Správa železnic uzavře na několik hodin koridor u Lipníku nad Bečvou kvůli výměně výhybky
Instalace nové kolejové spojky ve stanici Prosenice. Pramen: Správa železnic
Správa železnic dnes v noci přistoupí k nečekanému omezení jedné z nejvytíženějších tratí v Česku. Na šest hodin zcela zastaví
Mechanici Ferrari. Dobrá práce, palec nahoru. Desítka rychlost už asi byla hrana.
Proč se v titulku uvádí „u Lipníku nad Bečvou“ a v textu se píše „v Lipníku …“
6 hodin je nic. Stát se to na Slovensku, je tam ta 10ka na půl roku. I na dýl.
456 stihne projet? Při té nezávislé trakci Ba – Hod to bude asi těsné.
Tak proto jsem na TPV viděl kolem 4-5 ranní průjezd RJ přes Bystřici pod Hostýnem.
Aha, to bylo už včera, nějak to tu nestíhám sledovat.
Dobrá práce!
Podle GRAPPu to vypadá, že už se jezdí. Takže to nakonec zvládli rychleji než bylo plánováno.
Sou to kluci šikovní.
Na RJ jsem šel podívat v Bystřici pod Hostýnem. Pěkná podívaná na Bardotku, Peršing, 12 kočárů a postrk Bangle. Tím, že tu výhybku opravili dříve, tak se EN Slovakia dostala před RJ.
Ale jo, dělaly se i horší věci. Hlavně že to šlo provézt. Být v Holešově, zašel bych se asi taky podívat. Ale jsem v Zl a možná už jsem línej.
Nebyla by fotka?
V BpH jsem mobilem natočil rozjezd před vjezdovým návěstidlem, ale nevím, jak to sem dostat
Tak dát na youtube a sem odkaz by šlo?
RJ Košice-Praha ráno 11.7.2021 v 4:49 v Bystřici pod Hostýnem
https://youtu.be/HRE9wi3Ms7E
Hele a jak se tamtudy dostalo SC 516, kterým za chvíli jedu a už je za tím úsekem bez zpoždění? Souběžně jedoucí LE radši rovnou zrušili (a dali to vědět půl hodiny před odjezdem), o těchto vlacích se v textu nic nepíše.
Prasklá srdcovka ukecat nejde. Smůla, že je zrovna druhá kolej vyloučená a klika, že není výluka na Holešov. Čím víc výluk, tím menší možnosti.
Stále mě fascinuje pojem „nickolejný provoz“…..nelze napsat jednoduše „provoz bude zastaven“, či nějakou jinou podobnou formulaci? Nechápu, proč si železnice pořád musí hrát v tomto ohledu na něco výjimečného, jako např. to, že oblouk není zatáčka, návěstidlo není semafor apod… A vrchol je,dle mého názoru, to, že oranžová (ač to všichni vidíme), je vlastně žlutá. A běda tomu, kdo řekne oranžová!!! Buď jsem tedy špatně prošel testy na oči a nebo je to děsný kocourkov…
Jo, mám to stejně, ale to je pohled nás (mě), co nejsme od fochu. Dovedu a představit, že pracovat na dráze, budu to brát jako znak stavovské příslušnosti a taky vám dám minus 😀
Jedna věc je foch, druhá úřední dokumenty.
Je vidět, jak celá profese strádá nedostatkem odborníků. :-/
A největší hrůza bude až zjistíte že modrá je vlastně fialová. Snad to s vámi nešvihne
…se divím, že jste v tom výčtu nenapadl „lunobílou“ barvu. Nickolejný provoz si v hlavě nahraďte slovním spojením „s úplným vyloučením provozu“, to snad tak dráždit nebude.
Každé odvětví má svůj žargon, železnice je ale víc na očích.
Ještě štěstí, že jste se svými snahami o jazykovou čistotu prozatím nezabrousil třeba do myslivosti. 🙂
To je žargon na úrovni prvního stupně základní školy. Tam nás bavilo vymýšlet takové ptákoviny a úrovní intelektu by to tak odpovídalo.
Správný český krátký obecný tvar je třeba „bez provozu“, je to dokonce kratší. Tohle vymyslel tak před 10 lety nějakej tatar a že se to šíří, je výrazem inteligence lidí řídících dané profese.
Úředně pak vždy „s úplným vyloučením provozu“. Opravdu nechápu, jak se to může objevovat v oficiálních dokumentech. To už má zjevně někdo vylito.
