Strategická role železnice v rámci dekarbonizace dopravy
Praha 27. 05. 2020 – Krátce před současnou koronavirovou krizí představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu, což je balíček
Praha 27. 05. 2020 – Krátce před současnou koronavirovou krizí představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu, což je balíček
Možná je tam málo zdůrazněno , že je to komerční článek, prostě reklama, nějakou objektivitu tam nehledat.
Ty jo to je zajímave jak EU chce pořád snižovat emise přitom energie se pořád vyrábí v uhelných elektrárnách. Také je zajímavé když z Číny jezdí obrovské těžké, nákladní lodě které spalují všechny ty špatné zbytky ropy teď jak je toho obrovské množství pluje to 3 měsíce a výsledek lodě jsou nejvíce znečišťující prostředky na světě. Ačkoliv mě asi zaživa sežerou někteří Rusofobové a anti Rusové ale kdyby se využila Transsibiřská magistrála místo těžkých, nákladních lodí bylo by po problému. Emise by se snížili min. O 50%
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2955347-mapy-energetiky-ukazou-moznosti-do-budoucna-i-zdroje-mezinarodniho-napeti
Z uhli se elektrina nejvice vyrabi v te vychodni casti EU a Nemecku, … Nemecko chce ustoupit od uhli, vice chce vyuzivat obnovitelne zdroje a plyn, od roku 2030 je temer cela zapadni evropa bez vyuzivani uhli, krome Spanelska,… Zato vychodni evropa, ta je na uhli a plynu nejvice zavisla…
Bohuzel evrope se nedari ziskat nejaky podil na zdrojich plynu mimo Severni more jinde, kdyz se Evropa snazi ziskat vliv v zemich blizkeho vychodu, tak do toho vzdy vstoupi rusko… at uz plynovod pres Syrii a Turecko, nebo plyz z Kataru, ci Lybie, nebo vubec prvni uvahy o plynu z vychodni Ukrajiny…
Největší kontejnerová loď uveze 21000 kontejnerů. Spočítejte si, kolik by to bylo vlaků, a jestli by to mohlo být i jen teoreticky ekologičtější.
Asi 400 vlaků a pokud by šlo o elektrické lokomotivy, byla by přeprava celkově ekologičtější.
No nevím. Jak je to s železničními tratěmi z Číny směrem do Evropy? Jsou v celé délce elektrifikované? A z čeho se v okolí těchto tratí vyrábí elektřina?
Dekarbonizace? To jako že na železnici budou lokomotivy poháněné plachtami?
Není od věci si spočítat, kolik nás ta slavná EU stojí. Stát bude brzy ještě více, pokud budeme jako ovce stále kývat na tamní „Green deals“. Když vidím spřažené potahy, tak si vždy říkám: Kdepak a s jakými externalitami tu energii, kterou teď používáte, vyrobili a co to přineslo nám lidem?
Souhlasím. Nebylo by od věci zjistit si, kolik do EU dáváme, kolik nás stojí být v souladu s unijními nařízeními, a naopak kolik dostáváme v dotacích a hlavně jaký je přínos pro naše hospodářství, než tady začnete plácat blbosti.
Dost dostavame zpatky. Kazda bouda pro PSA MA pomalu dotaci z EU.
protože si na tom kdejakej mafián namastil kapsu
Kak tebja zovut dějstvitelno, Přemku?
EU je okay. C3skej ourada a stado wiowci stoji 1000x tolik
Ano, opravdu to neni problem spocitat…
Prakticky nas nemecke, britske, italske a francouzske penize dostali na nohy a to i s tim, ze se u nas cast utopila v pochybnych projektech… navic porad nejak jsme se nevypracovali do role cistych platcu…
A to, že se železnice podle mě s TSI crash norm dělá u zastávkových vlaků dost nekonkurenceschopná, protože jednotky jsou hodně těžké, tedy musí mít i velkou spotřebu. V přepočtu na obsazenou sedačku, to si myslím nebude, žádný zelený zázrak.. Až na nějaké novější od Siemensu…
A to že euro.. nastavili emisní politiku tak, že diskriminují malé úsporné auta. Kdy jejich limit vychází nevím na nějakých 80-85gco/km. Přitom reálně fabia má asi 102. Tedy ani ta to nedokáže na hony hrubě splnit. Pak tam těm malým autům počítají nějaké 60 000 Kč pokuty. To je prostě bruselotragédie samotná.
