Správa železnic vypsala soutěž na projekt modernizace Masarykova nádraží včetně zastřešení
Zastřešení kolejiště Masarykova nádraží, vizualizace. Pramen: Správa železnic
Správa železnic učinila další krok směrem k velké modernizaci Masarykova nádraží. Aktuálně vypsala tendr na zhotovitele projektové dokumentace. Zakázka má
Z meho pohledu je dulezitym ocekavanym prinosem tohoto projektu, ze se zkrati cesta z hlavniho nadrazi na UAN Florenc i ulici Na Florenci pro pesi, ktera je v soucasnosti masivne zaklikacena prave obchazenim Masarykova nadrazi. Ne kazdy chce jezdit metrem, lide maji mit moznost jit i pesky.
Kdo chce vidět opravdu moderní architekturu, ať se podívá do centra Singapuru. Ten nadchod mi připomíná barokní hradby, které tam původně stály. Vlaky jezdily bránou a ta se na noc zavírala :-).
To budete muset cestovt po světě dále. Možná, že bída české architektury (parafrázují arch. Lukeše- iz Wiki), je v tom, že u nás se architekti málo specializují, třeba toto nádraží by patřilo Calatravovi, nevím proč se do toho pustila Hadid, ani nakolik je to její dílo, protože to není podobné jejím stavbám.
Kdežto u nás , když je soutěž, přihlásí se architekti typu, kteří se na nic nespecializují, a „umi:)“ od návrhu psí boudy pro souseda, rezidenční domy(obšlehnuté v zahraničí) až po miliardovou technickou infrastrukturu. Kdyby se stavěl ten Zemnův kanál, jistě by se hlásili tito hybridové.
Do pytle! Nikde nevidím stánek s masovejma pirožkama!
……….klobásami a matrjožkami. z přeci k dnešní Praze neodmyslitelně patří, a rozvíjí se to tam 30 let, za nezájmu místních občanů a zastupitelů..
Když se řekne Praha, vybaví se mi bezdomovci před opraveným hlaváčem.
S tím jak vlak z letiště bude jezdit právě sem, jak se kolem buduje moderní atraktivní čtvrť odhaduju, že se Masaryčka pomalu stane novým hlavním nádražím. Konečně důstojným místem a bez prochcaných bezďáků kolem.
jj, pro ty motoráky na lince S3 z roku 1968 bude tato moderna úplně jak dělaná 😀
S3 ovšem běžně jezdí přes hlavák do Vršovic ne na Masaryčku. To jen teď kvůli stavbě končí na Masaryčce.
Celý ten humbuk okolo tohoto projektu mi připomíná kolotoč, který se roztočil okolo stavby tančícího domu. Tenkrát byla považována bezmála za svtokrádež a dnes se s ním Praha pyšní jako s novodobým klenotem. Věřím, že tento projekt bude mít podobný osud.
Může to tak působit, ale je v tom zásadní rozdíl. Tančící dům tehdejší publikum doslova šokoval tím, jak vybočoval z dobových konvencí. Na projektu u Masarykova nádraží nic šokujícího není. Je to normální kancelářská budova standardní produkce, ozvláštněná výškově dominantním bokem. To není pejorativní hodnocení, ale konstatování faktu.
To, že ta nová monstra nemají žádnou architektonickou hodnotu, příliš nesouvisí s tím, jak moc narušují původnější architekturu místa. Nicméně vedle toho, co tam proti Rudému právu navrhla Haha Bimbi, se ta trocha skla a betonu nad kolejištěm celkem ztratí. „Starých“ budov nádraží litovat nemusíme, protože čím kdo zachází, tím také schází – železnice byla ve městě od počátku tak trochu vetřelec.
