Standardní rozchod až do Užhorodu. Ukrajina staví novou trať, chce se lépe napojit na EU
Vlak RegioJetu dorazil poprvné do ukrajinského Čopu. Foto: Ukrzaliznytsia
V další etapě se plánuje i elektrifikace 22 km dlouhé trati či její prodloužení až do Lvova.
Možná se na to koukám jak Hurvník na válku, ale nedá se to udělat prostře tak, že se dodělá třetí kolej do stávající tratě? Jako to maj v tramvajovém provozu v Liberci… Prostě buď vlak jede po té vnitřní nebo po té vnější…
Splitka rozchodu se u rozchodu 1435mm a 1520mm dela na ctyrech kolejnicich. Kolega daval nize odkaz na StreetView:
https://t.ly/9koCd
Duvod je, aby nebyla nadmerne zatizena jedna kolejnice, navic tech 9cm rozdilu je prostorove malo.
Ano, do těch 9 cm nedostanete ještě díky patám kolejnic upevňovadla. O Výhybkách nemluvě.
škoda, že není více info třeba … kudy do Lvova a na kolik kV dělat dráty? jestli to rovnou přepnout na 25 kV.
MAV funguje na 25 kV, ZSR onedlho odstrihne v Žiline východ SR od Česka, takže bude musieť i tak jazdiť do Kosic / Čiernej n.T. / Copu jazdiť s rušňami 3 + 25 kV, tak by bola volba na 25 kV na nových tratiach Zakarpatska viac ako logická.
Ešte by bolo nutné anektovať Čiernu nad Tisou nejakým iným schengenským štátom, lebo nutnosť vybavovať sa so slovenskou políciou a finančnou správou znižuje atraktivitu akéhokoľvek spojenia cez tento hraničný priechod o polovicu. V Poľsku vedia tú kontrolu realizovať aj civilizovaným spôsobom, u nás to nejde.
Máte niekto skúsenosť či je to aspoň pri ceste cez Záhony lepšie?
Prodejte nebo pronajměte to Holandsku. Bude nadšené za každý kousek země, co není bezprostředně u moře.
Ono zřejmě nepůjde o zcela novou výstavbu,ale obnovu NR koleje,která tam byla a někdy před asi 15 lety byla vzhledem k útlumu přepravy snesena.Bude ji ale nutné v Čopu i Užhorodu zapojit novými oblouky obráceně,tzn. do osobních nádraží.Kompletní drážní těleso včetně všech mostů existuje, dokonce leží i naprostá většina pražců.Investice určitě nebude ve stylu Poříčany – Velim naší SŽ.Ukrajinci dovedou tratě obnovovat velmi rychle a vůbec bych se nedivil,kdyby se elektricky jezdilo ještě letos.
Termín je do konce roku 2025, a to bez drátů. Dráty budou, jenom když dá EU hroši…
Zas tam ten preprah až tak veľmi nevadí keď to tam beztak kvôli pasovej kontrole stojí desiatky minút.
Pohranicna buzeracia z/do SR sa vykonava v Solomonove (zapadny koniec).
Z/do MR vlastne tiez, ale na juhu obce …
Vďaka. Kedy to zmenili? Naposledy som tade išiel v 2019, vtedy ešte kontrola bola v Čope.
Mozno je to len na odchode z UA (ved kto by co chcel pasovat z EU na UA).
Minulý týden proběhla pasová kontrola při cestě na Ukrajinu v Čopu. Ti co jeli do Mukačeva zůstali ve vlaku a pasy od nich vybrali, ti co končili v Čopu prošli kontrolou v nádražní budově.
Tak to je tak 10 let času než začnou. Než udělají studie, dopady na životní prostředí, vyjádření všech okolo, odvolání různých spolků. No, nezávidím jim.
A nebo to tam jen chtějí mít co nejdřív postavený?
Jestli to neni parodie na SŽ tak věřte že jsou schopni to postavit mnohem a výrazně rychleji. Zde sice občanské a ekologické spolky existují, ty se ale věnují spíše kontrole těžby dřeva, nebo ochraně živočichů v národních parcích. Jinak to na co se u nás musí vypisovat dlouhá výběrová řízení s x odvoláními, tady řešit nemusí. Takovouto akci jsou schopni ukr železničáři postavit vlastními silami.
Ukrajina zatial nemusi dodrzovat byrokraciu EU, i ked je to v tomto pripade otazne ak EU uhradi 50% nakladov.
Vzpomínám si, kdy se se naopak uvažovalo o protáhnutí ruského rozchodu až do Ostravy (přes Polsko) nebo pokud se nepletu i do Bratislavy. Byl to další ze snah Ruska se „kulturně“ roztahovat po Evropě.
