Správa železnic začne kvůli závadám hlídat viadukt u Dolních Louček na hlavní tepně z Prahy do Brna
Rychlík na viaduktu v Dolních Loučkách na trati z Havlíčkova Brodu do Brna. Foto: Michal Málek / České dráhy
Správa železnic nechce podcenit případné problémy, příští rok půjde o jedinou spojnici mezi Prahou a Brnem.
Cena monitoringu bude nejspíš stejná jako jeho opětovná oprava…
Nějak nechápu, proč SŽ vypisuje soutěž na sledování stavu viaduktu. Neměl by takový podnik spravující železniční síť v republice mít na toto své lidi a sledovat to na celé síti svými pracovníky trvale?
Máte vůbec představu, co taková diagnostika obnáší, jaké technické vybavení je k tomu potřeba a specializovaná problematika to je?
Ušatá, a zubní pastu, když jí používáte denně celý život, si taky klohníte doma sama?
A co ŘSD a krajské SÚS, neměly by mít taky vlastní mostaře a geodety, aby si nemuseli najímat externisty? Přecijen není možné, aby jeden dělal Dolní Loučky a Šmejkalku zaráz.
Táta mého spolužáka byl drážním geodetem. Dle vyprávění syna se jednalo o hodně náročnou práci – jednak hodně přesnou – fajront ve tři, přes to nejel vlak – a jednak zdraví ohrožující – zejména játra.
Dobře, co se tu v tom státě ještě nerozpadá?
Ten most bude sice třeba opravit, ale někdo by se měl začít vážně začít zabývat myšlenkami o zásadních modernizacích a zkapacitnění tratí a doplnění buď dlouhých kolejí pro pohodlné úvrati, nebo trojúhelníků pro přímou jízdu.
jenže to bychom tu nesměli vést kulturní války, které zakrývají rozkrádání státu oligarchii
dneska to uz nejde svest na vedro…
Stále se ještě nerozpadají cintlochy tří čtvrtin obyvatelstva, ty drží spolehlivě a asi i rostou.
?????
Něrozpadá? Zbylých několik stovek velkých mostů, počínaje Novým spojením.
mno, tak tohle by bylo super…v zásadě problém resitelny akorát tak, že predmetny most se bude pěšky přecházet a nasedat hned za ním do druhé soupravy…
a náklady…konečná. max do tisnova po staré, ale kdo ví jestli, jaká tam je unosnost aj. a chyběly by i tak mnohdy diesely.
modleme se ať je most v pořádku…
provoz. spravazeleznic.cz/portal/Show. aspx?path=/Data/Mapy/trz. pdf
C3 – 20t/náprava.
A ještě zkontrolovat max. délku vlaku: https://provoz.spravazeleznic.cz/portal/Show.aspx?path=/Data/Mapy/normativy_delky_n.pdf
Celých 215 metrů. To nebude stačit.
Jedna bouračka tam už byla. Bylo mi asi 5, když jsme museli jet trasu Brno – Havl. Brod přes Okříšky. ( 1970 ?)
To si pletete s nehodou u ŘIkonína, ta byla o kus dál. https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/provoz-a-technika/analyza-nehod-%7C-rikonin-1970–tragedie-expresu-pannonia/-10186/21,0,,/
Tam byla ale jasná chyba fíry…u Říkonína
Pokud vím chyba byla na straně hláskařky
To na ni hodili, musel se najít a potrestat nějaký viník. Pokud vím, praxe letmých postrků byla nejen tam. Z Tišnova vyjížděla za nákladem postrková laminátka, jednoho dne zůstal náklad stát před návěstidlem a oni to neubrzdili. Zadní vozy nákladu vypadly z kolejí a do toho po pár sekundách vletěl z protisměru rychlík. Na trati byl pořádný frmol, každých 7 minut vlak a až po nehodě u Říkonína se začal budovat autoblok.
Ještě nějakou pohádku…
figutoval tam nejaky lv, ktery nabiral betlire te hlaskarky.