Včera jsem nad tím přemýšlel, když jsem jel vlakem od PCE v Praze a koulal na to prázdné místo. Snažil jsem si představit ty budovy dle nákresů, bohužel pokud to projde v současné podobě. Výhled z vlaku na historické budovy v pozadí zanikne. No alespoň Prahu brzo vyškrtnou z Uneska i když to asi nevadí turistů pokud nejsou zavřené hranice je v Praze dost. Mrzí mne, že archytekti nedokáží držet genius loci místa. Praha je už na tolika místech zprzněná budovami, které se tam vůbec nehodí. A někomu v IPRU atd to nevadí. No netýká se to jen Prahy, ale… Číst vice »
Myslím, že jsme nezávisle na sobě napsali velmi podobný komentář.
Celá ta předimenzovaná a sem se nehodící zástavba dle někoho, kdo ani k Praze nemá vztah, je nesmyslná a měla by se zavčas zarazit. Opět jde jen o peníze a o nic jiného.
Toho betonu je tam moc, to se jen tak neztratí, a teplotně v létě další nárůst teploty v okolí.
To že Praha staví monstra, která nemají architektonickou kvalitu exteriérů je známo. Koneckonců developeři podnikají s interiéry, je na zastupitelích města, ti ovšem nemají k posuzování architektury bohužel žádné předpoklady. Škoda, ale současné vedení v tom diletatnství pokračuje.
Až budu vylívat beton nebo svařovat tu konstrukcí (pokud na tom budeme mít podíl ve sdružení) vzpomenu si na vás A dám si na tom všem záležet aby to tu bylo co nejdýl..
Tak tomu nerozumím. V každém případě skvělá kvalita provedení je dokonce i součástí hodnocení architektonických soutěží, i tady hodně pomůže.
dávám plus……..šokoval tím, jak vybočoval z „pražských“ dobových konvencí. Budov vlevo (myslím že Florentinum – je zřejmě tisícatou realizací tohoto projektu – a samozřejmě bude i na Smíchově. Budova vpravo a celý komplex od studia Zaha Hadid, je obyčejný dekonstruktivismus, ve kterém ale chybí dynamika Z. Hadid, dalo by se říct, že ona měla trochu problém vžít se do pražského prostředí, které je světově unikátní, možná příliš velký respekt > výsledkem je jak píše pan Kučera, celkem normální kancelářský komplex. Ale je to v místě, kde se to hodí. Tohle je všude ve velkoměstech, pár architektonicky unikátních kousků, vhodně doplněných… Číst vice »
Vysvětlí mi někdo, proč se tento projekt aspoň částečně časově nepřekrýval s rekonstrukcí Negreliho viaduktu, kdy byla masaryčka skoro uzavřená a bez cestujících?
Tak asi nejspíš proto, že viadukt se zrekonstruovaný otvírá a na nádraží se teprve soutěží projekt.
Ano, rozumím současné situaci, jen mě zaráží, že se oprava masaryčky nesoutěžila v době, kdy oprava viaduktu, aby se jejich rekonstrukce časově překrývaly
Jestli ono to nebylo proto, že se rekonstrukce Negrlliho viaduktu nedala odstouvat o několik dalších let.
Tak mohli počkat s viaduktem. Otázkou ovšem je, zda by viadukt počkal, až bude reko Masaryčky vysoutěžené.
Jediné co tam nejezdilo, byly vlaky od Kladna (plus rychlíky od Děčína, které ovšem i nadále budou jezdit na hlavák), které zase tak moc cestujících nevozí, takže váš komentář, že masaryčka byla/je skoro uzavřená a bez cestujících je úplně mimo.
Protoze SZ umi tak nejak resit jednotlivosti, ale neco jako celek a navzanosti to je jim casto cizi.
Můj návrh, který jsem otočil na Fakultě Dopravní ČVUT cca v roce 2010, byl ještě víc zahloubit metro, zakopat koleje na Masně o 8m dolů na šturcech (vyšlo to) a nahoru přesunout autobusák z Florence. Jako bonus vycházela i obnova tramvajového (!!!) propojení ulic Na Florenci a Opletalova. Mno, tak na tramvaje nedojde.
Trochu víc zahloubit metro a nádraží, abyste přesunul autobusák? A k čemu tramvaj z Opletalovy ul. napřímo do ul. Na Florenci?
