Správa železnic vybrala firmu na první solární nádražní elektrárnu. Za necelý milion korun vznikne v Děčíně
Stanice Děčín východ. Foto: Správa železnic
Pilotní projekt má ukázat, zda začnou sloužit střechy nádraží častěji pro výrobu elektrické energie.
Otázkou je, co udělá kovový jemný prach s panely. Snad jsou dost vysoko.
Už slyším nové hlášení:,, Omluvte, prosím, tmu v prostorách stanice, dnes nesvítilo sluníčko. Za vzniklé problémy se omlouváme, náhradní osvětlení není zavedeno“.
Nebojte , lidi jsou v pohodě protože v době nedostatku elektřinu dodá „síť“, a krásně se touhle falešnou ekologií léčí svědomí.
Než si zamést před vlastním prahem (zrovna SŽ!!), tak je lepší adoptovat psedumoralistické postoje ohledně globálních témat, abych vypadal navenek stále dobře a důstojně… (ten svůj bordel na kolejích si nemůžu zamést, protože záchrana planety nečeká, jasně…)
Můžete mi prosím vysvětlit, co je špatného na tom, když se stávající zastavěné střechy využijí jako FVE? Výkon se pohodlně spotřebuje přímo v místě výroby a případný přebytek se spotřebuje v okolí nádraží.
Nádraží bude samozřejmě nadále připojeno k síti, takže v případě nižší výrobu se elektřina odebere ze sítě. Na podobném principu fungují instalace na obchodech.
Návratnost těchto systémů se pohybuje okolo 10ti let, takže tím správa železnic ušetří do budoucna spoustu peněz za energii.
https://www.byznys-energie.cz/clanek/jiri-krops-e-on-a-vaclav-sima-penny-market-fotovoltaika-je-pro-prodejny-potravin-idealni
Souhlasím, decentralizovaná výroba elektřiny je krok správným směrem, trochu to uleví síti a jednoznačně je lepší využít tu jalovou plochu k výrobě energie. Všichni si stěžují proč se staví soláry na polích, ale proč se nestaví na budovách, hlavně plackách jako sklady, parkoviště a další?
Protože dotace. A hlavně v našich podmínkách pár soláry na střeše nevyřešíte problém s dodávkami EE pro daný objekt.
Když tak prosím o informaci ohledně úspěšného projektu na ostrovní systém. A to jak z hlediska technického tak i ekonomického.
Předem moc děkuji.
Pro ostrovní systémy nemáme vhodné podmínky a hlavně to není vůbec potřeba, protože se dá snadno napojit na síť. Případné přebytky se ztratí v okolí a jindy si zase něco dobere ze sítě. Každopádně FVE s baterkou je navenek pro síť mnohem menší zátěž, než odběratel bez baterky, protože různé zapínání přístrojů v budově vykryje baterka. Ze zkušenosti pak stačí menší jistič.
Ono to bylo míněno jako vtípek. Cca polovina lidí to pochopila. Jinak, proti panelům na střechách nic nemám, na rozdíl od toho, když jsou na fraj place.
Na blbosti se peníze najdou vždy….
Kde konkrétně vznikne za tuto záloha pro situace „nesvítí“? Nebo žádná nevznikne a technicky jde o čistou destabilizaci sítě?
No v čase kdy svítí a fouká je dostatek energie už teď, na co vyrábět další přesně v tom čase kdy je jí dost? Nebojte se a místo mínusů vysvětlujte, argumentujte, fyzika je jenom jedna…
Na co fyzika? Podstatná je víra v lepší, zelené zítřky.
Tohle není ani tak o fyzice, ale o možnostech techniky. Fakt je ten, že pár panelů na střeše domku dokáže pokrýt v sumě celou jeho spotřebu. Samozřejmě v letním období se část vrací do sítě a v zimním období se zase více odebere. Určitě lepší, než pálit uhlí.