Jednalo se spíše o osobní iniciativu tehdejšího sk ministra dopravy Počiatka. Jak moc sehrálo roli Russhujerství nevim..
Ale houby Rusko… Tam šlo o vlaky z Číny + překladiště kontejnerů.
Jj. Jenže to spíš postaví/zrekonstruuje Čína normálněrozchodnou trať v Rusku.
Spis spravi trate pres Srbsko do Solune a tam si prelozi kontejnery z Ciny.
To je něco jiného. Pro lodě e nehodí zboží, kde je vyšší koncentrace ceny (=zamrznutého kapitálu) na váhu a objem. Ale zas ne tolik, aby to muselo letadlem (jako telefony).
spolehnout se na Rusko no nevím, na další země při cestě z Činy do Evropy taky nic moc, nakonec zůstane námořní doprava, pač ta to může objet jinudy 😉
Číňani se jistě na Rusko spolehnou, zvlášť jestli to bude sice po ruském území, ale jejich trať, jejich zabezpečení a jejich vlaky. Případně i jejich zaměstnanci.
report ohledně rychlíku přes splitku je např zde:
https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/003219-Do-Rumunska-a-Madarska-pres-Ukrajinu-v-roce-1997/
Mám podobné vzpomínky.
Mimochodem, může někdo popsat, jak se ty pohraniční přechody využívaly před rokem 1989? Hlavě mi jde o tu dnes nefunkční normálněrozchodnou trať z Maťovců do Užhorodu a pak o normálněrozchodné propojení Slovenska a Rumunska – nikde jsem dřív nenašel zmínku, že by takto nějaké normálněrozchodné vlaky, byť nákladní, jezdily. (Výjmkou jsou ty R Varšava – Bukurešť, ale to už je snad porevoluční věc).
Varšava – Bukurešť před revolucí bylo přes Lvov a Černovice… Dvojí změna podvozků…
Maťovce (Užhorod II) sloužily vždy jen pro nákladní dopravu jako druhé překladiště k Čierné nad Tisou, teď je tam snad normální rozchod úplně zlikvidovaný a funguje jen ŠRT. Pokud vím, mezi Slovenskem a Rumunskem přes Ukrajinu (přes dvoje hranice) žádný pravidelný mezistátní provoz ani v nákladní dopravě nikdy neprobíhal. V dálkové mezistátní osobní dopravě tam přes dvoje hranice byla jen krátkodobě ta „Katastrofa“, jinak jezdily vždy maximálně krátké přeshraniční osobní vlaky mezi PPS – víc vlastně ani nebylo příliš třeba, protože ještě v 90. letech 20. století tam překračování hranic jinými než místními obyvateli bylo stále ještě značně znepříjemňováno a… Číst vice »
A právě to by mě zajímalo, jak se tehdy využíval ten normální rozchod do toho Pavlova nebo Užhorodu 2 a normálněrozchodná kolej mezi Čopem a Rumunskem.
myslím si že sa nevyužíval. Využíval a využíva sa len ŠRT pre rudné vlaky ďalej smer Haniska a pre vozne, ktoré pokračovali na nromálny rochod bola v Maťovciach preväzovňa, teda stále je, ale už sa nepoužíva. Chodili väčšinou ruské cisterny, ktoré sa previazali na NR podvozok a s ohchannými vozňami s rôznymi spriahlami (na jednej strane automatické ruské a na druhej klasika skrutkovka) potom pokračovali ďalej po sieti u nás a ďalej.
NR se využíval v nákladní dopravě jak na přechodu Maťovce – Užhorod II,tak pro tranzit z Čierne n.T. přes Čop a Královo n.T. do Rumunska.Existovalo i NR propojení z Užhorodu II do Čopu (souběžná kolej se ŠR kolejí) – obnova této koleje bude tedy zřejmě částečným předmětem té investice).
Tak přece jen existovalo normálněrozchodné propojení z Užhorodu do Čopu. Měl jsem pocit, že jsem o tom něco zaslechl, ale nějak jsem nevěřil tomu, že by to mohla být pravda.
Bylo by zajímavé zjistit, jak se tam tehdy celá ta síť používala.
Pro tu nakladni dopravu v Matovcich a Copu platila nejaka pravidla ve smeru nakladu.
Presypavky ruznych materialu (zelezna ruda) probihaly, samozrejme v Cierne, ale prekladky vyrobku (napr. automobilu) mely urcene smery. Tusim, ze to bylo, co slo do SSSR, slo pres Ciernou a co ze SSSR, pres Matovce.
Nevíte jak je to s tratěmi kolem řeky Tisy do Rumunska a zpět? Jde mi o body Teresva, Solotvyno, Sighetu Marmatiei, Valea Visetlui, Dilove a dále Jasyňa a ukrajinské vnitrozemí? Přerušeno na rumunském území okolo Campulungu nebo už ne?
