Správa železnic osadí desítky budov fotovoltaickými panely
Elektrárna na střeše nádražní budovy v Děčíně. Pramen: Správa železnic
Uplatnění má fotovoltaika nalézt i na vhodných trafostanicích, stavědlech nebo v areálech drážních hasičů.
Tady se sešlo odborníků :-D. Ve spoustě místech Vám odmítnou připojit soláry z baráku do veřejné sítě (prostě by to nezvládly rozvody), a někteří by už osazovaly solárama stoleté baráky, nebo sloupy. Když je to tak jednoduché, tak proč už dávno není železnice kompletně přepnuta z 3kV na 25kV? Proč už není zásuvka na eletroauta u každé lampy?
Beru že jste na tomto serveru nováček, protože by jste jinak věděl, co se tu píše o úrovni vedení SŽ.
Dalo by se s úspěchem tvrdit, že železnici udržují v rozpadu –
hlavně nezvyšovat kapacitu, prodlužovat jízdní doby …
A kdy začnou ČD instalovat solární panely na střechy dep, které mají ještě nějakou perspektivu?
Představte si přátelé, že by Správa Železnic udělala projekt testovacího provozu, kdy by na špičku sloupů trolejového vedení mezi dvěma stanicemi nainstalovala solární panely. Na každý sloup dejme tomu 10kW. To je bratru 40m2 panelů – solární pole o ploše 8m x 5m. To je nic, váha kolem půl tuny (to musí betonový sloup unést) + solarní traker (automatické natáčení k slunci) které zvyšuje výrobu elektřiny o třetinu. Sloupy trolejového vedení jsou od sebe 60m. Bylo by lepší, kdyby sloupy byly cik, cak napravo, nalevo po 30m – kvůli možnému stínění – u vícekolejné trati. Vemte si, že na kilometrové… Číst vice »
Takže přijde vítr a odletí to i se sloupama? 🙂
No jasně – po silném větru SŽ vždycky sbírá sloupy trakčního vedení po okolních polích.
Když na něj postavíš 40 m2 plachtu, tak sbírat bude.
Kdyby jste věděl, co je to solární traker, tak by jste nepsal nesmysly.
Solární traker má čidlo rychlosti větru, takže když rychlost překročí nastavenou mez, automaticky sklopí pole panelů na vodorovno a tím nemá odpor větru.
On ale nefouká vítr jen vodorovně. Navíc při obtékání takové plachty tam budou vznikat síly i tak. Ono to kotvení takového trakeru vypadá úplně jinak, než běžný trakční sloup. Prostě vymýšlíte nesmysly. V zimě stejně budou muset energii nakupovat a v létě už teď je skoro bezcená. Aby kvůli tomu zohyzdili krajinu.
Prosím vás, neoblbujte inteligentní lidi v diskuzi.
Vítr jednou za 100 let fouká nahoru, když přijde tornádo, ale kvůli tomu nikdo (kromě vás génie) nežijeme v krytu. Myslíte si, že ty desítky tisíc lidí, co si instalují sol. panely „vymýšlejí nesmysly“ – asi těžko.
Kdo chce hledá cesty, kdo nechce vymýšlí důvody. Vy jste ryzí druhý případ.
Tak já zrovna ty panely mám a tu ekonomiku znám. Takže ty geniální myšlenky o 10 kWp polích na každý trakční sloup si strčte za klobouk.
Vy máte tak maximálně kadibudku vedle zemljanky.
Ano, tou kadibudkou začni. Jednou se možná dostaneš až k fve. Do té doby nefantazíruj.
Myslíte si, že ty desítky tisíc lidí, co si instalují sol. panely…
… je instalují na střechy, které jsou na zátěž větrem stavěné od počátku. Nezajistíte, že ta chytrá elektronika neselže, mechanika se nezasekne Následné škody…
Byl jednou jedn nadšenec, co na pevnostní posouzení nevěřil, protože mu překáželo v úspěchu. Jo, leží tam dole u Titaniku jako oběť vlastní arogance.
To že o tom nic nevíte a díky tomu si myslíte, že všichni lidi instalují sol. panely na střechy to vypovídá něco o vás. Inteligentní lidé, co o tom něco ví si instalují panely na trakery a mají o třetinu více elektřiny.
Ta elektronika je stavěná, že když něco nehraje, tak se přepne do bezpečného stavu – jako návěstidla na trati.
Když pominu silový účinky na sloup. Další problém bude izolace, u 25kV trakce to nebude pár centimetrů. Dál kabeláž od panelů někam k měniči. A u střídaviny nejsou měnírny každých pár kilometrů. A měnič na sloup je nesmysl. Jakýpak budou ztráty na vedení, na měniči ? Navíc, pokud nebude u měniče i sada akumulátorů, tak to pro dopravce vcelku ztrácí smysl, protože furt musí mín nasmlouvanej stejnej výkon, jako bez nich.
