Stříbrný šíp potřebuje opravu, dostane i nová kola
Z původního stroje se zachovalo velmi málo, fakticky jen skříň, podvozky a pultík strojvedoucího.
Klenot ve sbírce historických vozidel Českých drah, motorový vůz Stříbrný šíp (M260.001), potřebuje zásadnější opravu. V rozhovoru pro deník Zdopravy.cz to řekl ředitel Muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka Marek Plochý.
Vůz z roku 1939 má tři nedostatky, které brání jeho komerčnímu i nostalgickému provozu. „Je problém s řazením směru. Když jede jedním směrem, tak ten směr zůstává zařazen a nelze ho změnit,“ uvedl Plochý jeden z nich. Dalšími jsou prasklý blok nápravové převodovky a sjetá kola. Muzeum proto nyní pro vůz hledá opravárenskou firmu.
U kol uvažuje o tom, že je nechá vyměnit za nová. Kola totiž patří k nemnohým částem, které zůstaly původní. „Když se bude vyvazovat pojezd a bude to celé rozpojené, tak necháme udělat nová kola. Materiály už jsou dnes někde jinde a pokud chceme Stříbrný šíp využívat, tak je to třeba,“ říká Plochý. Muzeum by tak šlo ve stopách Tatry, která u Slovenské strely rovněž nechala kola zhotovit nově.
Stříbrný šíp vstal z mrtvých v březnu 2016, kdy pracovníci drážních dílen DPOV v Nymburku završili několikaletou renovaci a legendární motorový vůz z dílen firem ČKD a Praga se po téměř osmdesáti letech znovu zaskvěl v plné kráse. Stalo se tak díky Výzkumnému ústavu železničnímu (VÚŽ), který renovaci vlaku převzal pod svá křídla, když stroj koupil od mateřských Českých drah. Dnes už patří znovu ČD.
Z původního stroje se zachovalo velmi málo, fakticky jen skříň, podvozky a pultík strojvedoucího. Vlak má například novou elektroniku, motory a vakuovou toaletu. Interiér je přesnou kopií původního, sedačky se vyráběly podle dobových fotografií, návrháři ale vycházeli například i z úchytů v podlaze a stěnách.
První život vozu přitom narušily dobové události. Konstruktéři ČKD naplánovali jeho oficiální prezentaci na 14. března 1939 s předpokladem, že vozidlo ovládne tehdejší zpravodajství. Vpád německých vojsk ale odsoudil motorák do zapomnění. I když v témže roce dosáhl při zkouškách rychlosti 130 kilometrů v hodině, v běžném provozu se následně objevoval jen sporadicky a definitivně byl odstaven v roce 1953. Najezdil pouhých padesát tisíc kilometrů.
Muzeum ČD ho chce mimo jiné využívat jako zážitkový vlak, například pro klienty cestovních kanceláří.
Velký rozhovor s Markem Plochým přinese deník Zdopravy.cz příští víkend.