Stát chce zrychlit výkupy pozemků pro dopravní stavby, začít by mohly už po razítku EIA
Stavba obchvatu Bludova. Foto: Strabag
Jde o jeden ze způsobů, jak v Česku urychlit přípravu dopravních staveb.
Jde o jeden ze způsobů, jak v Česku urychlit přípravu dopravních staveb.
Novodobí komunisti se dostali k moci a budou vyvlastňovat.
Mě osobně by přišlo dobré, aby stát automaticky získal předkupní právo na pozemky vyčleněné v zásadách územního rozvoje a nižších stupních územě plánovací dokumentace k výstavbě liniových dopravních staveb.
Ony tam ty koridory jsou poměrně široké, což by mohlo vést ke spekulacím, kvůli kterým by stát za nadhodnocené ceny kupoval pozemky, které nakonec pro stavbu nebudou potřebné,
Podle zdejší diskuze nejsem evidentně jediný, koho zajímá, proč je ten limit tak vysoký (7,5 mld. Kč)? Mohl by se na to autor článku při nějaké příležitosti dotázat? Třeba z aktuálně realizovaných dálničních staveb by pod to nespadala žádná, ze soutěžených pouze D11 Trutnov – státní hranice. Předem díky.
Nevím, ale nevylučoval bych, že jde o opatření (a finanční hranici) přímo související s výstavbou VRT.
Zase by neměl být příliš nízký, aby se pak nevyvlastnilo pro stavbu kdejakého hřiště a ejhle záměr skončil, DÚR se již nedělala*, že se v tom množství taková věc ztratí. Takové opatření má místo opravdu jen u velmi důležitých staveb.
*) Poté to roky smrdí místním jánabráchismem a úřad se chová jako by na místní chtěli „zakleknout naši“ a nějaký politik tam jenom jezdí chytat motýly a brouky. Z devadesátek zbylo pár ruin s podobnou historií, zakleknutí je věc relativně nedávná.
Myslím, že vyvlastnění se to týkat nebude. Spíš půjde o to, odkdy stát může začit vykupovat pozemky za vyšší cenu. V rozhodnutí o vyvlastnění je třeba vždy stanovit lhůtu pro zahájení výstavby, standartně bývá 2-3 roky. Pochybuji, že by stihli SPP, soutěž a veškeré činnosti okolo.
Možná jede o součást snahy motivovat ŘSD a SŽ aby se pokušely stavby realizovat ve větších celcích než oblíbenou salámovou metodou.
„Kladné stanovisko EIA dává už poměrně jasný obraz, kudy trasa povede…“
Nad tím bych se pozastavil. Podrobnější situační výkres ve zveřejněné dokumentaci EIA ne vždy je přiložen. Ten daný obraz tedy vůbec není jasný.
Chápu to tak, že když přiložen bude, tak se může začít s výkupem. Když nebude, nebo u některých pozemků nebude v této fázi jasné, jestli jsou nebo nejsou potřeba, začnou výkupy později, až to jasné bude.
Správa dokonce začala s územním rozhodnutím ve variantě, která v EIA vůbec nebyla, přes katastr úplně jiné obce než jak bylo EIA odsouhlaseno. Umpala bumbum čvach.
Limit přes 7,5 miliardy je dost hloupý. Pomůže to okruhu Prahy nebo VRT. Ostatní dopravní stavby jsou pod limit.
Třeba se začnou stavět konečně delší úseky najednou.
Jaké urychlení z cca 10letého procesu příprav lze čekat?
Pozemky se vykupují zhruba 2 roky. Nicméně v tomto období již probíhá archeologický průzkum a vybírá se zhotovitel. Takže reálné urychlení je zhruba o rok.
tak už jen vyřešit těch 9let, aneb jak z nich udělat roky 4 😉
Já to říkám už dlouho: Hlavní problém je ta fáze, kdy se stát rozmýšlí zda vůbec nebo jak přesně (ne)chce něco postavit. To je právě takové to „o tom už tady slýcháme 20 let“. Pak už to aspoň na železnici relativně hladce, resp. aspoň „přískokem vpřed“, postupuje.
Proč 2 roky? Na výkup má být pevný časový limit, maximálně rok. Majitel pozemku má dostat automatickou nabídku na výkup podle potřebného území v katastru. Pak má mít ještě možnost k nějakému jednání pro výměnu za jiný státem vlastněnou nemovitost nebo stížnost na nevhodný odhad ceny (s pevnou lhůtou vyřízení samozřejmě). Pokud odmítne, je třeba automaticky začít proces vyvlastnění a za pár měsíců je hotovo. Bavíme se o stavbách infrastruktury, která má sloužit tisícům lidí denně, je plánovaná desítky let dopředu, schválená k realizaci roky dopředu a jednotky vlastníků podél trasy již nemají bránit stavbě.