Vězte, když tento termín dá někdo do výlukového rozkazu, tak tomu budou všichni rozumět a nikdo TO nebude reklamovat …
V plánech výluk, které čtu, bývá napsáno „provoz zastaven“.
Jakože Hamerleska a Lankesterka? 🙂
Jenže pytláctví je defacto zájmová činnost, nebo koníček. Doprava, potažmo železniční doprava, je neobejitelný infrastrukturální komplex se zcela zásadním dopadem na ekonomiku a život země, obecně (zůstaneme-li v geografické likaci ČR). Jinak, i poněkud neobvyklé slovní spojení, pokud se budou vydávat za odborné a oficiální, jde akceptovat. Nejhorší je, když dochází k prolínání žargonu a úředních projevů. Takže mi, když se budeme dohadovat o „ajzenbóhnu“, „trefil na komoru“, či „mašinkvér““… Dobře… Ale úřední řeč by měl mít nějaké to niveau.
Bez železnice by se život zastavil, řekli si nádražáci a na 2 týdny přestali jezdit. Na protest proti volnému přístupu k infrastruktuře, aby jejich koleje mohl nějaký skoukormník. Přece nejsou silnice, kde si může jezdti každý, kdo má „papíry“.
A navíc stát protěžuje silniční dopravu, protože zavedl silniční povinnost.
Georgi, jsem s reakce trochu mimo… Chápal bych nějaký srdečný výlev na to pytláctví… Což bych i pochopil, je to silné zájmové sdružení a i mezi příznivci dopravy se najdou i nějací ti Huberťáci, ale na to mám ve strožoku odkaz: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/rysa-ze-sumavy-nasli-u-sefa-myslivcu-v-mrazaku-40366043#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=Ij2VPh4cQQL-202107131411&dop_id=40366043&source=hp&seq_no=5&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz , kde jde asi jen poznamenat: „Mhmm…“ , ale u tohoto příspěvku jsem se nechytil…
Tak u lidí v provozu, když se řekne „nickolejný provoz“, tak všichni ví, že jde o výluku obou/všech traťových kolejí, případně celé stanice podle nějakého ROV (rozkaz o výluce)
Zastavený provoz se bere jako mimořádnost, např. z důvodu nějakého MU (mrtvolka, střet na přejezdu), nebo nějaký průser (stržená trolej, porucha zab. zař., podemletá trať, atd.)
Tím, že se o tom ví dopředu, je to pro nádražáky nickolejný provoz a autor na „odborném“ serveru použil tuto provozní „přezdívku“. Osobně na tom nevidím nic špatného.
Tak používat termíny, které jsou oxymoronem, je pakárna. Pokud máte k dispozici 0 kolejí, tak jsou bez železničního provozu a nemá smysl tomu říkat „provoz“.
V medicíně taky nemáme pojmy jako „bezmozkový život“ nebo „bez krevního oběhu život“ atd…
Ale té pakárně všichni rozumí …
Vzato do důsledku – posun na kusu kolejí před tím NIC je taky „provoz“. Posun / pojíždějí s podbíječkou nebo kolejový jeřáb nesoucí tu výhybku, jak při demontáží, tak montáží jsou „provozem“ … někdo ho musí řídit a dávat pokyny …
V Praze na HLN byly odstavné koleje, jímž se říkalo KULDAN, ŠUSTÍK – tyhle výrazy se používaly i v rámci předepsané HOVOROVÉ KÁZNĚ …místo kolej číslo … , posunovalo se do BRAMBOR …
Ve Vršovicích se Balmy odstavovaly nebo braly do/z „céčka“ …
Vlak nemá volant, tudíž nemůže zatáčet do zatáčky (jako auto), proto oblouk. Návěstidlo, protože něco návěští, typicky návěsti…… ještě něco potřeba do češtiny z ajnzboňáckých výrazu vysvětlit ?
Semafor nic nenávěstí?
Vlak jezdí tedy dle vaší logiky pořád jen rovně? Vlak vjede do oblouku a zatočí….
Hele, to neřešte 😀
On vlastně jede pořád rovně, protože na železnici nejsou křižovatky jako na silnici…
A s tím, jak se zvyšuje rychlost, tak ta trať je čím dál tím „rovnější“ (oblouky mají i 4km poloměr)
jo, jede pořád rovně…to mi stačí 😀 😀
Semafor se odborně jmenuje „světelné signalizační zařízení“, zajímavé je, že na silnicích se signalizuje, zaímco na dráze se návěstí.