Protože od postavení vestibulu Florenc Jih je výjezd z ÚAN naprosto na přeshubu. A tramvaj odlehčuje úseku kolem Masny a Jindřišské. Je třeba nezapomínat na trať kolem Hlavasu a případné další výluky metra v rámci údržby. Tím budu nahoře koleje z Ládví až na Pankrác.
U UAN bych spíše počítal s rozdělením mezi Zličín, Roztyly, Černý Most a další. Většina slušných relací přijde na dráhu a gastarbaiteri někde z Moldávie a Ukrajiny tu nejsou od toho, aby si vybírali, kam je autobus přiveze.
Přesně!!
K těm „monstrům“ – hlavně že nejsou moc vysoká, zbytek je spíš věcí osobního vkusu. Jiná věc je, že na obrázku vypadají celkem pěkně, zato za takových padesát let to může být dost hrozné. Co se mi na tom nelíbí víc, je samotný prodej pozemků. Ty baráky budou na důležitém přestupním uzlu (snead se dočkáme i připojení letiště), takže by bylo pro Pražany mnohem lepší, kdyby sloužily veřejnosti. Třeba tam mohlo být pohromadě mnoho pracovišť magistrátu s opravdu skvělou dopravní dostupností. Škoda. Ale teď už jdu stejně s křížkem po funuse, takže vlastně trochu offtopic. Jen připomínám, o co Praha… Číst vice »
Řeší projekt Penty propojení s autobusákem na Deflorenci?
Ano
Podchod by byl pochopitelně lepší, mohl by přirozeně navazovat na pasáže Florentina a klidně by mohl být dost rozsáhlý až k podchodu metra a nechápu, proč to zařízli (slyšel jsem cosi o historické, památkově chráněné kanalizaci, ale to snad byl vtip). Na takovém terminálu by se klidně sneslo obojí (podchod i nadchod). Hlavně už aspoň něco!
Nemusí být, může tam vést hlavní stoka do staré čistírny odpadních vod. A vzhledem k tomu jak je to dělané si to památkovou ochranu paradoxně zasluhuje.
Podchod by se musel předělávat, nebo aspoň přeprojektovávat, až konečně přijdou na to, že lepší, než to příšerné stejně napůl v zemi esíčko na letiště, bude zapustit 2 (minimálně) koleje do země a táhnout to rovnou pod zemí pod Starým Městem a Malou Stranou pod letiště.
Z hlediska železnice a cestujících je modernizace a rozšíření kolejiště nutné a žádoucí, stejně jako propojení ulic napříč kolejištěm pro pěší. Forma architektury je kontroverzní, ale o tom se nerozhoduje ani na serveru zdopravy, ani mezi cestujícími. Pozemky stát/obec prodal a dál o tom rozhodují peníze a více nebo méně uplaceni úředníci.
Proč uplacení a proč úředníci? Pražské zastupitelstvo, nikoliv úředníci, schválilo územní plán a pokud je stavba s ním v souladu, není důvod ji nepovolit. Rovněž nevím, proč některým lidem vadí, že se vedle 8 patrového skleníku postaví ještě jeden nebo dva? V okolí není jediná památka, kterou by zastínily a jediné co jim padne za oběť jsou hnusné zchátralé sklady.
Ale ten skleník na straně nádraží směrem k Havlíčkově ulici je přece jen docela jináč stylový.
Jsem rad ze se bude stavet tento peojekt Zahy Hadid. Vcera uz bylo pozde, masarycka a Praha posun potrebuje. Nicmene co je zajimave je cen., Jde krasne videt ze soukromy investor si proste sve penize pohlida a nestane se z projektu cerna dira, ted mam na mysly porovnani cenu opravy pardubickeno nadrazi bez vystavby nastupist.