A když se do toho katastru podíváte, tak zjistíte, že majitel… není v ČR. Nebo je to právnická osoba, případně úřad.
V takhle velkém rozsahu dozajista narazíte i na případ, že si skepulant jen tak najedou zemřel poté, co byl půl století vlastníkem a je tam plomba kvůli dědickému řízení. Nedejbože na bankovní zástavu, nebo na pozemky vedené v Pozemkovém katastru, které ještě nejsou převedeny do KN. A to jsem ještě ani nezavadil o věcná břemena a jejich převedení – právo k přístupu. Praxe…
Proč 2 roky? Nic nejde hned, většina prodá v prvním půl roce a zbytek se táhne z důvodu vyvlastňování. Nicméně vzhledem k tomu, že většina je již vykoupená, tak se dá dělat archeologický průzkum a kácet dřeviny.
50- tá léta se vrací, veřejný zájem a jde se vyvlastňovat.
Proč to, u všech svatých, trvalo tak dlouho?
Je široce známým faktem, že se Česká republika v dopravní infrastruktuře propadá na samotný chvost státu v EU. Vítám snahu aktuální politiky toto téma uchopit a konečně se snažit legislativně výstavbu zrychlit pro nejrychlejší možné dostavění aspoň základní dálniční sítě. Bohužel mám jen obavy, že to dopadne jako vždy stylem mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.
Bohužel nejen v dopravní infrastruktuře. Kdykoliv čtu nějaké srovnání se zahraničím, tak když jde o kvalitu nebo úroveň, tak jsme zpravidla na chvostu. Jakmile ale jde o nějaký průšvih, tak jsme pravidelně v čele.
Než číst články od pseudo novinářů, raději do těch zemí jeďte a udělejte si obrázek sám. Letos sdílel na Twitteru (ještě to byl twitter) Andreas Papadopulos, jak polští novináři v dobách našich článků o levném Polsku srovnávali ceny obědů v restauraci v Polsku, Slovensku a Česku. A v Polsku obecně nejsou moc polední menu, tak to dopadlo přesně tak, jak oni potřebovali (Polsko nejdražší). Žádný z článků, který kritizuje svou zemi neobsahuje pořádné reference, hodně se data překrucují (chybí třeba srovnání všech zemí, podobně velkých zemí, podobně vyspělých), z některých zemí nejsou zpravy žádné, nebo omezené (ve Slovinsku měli největší… Číst vice »
Než to bude schválené, budou už dálnice postavené.
No, snad to pomůže při výstavbě VRT.
Které už ovšem budou vůči dálnicím duplicitní. V podstatě zbytečný zábor území pro další růst přepravních objemů a spotřeby energií. Podíl vlaků to nezvýší, pokud se po dostavbě dálnic nebudeme snažit ta auta odtamtud zase přesouvat pryč. Stačí se podívat na ty priority na obrázku – čtyři pruhy silnice, jediná kolej s odbočkou.
A že ta trať je po reko a elektrifikaci nevadí ?
Nedostatečně kapacitní a pomalá.
Zryhlení ze 70km/h na 100km/h, převod na dálkovinu, peronizace, dodělaný i nový ostrovní nástupiště. Na spojovací trať s délkou km 13km toho není málo. Tady není moc kapacity na dvoukolejku.
Považovat dálnice za duplicitní infra k VRT je asi tak logické, jako považovat rozvod plynu za duplicitu k elektrické síti.
s dovolením:
považovat rozvod plynu za duplicitu k vodovodní síti. Hasičům je elektřina k ničemu, potřebují hydrant. A silnici.
1) obrázek je ilustrativní. Zkuste si místo něj představit fotku třeba nově stavěných úseků trati Praha-České Budějovice. 2) nikde u nás nejsou VRT, takže argumentovat „dnes se to dělá jinak dle obrázku“ je jako psát, že zde nechceme železnici, protože dnes používáme jen dostavníky. 3) V zahraničí jsou VRT často stavěny právě paralelně podél dálnic, má to řadu výhod. Proč se snažíte evokovat nesmysl, že u nás by to byla chyba? 4) „podíl vlaků stavba VRT nezvýší, kašleme na to“ – demagogie; stavba VRT je podmínka rozvoje železnic nutná, nikoliv postačující. ALE bez VRT bude železnice ještě víc zaostávat. Vaše… Číst vice »
Když to zaplatíte, tak si to stavte, ale ekonomika u VRT je totálně v kýblu, bude se to muset dotovat.