Jestli vládnete jazykem budoucnosti (tedy, té české), tak obširně vysvětleno je to třeba tady: https://youtu.be/hK1Zas3RrhU
Valea Viseului – Dilove – Rachiv: Otevřeno v lednu 2023 (nákladní doprava)
Teresva – Sighetu Marmatiei: Nezaznamenal jsem, že by se začalo jezdit, ale asi se tam něco děje: https://www.youtube.com/watch?v=122NiOQn8SM
Souhrnné informace platné k prosinci 2023: https://www.egtre.info/wiki/Border_Crossings:_Romania_-_Ukraine
Mě zaujala i na naše poměry velice nízká cena za tak dlouhou trať…
U nich to holt jde, to jenom u nás SŽ by chtěla několik miliard Kč
14 kilometrů nové tratě? A s elektřinou? Jééjda, a kolik let by to trvalo, to ani nechtějte vědět.
Ta trať není nová,proboha. Těleso i mosty už jsou dobrých sedmdesát let hotové.
To znamená, že směr Užhorod – Maťovce bude nadále ignorován? Nebo to těch pár km odbočky je v tom taky zahrnuto, jen to nikomu nestojí za to zdůraznit?
Když si představím, že se někdy přece jen něco rozumného stane ve směru Košice – Trebišov, tak tenhle směr je prostě logický.
Ukrajinci přechod na Slovensko v Maťovcích aktuálně vlastně ani k ničemu příliš nepotřebují: pro železnici mají Čop, který jin zjevně stačí a funguje i pro Maďarsko (tak k čemu tříštit síly), a na silnici je hlavní přechod na Slovensko přímo u Užhorodu. Ten normální rozchod mezi Čopem a Užhorodem má smysl jen pro možnost vedení přímých maďarských vlaků (osobní dopravy) až do / z Užhorodu – pro osobní železniční spojení Užhorodu se Slovenskem je ten „zárohák“ přes Čop samozřejmě žádným velkým přínosem není, ale rozhodující je stanovisko Ukrajiny, a ta o oživení Maťovců asi zájem nemá..
Ukrajina o Maťovce samozrejme záujem má a prebiehajú v tejto veci rokovania so slovenským MD, bolo to aj témou počas nedávneho stretnutia v Michalovciach.
Mám to chápat tak, že by chtěli i přerozchodovat tra´t přes Užocký průsmyk až do Lvova?
No možná pro dopravu z Evropy by to smysl mělo, Lvov jako přestupní uzel na západě Ukrajiny je zajímavá myšlenka.
to by právě měl autor doplnit jestli Přes Užok nebo Volovec. Nebo si to vymyslel?
Já si myslím, že pokud není rozhodnuto o kompletním přerozchodování této části železnic západní Ukrajiny, tak trať přes Volovec nepřipadá v úvahu.
Kdyby jenom této části západní Ukrajiny…
Já mám dojem, že to spíš bude chyba v překladu. Normální rozchod do Lvova je, pravda, v plánu, ale od západu, z Polska. A to ještě jenom na předměstí, kde chtěj postavit extra terminál…
Spíš bych to chápal jako začátek přerozchodování celé Ukrajiny i Pobaltí. Pokud si vzpomínám, už dávno nejde o to jestli, ale jen kdy, jak a za jaké peníze.
Vzhledem k tomu, že pro ruskou armadu je zeleznice primarni zpusob logistiky, je pochopitelně, že pro pobaltí i Ukrajinu je to součást stratefikce obrany přes agresivním a expanzionistickym režimem.
Změna rozchodu není vůbec jednoduchá záležitost, zejména pro tak rozměrný železniční systém, jako je ten na Ukrajině: nejde totiž zdaleka jen o tratě, ale i o vozidla, a těch (zejména nákladních vozů) by bylo v případě Ukrajiny potřeba docela hodně a všech typů. A pak je také problém v době, jakou vlastní přeměna rozchodu trvá, protože ta železnici výrazně ochromí,
V tomhle je trať z Užhorodu do Lvova přes Užok a Sambir sice obtížně trasovaná, za to relativně izolovaná se slabým provozem. Byť těch 5 osobáků denně před válkou jezdilo stále dost plných. Takže když ji uzavřou na přerozchodování tak to nijak chod země neochromí. Navíc pokud tuto trať neopraví tak i tak, můžou ji za 5 let zavřít úplně. Kdo viděl v jaký stavu je svršek, nebo volosjanský viadukt ví že si nepřeháním.
Jenže na té trati by podle mě pravděpodobně nechtěli jen normální rozchod, ale spíše splítku, a to by právě asi byl problém v té její poloninské části.