Srovnávat rekonstrukci obří nádražní budovy s velkými kancelářskými prostory (Pardubice) a novostavbu mostu s vestibulem spojenou s rekonstrukcí kolejiště a nástupišť není zrovna rozumné (Masaryčka). Obojí jsou stavby zcela odlišného charakteru…když už, tak by se mohla srovnávat rekonstrukce stanice (tedy kolejiště a nástupišť) v Pardubicích…ale to je zase větší než 9 kolejí na Masaryčce.
Ono k porovnání cen je asi zapotřebí trochu více, než si jen přečíst článek a podívat se na obrázky.
No developer si hlavně pohlídá, aby moc neplatil za pozemky, které kupuje. Zvlášť za ty, které kupuje od státu nebo města (případně jejich organizací), když stačí podmáznout pár úředníků a dostanou to za pár šupů.
Ad rychlosti – na Bubyn již teď po Negrelim hned u výhybek na kraji Masarčky 50 km/h a do nádrží překvapivě 40 km/h = dle textu by na 40 km/h bylo nsížení z 50 km/h. A to na obou kolejích, jsou vidět jak od peronů, tak z autobusáku. Asi ten kdo psal tiskovku si neuvědomil, že opisuje stav před reko Negreliho viaduktu.
Je ještě nějaká šance, že se tam nebudou vedle stavět ta monstra?
Choď vieš kam!!! Bude to nádhera právě.
Ty budovy, které vypadají jako těstoviny se tam vyloženě hodí 😀
To jestli to bude nádhera je jen věc osobního vkusu, ale furt ten návrh vypadá líp něž to co tam je teď (a bylo) za džungli a bordel.
Ty „monstra“ jsou jedny z malá budov v Česku, které ponesou rukopis významného světového architekta, konkrétně dnes již nežijící Zahy Hadí. Kdo kolem Masaryčky denně chodí, tak ví, v jakém je stavu její bezprostřední okolí (nezastavene plochy jsou v podstatě rumište (nebo taky brownfield, jak se dneska říká) a ulice na Florenci je neofiko autobusák pro vyhlídkové jízdy Prahou) a jaké existence se tam shlukují. Projekt Panty Masarycce přispěje a Praha získá kvalitní architekturu. SŽ dobře udělala, že uprednostnila variantu nadchodu, resp. zastřešení, protože má mnohem větší městotvorný potenciál než podchod a vytvoří se tak nový veřejný prostor. Držím přestavbě… Číst vice »
Ona se dá revitalizace okolí udělat i tak, že to nebude působit jako pěst na oko. Tato architektonická kancelář je svými monstry známá. Klidně ať v Praze jsou, ale někde jinde.
Zaha Hadid a její architektonické studio je špička v oboru. To, že se Vám stavby od nich nelíbí, není měřítkem úspěchu. Jsem rád, že po promarněné šanci mít na Dvorcích most od Santiaga Calatravi aspoň tohle vyjde. Tady kdekdo umí akorát švejkovat, ale pravda je taková, že nebýt Penty, tak by ty pozemky dál byly ostudou Prahy a času s nimi něco dělat, měli všichni dost. Klidně mohla třeba Praha usilovat o odkup (třeba pro novou radnici namísto Škodova paláce) nebo jiná státní instituce. Ale nezájem, tak staví soukromý investor. A proč ne, když ta stavba bude mít přidanou hodnotu.
