Infrastruktura Stavebnictví Železnice

Stavaři posouvají železniční most přes Labe v Čelákovicích, aby mohli postavit nový

Rekonstrukce železničního mostu v Čelákovicích. Foto: Správa železnic
Rekonstrukce železničního mostu v Čelákovicích. Foto: Správa železnic
Mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem budou jezdit vlaky rychlostí až 140 km/h. Pod mostem budou moci plout vyšší lodě.

Sdružení firem Eurovia CS, GJW Praha a Elektrizace železnic začalo s netradiční stavební operací na trati z Prahy do Lysé nad Labem. V Čelákovicích začala přesouvat část mostu přes Labe kvůli výstavbě nového.

Přesun do provizorní polohy potrvá podle mluvčího Správy železnic Marka Illiaše do 18. prosince, pak na něj bude převedena doprava. „Most má čtyři nosné konstrukce pro každou kolej, přesouvají se ty pod druhou traťovou kolejí. Provizorní stav umožní zachování dopravy i v průběhu stavby nových nosných konstrukcí,“ vysvětlil Illiaš.

Díky přesunu mostu do provizorní polohy zůstane v provozu trať i během stavby nového mostu. Ta je součástí modernizace úseku Čelákovice – Lysá nad Labem. Modernizace úseku začala loni v květnu, zakázku získaly společnosti Eurovia, GJW Praha a Elektrizace železnic Praha, cena činí 1,47 miliardy korun bez DPH. Odhadovaná cena při vypisování zakázky byla 1,284 miliardy bez DPH.

Výměna mostu je jednou z hlavních částí celé akce. Most již nevyhovuje současným potřebám železniční dopravy zejména kvůli svému šířkovému uspořádání. Při modernizaci tratě dochází také k úpravě nástupišť v zastávce Čelákovice-Jiřina. Součástí je rekonstrukce železničního svršku a spodku a úpravě železničních přejezdů, mostů, pozemních objektů pro technologii, přístřešků pro cestující, trakčního vedení či sdělovacího a zabezpečovacího zařízení.

Rychleji a plynuleji

Hlavním cílem je podle SŽDC odstranit nedostatečnou kapacitu dráhy pro narůstající počet přepravených cestujících a zvýšit traťovou rychlost až na 140 kilometrů za hodinu (dnes 100 km/h).

Starý most u Čelákovic bude nahrazen novou nosnou konstrukcí, úprav dozná i spodní stavba. Po přestavbě bude mít most podjezdnou výšku pro lodě minimálně 5,25 metru (dnes 4,7 metru), stavebně bude připraven na podjezdnou výšku sedm metrů. Jinými slovy bude připraven jako zdvihací most, zatím ale nebude osazen zdvihací technologií. Bude tak sdílet osud železničního mostu v Kolíně, který je na tom už několik let stejně. Labe má být podle plánů splavné pro velké (i kontejnerové) lodě až do Pardubic, nedaří se ale prosadit zdymadlo u Přelouče.

Kvůli vysokému rozsahu osobní dopravy ve špičce je součástí stavby zřízení definitivní odbočky Káraný, která rozdělí dnešní úsek mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi na dva. Konec stavby se pak plánuje na listopad 2021, do konce května 2022 budou probíhat dokončovací práce.

Modernizace tohoto úseku má vlastní webové stránky s rozsáhlou fotogalerií o průběhu celé akce. Pravidelně aktuality ze stavby zveřejňuje Eurovia CS také na svém facebookovém profilu.

35 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jan Schmidt

Takže jak dlouho bude nickolejný provoz? od teď do 18.12???

MLB

3 roky docela otravné výlukové činnosti a až se to na konci slavnostně otevře, bude cesta trvat stejně dlouho jako předtím, protože kolik času chcete ušetřit na 6 minutách cesty mezi Jiřinou a Lysou?

Kdyby se aspoň přidávala kolej pro zvýšení kapacity nebo stavěla nová napřímená varianta na 200+ km/h pro budoucí rychlé spojení Praha-Lysá-Mladá Boleslav…

Josef Sandr

To nejhorší už je za námi. Nejhorší to bylo od března do září, kdy se jezdilo jednokolejně Lysá – Káraný. Teď je to celkem v pohodě.

Jiří Kocurek

Říká se tomu rekonstrukce. Když uděláte nové omítky, nové podlahy, vyměníte okna a uděláte novou střechu, tak utratíte hodně peněz a přitom se místnosti nezvětší.

Když to neuděláte…
https://liberecka.drbna.cz/files/drbna/images/page/2017/01/15/1000×1000-1484495390-ruina-domu.jpg

MLB

Jenže tady se stará dřevěná okna mění za další dřevěná okna, místo toho aby se namontovala kvalitnější plastová a byl z toho do budoucna nějaký bonus a ne jen obnovení stavu – pokud se mám držet toho přirovnání…

Jarek

A co by tedy mělo vzniknout na příměstské trati do Lysé? VRT?

Kubrt

Kvalitnější plastova?

Indian

Taky nechápu v čem jsou plastová okna lepší…😀

Nováček

V ničem, je to úspora. Nemáte na kvalitní modřínová, tak dáte plast. Je to ošklivé, laciné řešení, ale máte teplo, chvíli pocit novosti a do roka většinou i plíseň.

Kalanis

A ještě ti přijde památkář, který řekne, že tam ty dřevěná okna mít musíš a musíš a musíš… (případ Vyšehrad)

Jiří Kocurek

Jenže vy chcete posouvat obvodové zdi, abych se přidržel toho porovnání.

PS: Návěstidla s LED světly tam možná budou.