Na jedné straně dotace šktáme a na druhé je vytváříme, je to Kocourkov. Kupka nemá 2 mld pro kraje na opravu silnic 2. a 3. třídy, ale na VRT plánuje ročně cca 80 mld v příštích 10 letech.
to mi vysvětlete.
Rychlost výkupu je přímo závislá na nabídnuté kompenzaci. To zákony vážně nezrychlí.
Kompenzace je už nyní dostatečná. Chápu, že, vlastníci si představuji nekonečno, ale státní rozpočet neunese vsechno.
Nabídne pokaždé stát tržní cenu nebo adekvátní nemovitost náhradou?
Stát platí osminásobek tržní hodnoty. To vám přijde málo?
Je to osminásobek odhadní ceny. Tržní rozhodně ne. Tržní cena je za kolik se domluví prodávající s kupujícím.
Druhá věc je, že stát chce pouze část pozemku a nevykoupí jej celý, čímž znehodnotí zbytek.
A otázka na závěr: Nabídne stát vždy adekvátní nemovitost náhradou nebo ne?
A jaká je tedy tržní cena u nemovitosti, která není trhem ohodnocena, protože ji nikdo nenabízí a nikdo nechce?
U kterých pozemků tak děsně vadí, že si jejich kousek odkoupí stát? Jen málokdy máte pozemek, kde chcete *celý* zastavět a bez sebemenšího kousku je celý pozemek k ničemu – kolik takových případů najdete, prosím? Konkrétně pls.
Zjevně nechápete, že nová tzv. liniová stavba většinou tzv. ukrajuje z jednotlivých tzv. pozemkových parcel či jimi dokonce prochází skrz, a následkem je, že mnohdy jejich zbylá část/části přichází o přímou vazbu na stávající přístupové cesty – proto kolem dálnic se často musí stavět současně nelevné nové tzv. obslužné komunikace, ale dále z jednoho lánu, který se dal prakticky a ekonomicky obhospodařovat dostupnou technikou, vzniknout/zbudou mnohdy „malé cancourky“, které jsou doslova naprd – nepoužitelné! PŘI TOM SPRÁVNÁ LOGIKA JE, ABY STÁT MOHL VYKOUPIT (zejména menší) CELÉ POZEMKOVÉ „PARCELY“, TY NÁSLEDNĚ ROZDĚLIL NA JÍM POTŘEBNÉ ČÁSTI PRO NOVOU LINIOVOU STAVBU A… Číst vice »
Tedy píšete o určité úrovni pozemkových úprav. To není nic nového, jen do toho se zatahuje Pozemkový úřad a vlastně Ministerstvo zemědělství a to je vzhledem k ministerstvu dopravy a jeho organizacím naprosto zkostnatělá struktura.
…. a) na leteckém snímku jhttps://mapy.cz/s/fonoconate e snad dost jasně patrné, jak D11 u Hradce Králové přeťala jednotlivá „políčka“/pozemkové parely –
b) na zákresu v mapě trasy D35 severně od Svitav – https://mapy.cz/s/nojacupolu je snad dost jasné, jak tato přetne dost velký prostor polí a jistě stávajících polních cest k nim/mezi nimi
u kterých pozemků to vadí? no mě to vadí u mého sadu. rozťatého vedví. mam tedy obcházet silnici po moste vzdáleném 2km ? tam a zpet dvakrát , 8 km . kraval . bordel , . 40kč/ m . vezměte si sad celý a dejte mi jiny jinde v docházkove vzdálenosti. to je kompenzace.
Souhlas, ať vykoupí i ten frcek za dálnicí, jestli ho pak prodají majitelům sousedních pozemků to už je jedno. Obzvlášť když tam zůstává pár metrů, že se tam ani kůň neotočí, natož s pluhem.
Tržní cena je taková, za kterou to dobrovolně a bez nátlaku prodá současný majitel.
Velikost a kompaktnost pozemku jsou vlastnosti, které jeho cenu zvyšují více než jen o danou výměru.
Úzká nudle 4mx100m bude mít jinou cenu než čtvercových 20mx20m.
Pro začátek si ujasněte rozdíl mezi odhadem a tržní cenou. A teprv pak se pomaličku polehoučku pouštějte do nějakých složitějších úvah, ju?
tak to ani náhodou
Jak adekvatni nemovitost nahradou? Tohle je strasidelny a nebezpecny napad.
Ten az osminasobek je vam malo?