Praha si jistě zaslouží kvalitní soudobou architekturu, ale neměli bychom při snaze pořídit si nějakou originální stavbu sklouznout k praxi, kdy jméno hvězdného architekta slouží jako argument pro realizaci záměru. Byl bych raději, kdybychom se bavili o konkrétním projektu a jméno architektky, jejíž podíl na samotném návrhu je v tomto případě docela malý, ponechali stranou. Navíc není pravda, že by produkci hvězdných architektů nebylo možné kritizovat. Zrovna zde zmíněný Calatrava sice produkuje vizuálně atraktivní stavby, které se vyjímají v ročenkách architektury, ale jejich užitná hodnota se občas příliš neliší od výtvorů Patrika Kotase. Kdo někdy musel v lednu čekat dvě… Číst vice »
„Praha si jistě zaslouží kvalitní soudobou architekturu, ale neměli bychom při snaze pořídit si nějakou originální stavbu sklouznout k praxi, kdy jméno hvězdného architekta slouží jako argument pro realizaci záměru,“ ukažte mi prosím jednu problémovou stavbu Zahy Hadid. Jsem zvědavý. Z dopravních staveb je například Afragola úžasná. 🙂
Právě Afragolu považuji za příklad problematické stavby. Má sice krásný tvar a vypadá úžasně zejména na leteckých snímcích, ale co působí dobře na fotkách, funguje už o něco méně v lidském měřítku. Z pohledu uživatele mi připadá nejhorší, že od auta musíte po schodech vyjít k jezdícím schodům (ano, je tam rampa, ale je to zbytečně delší), a pak je to od vchodu k nástupištím ještě nějak daleko. Navíc v tak velké budově nečekáte relativně stísněný prostor. A také se mi zdá, že velikost stavby neodpovídá jejímu obsahu, i když je možné, že zrovna tohle je chyba investora, který měl… Číst vice »
Tak dekonstruktivismus je v podstatě založen na kráse exteriéru, interiéry proto nejsou tak efektivní. Zadávají to města, jako veřejné financování, a musí to být hlavně prestižní. Calatrava vlastně podobně jako Hadid staví pro státy a města, veřejné budovy často za astronomické náklady. Tak se na ně nezlobte. Oni jen zapadli do určité doby a do prestižních požadavků měst. Ne, Hadid neprojektovala stavby, které by komunikovaly s okolím. Souhlas. Calatrava není jen v ročenkách, neberte to ve zlém, ale třeba jeho stavbou World Trade Center (WTC) Transportation Hub, New York City projdou ročně milióny lidí. A přesně to místo vlastně Calatravu… Číst vice »
Já nic neříkám o neúspěchu té architektonické kanceláře, jen zpochybňuji zasazení těchto budov do okolí, které je, jaké je.
Osobně nejsem fanoušek této architektury, ale OK, má své publikum a zákazníky, respektuju. Ale – co je na tom zasazení špatně? Čemu to tady vadí?
Mě na tom nic dramaticky neuráží, ale přeci jen mám výhrady. Předně ta mediální masáž Zahou Hadid zcela zakrývá fakt, že velkou část projektu dělá Jakub Cígler. A ten projekt má určité problémy, které jsou pro jeho tvorbu charakteristické. Především vytváří velmi velkou uniformní oblast, která je světem sám pro sebe. A navíc ten rozsah ještě vizuálně zvětšuje akcentací horizontálních prvků. Další věcí je řešení oblasti za magistrálou, které zůstává ve stínu zájmu o viditelnější oblast u Masarykova nádraží. Zde už, zdá se mi, projekt rezignuje na jakékoliv městotvorné ambice a jen zaplňuje prostor velmi velkou budovou.
Názor odlišný od mého, sám jsem fanda horizontální rytmizace, jde přeci o to, kde se má stavět. Jestli ta plocha má být nějak rozkouskovaná, ale viděl jsem krásná řešení pomocí vertikální rytmizace např. v Cambridge (Boston), kde to sedí jako facka. Ano vytváří to dojem, jak popisujete a další dojmy.
Jinak se shodneme jistě na tom, že Jakub Cígler by se neměl plést do urbanismu, nanejvýš navrhovat domy, a už vůbec ne veřejné budovy. To platí pro spoustu našich architektů, kteří si nedovedou poradit s prostorem.
Mně třeba to „zlaté kolo“ v průčelí přijde jako originální prvek pro dané místo. Budovy musí respektovat výškovou hladinu, oslunění atd. Myslím, že zrovna v tomhle ohledu tu moc nic jiného vzniknout ani nemohlo, protože architekti si už v podstatě můžou pohrát jen s fasádou. Pokud by budovy měly nějaký atypický tvar, tak by to neprošlo už vůbec. To je taky důvod, proč budovy nejsou tak originálni jako jiné stavby od Zahi Hadid.
