Státu se nepodařilo nalézt zpracovatele dokumentace k vlivům jezu u Děčína
Překládka částí obřího lisu, Děčín. Pramen: ŘVC
Úsek Labe pod Děčínem je posledním od soutoku s Vltavou, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách. Kvůli nedostatku vody tak často stojí.
Z diskuse je zcela zřejmé, že do toho bohužel může mluvit stále mnoho zarputile zeleně smýšlejících „ochránců země“. U většiny z nich to není postoj, ale diagnóza. Pro připomenutí – když se stavěla dálnice do Hradce Králové, tak dlouho stála za lanovým mostem u Poděbrad protože ochránci přírody tvrdili že tam žije jakási žabička kterou není možné přesídlit a ejhle šlo to. Dlouhodobě probíhá stejný boj o zdymadlo na Labi u Přelouče a tak dále a tak dále. Je vidět že zelená vlna vzniklá za ministra Bursíka je opravdu zlem které se i po tak dlouhé době nedaří z ministerstva… Číst vice »
No, já nevím – podotýkám, že nejsem z oboru a také nechci všechno a všechny lacině kritizovat – ale mohl by mi někdo prosím sdělit, proč stát, který má jinak všemožné úřady nemá nějaký také na zpracování takovéto dokumentace? Nemusela by se vypisovat výběrová řízení. Samozřejmě by to znamenalo, aby taková instituce byla náležitě vybavena kvalitními a motivovanými zaměstnanci a technickým vybavením.
Poslední větou jste si odpověděl sám.
Pár poznámek k (vodní) dopravě:
– v 21. století je rozhodující rychlost, spolehlivost a přesnost – voda rozhodně nevede
– vodní doprava v ČR je vhodná zejména pro substráty – nevozí se ani uhlí do Chvaletic
– Ředitelství vodních cest „umí“ stavět i docela zřejmé nesmysly – zvedací mosty
– takže podle mého názoru je poměr cena/přínos nízký a ty miliardy mohou najít lepší využití
V oblasti Děčínské věže je nutno vybudovat přehradu s hladinou 170 metrů nad mořem.
Tedy se zaplavenim nize polozenych uzemi az k Libcicim nad Vltavou. Timto zdravim trolla, ktereho jsem prave nakrmil.
Ano. Zaplavilo by to značné části Děčína a Ústí, všechny vesnice okolo Labe a vodních toků, v podstatě celé Lovosice a mnoho dalšího. Množství zadržené vody by ale bylo impozantní.
Proč má jez pouze jednu plavební komoru? Vždyť v Německu jsou rozbité stavby stejného účelu několik let a supluje to druhá komora, stavbou jezu hrozí úplné zastavení plavby.
Pětikoaliční vláda dělá všechno pro to, aby zlikvidovala vodní dopravu.
Vodní dopravu na Labi likvidovala od roku 2002 lobby na ministerstvu životního prostředí. Nejprve za peníze od DB, dnes snad už jen ze setrvačné pýchy
Klimatická změna, zvykejte si.
A není pokles konkurenceschopnosti říční dopravy v našich končinách přirozeným jevem? Není dávno co jsem četl, že objemy na průplavu Rýn-Mohan-Dunaj klesají a objemy na středním Dunaji stagnují.
To sice je, ale proč to nezkusit, když jsou dotace.
„Úsek Labe pod Děčínem je posledním od soutoku s Vltavou, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách.“
On ten přírodní úsek nezačíná pod Děčínem, ale už pod Střekovem.
Co si pamatuji tak byly protlačovány 2 „jezy“. Jeden pod Děčínem. A jeden u Velkého Března. Potřeba toho druhého už vyšuměla?
Todle je salámová metoda. Postavíme jeden jez, nepomůže to. Tak postavíme druhý, opět nic. Tak třetí…. Stavět jezy na Laby pod Ústím nad Labem je naprostý nesmysl, ničemu to nepomůže. Od Hřenska do Magdeburgu bude stejně málo vody, ale holt místní zloději z Ústeckého kraje v čele s Ano, SPD, ODS a ČSSD potřebují rozkrást další love.