Nemovitost o stejné užitné hodnotě. Má přístupovou cestu – musí mít přístupovou cestu. Je 10 minut chůze od Metra? – nová musí být v dané vzdálenosti od Metra. apod. Pozemek má 400m2 a je čtvercový, nový bude podobný. Je tam Dům s bazénem a studnou s pitnou vodou? Měla by to splňovat i náhrada.
Osminásobek odhadní ceny je mi málo. Peníze nejsou majetek/nemovitost. Až bude garance, že si za ty peníze tu nemovitost bez problému koupím, tak klidně, do té doby je to málo. Množství peněz je neomezené, množství pozemků je omezené. Navíc ještě v případě dané lokality.
👍
Nevím, jak ty kompenzace přesně fungují. Přišlo by mi ale férové, aby bylo zohledněno, v jakém předstihu stát deklaroval svůj záměr na tom pozemku něco tvořit. Pokud by se snad měl být argument, že se přesně neví kde bude hranice toho díla a které pozemky budou třeba, přijde mi vhodné si tam prostě dát rezervu, ono je to stejně vhodné pak pro opatření v okolí, když to stát bude mít pod kontrolou a když tam zbyde nevyužitý pozemek, snad vždy se dá vhodně zakomponovat a nabídnout k pronájmu (pronájmu, aby to neblokovalo případné budoucí rekonstrukce/rozšíření). Třeba to tak už funguje… Číst vice »
Neuškodilo by nabízet stejnou nemovitost jinde, místo „odhadu“ vycucaného z palce.
Sto let starý barák před rekonstrukcí má sice menší „odhadní cenu“, ale v skutečnosti ho žádný developer nepostaví.
Ano o tom, to je. První nabízet adekvátní nemovitost náhradou (+ přestěhování samozřejmě), peníze pouze se souhlasem vlastníka. Bohužel, peníze jsou pro úředníky jednodušší.
Až na to, že těch případů, kdy by se někdo musel stěhovat, je u takových staveb minimum, pokud vůbec nějaké. Každý si může říct, že nechce peníze ale jinou nemovitost. Ovšem zřejmě ne vždy je taková nemovitost, která by tomu vlastníkovi vyhovovala k dispozici. Rozhodně to nemůže fungovat tak, že „peníze pouze se souhlasem vlastníka“. Resp. o možné je, že vlastník bude požadovat nemovitost a peníze odmítne, pak ovšem přichází na řadu vyvlastnění.
Ale to, že stát nemá k dispozici vhodnou nemovitost není problém současného vlastníka, ale státu. Stát má prostředky jak takovou nemovitost zajistit nebo vybudovat.
Stát pak bude muset aktivně koupit nebo vybudovat nějakou adekvátní nemovitost, aby ji nabídl k výměně. Stát pak namísto peněz, které by zaplatil současnému majiteli, tyto peníze dá do nemovitosti, kterou mu vymění. Pro stát by to s jeho úřednickým aparátem mělo být mimo samotnou cenu zdarma.
Stát má možnost si vzít projekt vlastníka nemovitosti, kterou hodlá zbourat kvůli stavbě a postavit tu stejnou nemovitost jinde, po dohodě s vlastníkem. Smysl by to mělo i v tom, že by se hledělo i víc na to, zda liniovou stavbu nelze vést mimo zasaženou nemovitost. Pak by se nebouraly čerstvě zkolaudované nebo i nedokončené stavby, jen kvůli tomu, že někomu bylo zatěžko naprojektovat stavbu „o kousek vedle“, kde by ty následky pro obyvatele byly nižší.
vám ještě nikdo nic nevyvlastnil , že? tu aroganci , povýšenost , ultimativní termíny to si nedokážete představit . a cena? chce stát stavět? chce . takže se jedná o stavební pozemek. proc jsem tedy dostal 40kč/ m ? to opravdu neni dostatečná kompenzace.
Nejedná se o stavební pozemek, když to jako stavební pozemek není vedeno. Za kus nějakého pole vám jen tak nemůže stát zaplatit, jako by to byl stavební pozemek. Pokud za to chcete peníze jako za stavební pozemek, tak musí být provedena změna územně plánovací dokumentace
ano , to jsem pochopil , správný postup je tedy takový že všechny své pozemky preventivně nechám zapsat jako parcely stavební. jinak je to obyčejná spekulace pod státni taktovkou
Krásný příklad toho, jak do věcí mluví lidi, co tomu prakticky vůbec nerozumí.