Tak ČD bude moct dodat postupně asi tisíc Béček, pokud se to domluví. Po 2019 jich už moc potřebovat nebudou.
A to včetně Bobin. 🙂 Nebo Laminátek (jakože konverze napětí by se taky hodila)?
Naprostá většina území Ukrajiny jede na 25 kV~. Konverze by se tedy hodila, ale ke vší smůle tam Poláci i Slováci mají ještě 3 kV…
Slováci zkonverzují (né že by měli nějaké závratné tempo), Poláci to neplánují.
V Pobaltí si to umím představit, tam moc tratí není, ale Ukrajina je úplně jiná liga. Tam by přerozchodování stálo obrovskou sumu. Nejsem si jistý, jestli by na to někdy Ukrajina měla.
Levne to nebude, ale kdyz v Kyjevskem parlamentu zani dotaz „Chceme znemoznit / Ztizit ruskou okupaci ted nebo v budoucnosti ?“ tak tezko nekdo rekne „Ne“.
Nevíte, kde přesně budou ty koleje končit? Po válce se přerozchodovala původní trať na 1520, později se přistavěla kolej 1435, která končila ve stanici Užhorod-2 (před válkou Minaj). Ta je teď snesená a asi ji teda znovu staví.
Cílově až zase na hranici se Sovět… totiž s Ruskem. Kde to bude provizorně končit zas až tak strašně důležité není.
Tak to snáď nie! Tak príde Fico so svojími rýchlikmi z Užhorodu do Hanisky a oni si tí Ukrajinci opovažujú stamade postaviť 1435 mm trať – a nedaj Bože ešte jazdiť priamo Užhorod – Košice. Nevďačníci jedni… 🤪
Příště by mohl Fico přijít s plánem dodávek lepšího krmení pro poštovní koně.
Nevíte, prosím, tohle je ten stejný Fico: https://domov.sme.sk/c/3809988/fico-sirokorozchodna-by-sa-mohla-zacat-stavat-v-2010.html ???
ten už toho narozprával….Aj diaľinu do Košíce sme mali mať v roku 2010 a dones nie je 😀
Rozumiete tomu niekto? Ako sa prerozdeli tok cestujucich a hranicne kontroly, ak sa aj tak vsetko pojde cez Cop? A ako sa zlepsi komfort? (Teda okrem tych, pre ktorych je cielom prave ten Uzhorod, ak tam vznikne priama linka z SK/UA) Tym ze clovek prejde tam a spat usek Cop-Uzhorod? Alebo tam planuju nejaky drasticky narast/upravu dopravy, prave po tej trati popri hraniciach? Alebo prestup na nejaky autobus, ktory by ale zase isiel cez Mukacevo a viac by davalo zmysel investovat tam?
Myslím, že jde hlavně o nákladní dopravu – překládka na ukrajinském území.
Jinak, pokud vím, tak se kdysi plánovalo zasplítkovat celej trojúhelník Čop – Užhorod.
Jo, NR vedl Matovce – pak splitka Uzhorod II – Cop a dal splitka jak do Rumunska, tak do Madarska, tak oddeleny NR do Cierne.
Nejspíš se tím míní, že ty vlaky stáhnou část cestujících ze silničních přechodů – autobusů.
Okay, to by mohlo davat zmysel.
Tak on i jezdil dálkový vlak ve směru Solotvino – Čop – Užgorod – Užocký průsmyk – Lvov (- a možná dál na východ). Třeba ho chtějí obnovit pokud existuje tak třeba další dálkové spojení.
Jeden vlak Cop-Uzhorod-Lviv-Kyjiv existuje, avsak z Uzhorodu cez Cop a Mukacevo dalej na Ukrajinu ich ide asi 12.
Hraniční kontrola bude v Užhorodě, budou kvůli tomu upravovat nádraží, po vzoru Přemyšle…
A to bude ako davat zmysel? Zo Slovenska/Madarska cez Cop do Uzhorodu, tam prestup, a potom naspat cez Cop do zvysku Ukrajiny? To je aj za idealnych podmienok aspon 40 minut cesty navyse.
40 minut je nic. A v Užhorodu bude přestup na i na autobusy a bambilion maršrutek…
Nebude potřeba jezdit do Užhorodu – přestupy v Čopu dál na Batěvo a trs (Mukačevo i Korolevo) budou samozřejmě fungovat stejně jako dosud – jen budou vlaky normálního rozchodu (především maďarské) dojet až přímo do Užhorodu, aby nebylo potřeba přestupovat v Čopu na ukrajinské širokorozchodné.
Do par let budou v EU a kontroly mírné a pak v Schengenu a pak už žádné….
Pochybuju. By celá Evropa kouřila cíga značky «Куріння вбиває» 🙂
Kdyz bude jejich vyrobna v EU, tak bude muset dodrzovat taky jeji predpisy, tudiz cena se hodne priblizi k ostatnim v ni.
