Správa železnic začala řešit, jak u tratí zachovat zeleň a neohrozit vlaky
Popadané stromy na železnici. Foto: Správa železnic
Hlavním cílem je postupné přetvoření krajiny v okolí železnice do podoby vhodné pro provoz dopravy při zachování zeleně.
Nepohlo by to zrušit ty malopouzivane locally, když je tam tak brutalni provoz, že to může zarust stromy?
Jenže stromy padají i na frekventované elektrifikované tratě. Co s nimi? Taky zrušit? To jako že bychom úplně zrušili železniční síť? Odvážná myšlenka 😃
Občas dokonce najdete strom vepřostřed vozové cesty, kde se naposledy jelo před znárodněním šlechtického majetku.
A na silnici to až takový problém není. Nemusíte být drážní hasič, abyste mohl popadané větve odtahat z cesty a jet dál.
Dokonce můžete vytáhnout pilku „zlodějku“ a větve padlého stromu odřezat a běžkovat dál zasněženou lesní cestou, zatímco františkové skřípají zuby nad pouhou existencí té nezpevněné lesní cesty.
Odstranit spadlý strom vesměs umí hodně hasičů, ale proč by to Spržel dovolila, když může zastavit provoz a čekat na vlastní hasiče.
V Chorvatsku na jednokolejce Lupoglava – Pula je pruh okolo trati 20-30 metrů. Přitom pouze osobní provoz se sólo motorákem. U nás zarostlé koridory.
V Chorvatsku bych tipoval, že dělají vysekané paši kolem komunikací spíš jako opatření proti lesním požárům.
Ehm, pásy – autocorrect.
Dobré by bylo taky vzít v úvahu vliv na adhezi („padající listí“)…
A ještě bych přidal navátí sněhu.
Proč mám pocit, že si zase někdo namastí kapsu a výsledek nikde. Kdyby se radši za ty utracené peníze více kácelo. Mnohde není vidět pořádně ani na návěstidla.
Zakázky, studie, prezentace… Co třeba se podívat do zahraničí a zvolit ten nejlepší příklad? Ne, objednáme, zaplatíme a zjistíme, že stromy musí mít takovou výšku, vzdálenost od kolejí a sílu kmene, aby při pádu neohrozily trať. Zjistíme, že keře jsou úplně to nejlepší. Dozvíme se, že na listí to klouže (a zejména sviní to svršek) a tudíž jsou vhodnější jehličnany. V doporučení bude i kosit a vyžínat – no to už dávno děláme. Aby to nebylo tak jednoduché, přizveme orgán ochrany přírody a s ním i mnohdy samozvané ochránce přírody, jen nevíme, zda to budou pragmatici nebo šílenci, kteří budou… Číst vice »
Asi to Správa sama zjistit nedokáže.
Díval jsem se teď nedávno na nějaká videa o dráze trochu dál na východ, tam mají kolem tratí pořád široké pásy bez stromů. ale s trávou (a možná nějakým tím keřem. Možná by to stálo za zvážení i zde, minimálně u těch hlavnějších tratí. Mohlo by to mít zajímavý dopad na biodiverzitu a na krajinu jako takovou protože by tu vznikly velké plochy lučních či jiných podobných společenstev.
Rusko náš vzor? Raději ne…
Trochu víc na západ…
Korea, Japonsko, Aljaška?
Východ není jen Rusko, zopakujte si základní zeměpisné znalosti. Děkujeme
V Chorvatsku mají pruh vysekaný 20-30 metrů na jednokolejce. A slabý provoz pouze osobní doprava sólo motoráky na trati Lupoglava – Pula. Viděl jsem na vlastní oči.
Jednak nevím, zda by ten pás nebyl příliš úzký na to, aby tam mohlo vzniknout životaschopný biotop. Ale hlavně luční biotop neznamená, že se tam vyseká všechno až na hlínu a pak se na to několik let ani nesáhne. Louka vyžaduje spásání nebo kosení.
Myslím že s tím sekáním by nemusel být zase takový problém. Povodí Moravy podobně seká stovky hektarů kolem Dyje.
