Správa železnic poprvé ukázala nový měřicí vůz. Stojí třikrát více než nová lokomotiva
Měřící vůz MVŽSv 2 pro Správu železnic. Foto: twitterový účet Jiřího Svobody
Cena za nový měřicí vůz nakonec přesáhla 300 milionů korun bez DPH.
Co se má přesně na mysli „RFID čipy v koleji“? Jedná se o využití balíz ETCS, MIBů nebo nějaké samostatné technologie?
O kolik je ta cena přemrštěná?
O – nula celá, nula nula nic ….
Nemám představu o ceně technologií uvnitř. A tak můžu jenom hádat, že to je jednokusovka, unikát a tím pádem raketa.
Levný to sice není, ale aspoň to má i při maximálce 200 km/h polospouštěcí wokna… 🙂
Těch 200 je sporný u RJ se druhá série aster (do které původně patřila i tato) snížila maximální rychlost na 160
A ví se proč přesně?
Což ale mají i „alexí“ Bm, věkově srovnatelná s našimi B…
Takže vůz od rumunské vagonky, přestavěný v CZ loko a přeprodaný Správě železnic přes no-name prostředníka. Takhle se dělá byznys!
Nevíte prosím někdo, proč už ten „vagón plný zábavy“ není u Regio?
Protože ho prodali, ten co ten vůz předělával mu dal nabídku (vyplatí se to více než to brát přímo od výrobce)
Pokud by prodával své starší vozy, tak ho pochopím. Proč se zbavil tohohle vozu netuším. Každopádně jsou tratě, kde to subjektivně hází a stálo by za to je přeměřit. Přerov – Břeclav, Brno – Břeclav zmíním jen tak namátkou.
On se ho nezbavil, koupil místo něj nový
Běžně se současně se svrškem a spodkem měří i trakční vedení. Např v rozvojové Francii. My jsme dál, na tohle je peněz škoda.
tohle dela jen iris 320 https://youtu.be/XOEE3kMLTu4 (s titulkama se to da pochopit), na konvencni siti maji stejne jako my oddelenou diagnostiku vrchu a spodku.
ale bylo si treba odplivnout, tak snad je vam lip…
Tak z cizího se utrácí dobře… 🙂
Tuší někdo, kde bude dislokovaný?
Podle smlouvy je mistem dodani vozu CTD v Hradci Králové.
Tak ještě aby naměřené deviace od normy nebyly jen ukládány na disky a také podle toho někdo kolej udržoval v ideálním stavu. Hned by byl stav tratí lepší.
Chtělo by to více fotek
Hlavně jak tenhle luxusní kočár vypadá uvnitř…
Více než z poloviny jsou to počítače, monitory a tiskárna. Většina čidel je venku.
300 míču za vagon je trochu moc né, od firmy, která má 5 zaměstnaců 🙂
Může tu někdo znalej vysvětlit, co je na všech těch železničních technologiích tak drahého? Aby bylo jasno – nerozporuju vůbec cenu, jen by mě zajímaly orientační ceny jednotlivých komponentů střev a vysvětlení, jak se k nim dochází.
Mikrovlnka=300.000kc, varna konvice=180.000kc atd. 🙂
Chybi vam tam zasadni informace Richarde.
Jedna se o HOMOLOGOVANOU mikrovlnku a HOMOLOGOVANOU konvici. To prece nemuze byt zdarma 🙂 🙂
No…ony totiž, když splní svou funkci, necinkají, ale vyzvánějí jednotnou nádražní znělku 😁
Ono to tak bývá. Firma pro kterou dělám dodává automatizované zařízení pro různé odvětví. Jen zhruba každá druhá aktualizace našeho softwaru je určená pro železnice protože potřebuje mnohem více certifikátů. Stejné zařízení je pro železnice za mnohem vyšší cenu.
Otázka ale je, co je to za „certifikáty“, jestli vůbec něco reálného řeší.
Taky by mě to zajímalo. Laickým odhadem bych řekl že cena součástí je zlomek výsledné ceny, víc bude stát práce a ověření funkčnosti takového atypu a dost může dělat knowhow té firmy, když je jedna z mála co to umí udělat.
Plus faktor „jedna firma v soutěži“. Což tedy v době podávání nabídky nemůže ta firma vědět na 100 %, ale tak na 90 ano. Dodavatelů této techniky je v Evropě málo, ti zahraniční „neznají specifika českého trhu“..
Specifika českého trhu? Že se tu vždy a všude kšeftaří s kamarády?
NDCon nemá žádné know-how.
