Správa železnic omezila hlášení na zastávkách na koridoru, lidé mávají na projíždějící Pendolina
Jednotka řady 680 Pendolino u České Třebové. Foto: Zdopravy.cz/Jan Sůra
Na zastávkách na hlavním koridoru už lidé uslyší jen hlášení o mimořádnostech a zpoždění.
Hlásí se průjezd jiného vlaku kolem nástupiště?
To by byla pro zmíněné hoštejnské dobrá pomsta.
10 párů denně zastavuje (na znamení), 63 párů denně projíždí..
Ještě, že Sulislav je v lese 😀
Už dlouhou dobu si myslím že ten kdo je u SŽ za hlašení zodpovědný ,by měl letět … jedna bota za druhou …
1) K této změně hlášení došlo už při změně GVD 2020/2021, že to CDP i tak hlásilo, je věc jiná…
2) Microvox (HIS-VOICE) umí noční ztlumené hlášení automaticky, u INISS se to moc nepoužívá a ještě se to musí ručně upravovat…
Na vlak se čeká, na vlak se neběhá 😉 tak bych to shrnul 😀
Tak když školáci čekají třeba v Krasíkově na školní vlak do Třebové, tak během cca 4minut jedou vždy v různém sledu (zpoždění) Slovácký expres, RegioJet a osobní vlak. A je to zastávka v oblouku. Už vidím rodiče těch dětí co jim ten vlak ujel, jak jim radí že si mají v čase odjezdu stoupnout tak aby je strojvedoucí viděl… A on se z oblouku vyřítí nějaký ten expres….to nechceš
To je celé špatně.
Táta (nyní důchodec) prohlašoval, že na starém nástupišti v Praze Klánovicích ve směru od Prahy dokázal vlak zastavit, když začal brzdit na začátku peronu ze 70 kmh s pěti vozy a lokomotivou – veteránem studené války= bez elektrodynamické brzdy, vše špalíkové brzdy……Takové „klasiky“ už v Klánovicích drahně let nezastavují, peron se zkrátil, ale na druhou stranu brzdící schopnost strojů se značně zvýšily. A na lokálkách …..tam kde je přes zastávku na znamení 30kmh tam 810 prostě dodržuje traťovou rychlost, protože do zastávky je na patřičnou vzdálenost většinou vidět. Jasně -existují zastávky jako Roudnice nad Labem město = v zářezu zatáčce… Číst vice »
Jo v zatáčce.. 🤔
Především to váš táta dokázal díky tomu, že ten původní peron byl mnohem delší než v současnosti – stavěný na dvounápravové Rybáky … a nasypal tam rychlobrzdu a včas povolil, zřejmě nebrzdil DAKO BS2, ale Božičkou a předpisově zastavil prvním vozem u tabulky konec nástupiště …. Kdo umí ten umí, kdo neumí čumí …. váš táta uměl …
Tak, zrovna ten Klánovický les, po ránu, rosa, mrazík, tam to klouzalo jak namydlený.
Řešení je nesmírně jednoduché, na síti české železnice EXISTUJÍCÍ.
Cestující dává tlačítkem signál strojvedoucímu, že má na zastávce zastavit.
Viděl jsem před mnohými lety ve Švýcarsku, tak je limit 10 před příjezdem vlaku.
V současnsti EXISTUJE na Švestkové dráze … sice poněkud „nelogickým“ systémem, jehož podstatu mi včera = 26.3.2022 vysvětlil pan strojvedoucí ….
Že je takové řešení „návěst ZASTAVTE NA ZNAMENÍ“ vzdálené myšlenovému trustu „Dlážděná 7, 110 00 Praha 1“ se NEDIVÍM.
10 minut je dost, zvláště při přestupech. Určitě bychom zvládli i lepší řešení (světla, GSM přenos), pochopitelně s ošetřením případu možné poruchy. Pro začátek by ovšem pro snížení hluku mohlo stačit i standardní omezení hlášení, pro zabránění kolizím pak zobrazení informace o možnosti již dávat znamení přímo na panelech (ve stanicích, kde se chodí k vlakům přes koleje, už se často zobrazí až po průjezdu všeho předchozího) a podobně.
Zjevně jste nepochopil, že tlačítko na zastavení lze stisknout nejdříve 10 minut před plánovaným příjezdem vlaku … pak návěst signalizující strojvedoucímu nutnost zastavení zhasne …
Ta „zastavovací“ návěstila jsou tam z doby, kdy nějaké GSM přenosy nebo jiné současné technické vymoženosti nebyly … prostě zdroj EE (záloží zdroj baterie), tlačítko, mechanické časové relé, přerušovač … no a „kus“ drátu vedoucí od ovládacího panelu k návěstidlu se dvěma světly. Kontrolní knitajicí bílé světlo u tlačítka. Z důvodů jednoduchosti vcelku blbuvzdorné zařízení …
I na té švestkové dráze je to pro českou železnici novinka.