TAČR výzkum nedělá. Zadává ho a financuje, ale za výsledek je vždy zodpovědný výzkumný tým.
Jež v Děčíně je ekonomický nesmysl a ekologický zločin. Konstatuje to řada studií i ty dva posudky EIA, co už se dělaly.
Kecáte nesmysly.
Jez je nutnost, aby bylo splavné celé Labe od hranic.
Řada studií byl ekonomický zločin, protože je zcela záměrně skupina kolem pana Ing. S a Ing. V dělala tak, aby dostala peníze a nemusela poté začít konat. Takhle se prohospodařilo 800 mega a dodnes nemáme ani dokončeno to EIA.
To na tuhle hloupost ještě nezapomněli? Nejsem žádný ekoterorista, ale zničit poslední kus skoro nezničenýho kaňonu je prostě hloupost. A ano vím jak to je s vodou v Labi, už skoro padesát let.
Tenhle jez má zdvihnout hladinu jen ve městě, kde té kaňonovitosti moc není.
Jen ve městě to nedává žádný smysl.
Ta hladina se zvedne nad hrází o cca 1,5 metru, což postačí k vzedmutí až do města. Hlavně se ale zpomalí odtok, protože v a těsně pod Děčínem je velký spád, zde se jinak zplavnit řeka nedá.
Už jste někdy v tom nezničeném kaňonu byl? Vlevo vede dvoukolejná dráha. Na několika místech jsou domky. Pod tím cesta a silnice do Dolního Žlebu. Na pravém břehu pak zase silnice do Hřenska. Takže „pravá“ příroda začíná až 50 metrů nad vodou, a tam už opravdu voda dosahovat nebude
Co vím, tak tam je podobné unikátní i dno řeky. Je to totiž v místě tektonického zlomu. A právě zrychlené proudění je důležité pro sedimentární ekosystém.
Co jsi pamatuji tak jeden profesionální potápěč po nějaké zakázce říkal takové dno české řeky ještě neviděl.
Chlape proč píšete o něčem o čem víte absolutní Ho@no? Kdyby jste měl alespoň průměrné IQ tak si zjistíte, že výškový rozdíl mezi Hřenskem a Děčínem je 20m, mezi Hřenskem a Ústím přes 30. Takže aby hladina ve městě Děčín byla o 1.5m výše muselo by být Hřensko pod vodou. Nebo si myslíte, že v Hřensku, nebo Dolním Žlebu zvednete hladinu o 1.5 m a hladina Labe se vám zvedne o 1.5 metru až do Ústí?
Kdyby to nebyl jediný použitelný říční příjezd od moře do České republiky tak bych asi na nějakou ekologii možná taky bral ohled, takhle asi bohužel…
Jj, ekologie je věc druhotná.
Krásnej příklad bolševického přístupu.
Copak, nikdo si nechce utrhnout ostudu překrucováním skuečnosti podle politického zadání?
A politické zadání zní jak? Za žádnou cenu to nesmí ekologického hlediska projít?
Právě opačné. Schválit i proti přírodě.
Ale to by přece nemuseli překrucovat.
A příroda říká co? Chce záplavy a sucha? Požáry v lese a sesuvy skal? Myslím že si tu přírodu nějak idealizujeme
Co je na dopravě realizované loděmi spalujícími ropu a kyslík ekologické mi sice uniká, ale on to někdo jiný rád odprezentuje.
Ekologičtější je lodní doprava protože má nejmenší „jízdní“ odpory proti ostatním módům dopravy.