Budeme mat 2 osobne prechody SK – UA:
* Cop 1 435 mm
* Pavlovo 1 520 mm
400 milionů korun, to bude podle současně stoupajících, a po světě se taky velmi lišících cen cca od padesáti tisíc do půl milionu dělostřeleckých granátů, kdy denně vystřílí nejméně nízké tisíce, takže při nízké spotřebě od cca měsíce až po půl roku. Na to že tolik naříkají že ji nemají a velký důvod k ruským územním ziskům je právě její nedostatek, zajímavá priorita.
Oni zvládaj víc věcí zaráz. Například digitalizaci státní správy, která u nás “nejde”…
Ztrácení území kvůli nedostatku munice se zvládáním více věcí na ráz vzájemně vylučuje, i když se z toho zase nějaký postižák bude moc umínusovat.
1) Železniční spojení s EU je pro válečné úsilí důležité
2) Ukrajina získává finanční prostředky od vojensky neutrálních zemí jako Japonsko či Jižní Korea a různých mezinárodních institucí, které nelze použít pro vojenské účely, ale např. právě pro obnovu infrastruktury.
3) U dělostřelecké munice je primárním problémem její nedostatek na trhu, nikoliv finance. Ukrajina i vyrábí svou, nicméně je globální boj o suroviny typu nitrocelulóza a TNT, ale dlouhé dodací lhůty jsou třeba i u obráběcích strojů nutných na výrobu těl granátů.
To jako vážně budeme v rámci EU financovat stavbu železniční infrastruktury v mimounijním státu?
Jo. EU to dělá od svého vzniku. Pamatujete si na program PHARE?
Jasně, pamatujeme. Program na zavádění západních zvyklostí na nás vychodni trh.
Jednoduše řečeno hardvérová a softvérová pomoc aby nás mohli rychleji a jednodušeji vybrakovat.
Děkujeme, ale možná bychom se příště rozhodli pro jinou cestu než přes PHARE.
Jen do mě …schnell, schnell….javol😁
A jak vidíte, vaše soft-power, docela klidně v ruském zájmu, je výrazně slabší než ta naše, EU.
Proč do tebe?…vždyť nikoho nezajímaš.. a jak asi mohli vybrakovat vrak..?
Vybrakovanej máš tak akorát svůj mozek, komoušku 😉
Na Balkáně to dělají taky, ale tam to má asi i důvod přístup k Balkánským přístavům, kdy ty EU jsou údajně přetížené.
Tak jako například EU investovala do naší železniční infrastruktury před vstupem ČR do unie?
Mě třeba loni překvapila cedulka „financováno z EU“ v Káhirském muzeu. Takže ano, EU podporuje projekty různě v „okolí“. Pomáhá to budovat politické a obchodní vztahy.
Soft power se tomu říká…
Tak tím prodloužením z Užhorodu do Lvova se myslí trať přes Volosjanský semmering? Osobně bych to prodloužení viděl spíše na představení trati přes Volovec.
Kolik těch semmeringů je? Tohle už je asi pátý, o kterém vím.
Tak se prostě přezdívá horským tratím tveřených vysokými mosty, tunely a spirálamy…Volosjanskému se řiká též užocký nebo karpatský…Tedy mezi českými železničními cestovateli…
Užocký je fakt pěkný a vyhlídková jízda je to super, ale teda jako hlavní trať pro mezinárodní spojení si to představit nedokážu, i kdyby se do ní nějak výrazněji investovalo, tak furt se to klikatí horama způsobem, který asi příliš zkrácení jízdních dob neumožňuje.
leda že by byla silná poptávka z oblasti Sambiru, Sianek, Volosjanky, Perečinu o spojení do Prahy/Bratislavy/ Budapešti atd Stejně tak je pomalá horská trať přes Volovec
Tak trať o evropském rozchodu 1435mm vede i v současnosti z Čopu do Mukačeva a rovněž z Čopu přes Koroljevo do Rumunska, a to ve formě splýtky v jedné stopě. Je to evidentní z https://www.openrailwaymap.org/ při zapnutí vrstvy „track gauge“ a jak to v reálu vypadá je na streetview např. zde: https://t.ly/9koCd
Použití asi výhradně pro nákladní dopravu, tady konkrétně by např. byl problém se vzdáleností normálněrozchodného vlaku od nástupiště, protože to je ta 1. a 3. kolejnice zleva
Do roku 1945 byl rozchod 1435 mm až do Lvova a ještě kus za.
Viz mapa RU monarchie.