To není žádná pohádka, je to doložené. Hodili to sprostě na nebohou ženu, co neměla šanci se bránit.
Nebohá žena na hlásce Níhov bohužel postavila oddílové mechanické návěstidlo na „volno“, aniž dostala odhlášku z Řikonína za předchozím vlakem a pustila laminátku do obsazeného úseku. Co vyčítat fírovi, který pak do stojícího vlaku narazil? Že nepřizpůsobil jízdu stavu kolejnic? Spíš vyčítat pomazaným, že na této klíčové trati trvala výstavba autobloku tak dlouho. Nemuselo pak dojít k další podobné tragédii v roce 1977.
A že tiše přecházelii systém postrků tímto způsobem. Jinde na to ještě byli hrdí. Nehoda byla jen otázkou času.Kdyby hláskařka postavila návěstidlo na Stůj a fíra ho respektoval, nikdy by náklad nedohnal.
Můžete ten „systém postrků“ upřesnit? Jako že vracející se postrky normálně jezdily do obsazených oddílů proti stojícím vlakům? To by tedy bylo hodně neuvěřitelné až šílené.
…přesně tak je to uvedeno v dokumentu natočeném o této nehodě.
Fíry, co to napral do nákladu a pár vozů tím hodil do profilu protijedoucí Pannonii
Problém jsou větší dilatace než se předpokládalo. A nebylo by zatím tedy dočasně možné ten most ochlazovat? 🙂 Reálně je ale třeba začít rozmýšlet nad záložním plánem pro nákladní dopravu. Část vlaků z Vysočiny přes Nové město a Nedvědici dolů na Tišnov, v opačném směru přes Znojmo, a přes Střelice a Třebíč. Škoda, že u Znojma nebyl vybudován plánovaný triangl. Ostatně s trasou Břeclav – Znojmo – Jihlava se v 80.letech počítalo jako se záložní tratí pro náklad východ – západ. Bohužel z elektrifikace sešlo.
Co není, může být…
Přece ten MV (Praha – Havl. Brod – Jihlava – Znojmo – Retz – Vídeň – Györ – Budapešť) nepojede s dieslem…
Jo, a je to vubec pro tezke nakladni vlaky?
na uvedené trase Břeclav-Znojmo-Jihlava jsou dvě úvratě, to je nic moc pro vozbu nákladních vlaků
Vím jen o jedné úvrati a ta je ve Znojmě. Jinak tahle odklonová trasa na linii Břeclav-Havlíčkův Brod mimo Brno (a Dolní Loučky) je logická a potenciálně hodnotná. Svého času to měl být tzv. jižní tah, na některých místech jsou dosud těžké kolejnice.
Voda vymývá minerály z betonu… pomalu, ale jistě.
Stavělo se to kvůli obraně státu, jelikož nepřátelské dělostřelectvo by dokázalo z Polska zasáhnout Českou Třebovou. Vojáci… Zároveň měl ten most sloužit pro přepravu vojenské techniky vč. tanků. Takže na těžké náklady to stavěné je.
Z Polska asi těžko.
Tak z Dlouhopolska 😀
Dostřel houfnic by to neumožnil ani dnes. Trať byla projektována pro obranu státu a tomu odpovídají parametry. Třeba poloha Maloměřického nádraží byla volena jako výhodná pro obranu před letadly – protiletecké baterie měly být umístěny na Hádech. Spíš je problém v nezvyklé kombinaci materiálu, kámen – beton (poválečný nedostatek cementu) a v současných teplotách, kdy dilatace překračuje předpokládané meze.
Zuzana: Maximální dostřel zbraně s ERFB-BB, s náplní č. 10 je více než 39 km.
Ze Třebové do Polska je to 30 km https://mapy.cz/s/mepalahare
Stavělo se to, protože trať přes Třebovou vedla po odstoupení Sudet částečně v říši, což byl problém a tak ořezaný stát potřeboval novou pořádnou trať… Moc už toho nestihli do vzniku protektorátu…
Protlačit náklad přes Rožnou je jako cpát tlusté do tenkého.