Já si pamatuji poměrně mnohostranné srovnání z knihy „Svět vodních cest“ a I tam to nevycházelo příliš přesvědčivě vzhledem k železnici. Je snad někde novější podobné porovnání? Se skutečnými náklady na vodní cestu, s soustavnými environmentálními a energetickými požadavky, když přírodní podmínky nestačí? S tím, že většinu nákladů tlačíme proti proudu? Předpokládám že současný ekonomický status ve světě odpovídá realitě – vodní doprava se vyplatí tam, kde jsou k tomu jiz existující podmínky, buď přírodní nebo dříve vybudované v době jiného ekonomickeho nastavení. Novou vodní cestu se vyplatí budovat pouze mezi existujícími silnými vodními teplnami, jinak je to již vše… Číst vice »
Aby tam nebyl takový protiproud, tak se staví jezy.
A proto je při ekonomickém posouzení nutno brát v úvahu stavbu těch jezů. Plus ekologické škody.
Druhý ostavec: Souhlas. Jinak po podělení výkonu motoru počtem kontejnerů nebo tun vycházejí neuvěřitelná čísla. Emma Maers s výkonm 81 MW uveze 15.000 TEU, to je 5,4 kW/TEU. Kamion uveze 2 TEU a s výkonem 10 kW by se nejspíš nepohnul. U větších lodí to vychází ještě neuvěřitelněji, Ever Given stačí 60 MW a uveze 20.000 TEU, to je 3 kW na TEU, tedy jen 6 kW na ekvivalentní kamion. Obě lodě se liší maximální rychlostí, 47 km/h vs 42 km/h, vtip je v tom, že hydrodynamický odpor není lieární veličina a ještě do toho leze zákon čtverce a krychle,… Číst vice »
Nevím, proč do toho mícháte největší kontejnerovou loď na světě Emma Mærsk. To je už hodně dlouho, co bylo u Ústí nebo v Pardubkách moře, nikdo z nás to nepamatuje. 😀
Srovnávat výkon je jen na oblbnutí, loď jede permanentně „do kopce“. Vlak potřebuje mašinu o vyšším výkonu, ale ten je potřeba jen občas. Srovnávejte celkovou spálenou energii, to už něco řekne. A nezapomeňte ani na cestovní rychlost, protože čas jsou peníze. K tomu z mořské lodi se na říční (labskou) musí kontejnery překládat stejně jako na vlak.
Ale houby
Co vám odpovědět v mezích diskuzních pravidel? Snad toto: ano, máte pravdu. V dotčeném kaňonu rostou docela dobře houby. Se sběrem je to ale horší 🙂
To je v podmínkách řek typu Labe mýtus.
Jako že tam loď stále dře o dno?
Od toho tam mají být právě ty plavební stupně.
Jo, plavení dřeva po proudu tak leda.
No to sice jo, ale s dopravní rychlostí max 40 km/h je to naprosto nekonkurenceschopné. Radši Železnici nebo i ta silniční doprava je efektivnější
40 km/h tak na volném moři, na řece spíš polovic.
Co ale voda umí líp, tak jsou nadrozměry, které se nevejdou na vagon a na silnici jsou přecijen moc těžké.
Nadrozměry jsou to také to jediné, pro co by to mělo možná smysl. Ale aby se to vyplatilo…
Protože toho kyslíku a ropných produktů je pro přepravu třeba daleko (až řádově) méně než po silnici. Důvod viz níže.
Tak to by EIA měla zpracovat a agentura, co tvrdí, že kompenzační opatření jsou možná
Zpracování EIA je trochu něco jiného. A jelikož každý, kdo může zpracovávat dokumentaci EIA na to má razítko od ministerstva zemědělství, které je neustále proti, je celkem jasné, proč se všichni bojí do EIA přihlásit 😉
Od MŽP ne MZe.
Tak to není. Ochotně vám každý s razítkem zpracuje i posudek na chemičku uprostřed národního parku.
Pokud se něčeho bojí, tak spíš toho, že si záporným stanoviskem (a jiné být těžko může) naštvou další zákazníky.
Takové výstižné pro reformní tempo na českých řekách všeobecně…