Když jsem měl Jawu Pionýr dekarbonizoval jsem výfuk že jsem ho rozebral a mechanicky vyčistil. Někteří motorkáři dekarbonizují tak že výfuk prolejí benzínem a vypálí. Je to méně pracné ale je třeba dbát na požární bezpečnost, výfuk zapálit nejlépe na betonu kde nehrozí požár.
To jsme se nasmáli, Armine. Kupte si elektrického Harleye a můžete zapomenout na hrabání ve výfuku.
A proč se v ČR snižuje silniční daň a mýtné?
A ještě když spousta lidi řeší výrobu a s ni emise – porovnejme účinnosti, elektromotor vítězi na plné čáře před dieselem.
A elektrika vzniká třením ebonitové tyče liščím ocasem?
Nějak jste zapomněl k té elektrice započítat i účinnost zdroje elektriky.
v té elektrárně se to vyrobí efektivněji než ve vašem autě 😉
A pak se elektrika přenese vzduchem (bezdrátově+bezztrátově) rovnou do bezztrátové baterie…
Ano. Úplně stejně, jako se bezztrátově přenáší ropné deriváty do nádrže vašeho automobilu.
V Bruselu asi nemají páru o tom jak se vyrábí El. energie. Uhlí nechtěj jádro nechtěj a u nás to jinak nejde. Pár solárních panelů dopravě nepomůže. Já zapomněl, že co nekouří je cool. Jinak myšlenka strkat co nejvíc objemu dopravy na koleje je v pořádku.
Tak hlavne zapadni evropa je uz prakticky bez vyroby elektriny z uhli (krom Nemecka), a presto tak nejak funguji, Francie, Britanie na jadro,… kazi to hlavne vychodni cast, Polsko, my a Balkan…
Momentální realita : celá elektrická železnice platí poplatky za OZE ve výši cca 600 mil. CZK ročně, dále za emisní povolenky v ceně trakční energie… Letos v součtu 43% z ceny TE…. Vrátím se ale k samotnému POZE. Připočtu-li elektrickou trakci v MHD, tak platíme 900 mil. CZK/ročně, asfalt nikoliv. Z hlediska řádného hospodáře bychom všichni měli přejít na dieselové lokomotivy a ve městech by municipality měly zahodit tramvaje, metro a trolejbusy a nakoupit autobusy. Jak to jde dohromady s dekarbonizací je mi záhadou… Ve Sněmovně je nově novela zákona o OZE, sněmovní tisk 870, přičemž kámen úrazu je na… Číst vice »
Tak elektrická železnice platí až 900 milionů korun za OZE, no, když to porovnáme se spotřební daní z nafty, kterou platí „asfalt“, tak je to zhruba jedna setina.
Jestli chcete porovnávat, porovnávejte objektivně všechno. Viz komentář níže.
Nebýt ETS povolenek a příplatku na OZE, byl by národní energetický mix založen stále z většiny na uhlí a elektrická trakce by vykazovala vysoké emise. Není žádný důvod, aby měla nějaké cenové úlevy proti jiným spotřebitelům.
Honza, Greta : jste úplně mimo. Ale total. Železnice platí spotřební daň taktéž a hlavně vám nedochází, že energetický trh deformuje trh dopravní, který je vysoce konkurenční. Ale se zelenými fanatiky se nedá diskutovat.
Pane Sládku, např. zemědělci platí u elektřiny dañ a příplatek OZE, i když musí přímo konkurovat německým zemědělcům,kteří ji neplatí, platí silniční daň i u techniky, která jezdí většinou mimo silnice. Nevidím žádný důvod,proč by dopravci měli mít výhodu,kterou za ně bude platit někdo jiný. Vím, že jste lobbista placený dopravci za to, že jim vyjednáte maximální úlevy a nezazlivám vám to, každý se nějak živí. Vy ale laskavě přestaňte cejchovat oponenty a když nechcete diskutovat, tak prostě nechoďte do diskuse.