Pak si ovšem o nějaké biodiverzitě nechte jen zdát. Pasení nebo kosení, nikoliv sekání strojní sekačkou či křovinořezy. Je to podobný rozdíl jako mezi šroubkem a hřebíkem, pro ty, co rozumí jen technickým přirovnáním.
V takové ploše berete bubnovou nebo lištovou sekačku. A děláte to 2x do roka – sena a potom otavy.
To fakt není trávník na dvorku, které někdo holí každý týden zas a dokola.
Já jsem psal o kosení, ne o sekání. Navíc nemám pocit, že by zrovna SŽ byla přeborník v pečlivé údržbě čehokoli. Navíc Povodí Moravy už se smířilo s tím, že to, co mají ve správě, je řeka, tedy příroda, takže věřím, že se dokážou adekvátně postarat i o jiný typ přírody. SŽ se pořád ještě nesmířila ani s tím, že vlaky jezdí živí cestující a vozí je živí fírové. Ochranné pásmo dráhy by asi nejraději vysypali štěrkem. Ta současná snaha mít pod kontrolou, co bude podél tratí za zeleň, je chvályhodná, nicméně pořád to musí být něco, co bude nenáročné… Číst vice »
Pořád to ale bude myslím lepší než současný stav. Navíc se ta posekaná tráva bude dát prodat jako seno, což by mohlo být pro SŽ zajímavý zdroj vedlejší příjem.
Z hlediska biodiverzity toho není moc horšího, než posekaná tráva. Nicméně podle mne je současný stav právě výsledkem přístupu „tak se tam nechá růst tráva a občas se to poseká“ následovaného „tak to letos sekat nebudeme, ono se nic nestane, poseká se to příští rok“ aplikovaného mnoho let po sobě. Na to není potřeba vymýšlet nic nového.
Za mne by to tedy hlavě kolem tratí nemělo vypadat jako rumiště nebo skládka. Co tam bude je další věc, ale jako první je potřeba změnit ten přístup, že je jedno, jaký je kolem tratí nepořádek, protože na pořádek přeci vlaky nejezdí.
Přesně takove rumiště dodavatelske fitmy ( např swietelsky) pro sž momentalne vytvorily v delce 20 km podel popate zmodernizovaneho koridoru kolin- poricany. Odpad vseho druhu , od izolaci kabelu , pres hromadky zbyleho betonu , plechovky , petky , co jim odpadlo od pazour tak tu je zahrnuto v krasnych naspech podel koleji , nebo nahazeno ko krovi podel trate. Zda li by swietelsky takto pracoval i u salzburgu , ? To by jim zadavatel praci nejspise rychle vysvetlil jak se chovat. Zde , pomezi vychodu a civilizace spravci trate jeste na hromadu svinciku rychle nez to zahrabou neco pridaji(… Číst vice »
Seno? Myslite ty drevnate stonky pelynku , bodlaky ? Co s tim kdo bude delat? A jeste za to platit? Vy si to koupite? K jidlu zvere nepouzitelne , podlozi je plne jedu , od oleju az po herbicidy z péče sž . Do kotelny jako biomasa? Ani nahodou , to se totiz vsechem sajrajt , ktery rostliny ,,vytahnou,, ze zeme zacne uvolnovat do atmosfery. Nejmenujete se nahodou vaclav klaus? Ten ma uplne stejne blbe napady , o kterych nevi nic , ale zurive je roztrubuje.
Přiznám se, že i já si to myslel. Prostě to použít jako zdroj tepla/elektřiny. Když se dnes se dají celkem kvalitně spalovat i odpady a to přímo ve městě tak jsem se domníval, že by šlo přeměnit na energii i tohle. Znalosti v tomto směru nemám.
Jen na okraj – V.K. nesnáším přes 30 let.
Za několik desítek let na železnici vím o několika živých strojvedoucích, kteří by raději koukali na pásy štěrku než na své poničené nohy jako důsledek střetnutí se spadlým stromem.