Rakousko-Uhersko (1918)
Historické území, Evropa
https://mapy.cz/s/ramevedelu
Celá síť Zakarpatí do roku 1945, byla v normálním rozchodu, od 1. sv. války to bylo naše území, než nám ji Rusové, pardon – Sověti, ukradli a připojili pod lží, že místní chtějí žít v SSSR, no historie se opakuje…
Československá stopa v podkarpatské rusi je dost bezvýznamná epizoda, kterou spáchali Rusíni žijící v USA. A když použijeme ruskou Putinovu logiku tak to území bylo 900 let Uherské.
Pokud vím, tak jsme tam pořád ze všech kolonizátorů ti nejpopulárnější :-).
Mozna proto, ze jsme Podkarpatskou Rus nedosidlovali ci nepocestovali.
To je pravda. V zásadě nám mají za zlé jenom to, že neměli autonomii… Ale zase si to neidealizujme, byla to nejchudší část Československa a do některých vesnic dotáhli elektriku až Sověti v 60. letech…
Tomu právě trochu nerozumím. Měl jsem za to, že „hlavní“ trať z této části Ukrajiny dál do země je ta přes Mukačevo. Vždyť z Užhorodu na sever to vede přes Poloniny celkem komplikovaně… Btw tuhle trať na Mukačevo elektrifikovali až po r. 2015, kdy byl proveden streetview?
Hlavní trať do Lvova od západu byla z Ostravska přes Krakov, Tarnów, Rzesów provozována K.K.St.B.
Všechno co je na jih od hřebenů Karpat byly Uherské dráhy MAV. Po roce 1918 se v oblasti několikrát změnily hranice a s tím i význam tratí.
Odkazované streetview je z trati mezi Baťovo a Korolevo, která elektrifikována není, viz openrailwaymap vrstva electrification
Tady dráty nejsou, fotka je z tratě na Berehove…
Ano, hlavní spojnice Uhry – Halič byla za Rakouska trať Beskydským tunelem, tj. ta přes Mukačevo.
áno, v článku je nepresnosť, mali by to opraviť. Normálnerozhodná trať vedie až do Mukačeva, 2 x denne chodí „rýchlik“ v podobe jednotky 813-913 ZSSK z Košíc cez Čiernu, Čop až do Mukačeva. Na ukrajinskej strane tá trať je v nie najlešpom stave, údajne sa tam chodí len okolo 50 kmh, ale teda funguje to. A v 90 tych rokoch chodil dokonca rýchlik z Poľska cez Plaveč, Košice, Čiernu, Čop, Mukačevo až do Rumunska. Nevydržalo to dlho, asi len 2 roky, zrejme tým veľa ľudí nechodilo ale ten spoj existoval. No ako je na tom dnes trať do Rumunska a… Číst vice »
Ale pro spoje směr Maďarsko a Rumunsko nepoužitelné…oni chtějí z Užhorodu přestupní stanici pro cesty do Evropy. Druhou má být Lvov a třetí Černovice…
Tak otazka je, jestli by tam nedaval normalni rozchod smysl komplet Lvov-Cernovice.
To by bylo zdaleka nejjednodussi spojeni severu stredni Evropy a Cernomori, Carihradu, Male Asie. Nez tahat ty naklady z Turecka pres Balkanske hory a Alpy ci Cesky masiv v kamionech, bylo by fajn, poslat to vlakem po tratich v rovinatem terenu.
EU má někde nakreslenou trať ze Lvova do Oděsy. Ale jestli to půjde stejným tempem jak stavba Rail Baltica, tak to do zániku Sluneční soustavy asi nestihnem…
Normální rozchod byl v této trase (Černovci – Lvov) a jezdil tu rychlík Bukurešť – Varšava.
Podle mě by mělo smysl přerozchodovat celou Ukrajinu (a Pobaltí). Ale to je tak na 50 let minimálně.
To nikdo nezaplatí. Spíš to bude po vzoru Španělska – nový tratě na 1435, zbytek tak jak je…
Při nějakém plánu se to dá v rámci obnov tratí provést. Ale nejhorší jsou přechodné stavy.
Pro osobní dopravu si to představit umím, přesedání a převazování podvozků (nebo s měnitelným rozchodem) je technicky odzkoušeno. Ale nákladní doprava směr Evropa má prostě překládací stanice vybudované. Logistika by se musela vybudovat na kontejnerech.
A pak například Čierna nad Tisou by absolutně ztratila význam a mohla by se zásadně zredukovat.
Tak u nás se přepíná napájecí soustava…ale že nám to odsejpá, co? A je to o pár řádů snazší úloha…
To bych neřekl.
Elektrika je „svinstvo“ a aby vám nevlezla všude, tak je třeba spousta věcí připravit = natáhnout spoustu nových kabelů.
Tady by se jednalo jen o výměnu svršku a v té nejlevnější variantě jen o pražce.