Kdyby jste někdy v životě viděl sloup trakčního vedení, tak víte, že vzdálenost mezi trolejí a vagony je mnohem menší, než vzdálenost mezi trolejí a vrškem sloupu.
Kabeláž by pochopitelně byla vedena stejně jako sdělovací kabely na krakorcích na straně od tratě.
Diskuze na téma, jak na husto měniče, trafa atp. je na elektrotechniky.
Vy jste také typ, co hledá za každou cenu proč něco nejde – takoví lidé jsou na ovno.
Jelikož ty vaše panely budou nad dráty, tak nezapomínejte i na blesky. A ta vaše „síť“ musí být dost oddělena jak od napájení, tak od veškeré zabezpečovačky. Jakpak ten sloup zatížíte ? POkud jen nakouknu do nabídek pár firem, tak zátěž na střechu je u 10kW zhruba 900kg jen panely a kostrukce zhruba tunu. A to nepočítám ten váš mechanismus natáčení. Kterj musí být napájenej . Takže k tomu motor+rotátor+měnič+ baterie. To pod 500 kg nepůjde. A hnedka jsouto nějaký 2,5 tuny navíc na sloup. Nehledě na to, jak to zajistit proti pádu do kolejiště, zajistit bezpečnou údržbu bez výluk… Číst vice »
Zase bláboly, proč něco nejde. Vršek sloupů je dostatečně vysoko, aby neovlivnil zab. zař. A napsat, že 10kW fotovoltaika váží 2,5 tuny – vy jste snad spadl z višně. Ano solární traker by měl několik set kil, takže celé by to bylo 100%ně do 1. tuny. „motor+rotátor+měnič+ baterie“ co to je za kravinu – solární traker se skládá jen z motorizované vertikální a horizontální osy a solar traker kontroléru (ovládací sw+hw). Výhoda systému by byla, že by na každém sloupu stačila jen motorizovaná vertikální a horizontální osa. Ovládací sw+hw by mohl být v nejbližší stanici a posílal by všem sloupům… Číst vice »
A jižní Čechy nic? Hned mě napadá několik nádražních budov, na které svítí slunce celé dny. Např. Hluboká nad Vltavou Zámostí…
Tam je otázka, jak dlouho se tam ještě bude provozovat trať.
Nemělo by SŽ primárně řešit pohon vlaků? Je tu hromada tratí, která se měla už dávno elektrifikovat.
A to jako dokud nezelektrizuje poslední lokálku, tak nesmí nic dělat pro svou vlastní úsporu technologické energie?
To jsem neřekl, ale všechny tratě, kde nejezdí pouze několik vlaků denně a lidí několik desítek, by elektrifikaci mělo mít. Zvláště, když tam jezdí vlaky s nadměrnou spotřebou.
A na to by stačilo 60 milionů?
To ne, ale ty stovky milionů vynaložených na modernizaci nádraží/zastávek, zatímco s tratí se neudělalo nic, je absurdní.
Uveďte konkrétní příklady. Nepřišlo by vám stejně absurdní, kdyby trať byla na 160 km/h, ale zastavky se rozpadaly?
Teď jste uvedl naprosto perfektní příklad. Ano, je absurdní čekat na rozpadajícím nádraží, ale určitě lepší než čekat na „prošlý“ vlak. Jeden příklad za všechny je Veselí nad Moravou. Rok komplikací a výluk s nulovým přínosem. A na S6 je jich pochopitelně víc. Nebo třeba ta trapácké přezouvání lokomotiv ve Starém Městě. Tam by taky měla být priorita to skončit.
Tam snad došlo k velké modernizaci zastávek a k žádným investicím do trati?
Ten otazník jste tam zřejmě napsal omylem, protože přesně tak to je. Ten úsek Brno – Blažovice se předělal jenom kvůli R8, nemalé zrychlení to přineslo, ale z celkového hlediska je to zanedbatelné a se zbytkem trati se neudělalo nic a ještě dlouho neudělá, takže rekonstrukce ve Veselí nebo třeba v Nemoticích jsou vyhozené peníze.
Takže investice do trati proběhla, velké investice do zastávek tamtéž neuvidíte. Otazník tam omylem rozhodně není. Ten pokus o manipulaci si nechte na doma, jestli vám to tam budou trpět, o čemž pochybuji.
Ale investice naprosto k ničemu, když se SŽ nehrne do elektrifikace. Proč by to taky dělalo, když je z nemalé části hotová, že? A kraji je naprosto ukradené, co tam předvádí ČD. Po téhle trati by se v létě mělo jezdit zdarma.