Všechno vytahují ze zaměstnanců SŽ. A ještě si za to nechají královsky platit.
Z jednoho projektu už byli pro soustavnou neschopnost odejiti, čímž se projekt zpozdil o rok.
Tak je to měřicí vůz, takže technologie na měření geometrické polohy a dalších parametrů jistě značně převyšují cenu samotného vozu, který ještě někdo musí certifikovat (že neměří kraviny) a schválit. Jestli je zrovna tahle částka adekvátní produktu posoudit neumím.
Tak měřit GPK ve 200 km/h asi sranda úplně nebude.
Problém bude spíš v tom, že na požadovanou milimetrovou přesnost se s tím stejně nedostanete. Ledaže osadíte všechny zajišťovačky po trase hranoly s QR kódy a pojedete max. tak 20 km/h.
Tohle bude sloužit jako obvykle leda tak pro detekci závad v chodu vozu. A to až do 200 km/h.
A to mi za 300 melounů přijde víc než trochu moc. Za to je prima snímkovací letadlo, nebo několik dronů s lidarem. Aspoň tu skříň a podvozky mohli mít novou a na víc. Z tohohle bude ještě pěknej průšvih.
Existují měřicí jednotky co měří VRT při rychlosti jízdy +- 300 km/h a jde to. Podle mě se měří odchylky od ideálního tvaru, spíše než absolutní poloha, kde obvykle na milimetru nesejde a stačí měřit hruběji.
Ale co umí toto vozidlo nevím (kromě obecných základností).
Měří se v podstatě to, jak ten vagon jede. A pak se ta křivka relativních odchylek (přetížení) porovná s těmi teoretickými.
Plus tady na tomhle vehiklu je ještě scanner na měření průjezdného průřezu (tunely, mosty, překážky).
Ale za 300 míčů teda nevim za co. Třeba ten lidar i s customizací opravdu nebude na trhu stát 80 milionů.
Výborně! Kolik stojí?
Nevím. 🙂 Vím o měřicím TGV, Šinkansenu 923 aneb Doctor Yellow, Šinkasenu E926 aneb East i, ale kolik stály netuším.
Čemu se divíte? Dvoucestná bruska kolejí taky stojí 100 milionů.
To je teda raketa…300melounů!!
Cena rekonstrukce velkostroje na dolech .-D
Že na něm těch lidarů bude a SW pro zpracování dat spíchnul tady Pepa za čokoládu. Je mu totiž 12 roků a je to syn támhle Jožky, operátora bagru.
Tak to se zatraceně mýlíte. Má to bezpečnostní funkce (včetně karet) a představte si, že jako řídící systém se používá Simatic od Siemense. Vše děláno v TIA. Jinak samozřejmě další běžné subsystémy. https://youtu.be/H8aBrZVoaFw
Bylo by zajímavé, kdyby redakce porovnala tento vůz s obdobnými vozy u DB, OBB a SBB.
SBB používá Memrec Roger 1000, ale bohužel jsem nenašel kolik je pořízení této lokomitovy stálo. Nicméně vývoj si SBB dělá částečně samostatně.
Různé varianty mermeců jezdí všude možně po světě (Korea, Austrálie, Itálie, Chile), třeba by se někde dalo zjistit, kolik to koštuje. Každopádně zajímavé vozítko.
Tvl, tolik penez,a ten zluty vagon nema ani pantograf…. 🙂
To už mohl mít aspoň bateriový pohon.
Škoda že SŽ(DC) nekoupí i vlastní podbíječky a další mechanizaci. S tím jak ceny železničních zakázek rostou do astronomických výšin, tak by se vlastní mechanizace nejspíš docela rychle zaplatila..
Navíc myslím, že při velikosti sítě, kterou SŽ (DC) spravuje by se pro ni vždycky něco našlo. A pokud ne můžou pronajitmat někomu jinému.
Jo a taky by SŽ mohla mít vlastní projekční oddělení po vzoru DB. Zakázky se výrazně zrychlí a stát ušetří. Jenže to by se pak špatně přelévaly peníze známým do kapes…
Tak oni to „vlastní projekční oddělení“ bohužel maj, jmenuje se SUDOP. A obávám se, že kdyby si pořídili opravdu vlastní projekční oddělení, zase by to byl SUDOP.
Už se stalo. Výsledky potvrzují vaši verzi.
SŽ projektanty má. Ale nedělají obvykle velké projekty, spíš opravy a údržbu.
Nicméně například přeprojektování středohorského tunelu, napojení Ústí nad Labem, Lovosic a Litoměřic na VRT dělali právě oni. A taky to podle toho dopadlo…
Je to přestavěna astra od Regiojetu 015
A proč se jí zbavili?