Do té doby než bude levné+spolehlivé ukládání energie (např. přečerpávání atd.) tak furt budem odkázáni zejména na nynější technologie.
Nicméně částečné úspory lze dosáhnout i s nynějšími technologiemi – viz ředitelství firmy FÉNIX v Jeseníku nebo rodinné domky, které nabízí jablonecká firma ATREA…. obě firmy jsou primárně dodavatelem příslušných technologií, takže do určité míry tyto budovy slouží jejich PR.
Tak PVE jsou efektivní už dnes, jde spíše o politickou vůli další stavět. Nicméně na uskladnění energie z FVE menší baterie bohatě stačí. V podstatě jde jenom o to uchovat energii ze dne na noc, případně vykrýt dny, kdy svítí méně.
Jak je jí dost? Jako že přes den nevyrábí uhelné elektrárny? A mohl bych to vidět?
SprŽel není ČEPS, stabilita sítě obecně není problém SŽ.
Když nesvítí, tak osvětlení nádražní budovy atd. bude nápajeno ze sítě. To ale platí i dneska, viz nádražní budovy kde je přes okno denní světlo, osvětlení nástupišť a dalších „venkovních“ míst.
Když bude svítit víc než nádraží potřebuje, tak možná bude nějakou energii prodávat. (O povinných odkupech si myslím svoje, ale stejně
stabilita neohrožená, pokud by hrozil blackout atd. tak se solárka dají odpojit)
Víte fyziku neokecáte administrativním rozdělením odpovědnosti. Je to jako když budete vypouštět rybník zrovna v době kdy je pod vámi povodeň, s tím že to je starost nějakého povodí a vás to nemusí zajímat, a co kdyby si tu vodu někdo chtěl koupit… (Akorát že rybník vypouštět v blbý moment nemusíte.)
Jenže vypouštět rybník fyzicky lze, stačí mít za stavidlem menší hladinu nebo použít motorové čerpadlo.
Prodávat elektřinu fyzicky nelze, člověk na druhé straně drátu neodebírá.
Vy nepotřebujete nic okecávat. Stačí trošku rozumět, jak OZE pracují. ty se mimo jiné vhodně doplňují během roku. Svítí v létě, vody je dost zejména po zimě a fouká hlavně v zimním období.
Btw. vodní elektrárny u nás pracují zejména ve špičkovém režimu, to znamená že vltavská kaskáda v energetických sedlech upouští jenom nutné minimum a zapíná se hlavně v období špiček. Takový Orlík třeba celý víkend nevypouští vůbec a v pondělí ráno jede naplno.
https://www.wes-ag.ch/warum-windenergie/grafik_jahresverlauf_wind_pv_wasser_erg
Tak to byste měl odebírat elektřinu 24hodin rovnoměrně, abyste neohrozil stabilitu sítě, taková rychlovarná konvice to je prudký nárůst spotřeby při zapnutí.
Asi tak nějak. Mě fakt baví, jak zde mají všichni starost o stabilitu sítě. Ta je už dnes navržená tak, aby ustála velké výkyvy výkonu. Ještě jsem si nikdy nevšiml, že by v sobotu dopoledne při zapnutí sporáků pohasínalo světlo.
Jasně, ta 24kWp elektrárna bude mít na stabilitu sítě opravdu obrovský vliv :-).
Zkuste si nejdříve o střešních FVE něco zjistit a pak rozumovat.
https://www.byznys-energie.cz/clanek/jiri-krops-e-on-a-vaclav-sima-penny-market-fotovoltaika-je-pro-prodejny-potravin-idealni
Krásný PR článek. I když uznávám že na střechách marketů, pro pohon klimatizací FV dává smysl. Ale ruku na srdce kdyby to bylo tak výhodné tak to má kde kdo na střeše i bez dotací.
Tak dříve byly panely relativně drahé, ale to už se dávno změnilo. U nás je problém především v měření po fázích, což dost prodražuje malé střešní instalace.