„preventivně nechám zapsat jako parcely stavební“
Hodně štěstí 🙂
no a co že se nejedná o stavební pozemek. V obci tu máme pole na kterých se má stavět, v katastru je to pořád orná půda a rozhodně se ty pozemky za cenu orné půdy neprodávají.
Pokud Váš pozemek bude stavební parcelou, tak Vám ji stát zaplatí jako stavební parcelu. Pokud je to zemědělská půda, tak jako zemědělskou půdu. Stavební parcelu a tudíž její zhodnocení si stát provede až po vykoupení.
Ono to vždy bude především o tom, kteří konkrétní lidé za stát jednají. Případ Havránková je provařený, takže něco čerstvějšího z IT oboru (detailní popis je v poslední čtvrtině článku): https://blog.wedos.cz/na-shledanou-v-lepsich-casech-pane-premiere
To u nás nikoho nepřekvapuje. Je potřeba případ medializovat, spudit se o každý krok a podávat trestní oznámení.
Tak snad to pomůže dostavbě d0, d3 atd.
Snaha dobrá, jenom by to mělo být na všechny stavby a né jenom u těch za 7,5 miliardy a víc. A nebo když už limit, tak nějaký hodně menší, třeba 0,5 miliardy, takhle se do toho půlka staveb (spíš víc) nedostane a bude to jako do teď – EIA v roce 1995 a zahájení stavby 2024…
Jde hlavně o VRT a největší dálniční stavby, kterých už stejně moc nechybí.
Jde hlavně o ty dálnice. Jichž podle některých chybí stále ještě hodně. A malůvky VRT se stanicemi v polích, které budou vůči stávající síti víceméně autonomní, jsou tak jako tak pouhou vějičkou pro doufající, že se v trendu dopravního konzumu snad něco změní. Není k tomu ve vedení pražádná vůle.
Jenže VRT nemají sbírat kapacitu z lokálek, ale vytvořit novou rychlou vrstvu mezi velkými městy. Lepší dnešní IC a EC s 1-2 zastávkama mezi hlavníma cílema. Ne stavět u každý zapomenutý odbočky.
A proč by nemohly? Pokud zapojím dostavbou (prodloužením) nějaké lokálky trať do stanice, kde VRT bude zastavovat, tak proč ne?
Jenže i ty „největší dálniční stavby“ se staví po malých kouscích, každý za pár miliard, pod limitem.
Jenže tato změna by dost pomohla i třeba obchvatům měst či přeložkám žel.tratí mimo VRT, které jsou ale často také podlimitní.
Kde je nějaký reálný důvod mít ten limit TAK vysoko, prosím?
nebude to náhodou nějak ve smyslu 7,5mld. za ucelený tah nebo „souhrn staveb“, který je v plánování, jako např. celá středočeská D3, D35 Ostrov-Mohelnice nebo třeba D55 Bzenec-Břeclav? Ano je to divné, ale mám pocit že jsem už před časem něco takového zaznamenal… Což samozřejmě může vyřadit právě ty jednotlivé obchvaty…
Ten limit je strašně vysoký i vzhledem k tomu, po jakých pidi-kouscích se u nás schvalují stavby.
To rozkouskování liniové stavby na řadu pidi-kousků, co se schvalují a realizují zvlášť, to může mít svůj význam. ALE způsobuje to, že drtivá většina liniových staveb (z pohledu ceny zakázky) se na tento limit dívá hooodně zespodu.
Jsou to 2-3 úseky dálnic v podobě, jak se staví teď…spojit to projekčně a realizačně dohromady by nemusel být zásadní problém. .. a u Prahy (D7, D0, D3) možná tak jeden úsek 🙂
ano i ne. ono to často spojit znamená mnoho problémů dohromady, někdy je lepší, když se naopak rozseká na malé kousky a staví se aspoň něco a další úsek se třeba soudí nebo hádá někdo apod.. zdržení další roky navíc..
Středočeskou část D3 opravdu nepostavíte po kouskách, aniž by hotové kousky ležely ladem.
O VRT se dá říct totéž, kousky mají až 50 km.
Já si naopak myslím, že je mnohem lepší to dát do větších úseků, děti země a voda z tetčic mají omezený počet členů, jen je nechte se prokousávat 5x delší dokumentací a v řádném termínu podat všechny námitky… takhle se jim každá rok servíruje kilometr na kterém si smlsnou….
Už se připravují pro další novelu novely, kdy se bude tento limit snižovat…..
Proč to udělat hned napoprvé správně?
Protože třeba i výjezdní zasedání, chlebíčky, přípitek, atd. A možná potom i nocleh – a dál už je to jen nad 18 let.