…a ještě tu o Modré Karkulce.
Pěkně to tam ta železnice zničila… 😀
Anebo doplnila. Řekl bych, že dálnice a zejména jejich křižovatky jsou mnohem horším zásahem do krajiny. 🙂
Hmm, a co teprve ty nekonečné sklady ničeho…
Však mně ten viadukt ani železnice nijak nepřekáží, to byla reakce na pohoršení mj. kolem mostu Sázava 😉
František a zdravotní_zkoušeč postrádají smysl pro ironii. To se ostatně dá přečíst v jakékoliv odborné publikaci o diagnózách autistického spektra, jako ADHD, Aspergerův syndrom a militantní šotoušství, zejména pak ve var. unitarismus.
Doplňte si slovní zásobu z americké angličtiny.
Já si pak nabrousím jazyk na ironii… 😀 😀 😀
Zkuste nabrousit mozek, jazykem s nepřemýšlí.
Kdyby jim jenom chyběl smysl pro vtip… jenže jim přijde naprosto normální vyhladit obec, protože nejezdí vlakem a nebo jezdí vlakem příliš.
Na to a tu hysterii o zničení Posázaví D3 asi Kebab ironicky narážel. A evidentně se trefil 🙂
Přesně tak most přes Sázavu pro D3 je špatně ale kdyby ten samý byl železniční pro VRT tak je to dobře a údolí by doplnoval. 😉
Přitom šotouši by mohli být rádi protože z dálničního mostu bude nový pohled na Žampach jak z letadla. 🙂
A navíc se tam fotograf z Prahy dostane rychleji. Autem, protože někteří vozí mimo jiné taky štafle. 🙂
Praví keblb…
Ještě že to není VRT, tak by tu řeku dokonce přeťala vedví.
Sorry, soudruhu, nechci kazit tvůj svatý zápal pro stavbu dálnic za každou cenu, ale dneska by tam ten most s těma tunelama ani náhodou neprošel.
Viadukty jsou stavěné převážně z přírodního kamene, stejně jako tunelové portály. Krásná práce, žádné betonové monolity. Železnice zdejší krajinu spíš zdobí.
Bystřice nad Pernštejnem se může začít připravovat na odklony…
o té tu přeci někdo psal, že je pro odklony nevhodná 😀 ale na tu jsem úplně zapomněl
Pro cestu z Vysočiny dolů na Tišnov a pro kratší vlaky, nebo přes noc dlouhé soupravy jedna za druhou. Popřípadě úplné nahrazení osobní dopravy NAD a jen náklady dolů. Samozřejmě nevím, zda někde není hmotnostní omezení.
Nebo Velké Meziřití a Náměšť nad Oslavou.
Jo to by tam ale nesměly být skoro pořád výluky… 🙂 na té zlaté jednokolejné dráze…
koukám, že příští rok se bude jezdit do Brna přes Jihlavu 😀 to aby už teď začali shánět diesly, možná se i Znojmo dočká přímého EC do Vídně a Prahy 😀
Ano, to aby buď sehnali diesly, nebo si rozmysleli priority (jestli Ex3 nebo R11)
Jestli by nebylo lepší urychleně natáhnout dráty. Ale na to by se asi musel vyhlásit přinejmenším stav nouze … .
Urychleně???
Fuj, co je to za slovní zásobu v souvislosti s výstavbou/ opravou železničních tratí v Česku!
Tady se ctí zásada: „Věci, které nejsou řešeny, se nakonec vyřeší samy.“
Je zajímavé, že se závady zjistily až po uběhnutí záručních dob na dříve provedené práce. Nosné konstrukce nebyly od doby výstavby rekonstruované? A co je tedy ta popisovaná sanace železobetonových ploch, říms a nová izolace. Další ze zakázek šitých na míru pro předražené firmy. Proč to nezkoumá třeba VÚT Brno za desetinu ceny (a při objektivnějších závěrech)?