Koupili místo ní nový kus, jednalo se jen o to že se vyplatilo odkoupit ten vůz od RJ více než ho někde poptávat
Ted ještě něco na opravování. 😀
Stavební vlaky s regimentem pracantů?
Vůz je vybaven automatickým podavačem desek se začátkem pomalé jízdy. Jak jede, tak to hned píchá do pešunku.
Další krám, který SprŽel nebude používat. Toliko všelijaké měřící techniky jezdí po kolejich, ale tankodrom je to pořád stejný.
Byl jste někdy na Slovensku? 😀
Proč se vždy porovnáváme s tím horším. Byl jste někdy v Německu?
V Německu zas opravují kdejakou odstavnou kolej :-)))
Přitom by mohli zapíchnout červený terč, nebo sebrat výhybku. 😀
V Německu jsem nebyl, nemám německé zkoušky zato na Slovensku jsem se dost najezdil proto mě vždy fascinuje jak někdo nadává na stav naší infrastruktury a při tom když člověk přejede Moravu tak se vrátí v čase o 30 let zpátky.
Naše infrastruktura na tom není vůbec zle, to jenom máme v povaze pořád na něco remcat.
Zřejmě tam málo remcají a raději odejdou do Čech.
Na platformě jakého vozu je to postaveno? Je to funglovka, nebo zase dovezené ze zahraničí? A navíc, proč je tam nálepky CZ LOKO, když to vyrábí někdo jiný? Nebo NDCon Logic dodává technologie a v CZ LOKO ten vůz jen nějak upravili?
CZ LOKO je subdodavatel
Na první pohled to vypadá, jako základ vozů Bmz.
Jedna se o vůz astra od Regiojetu 015 , dodavatel tohoto vozu ho odkoupil a přestavěl
No, tak to není žádná hitparáda 😐
A co by, v tomto kontextu, byla hitparáda????
U vozu za takovýhle prachy to v pohodě mohl být na základě Viaggio Comfort od Siemense. Jenže by pak někomu v NDCon Logic šlo do kapsy šlo o 50 mega míň a přeci nejsou blbí a nebudou okrádat sami sebe 😀
Vagon (nebo 2 trvale spojené vagony) s podvozky na 280 km/h, schopný zároveň měřit elektrotechnické veličiny.
To by se pak připojilo k namátkově vybranému R nebo Ex…a už by to frčelo…
Rozumíte tomu jako koza petrželi, pane doktore.
Takže měřit se bude a asi i kvalitně, otázka samozřejmě zní kdo to opraví, taky pokud možno kvalitně.
Porovnávat cenu měřícího vozu a lokomotivy je logický nesmysl, leda by se chtělo říct „podívejte, místo jednoho měřičáku jste mohli mít tři mašiny“, ale to v případě SŽ taky nedává smysl. Každopádně soutěž s jedním účastníkem je vždycky podezřelá, o tom žádná.
Je to pro ilustraci toho, kolik takový vůz stojí. Ne každý zná, v jaké úrovni se pohybují na železnici ceny nových vozidel.
Pro porovnání ceny je to dobré. Lepší než napsat že MV stál tolik co 100 Fabii.
A navíc je o něco menší, než fotbalové hřiště.
Tak ale to jste o řád níž, mně to vychází na 1000 fabií.
Která Fabie?
A v jakém stupni výbavy? Ojeté nebo nové? 😀
Chybička se vloudila, díky za opravu.
Mě by se líbilo porovnání, kolik by za to bylo autobusu.
kolik autobusu umi merit geometrickou polohu vozovky pri rychlosti 200km/h?
Aneb – místo 1 pendolina jsme mohli mít 1216 a 10-11 vagónů…
V roce 2018 bylo za 41 vůz zaplaceno 355 milionů korun = jeden vagon za necelých 9 milionů,
za 4,7 mld co stála Pendolina by bylo při 10 milionech za vůz přes 400 vozů, při 20 milionech přes 200 ….
Já mluvím o Bmz241 a 245, tehdy nově pořizovaných!
By mne zajímalo, kolik za něj platí jinde. U nás jsou na nákup techniky nějaké speciální ceny.
To by nebylo špatné, kdyby bylo porovnání, jak parametrů, tak cen.
Nj., kdyby se koupilo něco, co se běžně používá v cizině, tak by z toho Hebelkovic famílie neměla vejvar. 😉
Prostě zlatá česká cestička. Dražší, horší, ale naše. Musíme přece podporovat domácí „ekonomiku“. 😉