Bohužel jsou jenom tyhle dvě možnosti, buď mnohaleté stromy hned u trati, nebo štěrková poušť.
V Chorvatsku mají vysekaný pruh 20-30 metrů na jednokolejce se slabým provozem a funguje to.
Protože krávy na pastvě zakázalo uliční sdružení?
Sekat benzinou sekackou , predpokladam. Takze vse zive skonci v mlynku , na tyden vznikne holina a pak se probudi ty nejvitalnejsi plevely , ktere budou distribuovat potomstvo do poli a zahrad. K tomu hluk a oblak spaleneho paliva. To jsou presne predstavy laiku . Vas napad bych prirovnal k prispevkum diskutujiciho Axela.
Viděl jste někdy v životě senoseč? https://www.youtube.com/watch?v=KAC7cVYYNZM
Tohle existovalo i ve verzi tažené koňmi, pohon se bral od kola stroje. A ten Zetor je dozajista benzínový.
A na týden vznikne holina, ikdyž to pokosíte ruční kosou. Píše vám člověk, který dělal obojí.
Koňská verze vypadá takto:
https://d46-a.sdn.cz/d_46/c_img_QP_1/uWNDB5.jpeg?fl=exf|crr,1.33333,2|res,1024,768,1|wrm,/watermark/sbazar.png,10,10|jpg,80,,1
Lepší odkaz na podobný stroj:
https://byt.prodejhned.cz/files/listing/4/9/0/1/7/1/4.jpg
Tahle bude z první republiky. Jako fakt si myslíte, že předkové nepoužívali mechanizaci?
Tak mezi rohatcem a moravskym piskem takovy pas kolem trati je a dokonce s tak zajimavym biotopem, ze je to prirodni rezervace.
Ten je ovšem široký 100 metrů. To není typická šířka drážních pozemků kolem trati.
Elektrický ohradník až k patkám sloupů trakčního vedení. O zbytek se postarají krávy, tráva bude střižená jak na golf. Ve Švajcu to funguje, jejich krávy nejsou až tak moc jiné.
Což ovšem předpokládám není věc drážního pozemku, ale naopak že z druhé strany až k železnici sahá pastvina.
Husty krovi (zivy plot) podel trati by fungovalo i jako protihlukova stena. Zaroven by nebranilo vyhledu na navestidla, nemohlo poskodit trolej ani spadnout do kolejiste. I stretum se zveri by mohlo zabranit.
Živý plot by nemusel být vůbec špatný nápad. Ne úplně těsně u koleje, určitě by se dala najít nebo vypočítat vzdálenost podobně jako u protihlukové stěny nebo stromů. Tudíž by to v rozumné vzdálenosti neomezovalo údržbu tratě a trolejí a přitom v rozumné blízkosti lapalo prach a trochu tlumilo hluk. Zastřihování jednou za čas sice něco stojí, ale mimořádnosti jsou výrazně dražší. Není to někde ve světě vyzkoušeno? Nemyslím tím betonovou stěnu porostlou něčím, ale samotné bez stěny…
Zajimavy napad, jen hlukove by to nepomohlo ani troxhu.
Ano proti hluku by ten pas krovin musel byt hodne siroky
A vite že ani nemusel… jde o to užít vhodnou skladbu dřevin, aby jste rozlámal zvukové vlny a dosáhl jejich utlumu… základní prace na toto téma je třeba tady:
https://is.muni.cz/th/omb6o/ 2.4 difrakce na sonickém krystalu
Samozrejme , a kazda rostlina v tom bordelu kamenitem plnem oleje , deset mesicu suchem , bez spetky podminek pro svuj zivot ochotne poroste . Vy jste jak male deti.