Takto to třeba mají připraveno ve Španělsku, kde maj pražce pro dva rozchody. S výhybkama je to ale horší.
Problem s vyhybkama bych ve Spenelsku videl akorat v tom, ze 2-rozhodove vyhybky pro VRT (asi) nikdo nevyrobil / neodskousel.
Pro bezne rychlosti existuji i kdyz nejsou masove nasazovane.
S výhybkama jsem to myslel tak, že je nemaj připraveny na dva rozchody, takže kromě úpravy železa musí vyměnit i pražce.
Štíhlé výhybky na VRT bych pro dva rozchody nechtěl navrhovat, a připadají mi zbytečné. Pro „normální“ rychlosti tam dvourozchodové (tříkolejnicové) výhybky mají běžně.
Existuji i nakladne vozy s menitelnym rozchodem (? vymenitelnymi podvozky).
Přerzchodovat hlavní trať od západu (Przemysl) do Kyjeva a z Kyjeva do Oděsy a postupně předělávat další tratě na východě, aby je russák nemohl v budoucnu využít.
To byla před 2.sv. válkou hlavní spojnice Balkánu a Polska a Německa. Jeden z několika spojů Praha – Bukurešť jezdit taky tudy.
koukám že navíc k tomu jezdí 2 denně do Mukačeva i přímý vlak z Maďarska, jeden regionální z Debrecenu a jedno IC z Budapešti. Četl jsem někde že i Jančura s Regiojetem chce jezdit až do Mukačeva.
Jinak nechápu snahu Ukrajiny, protože dálkové vlaky z Užhorodu na Lvov jezdí právě přes Čop a Mukačevo
„Jinak nechápu snahu Ukrajiny, protože dálkové vlaky z Užhorodu na Lvov jezdí právě přes Čop a Mukačevo“ Jednak je tam na trase Mukačevo, jednak je to asi trakčně i lepší než přes Poloniny (a také pohraničním pásmem s Polskem, což asi nebylo do roku 1990 v SSSR příliš „košér“, takže setrvačnost). Pro spojení Užhorodu se Slovenskem by samozřejmě bylo lepší jezdit přes Maťovce, ale vzhledem k silným vztahům Podkarpatí s Maďarskem je asi lepší mít jen jedinou PPS v Čopu společnou pro přechody do Maďarska i na Slovensko. Že by ovšem stálo za tu námahu a náklady stavět splítku dál… Číst vice »
Tím rychlíkem jsem jel. Tipnul bych si, že to nevydrželo proto, že tam byla tehdá 2x hraniční kontrola ukrajinská a byla to neskutečná buzerace a zdržovačka. Samozřejmě i na jiných hranicích je buzerace, ale tady to kvůli pašerákům všeho možného (chlast, kuřivo) stálo opravdu za h… A vlak taky nijak zázračně rychle nejel, bohužel splítka (splíst a rozplíst) to na zhlavích hodně omezovala.
No, přes Mukačevo ten rychlík určitě nejezdil, to je na jiné trati.
K druhé části. Kolej 1435 mm z Maťoviec vedla jen do Užhorodu 2, to je nákladní stanice. To se tenkrát za socialismu vzhledem k trvale rostoucí výměně zboží a dosažení limitu kapacity překladiště Čierna nad Tisou dohodly Československo a Sovětský svaz, že vybudují druhé překladiště na jiné trati a v opačném gardu, tzn. normálněrozchodné koleje povedou na území SSSR a tam bude překladiště. A začátek byla právě ta kolej do U 2, tam někde to mělo být. Jenže přišly změny a projekt skončil.
Jen aby nakonec místo evropské integrace nebyla za Slovenskem nová železná opona. Situace na frontě není dobrá, podpora ze strany západu slábne (západní státy se nezmohly ani na takové gesto, jako vypsání odměny na putinovu hlavu), Rusko najelo na válečnou ekonomiku (40 % HDP jde na zbrojení) a vzhledem k jeho velikosti má zdroje téměř nevyčerpatelné, a ruská armáda se také poučila, to co je na Ukrajině teď už není ta banda záložáků jako před dvouma rokama, teď už je to plnohodnotná invazní armáda.
rusáci vyrážej do útoku na náklaďákách Ural, řežou benál toluenem. Indie od nich odmítla brát ropu a Čína je drží u huby. Ukrajinu nedostanou . Ale bohužel toho kvůli liknavosti Západu stihnou ještě dost rozbít…
Jedna věc je posílat na Ukrajinu techniku, druhá věc je otevřené vyhlášení války jaderné velmoci. V Londýně vědí, že už V2 byly průšvih.
Dělal jste někdy s rusákama? Jedinej, komu je ten jejich arzenál nebezpečnej, jsou oni sami…
Když Ukrajina padne bude nová železná opona v Bílých Karpatech.