Platí ji třeba i Národní divadlo a mateřské školy. Já, a nejen já, ale ty důvody vidím a také pro změnu udělám maximum. A aby mě cvičil anonymní internetový hrdina, co smím a co ne na diskusích, to si teda vyprošuji a naprosto na to nereflektuji. Tvrdím opakovaně – zelení fanatici nejsou schopní a ochotní jakékoliv racionální diskuse 🙂
Pane Sládku, to, že uděláte vše pro prosazení svého lobistickeho návrhu je jasné a nikdo neočekává nic jiného, já zase budu prosazovat, aby tento sobecký záměr neprošel a zákon o POZE zůstal ve vyvážené formě, jak ho navrhla meziresortní skupina a MPO. Mmch Národní divadlo místo lobby za snížení cen energie provedlo rozsáhlou EPC rekonstrukci, zateplení, instalaci fotovoltaických panelů a snížilo tak své platby za elektřinu a teplo o miliony Kč. To považuji za mnohem konstruktivnější přístup než chtít být černým pasažérem a šetřit na úkor státu a ostatních spotřebitelů.
Ale je důvod! Pivo si i přes zdražení (zdaněním) elektrické energie nadále vychladíte v ledničce na elektriku a nepřejdete přitom na naftu. Ale přepravci mají při zdražení železniční přepravy (vlivem zdražení elektrické energie) ekonomický důvod objednávat přepravu po silnici. Smutné je, že zatímco železnice v ceně elektrické energie zaplatí jak emisní povolenky z výroby energie z uhlí, tak i dotuje soláry, kamiony nezaplatí z toho nic – tedy ani emise z těžby ropy, ani přepravu ropy lodí, které vypouštějí emise ze spalování levného mazutu, ani emise vypouštěné z výfuků. Při případném porovnávání se spotřební daní (kterou platí železnice v motorové… Číst vice »
Poznámce o pivu nerozumím, tak jen jen si zopakujme, na silnici se platí prostřednictvím spotřební daně za každý ujetý metr, vždy. A k tomu navíc ještě na dálnicích extra poplatek za užití. A silniční daň, i když nejezdí. Železnice platí poplatek zejména za řízení dopravní cesty, silniční vozidlo (kamion) žádné nákladné vnější řízení nepotřebuje. Připouštím, že to není vina dráhy, ale její vlastnost, ale to nic nemění na faktech.
Pro nezasvěcené – silniční daň pro klasickou návěsovou (2+3 nápravy) 61 kKč za rok ať se jezdí nebo ne. Užitečné zatížení je cca 25 tun. Je to nefér, vím, ale kolik by se platilo za Wapku nebo Eas pokud by se neplatila DC a místo ní jakási kolejnicová daň?
Pánové Honzo a Honzo D., nijak jste záležitost plateb daní a poplatků ze silniční dopravy mně ani dalším čtenářům nevyjasnili. Jednou používáte spotřební daň z nafty jako obdobu nákladů na emisní povolenky a POZE v ceně elektrické energie, podruhé používáte spotřební daň jako náhradu zpoplatnění silniční dopravní cesty, jak se Vám to hodí. Dejte jasná čísla poplatků a daní za km silniční návěsové soupravy a můžeme se bavit o jednotkových nákladech za použití infrastruktury a vypouštění emisí z dopravy mezi oběma druhy dopravy.
Pane Tyle, bez ohledu na jakési „jednotkové náklady“, (co to je, co chcete porovnávat,a by bylo srovnání objektivní?), řeč je o tom, že uživatelé silnic platí náklady na použití komunikací formou daně z PHM, dálničních poplatků, silniční daně, do rozpočtu SFDI přispívají desítkami miliard korun ročně, kdežto na dráze se platí SŽ za řízení provozu, něco v OZE a v motorové trakci spotřební daň, do SFDI železnice nepřispívá ani korunou, ale dostává stejně jako silnice. To vysvětlete, proč to tak je. Není to náhodou nějaká forma dotace drážní dopravy?
Pane Honzo, železnice v dieselové trakci také platí spotřební daň. Komu asi? Myslím, že byste se měl také zamyslet, kdo platí opravy a údržbu silnic II. a III. tříd, údržbu městských komunikací, zimní údržbu, dopravní policii atd.
Pane Tyle, právě proto, že se zamýšlím, tak se ptám, kdo co a kolik vlastně platí. A vychází mi, čistě z dostupných čísel, že uživatelé silnic zaplatí ročně státu ke 100 miliardám korun, takže bych řekl, že výstavbu i údržbu všech silnic si zaplatí bohatě. Kolik státu na daních a poplatcích zaplatí ročně drážní dopravci?