V podstatě jste určil možnou dvojici synonym – čeština × latina. 🙂
přesně to jsem chtěl napsat, jen jste byl rychlejší 🙂
Ano, a otázka zní z jakého důvodu si jeden obor vybral českou a jiný světovou verzi…
U železnice tipuju snahu odlišit se od němčiny, zatímco po vzniku silničních semaforů už tento mindrák nebyl a mohl se směle přebrat mezinárodní výrazivo.
Nehledal bych v tom nějaké mindráky, ale prostě jenom historický vývoj, prostě tu byla dráha a na té se mávalo dlouho kousky kovu a říkali tomu návěsti a i když začali trochu blikat žárovkami tak pořád to byly návěsti protože mávátek bylo mnohem více. Pak přišli autisti, nebo se jim říká autíčkáři? A někdo jim vymyslel blikající krabičku protože ve městech už byla celkem běžně elektřina. A pak to chvilku šlo a nějak si to sebe navzájem nevšímalo a protože to přišlo už v době mezinárodní, tak se převzal semafor i se signalizací, jenom se to počeštilo. No a pak… Číst vice »
To je jedno. Někteří uživatelé silničního provozu totiž opravdu vykazují poruchy autistického spektra 😁
Na dráze se návěstí i signalizuje …
A u SSZ třeba i normy (ČSN 73 6021) hovoří o návěstidlech.
Na dráze existuje návěstní soustava – světelné, mechanické, zvukové, ruční návěsti, na světelných nebo mechanických návěstidlech, zvukové pake, houkačkou, trubkou – moderně i vysílačkou nebo „mobilem“, ale také se signalizuje. Zvukové signály jsou součástí elektromechanického zabezpečovacího zařízení ….dále „výstražná světelná / zvuková signalizace“ na přejezdech …
Návěstění a signalizace je jedno a to samé, jsou to synonyma
Ten podvozek vagonu jako obloukuje? Nebo co podle vás dělá? NávěStidlo návěStí. Návěst nebo návěstí je obecný termín informační vědy. I silniční semafor nebo dopravní značka návěstí nějakou informaci. Ani v jednom případě nejde o „ajznboňáckou hantýrku“, jsou to spisovná slova a spojení vycházejicí z obecných pojmů fyziky, matematiky, infornační vědy nebo dalších oborů. Z těchto slov byl sestaven pojmový systém, který je jednoznačný a dává smysl. To ovšem neznamená, že v obecném textu jej nelze bez ztráty významu nahradit synonymy. Jenom musíte vědět, kde si to nahrazeni oblouku zatáčkou můžete dovolit, aby z toho nevyšel nesmysl. Zatímco „nickolejný provoz“… Číst vice »
díky
V pojezdu byly i běhouny. No a teď si vemte, že u veteránů někdy rejdovaly ojí i s jedním hnacím dvojkolím (typicky FS u rámových elektrických loko) . Asi mně to profesoři učili úplně blbě. Měli říct, že zatáčejí 😀
Podvozek se pod skříní vozidla natáčí. Takže podle Vaší logiky žádný oblouk, ani zatáčka, ale natáčka 😀
Každý obor má svůj žargon (a slang), nechápu, co je na tom divného…
V první řadě myslím že ten text je určený pro komunikaci s veřejností lehce pražcem praštěnou která nickolejný provoz pochopí. A navíc to zapadá do logiky jedno-, dvoj-, troj- čtyř- kolejný provoz, tak proč ne nickolejný.
Ony některé výrazy vznikají „jako z nouze ctnost“. Při dělení společného státu na konci roku 1992, ve čtvrtek 31.12.1992 jsme – na tehdy ještě Ústředním ředitelství ČSD – „zapíjeli“ s tehdejším ústředním ředitelem ing. Jaromírem Kunstem konec ČSD. Načež pan „dožívající“ ústřední ředitel ČSD (nikdy nebyl z této funkce úředně odvolán, protože nebylo kým) se mne zeptal v duchu „a jak se budeme od zítřka jmenovat“. Zákon číslo 9/1993 Sb. z prosince 1992 zřizující České dráhy k 1.1.1993 totiž tohle neřešil. V čele ČD měl – podle zákona stát „Zmocněnec vlády pro řízení Českých drah“, který ovšem v té době… Číst vice »
Podvozek vedený kolejnicemi zatáčí? To jsem ještě neslyšel ani mezi dětmi. Zato že se otáčí a naklání/naklápí (podle tří os) to slyším docela běžné.
Až zjistí, že některé mašiny volant mají – to se vysvětluje taky blbě. Do výkonu atd nevím, jak vysvětlit ani svému okolí 😃
„Volantem“ se ovládá kontrolér řadící jízdní stupně.