Tak nikdo nechce sázet rostliny do kolejového lože, takže nevím o čem mluvíte… jedinej problem je s těžkými kovy, ale ty jsou podél silnic taky dokonce i ve větší míře než okolo tratí (olovo z benzinu) a tam to nikdo neřeší… ted se okolí tratí „udržuje“ herbicidy, ovšem neaplikují je podle návodu a tak tvoří plevely proti herbicidům odolné a TO je opravdový problém…
Kdyby ten neurodny kamenity bordel byl dostatečně daleko od dráhy tak nemusime řešit to ze na drahu padaji stromy. Takže tam kde rostou stromy příliš blízko, je jejich náhrada křovím naprosto v pohodě (biologicky)
Tohle by se spíš mělo řešit ve městě, kde se běžně kácejí zdravé stromy kvůli stupidním stavbám.
Neříkám, že je to špatně. SŽ by měla řešit tratě. Ale vegetace kolem ní není zdaleka to prioritní.
SŽ byla zřízena k tomu, aby udržovala síť sjízdnou pokud možno za každého počasí. V tom je už z principu výhoda železnice. Silniční doprava má zase jiné výhody, proto se doplňují. Stavem, kdy foukací rozkaz nahrazuje údržbu se dostává železnice do obrácené situace – zafouká, vlaky stojí a auta jedou….
Problém ČR je, že železniční doprava je v takovém stavu, že spousta ji využívá jenom pouze proto, že si auto nemůžou dovolit.
Definujte prosím stupidní stavbu.
Lidl vedle kauflandu u penymarketu za tescem.
Stupidní stavbu? Co se týče železnice, tak jsou to spíš rekonstrukce nádraží (nebo spíše zastávek) bez špetky přínosu. Zvláště, pokud je to na nějaké zaostalé trati.
A ve městě? Jakákoliv stavba, která je pouze nevzhledná kostka a na dané místo vůbec nesedí nebo případně brání ve výhledu. Nebo prostě několik supermarketů naňahnaných na malé ploše.
Ono se to nezdá, ale – pokud odhlédneme od samotné bezpečnosti – střety s popadanými stromy i škody na vlacích i infra a náhradní BUS dopravou docela lezou do peněz. Ono i foukací rozkaz je na jízdní dobu i spotřebu znát a to je přitom ten nejmenší problém.
Kefalín, stromy popíliť a guľu sundať!
Je třeba si uvědomit, že to, co funguje v cizině, nemusí přeneseně fungovat tady. Buď se daný systém nepochopí, případně se tuzemskymi „odborníky“ dobastlí tak, že pořádně fungovat nemůže.
Že by na SŽ zapomněli na úsek Nemanice – Chotýčany? Při přechodu fronty tam spadne i přes 60 stromů a 3 sloupy TV. A díky poruchám TV se pak běžně týden nejezdí.
Já bych kouknul do ciziny. Třeba do Rakouska, kde mají tu zeleň u liniových staveb skoro všude a za ty roky našli vyvážený poměr mezi bezpečností dopravy a hojností zeleně.
Tam kde stromy ohrožují viditelnost návěstidel, pochuzkare a vyprošťovací techniku se zelení nesouhlasím .
A proč by tam být nemohla třeba tak malá zeleň (Krušpánek, různé malé keře, …), aby bylo vidět na návěstidla, aby byla zachována bezpečnost pro případ MÚ, údržby tratí, …? 🙂 Neříkám, že všude musí být túje nebo podobné stromy. To vůbec ne.
Na fotce v článku nejsou zdravé stromy, ale stromy poškozené a u kořenů nahnilé. Opravdu ne, když to mačkáte v ruce, je to jako houba a teče z toho voda, tak to není zdravé dřevo. Něco takového je potřeba vyřezat a nasadit místo nich mladé, zdravé. Ideálně nějaké menší druhy.
Pochůzkáře strom neohrožuje a vyprošťovací techniku může max. omezit v přístupu. Nicméně to se dá v případě nutnosti vyřešit, motorová pila je součástí hasičského vybavení.
U Mladotic budou zkoušet přeměnu trati v les, ale to příroda zvládla sama.
Všude možně v lese najdete zarostlé cesty, kde veprostřed staré vozové roste kmen stromu. Ovšem člověk je musí umět poznat, když je vidí.
Tak to je fajn, že se to po 42 letech od skončení parního provozu začíná řešit. Takže za dalších 40 let se možná dočkáme nějaké koncepce.