kritiky strojvedoucích jsou jako před třemi lety složité předpisy na straně Správy železnic i dopravců, poruchy vozidel nebo plánování směn. „Vysoko figuruje i nepřehledné umístění návěstidel, Drážní úřad se na to nyní zaměří,“ dodal Kupka. Podle něj se například řešil případ, kdy strojvedoucí mátlo světlo z bytového domu, kde jeden byt byl v zákrytu s návěstidlem.
Pokud jde o umístění návěstidel, mají strojvedoucí už tři roky k dispozici systém Správy železnic, kam mohou závady hlásit. Podle náměstka šéfa Správy železnic pro provozuschopnost Karla Švejdy přijde zhruba 200 podnětů měsíčně. „Ihned putují na příslušnou oblast, která se musí podnětem zabývat a případný problém vyřešit,“ řekl Švejda. Na české železniční síti je podle něj zhruba 300 tisíc návěstidel.
Nově má do tohoto systému přístup i Drážní úřad (DÚ). „Budeme tyto hlášenky vyhodnocovat a zaměříme na ně státní dozor,“ uvedl šéf DÚ Jiří Kolář. Dodal, že úřad rovněž doporučí dopravcům, aby dopřáli strojvedoucím delší zácvik na nových vozidlech. Ten je dán vyhláškou, nicméně strojvedoucí si dle výsledků dotazníků přejí důkladnější trénink.
Prezident Federace strojvůdců (FS) Jaroslav Vondrovic dotazník ocenil, federace se podílela na znění otázek. „Do té doby (zveřejnění prvního dotazníku) se o názory provozních zaměstnanců nikdo nezajímal,“ řekl. Podle něj se zjednodušování předpisů částečně daří, za dobrý začátek označil nový předpis D1, který bude platit od prosince. Podle něj strojvedoucí obecně chtějí na provozní situace dvě řešení a nikoliv pět. „Typickým příkladem je výprava vlaku,“ řekl.
Vyjádřil nicméně pochopení pro to, že předpisy aktuálně musejí zahrnovat stará zabezpečovací zařízení i ETCS.
Podle Přemysla Plachého z Odboru předpisů a technologie se Správa železnic snaží předpisy zpřehlednit i jazykově a vizuálně. Mizí například dlouhá souvětí, doplňují se obrázky nebo se barevně (i digitálně) rozlišují pasáže pro jednotlivé profese.
V současnosti je v Česku zhruba 8500 držitelů licence strojvedoucího. Poprvé se stát pídil po jejich názorech v létě 2022. Z průzkumu tehdy vyplynulo, že strojvedoucí nejvíce trápí administrativní zátěž plynoucí z obsáhlých předpisů, špatný stav nocležen a neočekávané drobné poruchy vozidel či závady na infrastruktuře.
Aktuálního průzkumu se zúčastnilo téměř 3000 strojvedoucích, z toho většina slouží přes deset let.