Jan Schmidt

jakobyste kolego nevěděl, že hlavní je přece čerpat rozpočtové prostředky a aby projektantsko-dodavatelský komplex mel plnou misku. Něco jako kapacita, rychlost, podmínky pro dopravce a už vůbec né komfort pro cestující od Správy zla nečekám

libcha

Dvě doplňující otázky:

1) Bude se po rekonstrukci jezdit >100 km/h, nebo se s tím jako jinde bude čekat „až bude ETCS“ ?
2) Kdy se očekává návrat rychlíků Pha – Hradec přes Lysou?

Díky.

Josef Sandr

1) bude se čekat na ETCS, a to se udělá až se dokončí celá trať Praha – Lysá (nevím jestli i včetně stanice Lysá). Na to, dělat ETCS po částech, je to příliš drahé.
Na to aby se zavedl provoz podle výhledového GVD, je nutno i Lysou přestavět. Hlavně kvůli současným jízdám vlaků do Milovic na čelákovickém zhlaví. A taky kvůli dojíždění rychlíků za ním.

Jakub

2) Neočekává. Sice se s tím my počítalo v projektu ale R10 bude jezdit pravděpodobně i po rekonstrukci přes Sadskou a později pak do Poříčan po pilotní VRT.

pozorovatel

Tam je jediný problém, totiž rozvázání vazby osobních vlaků od / do Ústí nad Labem a Mělníka s královéhradeckými rychlíky v Lysé nad Labem – kdyby se tohle podařilo nějak smysluplně vyřešit, tak by z pohledu cestovní doby i přístupnosti a možných dalších přestupních vazeb v Praze-Libni bylo trvalé vedení těch rychlíků přes Sadskou pro cestující určitě výhodnější.

Matěj

Nechápu, kdy se ten most má stíhat zvedat při vytížení této trati (které navíc poroste).

Jiří Kocurek

Asi se moc nepočítá s loděmi vyššími než 5,25 v blízké a ani daleké budoucnosti. A občasná nadrozměrka popluje v noci, beztak bude čekat na vodu, až zapší a hned neuschne.
Přijde mi to jako řešení, kdy vlk se nažere (normy jsou splněny) a koza zůstává celá (může se stavět na starých pilířích).

Alibaba

Tady je Labe kanalizovaný, kvůli vodě se čekat nebude.

Martin V.

To sice ano, ale kontejnery ve třech vrstvách (ani nadrozměrné náklady ležáckých tanků, či novostavby lodí) se nebudou přepravovat jen z Vaňova do Týnce na Labem. Takže pokud taková potřeba nastane, určitě budou čekat na vodu (nebo na jez pod Děčínem, podle toho, co nastane dřív 🙂 ).

fensterglaser

Než se ten most bude někdy doopravdy zvedat, tak to už tu nebudeme/te.

a8n

Jen jestli tu ještě bude ten most. 😉

Martin V.

On tam zase tak hustý provoz vysokých lodí nebude, pokud vůbec někdy bude. 🙂 A celé je to tak na 10 minut, loď může počkat, až bude na trati volno. Spíš je důležité, že dosáhnou 5,25 m v základní poloze mostu. To na nejbližších 20 let bude stačit.

Vladki
Kubrt

To je jiný druh konstrukce – anglicky bascule bridge. Tam se trolej provesi. V celakovicich bude lifting bridge.

Martin V.

Třeba tramvajový Schwanentorbrücke v Duisburgu se zvedá i s trolejovým vedením: https://files.structurae.net/files/photos/2776/d_dui_schwanentorbr._2.jpg

Martin V.

Jo, tak na tento jsem si nemohl vzpomenout, kde jsem ho viděl:
Eisenbahndrehbrücke über die Hunte https://www.komoot.de/highlight/187795 je s pevným trolejovým vedením (levý přítok Vezery u Brém).

K.S.

Jak se vlastně řeší trolej na zvedacím mostě? Projíždí se to bez výkonu setrvačností se staženým sběračem, nebo je tam dosazena pevná trolej? Neumím si tam dost dobře představit klasickou trolej.

Josef Sandr

Při zdvižení mostu tam neočekávám žádný provoz vlaků. Takže tam nebude vadit běžná trolej.

Michal

V Holandsku jsem to videl bez troleje – jizda setrvačností.

Alfons Dymura

Ja v Holadsku vetsinou videl pevnou trolej (na mostech, v tunelech, atd.).

Martin V.

V Německu mají pevné troleje a zdihají (nebo sklápí) se i s mostem. Typicky to bývá na dolních tocích řek, kde je potřeba zachovat provoz námořních lodí a krajina je natolik plochá, že pevný most s dostatečnou podjeznou výškou by byla monstr stavba. Ale i takové existují. Třeba https://de.wikipedia.org/wiki/Rendsburger_Schleife

Alibaba

Já bych si to představil i tak, že sloupy TV budou napevno a zdvihat se nebudou, drát se zdvižením mostní konstrukce přiblíží kolejím. Maximálně se může pro bezpečnost vypnout napětí.

Jiří Kocurek

Z 5,25 m na 7,1 m výšky půjdou kolej 2 metry nahoru, trolej je 5,3 metru vydoko. Takže po zvednutí mostu by byla trolej stále víc jak 3 metry od kolejí. To by šlo, vzdálenost od mostů nad trolejí bývá mnohem menší.

dopravák

Ochranné pásmo troleje u střídavé trakce (25 kV) bývalo, nemýlím-li se, asi 1,5 metru, do toho by se i „zvedací“ část mostu ve zdvižené poloze vejít snad měla.