Však do té veřejné soutěže se může prohlásí kdokoliv, i VUT Brno. Jen ta desetina ceny nebude pravda 😉
Římsy nejsou nosná konstrukce. Sanace ŽB ploch se dělala proto, aby z toho nikde nečuměla výztuž a nová izolace je proti zatékání vody do konstrukce.
Tahle opatření sice slouží k prodloužení životnosti kontrukce, ale vlastní nosnou konstrukci a její případné problémy neřeší.
Prosímvás, dostudujte stavebnictví. Římsa ani hydroizolace nejsou nosné konstrukce.
Pokud se hodnotí stavební stav mostního objektu, stav římsy patří do kolonky: stav nosné konstrukce. Stejně jako je římsa součástí nosné konstrukce dle normy „Mostní názvosloví“. A to se dá dohledat i bez studia stavebnictví. Nedělejte z toho tady Kocourkov 😊
A že je teda možné římsu odstranit, aniž by se musela konstrukce mostu zabezpečit proti zřícení. Ten most může být nosný i bez římsy (krátkodobě), podobně jako může krov fungovat i bez krytiny (krátkodobě).
jedna věc je mít data a druhá věc je správně vyhodnotit, a právě tu druhou věc udělat neumíte,
krov lze tak odstranit, aniž by se budova zřítila, přesto je krov nosná konstrukce
Takový dozor by snad měli dělat standardně a na více místech 😛
opět se ukazuje úroveň SprŽel, jak bylo kdysi v jednom seriálu…
„zkuste nahlásit, že Vám padá balkon, ne! balkon Vám musí napřed spadnout a pak teprv nastane šrumec“
To same prejezdy. Tam se nikdy nikdo nezabil, tam nedame ani blikacky. A az tam umre cela rodinka, tak tam daji i sranky.
Nebo taky ne…
Jednou je to přejezd, tak se jako řidič podle toho chovám. Pakliže zabiju svoji rodinu, za to strojvedoucí, ani SŽ nemůže. Stačí si stoupnout v Kolíně k přejezdu směr Zálabí. Divili byste se a to je tam jen 60ka, pravda v oblouku. Ale ti někteří dost hazardují. Je to vina SŽ, nebo koho. Jsou tam blikače, závory, prostě vše a stejně to nestačí. Úplně stejně to je na křížích. Jen nezodpovědnost některých řidičů
Částečně je to vina správy železnice i majitelé silnice. Na frekventovaných tratí, mají být mosty a tunely, nikoliv přejezdy… Bohužel v Česku jsme mentálně u toho, že i na 160-tkových tratích máme přejezdy a není nikdo kdo by to nějak více řešil, tedy krom přidání závor…
Problém rušení přejezdů je prostorový a často i politický. Třeba takový přejezd v Pardubicích na Slovanech, prostor pro nadjezd/podjezd tam není, ale přitom o necelé 2 km dál je nadjezd v Černé za Bory, takže zrušit by šel v pohodě (pro chodce a cyklisty je podchod v místě), ale nestane se tak, protože by politicky jeho zrušení neprošlo. Obyvatelé by byli proti (protože o 6 minut delší cesta je přeci strašně hodně), takže by byli proti i zastupitelé, přeci si to nezkazí u voličů.
Do chvíle, než se stane: https://zdopravy.cz/sprava-zeleznic-resi-poruchu-prejezdu-zavory-byly-nahore-vlak-projel-zrejme-slo-o-lidskou-chybu-60124/
to, že dispečer poslal vlak na tra%t a zapomněl zavřít přejezd, blikala bílá, jel vlak.
60 tam není. Je tam 50.
Ano, odpovědný řidič od jakéhokoliv železničního přejezdu prostě vycouvá a vrátí se, pokud není přejetí stoprocentně bezpečné, jakože leckdy není … nejčastěji se to týká větších vozidel, kterým přejetí trvá déle a snadněji mohou uvíznout …
Když oni jsou kamioňáci zvyklí, že jsou ti největší na silnici a všichni ostatní jim musí uhýbat.
A taky na ně tlačí dispečer, aby stihli odvézt co nejvíc pokud možno ihned.