Radši pojedu naftovým motorákem na Op rozkaz (který kromě drobného zdržení víc neznamená, krom situací kdy fíra odklidí větev v profilu), než abych v tom samém vlaku čekal jak trouba jen proto že ona větev poškodila trakční vedení. A ⅔ třetiny trati u nás vedou vzrostlým lesem.
Pokud vím, od tornáda, které zdevastovalo druhý koridor, jehož zprovoznění do původního stavu trvalo několik měsíců, se nic vážného nestalo. Zatímco, chcíplá dieselová lokomotiva, to je na některých tratích zcela běžné. A počasí s tím pochopitelně nesouvisí.
Tak na něco je snad ochranné pásmo dráhy… Tedy bylo by, kdyby se důsledně udržovalo.
Což je jen problém v tom, že není správěn vykáceno ochranný pásmo okolo trati.
SŽ řeší obojí. Není to tak, že by nemohla řešit i něco jiného, když s předchozím není hotová.
Navíc je to investice s poměrně dobrou návratností.
SŽ by MĚLA řešit obojí. Realita je však úplně jiná. O to hůře, když řeší pouze některé zastávky, zatímco na ostatní kašle. Takže, zatímco čekat na některé stanici je více než dobré, někde je to katastrofa. Pak si lidi řeknou, stanice je to poslední, důležitější je pro mě vlak a délka cestování, což se někde neřeší vůbec. Takže rozpadající nádraží spíš jenom umocňuje nezájem zde cestovat.
Už dávno měly být FV panely povinně na všech budovách patřících státu a používaných jeho organizacemi a institucemi.
Ano. A zároveň zákaz FV na (orné) půdě.
Očividně o tom nic nevíte, realitou je že na kvalitní půdě nikdo nebude elektrárnu stavět, proč asi? aby při pěstování na horší půdě musel víc platit za hnojiva? Naopak na vyčerpané půdě tu elektrárnu klidně postavit můžete, a až za 20 let skončí její životnost tak po ní na pozemku nezůstane vůbec nic.
Ale no tak… Ono bylo a je málo případů spekulativního zrušení ochrany zemědělské půdy a jejích převodů na stavební pozemky? A ještě jeden hloupej dotaz: Proč se místo převodů zemědělské půdy na stavební pozemky už dávno neuzákonila povinnost využívat pro výrobní a skladovací objekty brownfieldů? (Samozřejmě jde o řečnickou otázku, na kterou si každý příčetný a aspoň trochu informovaný tuzemec umí správně odpovědět sám…) Podle národní databáze brownfieldů u nás bylo v r. 2022 zaevidováno 4349 brownfieldů o celkové ploše přes 13 000 ha; průměrná plocha jednoho brownfieldu byla cca 3 ha, ale v některých okresech (Sokolov, Havl. Brod, Nymburk,… Číst vice »
Jako že stát má tolik peněz, aby je vyhazoval z oken?
Úspora státu za energie dnes nakupované od korporací za prasácky vyšponované inflační ceny je vyhazování peněz??? Tak takovou hovadinu už jsem dlouho nečetl…
Na zálohu provozní technologie, třeba dobíjení aku v releovce, by to mohlo stačit ?
Ale jnak drahá ûddżb
Drahá údržba? Mám FVE s bateriemi 3 roky. V rámci dvouleté periodické prohlídky jde hlavně o spojky kabelů.
Poruchy a závady: 0.
Ano údržba střechy muže být náročná. Ale pravé před FV se dává střecha do pořádku. FV nic moc nepotřebuje. Tak možná po par letech vyčistit pro větší účel panelu.
Za svoje nebo za dotace?
SprŽel žádné „svoje“ nemá.
Tak teď už snad nezbývá než doufat, že to nebude SŽ udržovat stejně špatně jako železniční infrastrukturu. Na kdejakém nově zrenovovaném nádraží obvykle můžeme již po půl roce provozu vidět nánosy špíny, které jsou obvykle v silném kontrastu s poměrně drahými materiály, které SŽ používá.
SŽ razí strategii postav a zapomeň, aspoň mnohde to tak vypadá. Draze rekonstruovaná budova, ale údržba a úklid téměř nulový.
taky si říkám kdy konečně budou panely na halách ONJ , s ledkovými světly v hale by to byly milionové úspory.
,,,,, až na skutečnost, že s ONj nemá SŽ nic společného – je to celé v majetku a provozu ČD!
Já tedy v příspěvku nic o SŽ či ČD nevidím. Pouze ONJ…
Zkáza železnic objevila Ameriku, Tedy FVE, pardon…
Tedy zdroj dotací za podíl na rozvratu energetiky, pardon…