Ale když to dobře půjde, tak se na podobné ovládání budeme koukat maximálně v DHV Praha-střed…
Přesně tak. Ale vysvětlujte to lidem odjinud. První pohled v kabině – volant! „Ty Pájo, já myslel, že TO jede po kolejích samo“ (myšleno směrově) . Vysvětlujte to lidem, kteří netuší, co je to kontrolér, jak vypadá řízení hnacího vozidla a že ty pedály od pískovače nejsou plyn a brzda, že brzdiče jsou dva, protože atd…
§1 Vždycky se to tak dělalo
Přesně tak žádná žlutá na SEMAFORU nesvítí, ale oranžová, jako dobře uzraly pomeranč:-)
Na silnici „oranžová“, na dráze „žlutá“ ….
Nickolejný provoz mě netrápí (i když mi to zní divně). Ať si odborníci používají odborné názvy, které potřebují. Spíš mi vadí jiné nelogičnosti, které se dotýkají i cestujících, jako např. z pohledu cestujícího nesmyslné označování kolejí (např. nedávné přečíslování v Brně hl. n. – tam evidentně roky nikdo nevěděl, že to nejde očíslovat postupně od budovy, jinak by to nemohlo roky fungovat. Ale asi touto akcí došlo k nějakému zlepšení funkce, třeba vyšší propustnost, větší bezpečnost, nebo přístupnost pro handicapované, lepší orientaci cestujících… Nevím, jako laik to nedokážu posoudit, žádné zlepšení nenacházím) O nesmyslu označování nástupiště/kolej už ani nemluvím. Je… Číst vice »
To mi mluvíte z duše. Byť „od fochu“, taky jsem ten přechod ze srozumitelného systému na nesrozumitelný v Brně na hlavním nepochopil. Cpát mezi cestující veřejnost naše nádražácké číslování kolejí je podle mě neuvěřitelná kravina. Hlavně když o tři stanice dál, v Hrušovanech (kde také došlo k rekonstrukci), jde vidět, že to jde i normálně – kolej 1 až 5 od budovy. Celkově je v tomto u nás strašný nepořádek. Sám jsem zatím poznal 6 způsoů číslování nástupišť/kolejí: – pouze č. koleje postupně od budovy (viz Hrušovany u Brna) [jediný dle mě normální způsob] – č. nástupiště i koleje postupně… Číst vice »
To Brno jsem právě vůbec nepochopil, když to tak bylo více jak 100 let.
Beroun se kvůli tomu přečísloval z „nádražáckého“ na pro cestující 1-7 a Brno se přečísluje přesně opačně.
Hlavně, že máme všude stejné gongy a časem i hlášení. A čísla kolejí, taková drobnost, koho by to zajímalo…
No vidíte – např. v České Třebové mají z hlediska cestujících dotaženo „k dokonalé“ nepřehlednosti – na každém nástupišti mají kolej číslo 1 a 2 …. Pro cestující se jezdí od Třebovic na nástupiště první, kolej první (pro nádražáky „na šestnáctou“), ve směru Brno / Praha se jezdí obvykle na nástupiště čtvrté, kolej první nebo druhou …. V Německu v rámci číslování nástupišť a kolejí vůbec číslo nástupiště neuvádí, „pracuje“ se pouze s číslem koleje, takže některá kolej „chybí“, zpravidla jsou to koleje „předjízdné“, které sice existují, ale není u nich peron a jezdí po nich náklady …. Podobně ve… Číst vice »
Jé to bude revoluce, až se ty koleje očíslují od 1 (před staniční budovou) do 7 (poslední)…
Ani žlutá. ani oranžová ale výstraha.
Výstraha se dává světlem žluté barvy. Oranžová, pomeranč….
v tom případě jsem na kolejích ještě žádnou výstrahu neviděl, jen samé pomeranče….
A čo také si Kefalín predstavujetě ako Stůj, zastavte všemi prostředky
Nickolejný provoz = drážní hantýrka … když „kus“ kolejnic chybí, tak „je tam opravdu NIC“ …. to je jako „brněnský hantec“ nebo na severu Moravy s polskou menšinou „po našemu“ …
Hmm, jako když na Krnovsku a Opavsku říkají „rožni“ ve významu „rozsviť“.
Stejně jako některým slovům přiřazují jiný rod. U nás doma je ten hadr, ale tam ta „hadra“.
Kdyby to uviděl nějaký jazykový odborník (sám tím nejsem), určitě by to považoval za jazykově nesprávné. Nevybavuji si, podobnou jinou složeninu se slovem nic.