Paní je mimo……..budou tím pádem vyšší náklady na dopravu zboží . Už nyní je dusí ETCS. O kolik zdraží elektřina a poplatky za dopravní cestu? Když bude chtít čistou stopu tak musí říci taky B + C + D = provoz elektrifikované tratě jsou dražší než neelektrifikované + vlak nahradí 40 kamionů + nebude kde zaměstnat lidi (výroba a oprava aut) + nebude taková spotřeba benzínu a nafty (Daně apod. ). Do tramvaje těžko dostanete lidi pohodlně se vozící v autě. Lidi chtějí svobodu pohybu a soukromí. Promiňte, který soukromník bude chtít přepravit zboží po železnici z fabriky (bez kolejí)… Číst vice »
Když chtějí lidi svobodu jezdit autem, musí si za ni zaplatit. Zvýšit spotřební daň na naftu nejméně o 1euro, zavést mýto na vjezd do měst a bylo by vyřešeno.
A za svobodu jezdit vlakem ať každý cestující platí státu taky 1€, když se tedy za svobodu má platit? Myslel jsem, že se platí za službu nebo za zboží, ale že by se měla zpoplatnit svoboda, to je revoluční myšlenka.
Ale platí ! Parkovné, při nákupu auta DPH, spotřební daně v benzinu a naftě ! A není to málo.
Greto, proč lidem znepříjemňuješ život? Nás buzeruješ, ale že čadí fabriky v Indii, USA, Číně Ťi nevadí?
Proč to všechno musíme platit jen my Evropané?
Platí, ale málo, měli by platit víc. Každý si má nejdříve zamést u sebe doma, jak je psáno v bibli, nejdříve vyjmi trám že svého oka, pak můžeš vyjmout třísku z oka svého bratra. O fabrikách v Indii a Číně vedou naši vyjednavači jednání na každoročních jednáních. Navíc ty fabriky vyrábí mnoho zboží pro nás Evropany. Když ho tam nebudeme objednávat, ušetří se emise.
Greto i když vím že nejsi skutečná tak zkus zapřemýšlet. Vše zboží z Činy i ten tvůj PC/Mobil v čem se sem převezl ? V obrovských kontejner. Děsná spotřeba, spalování toho nejnesčistějšího a výsledek jede to 3 měsíce.
Kontejnerová loď nejede z Číny do Evropy 3 měsíce, je to spíš tak měsíc, a co do emisí CO2 na tunokilometr je na tom námořní doprava nejlépe ze všech módů. Problém jsou hlavně emise NOx, síry, a sazí, když se spaluje mazut nebo obecně těžké topné oleje. Ale i to se postupem času mění, dnes už existují kontejnerové lodě na LNG.
Zas je třeba nedělat z železníční dopravy nějaký komunistický případ. Na úkor ekonomiky.
Což zrovna asi zdražováním a modrými zonami není ta dobrá cesta. Neflexibilitou.
A nyní třeba je podle mě jasná priorita zdraví a ekonomika.
A energie k pohonu vzniká kde? To že se města vyčistí od smradu a smrad se přesune za město pro výrobu energie je asi cajk? Nebo všechno utáhnou sluneční a vodní elektrárny?
Tady ale přece vůbec nejde o přenos zdroje mimo vozidlo, nýbrž o samotnou úsporu energií. Nebo je „cajk“ vozit s každým člověkem tuny materiálu a každé tuně nákladu přidávat odpor pneumatikami?
Nevýhodou železnice je její šílená nemobilita. A ať se budete snažit jak chcete tak snahou rvát hlavně vše po kolejích by v konečném důsledku mohlo mít efekt zcela opačný co do hospodaření energiemi
Dnes např v Česku pochází 23pct elektřiny z uhlí, 11pct z plynu, 40pct z jádra a zbytek z OZE, z celkové výroby se ovšem cca 13pct vyváží. Takže nomentalně vznikají vámi zmíněné smrady jen při výrobě necelé čtvrtiny elektřiny spotřebované v Česku. A i ta čtvrtina je vzhledem k účinnosti výroby a distribuce elektřiny čistější než energie z dieselovych motorů.
Zdroj? Podle Wiki byl v roce 2018 podíl uhlí na výrobě elektřiny 47%.
Psal jsem dnes, tj.denní výroba, ne roční průměr před 2lety podle wiki.
A při výrobě elektřiny z plynu žádné emise nevznikají?