Takže moderní je sklo a beton? Tak máme zbourat celou Prahu a udělat jí z tohohle? Betonové konstrukce jsou u mě bezva, ale základní vady to neopravuje. A tou největší je bídná izolace. Navíc to zpravidla ničí „genius loci“. Nedoplňuje, ale ničí. Pokud by aspoň povrchová úprava respektovala okolí, tak tolik řvát netřeba – ale ona na tohle zpravidla kašle – já jsem zajímavá a vy mě nezajímáte. Ať si takové věci architekti staví v odpovídajícím okolí, ale ne v evropských historických centrech. Obdobný problém jako moderní obludnosti v meziválečné vilkové zástavbě.
Nikdo nepíše o bourání celé Prahy.
Bavme se o tomto konkrétním projektu – současný genius loci -100%; plášť a respekt okolí – tady taky nevidím problém.
Nestavte slaměné panáky, podívejte se co tam je nyní, brownfield a pak koleje a pak pak nájezd na magistrálu, která je sama o sobě zvěrstvo. Takže nějaké ohrožení historického centra, spíš zde historické periferie, není problém, řekl bych.
Co mě spíš přijde trochu zvláštní je že se nechává moderní zastřešení peronů a neudělá se protažení replikou historického, které dnes zakrývá jen pár metrů kolejí.
„Takže moderní je sklo a beton? Tak máme zbourat celou Prahu a udělat jí z tohohle?“
To jste napsal vy a nikdo jiný. Ale ano, tohle je argument starých fotrů k tomu, aby se děravá střecha na stodole neopravila – přece mi nezbouráte barák, vy k—!
Naprostý souhlas.
Víte i Zaha Hadid a její projektová kancelář v Londýně je prostě byznys, stavěli ta monstra na zakázku měst, která se chtěla prezentovat něčím neobvyklým, tomu se museli přizpůsobit i developeří. A dalo by se říct, chválabohu, že že tu byla Zaha Hadid, která si s tím uměla poradit, nedovedu si představit, že by to dělal někdo jiný.
Nedělala jen monstrozní věci, ale pracovala také s křišťálovým sklem, a vytvářela nádherné artefakty ze skla.
Tak není úplně jasné, zda na tom má podíl přímo Zaha Hadid, ale je to z jejího studia. Moc bych do toho nevrtal.
Je dost nezvyklé u dopravní stavby říct, že má městotvornou funkci, ale tedy zřejmě to tak je. …vlastně zcela určitě to tak je.
Je to jediná stavba Z. Hadid v ČR, ku konci života projektovala hodně pro Čínu. Nejblíže k nám další stavba je v Bratislave, jde o pětici (?) stavebních objektů spojených veřejným architektonizovaným prostorem. Realizace stavby je téměř dokončena. Vypadá to pěkně. Jedná se o rezidenční soubor, nedaleko centra Bratislavy.
Ono se to dalo vyřešit podstatně citlivěji, s menšími budovami, s budovami pro lidi, kteří zde pracují a bydlí a také pro zásobení centra pomocí kolejí apod. To, co je zde navrženo do památkové rezervace a do centra Prahy nepatří. To pozná i laik.
Pokud myslíte vedlejší kancelářské budovy, tak naštěstí není. 🙂
Šance je vždy, ale musí do toho se také zapojit lidi, kteří mají rozum, i odborníci na naše prostředí a citlivost k Praze. Toto ať si staví třeba na Jižním Městě, v Mostě apod.
Takže nový vestibul s nadchodem bude patřit SŽ, ale staré budovy se starou dvoranou zůstanou ČD? Geniální. Opět důsledek té chyby z roku 2002, kdy byl chybným způsobem oddělen dopravce od správce infrastruktury.
To byla tehdy mistrovská práce!
Nechtej vedet kolik dalsich totalnich konin, ktere nikdo nevi jak vyresit to zpusobilo treba v IT. Od kabelove infrastruktury az po SW. Tohle je vedle toho naproste nic.