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/16878-mereni-po-fazich-je-pro-vlastniky-malych-fotovoltaik-problem-jak-mu-predejit
V případ dne a noci se přebytky ukládají do baterie a ty jde pak dále využít. V případě zimního období je záloha v podobě kogenerančních jednotek a tepláren, které zase v zimním období jedou na vyšší výkon.
Takový skromný dotaz. A na co jedou ty kogenerační jednotky?
Bioplyn ci jiné palivo.
Taková vtíravá otazka. Kolik EE a tepla se u nás vyrobí díky bioplynu.
Ptal jste se na zálohu, tak jsem odpověděl. Záloha je ve formě výkonu, který v létě tak jako tak není potřeba, protože se netopí. Tyhle zdroje sice jedou na zemní plyn, ale vzhledem k velice vysoké účinnosti a snadné řiditelnosti zdroje je to k OZE vhodný doplňek.
V létě se sice netopí, ale klimatizace jedou na plný výkon. Spotřeba se dá relativně snadno predikovat na rozdíl od mnoha OZE. Každopádně ty zálohy i přenosovou soustavu musí někdo zaplatit. A solární baroni to rozhodně nejsou.
Každopádně co je lepší mít stabilní zdroje a malé náklady na stabilitu sítě. Nebo nestabilní zdroje. Nechť si každý odpoví sám.
Fakt sorry, ale nazývat lidi s malou FVE na střeše solárními barony je fakt hodně mimo. V létě se spotřeba pohybuje okolo 8GW, v zimě je to okolo 12GW. Každá domácí FVE je nastavena tak, aby se energie primárně spotřebovala v budově – dimenzování výkonu, ukládání přebytků do baterií, ohřevu vody apod. Přebytky jsou tak malé, že se nedostanou ani za trafo 22/0,4kV. O jakých zálohách sítě tedy mluvíte?
Samozřejmě by bylo lepší mít malé stabilní zdroje, ale které to teda jsou, jestli se můžu směle zeptat. Kritizovat totiž umíte výborně, ale řešení jaksi schází.
Jinak pokud byste zmiňoval jádro, to je podobně jako OZE v podstatě neregulovatelné, takže jede furt naplno bez ohledu, jestli je, nebo není elektřina potřeba. Proto se u JE staví velké PVE, které dokážou tyhle výkyvy vyrovnat. A žádná JE nejede pořád. Sem tam je potřeba doplnit palivo, sem tam někdo nezkontroluje svary a po tu dobu se musí i to jádro nějakou zálohou nahradit. Proto musí být síť vždycky nějak zálohovaná bez ohledu na OZE.
Jádro je predikovatelný bezemisní zdroj EE.
Jinak pokud jste si všiml tak většina JE má několik bloků. Proč asi?
Jinak nikdo netvrdí že jádro má být jediným naším zdrojem a že OZE přinášejí samá negativa.
No FVE je taky relativně dobře predikovatelný zdroj. Ono slunce vychází každý den a FVE vyrábí relativně dost, i když je pod mrakem. Jasně, že má elektrárna více bloku, ale pořád má Temelín blok o velikosti 1GW, takže když mění palivo, tak se holt musí odpojit. Pointa je zkrátka v tom, že jak jádro, tak OZE potřebují k sobě záložní zdroj a možnost akumulace. Tyhle zálohy a PVE tady máme primárně kvůli jádra a není tudíž problém jich využívat i pro OZE. Každopádně být závislý jenom na neregulovatelném jádru prostě nejde. JE je dobrá jako základní zdroj a k tomu… Číst vice »
Taková možná hloupá otázka. A co cena plynu?
No mudrovat sice umíte, ale řešení jste žádné neukázal. Pořád je asi lepší z plynu vyrobit elektřinu a ztrátovým teplem topit, než ten plyn spálit napřímo, ne?