Spalování uhlí v elektrárnách pro výrobu elektřiny pro dopravu je trvale sledovaný proces, vč. kontroly vypouštěných emisí, takže zdravotní dopad je řádově lepší, než když někdo „šlápne na krk“ desetileté dieselové oktávce někomu před nosem. Největší ekologický přínos má elektrická trakce všeobecně (vlaky, metro, tramvaje, trolejbusy), u tratí s dieslovým provozem je to už diskutabilní, např. v porovnání s autobusem.
Tramvaje, metro a příměstské vlaky jsou nejméně znečišťující prostředky veřejné dopravy v městských oblastech. Proto veřejná doprava a rozvoj multimodálních řešení bude zásadní pro řešení dekarbonizace měst.
Vím, že je to článek o železnici, ale chybí mi tam zmínka i o trolejbusech. Ty taky produkují emise stejnou cestou jako elektrifikovaná kolejová doprava. 🙂
Jenže mají větší jízdní odpor. 😉 Navíc samotná elektrizace není tou úsporou, pokud nepočítáme určitou možnost rekuperace.
Hlavně moc nechápu, jak Evropa může přispět k lepšímu klimatu, když ta se podílí celosvětově cca 9% na „znečišťování“ CO2. I kdyby jsme dali 0%, tak stále bude „svět“ vypouštět 91%.
Může. Třeba tím, že začne něco vyrábět opět sama a efektivněji, aby nezamořovala svět vlastní poptávkou jinde a nevyvolávala tak mohutnou dopravu „přes půl světa“ s ničením prostředí jinde.
V EU žije 6procent světové populace a má 9 procent emisí. Už z toho plyne, že těžko můžeme někoho (kromě USA, které mají ten poměr ještě horší) nabádat ke snížení emisí, pokud nepůjdeme příkladema nesnížíme je sami.
Mně by zajímalo, jak by vypadalo porovnání jednotliých druhů dopravy, kdyby se vzaly v úvahu i emise vzniklé při stavbě dopravní cesty – mám na mysli pálení koksu při výrobě tun železa na výrobu kolejnic, pak výrobu mědi na troleje a podobně.
Průměrně údajně vznikne 1,85 tuny CO2 na tunu vyrobeného železa. Takže sice asi dost, nicméně vzhledem k tomu, kolik ta trať a vlak zvládne lidí, tak se to „ztratí“. Samozřejmě absurdita nulové produkce CO2, jak si přejí Fridays for Future a Extinction Rebellion, je naprosto mimo a nereálná. Nicméně třeba Extinction Rebelion tvrdí, že se nemá ani používat beton (protože produkce cementu je větší znečišťovatel něž letectví), ale ti jsou mimo.
A co výroba asfaltu, jeho zpracování a recyklace? Bylo by fajn to poměřit, to bezesporu, ale nedělal bych si iluze, že velké přepravní proudy po silnicích z toho vyjdou nějak zvlášť vítězně.
Ve vztahu k přepraveným osobám jsou ekologičtější autobusy nežli motoráky na železnici. Kromě toho na železnici se prakticky nevypínají spalovací motory žel. vozidel i při dlouhém stání. Snad nikdy jsem nezažil např. na pražském hl.n. aby desítky minut čekající regionova měla vypnutý motor.
Autobus má životnost tak 8 let. Vlak 40 let,Regionova má zaply motor i když stojí kvůli klimatizací,jestli v Praze to nevypínají tak různě v koncových stanicích se motory stopuji.
no 40 let starý motor to je ekologický přínos
No jak se to vezme.
Pokud budete mít za tu dobu 5 autobusů, tak výroba těch 5 kusů taky vytvořila nějaké zplodiny. A další věc je, že dneska se přichází na to, že sice staré motory plivaly prach, ale tem se lépe odfiltrovával než současné jemné zplodiny. Další plus větších motorů je i lepší funkčnost technologie přidávané močoviny do procesu.
a) Regionova má klimatizaci?
b) Motor v Regionovách je motor značky Tedom a není 40 let starý, byť vychází z letitého motoru M634 bývalého LIAZu.
a) Ano, má. Na stanovišti strojvedoucího.
Regionova nemá klimatizaci. Podobně trvale běžící motory jednotky Arriva 845, která má výfuk snad někde dole u podvozku, ten smrad spálené nafty často zamoří půlku nástupiště. Na nějaké euro normy se na železnici zjevně „nehraje“. Nebo dýchavičný brejlovec se dvěma poloprázdnými vagony, to je taky vzor ekologické železnice.