Rusko mělo HDP jako Itálie a přitom díky nerostnému bohatství by se mohli mít ják Saúdové(někteří se mají jak Saúdové), to neznamená že by jsme ruskou hrozbu měli podceňovat.
Podpora ze strany Západu neslábne, spíš naopak, viz Německo. Jediný problém jsou USA, kde ovšem také není problém v nedostatku hlasů, ale v tom že speaker (tzn. jeden člověk) blokuje zařazení hlasování na program z obav před MAGA frakcí Republikánů, pokud by se hlasovalo, s největší pravděpodobností to hladce projde. Rusko skutečně nemá zdroje téměř nevyčerpatelné, resp. jako možná surovinové, ale rozhodně ne produkční. Ostatně kdyby tomu bylo jinak, nenakupují munici z KLDR a Íránu. Domácí výroba je z velké většiny založena na revitalizacích sovětské techniky, jejíž zásoby se dle satelitních snímků prokazatelně snižují a řekněme v horizontu 2-3 let… Číst vice »
Len aby ta nova zelezna opona nebola uz pred Slovenskom.
Hranol pred slovenskymi mediami a Hranol v zahranici (a pri podpisovani zmluv) su ako Jackyl & Hyde.
Slovenske firmy (so suhlasom Hranola)
* opravuju poskodenu techniku armady UA
* vyrabaju zbrane (a odminovaciu techniku) pre UA
Bacha, nezaměňovat HDP a státní výdaje. Ta procenta by odpovídala výdajům, čímž nerozporuji, že to je hodně.
Spíš jde o obnovu původní trati o normálním rozchodu, která byla v 90. letech rozebrána, ne?
Jo. Akorát už jim to stihlo zarůst náletovou zelení…
V Matovcich je smerem k Uzhorodu jeste zbytek normalniho rozchidu.
To je ale jiná trať. V tomto případě jde o úsek Čop – Užhorod.
To je trat Matovce- Uzhorod II a po splitce rozchodu do Copu.
Taky bych řekl.
Hlavně že Rusové chtěli stavět široký rozchod až do Vídně. I když je otázka, jestli se jim to s aktuální slovenskou garniturou nepovede.
ten projekt je už mŕtvy a bol ukončený. Od začiatku to bol nezmysel, ale ak by tam nebolo „chcenie“ aj zo strany Rakúska, tak by sa to neriešilo.
Hlavně to přes slovenské hory byl nesmysl od samého počátku: pokud široký rozchod až do Evropy, tak po rovině přes Polsko nebo Maďarsko, ale ne zbytečně se ztracenými spády energeticky náročně přes hory. Jenže pak by nebyla logickým koncem rakouská Vídeň, ale maďarská Budapešť, a tak i to byl tehdy dost negativní faktor.
Pokud vim, Zeman coby premier, ppklepaval v Bohumine zakladni kamen terminalu SRT prodlouzenemu z polskeho Slawkova…..
Ano, stříbrné široké kolejové pole. Nicméně o té Vídni se taky mluvilo, no byl to úlet.
3. Hranol to postavit chcel, ale za peniaze EU, lenze tam ho s tym poslali do …
Široký rozchod a trasování nemá nic společného. Ale víc kolejí mezi Ukrajinou a EU (v dnešním rozsahu) by to pochopitelně chtělo.
Tam slo o to, kde by se mely prekladat kontejnery z Ciny na kamion. Urcite vyjde lepe to dovezt co nejdale zapadnim smerem bez prekladani z sirokeho rozchodu na normalni a v te Vidni ci v Zemanove Bohumine to supnout na kamion.
Slo o obchod, ne o politiku. Politika to cele spise zemoznila.
Cinan ked sa nas*ere, tak postavi za 2 roky VRT 1 435 mm Peking – EU.
Can China Connect the World by High-Speed Rail? :
https://www.youtube.com/watch?v=uRdQ_2sjF2s
Cina mozna, ale po ceste je jeste takove Rusko, Belorusko a Kazachstan. A to neni reseni problemu ani nahodou. Presneji – to je ten problem. A to nemyslim jen ted, ale dlouhodobe. Navic, pokud byste chtel mit tu zeleznici jako plnohodnotnou nahradu namornich tras z vychodu Ciny, muselo by do zemi EU vest nekolik nakladnich dvoukolejek normalniho rozchodu. Ne jak dnes, kdy je to s dvoji zmenou rozchodu a sotva dve trate – Transsib-Moskva-Brest, Alashankou-Astana-Voronez-Kyjev-Polsko. Nejake napady na normalni rozchod skrz Kyrgyzii a Uzbekistan a Turkmenistan s trajektem pres Van, pripadne okolo Iranu s trajektem pres Kaspik a normalni rozchod… Číst vice »