To řešení je poměrně jednoduché. Základní zdroj EE i tepla. Vhodně doplněné soustavou přečerpávacích elektráren. V mixu samozřejmě nesmí chybět vodní elektrárny, paroplynové i na spalování biomasy (tam velice opatrně, aby se neudělalo více škody než užitku), RDF nejrůznějších kalů a odpadů. Samozřejmě i solární. Pouze jako doplněk a rozhodně ne na zemědělské půdě, ale např. na Vámi zmiňovaných střechách. Díky JE bychom měli dostatek levné energie jak pro vývoz, tak i pro topení.
Však ano, pak ale nechápu vaše poznámky na adresu OZE. Jádro jako základ doplněný o pestrý mix dalších zdrojů. Nicméně FVE mají u nás obrovský potenciál a nemusí jít jenom o střechy domů, ale také různé brownfieldy, které by pro zemědělské účely stejně použitelné nebyly. To vše doplněné o vysokou kapacitu PVE, které mohou akumulovat kromě solární energie také větrné přebytky od sousedů. Vidíte, jak jsme se nakonec pěkně shodli.
Dobrý nápad!!
Máme FV se systémem Storion. Kdybychom neměli baterie tak většina elektřiny zmizí v síti. Na nádraží určitě baterie nedávají smysl.
Možná že baterie dávají právě tady smysl, především jako záloha při výpadku elektřiny pro zabezpečovačku.
Na nádraží právě baterie smysl dávají, úplně stejně jako dávají smysl u mě doma. Prostě v noci jedu z baterií…
Konečně, to tu mělo být už dávno. Klidně jako hlavní podmínka pro všechny log.parky, obchoďáky nebo develop.projekty a ne že jsou s tím osazené louky kde se dalo jen aby podojili stát.
Jenomže aby to bylo, musel by stát ty malé výrobce nějak podporovat. V situaci, kdy vám dodavatel dá za kWh vámi vyrobené elektřina jen malý zlomek toho, kolik si účtuje za dodanou kWh to nikomu, kdo si tu energii sám hned nespotřebuje, jednoduše nevyplatí. A instalovat kvůli tomu baterie je neekonomické i neekologické. Přitom by stačilo málo – aby byla výkupní cena na úrovni ceny dodavatele. Pak už by alespoň ti ekologicky smýšlející vlastníci do toho šli, byť by to bylo na hraně návratnosti. Jenomže politici po „solárním tunelu“ bohužel ještě nenašli koule na to, aby fotovoltaiku opět začali podporovat.… Číst vice »
Trošičku více, letos dostávám 850 Kč s DPH za MWh. Zjednodušeně s distribucí: musím poslat do sítě 4 x tolik, než odebírám. Pak jsem na nule. Letos se to povedlo pouze v červnu, výroba 1531 kWh, přetok 824 kWh, odběr z veřejné sítě 37 kWh…
Mohl bych se zeptat na podrobnosti Vaší FVE? Jaký má nominální výkon? Jakou očekáváte životnost? Jakou máte roční výrobu? A jaké byly investiční výdaje? Sám o nějaké instalaci uvažuji.
Děkuji
Dobrý nápad by to byl kdyby tam nešlo jen o dotace a záloha by byla zcela v režii majitele solárních panelů. Takto jde o zcela líbivé, rádoby ekologické gesto, které nás bude stát nemalé peníze. Prosím podívat se na statistiku ČSÚ. Kolik soláry vyrobí EE a kolik nás to stojí. A to je prosím bez záloh. Jediné pozitivum tohoto projektu je, že se neleje beton do přírody.
Tak zálohu si snad každý platí v podobě fixní platby za rezervovaný výkon. Zkuste si o distribuci elektřiny nejdříve něco zjistit a pak rozumovat.
Konečně užitečná rekonstrukce nádražních budov.
Tak už na to konečně někdo přišel ..
Pozdě ale přece…
Presne tak, nadrazi a obchodaku jsou jedno z mala mist, kde se kryje vyroba FVE se skutecnou krivkou spotreby, na obchodacich a nadrazich mely byt FVE davno!
Děčín východ, horní nádraží ….