Regionova má klimatizace stanovišť.u té 845 ty výpary od nafty jsou od naftového topení.
Ty motory běží trvale, bez ohledu na roční období. Ale možná zas budete argumentovat, že běžet musí kvůli celodennímu osvětlení i za jasného dne (mimochodem další nesmyslný zvyk na železnici) nebo ovládání záchodu:)
Kvůli osvětlení nemusí mít motor nastartovaný ale vlak potřebuje k brzdění stlačený vzduch a ten vyrábí kompresor poháněný od motoru..to je pořád dokola.
Co je to za argument – pohon kompresoru? Diskuze je o nezdůvodně běžícím motoru desítky minut během stání ve stanici, např. při obratu.
Patrik :buď seš debil nebo neumíš číst.
Patrik: nevím o trati kde jezdí brejlovec s dvěma vozy.
Nějaký takový vlak najdete a je už celkem jedno, zda potáhne dva nebo tři poloprázdné vagony. https://www.vagonweb.cz/razeni/razeni.php?rok=2020&lok=%C4%8CD+754%2A&najit=Hledat&v=s
Tam kde ještě jezdí 754 s těmi vozy se stejně počítá s elektrifikaci.
Dekarbonizace dopravy. Zaplaťpánbůh, že už jsem starej.
V závěrech paní Vopalenské je trochu přání matkou myšlenky, protože emise z železniční dopravy závisí jednak na podílu elektifikovaných tratí, který není u nás příliš velký, a národním energetickém mixu ve výrobě elektřiny, kde stále tvoří uhlí a plyn cca polovinu. Bez investic do infrastruktury a energetiky tedy dopravci moc emise nesníží.
Na elektrizovane casti site je realizovano 80 procent osobni a 90 procent nakladni zeleznicni dopravy…
Díky za doplnění, nicméně pokud by na železnici měly přejít výkony silniční přepravy, bude třeba rozšíření elektrifikovaných tratí. Krom toho DC soustava omezuje výkon a rekuperací energie, takže další námět na investice.
Tenhle námět je už dávno zpracován do podoby konverze napájecí soustavy.
https://zdopravy.cz/szdc-chysta-jizdni-rad-pro-prepinani-na-stridavy-proud-v-polabi-39705/
A další rozvoj napájení (25kV) se umožní, protože je levnější než 3kV.
Pane Šimrale, to jsou čísla evropská nebo od nás? Dále by mne zajímalo, jaké jsou čísla na Slovensku. Ono mít na nákladu tři až čtyři 751 je sice šotoušsky vděčné, ale ekonomika a ekologie pláčou.
Závisí také od fyzických parametrů tratě, přiměřené hmotnosti vozidel, průjezdnosti a podobných věcí. Elektřina sama o sobě není v tomto všespásná, jde celkovou spotřebu energie jako takové. Investice do infrastruktury jsou podstatné, ale když vidím, jak se k Náchodu staví vedle celkem slušné silnice plné aut (byť vedené přes obce) široký pás dálnice, zatímco souběžná trať se již léta zlepšuje pouze na papíře (o kapacitě ani nemluvě), nákladní vlaky na ní prakticky nevidět a propojení do Kudowy je preferencí silnice zazděné (nadto se plánuje již třetí souběžná silnice okolo), pak mi všechny tyto politické výroky přijdou být jen divadlem. Nadto… Číst vice »
Tak celkove zapocitejte vyrobu auta s zivotnosti cca 15let, pak je to uz vrak, s vyrobou vlaku s zivotnosti cca 40let… zabor pudy pro silnici a zabor pro trat vcetne vlivu povrchu a jeho udrzby, rychlost prepravy… Kdyz pak srovnate prave ucinost spalovaciho motoru cca 15-25% (elektromobil cca 60%), kde se vetsina energie premeni na teplo… s vlakem, kde je 90% a vice… u elektraren je vyroba elektriny zavisla na typu, ale 35-45%… Kdyz si jeste vezmeme kapacitu vlaku a stejny zabor prostoru autem, ktery vetsinu casu stoji… U nakladu (vlak/kamion) je to jeste vetsi extrem,… Tak vlak vitezi na… Číst vice »