Jak se ten signál od tlačítka přenáší ke strojvedoucímu, když vám to bylo vysvětleno?
Tlačítko umí i JHMD , ale SŽ pro ty je to nemslytelne , hlevne vše unifikovat , na to prachy jsou …
Já ty zastávky na znamení stejně nechápu. Vždyť ten vlak stejně musí zpomalit aby si strojvůdce stihl všimnout že tam někdo stojí a stihl zastavit. Pochybuju, že by to profrčel 160 km/h (regiopantery na koridoru tolik jezdí mezi vesnicemi běžně). Na jakou rychlost běžně zpomalují? A jaká je časová úspora když nemusí zastavovat? Minuta? 🤦♂️
Regiopantery na koridoru jezdí 160 km/h? To tak možná mezi Moravičany a Červenkou, ale snad všude jinde jsou úseky mezi zastávkami příliš krátké, aby se dalo nebo mělo nějaký smysl zrychlovat ža na 160 km/h.
Ale jinak ohledně těch zastávek na znamení – nevím, kolik je časová úspora při projetí jedné zastávky, ale podle mě to smysl dává, zvlášť když vlak má zpoždění a nemusí tak zbytečně zastavovat tam, kde to potřeba není. Jde spíše o princip, než o úsporu – když to není potřeba, není důvod to dělat.
Regiopanter se běžně rozjíždí na 160 km/h i mezi Opatovicemi a Stéblovou.
Ale to jen Sp co projíždí Čeperku. Os vlaky se rozjedou na max 140-150, za ideálního počasí.
Zastávka „na znamení“ nepřináší úsporu jízdní doby ale úsporu energie a také snížení opotřebení. V jízdním řádu je počítáno se všemi zastávkami.
A minuta vám připadá málo, když je tam 6 zastávek na znamení v řadě?
Počítám, že čas který neztratí zastavením na znamení, vlak stejně prostojí v té sedmé, důležitější stanici kde zastavit musí.
Nikoliv. Ušetřený čas se převede na nižší rychlost v dalším úseku, a tedy na nižší spotřebu.
Není možné při projetí pěti zastávek za sebou jet s náskokem 5 minut, a tedy tou vaší šestou zastávkou projíždět 5 minut před pravidelným příjezdem vlaku.
Rozdíl mezi zastavením a pomalým projetím je ten, že při zastavení se musí otevřít dveře, vyjde vlakvedoucí, koukne že nikdo nikde není a ani nevystupuje, odmávne, zavírají se dveře a až potom se začne vlak rozjíždět. Přibližně do 30 sekund je zdržení každou zastávku, ale měla by se do toho počítat i energie, kterou jsem nepropálil při rozjezdu z nuly, ale třeba z 20km/h.
Na lokálce dlouhé 50 km lze díky ZnZ ušetřit i více než 10minut. Pokud fíra stahuje zpoždění (a má kliku) , přijede do cíle na čas.
Pocit plynulé jízdy, úspora energie. Když to vyjde, tak i možnost krácení zpoždění.
Taky si myslím, že úspora energie. Rozjezd z nuly je výrazně dražší.
Je vidět, že fyzika vás ve škole docela úspěšně minula.
Při brzdění z 80 na 20 km/h ztratíte 94% kinetické energie a při brzdění z 20 na nulu pak těch zbylých 6.
Při brzdění se vlak rozjíždí nebo co jste chtěl říci? Tak nevím koho minula fyzika ve škole celkem úspěšně…
Tím jsem chtěl říct, že když se rozjížíte z 0 na 80, tak vás to stojí jen o 6% energie víc než když se rozjíždíte z 20 na 80.
Potvrzujete nejen absolutní neznalost fyziky, ale i to, že si technicky neumíte srovnat ztráty energie při brzdění s nutností tutéž energii dodat při rozjezdu.
A jestli je pro vás navýšení spotřeby o 6% „výrazné“, tak to nebude slavné ani s vaší matematikou.
Pardon, ale tohle už je pomník neschopnosti SŽ. Roky se tu mluví o „zjednodušení hlášení“ a „zmírnění akustického smogu“, ale zatím to má podobu jen zrušení znělek nebo úplného zrušení hlášení. Jako kdyby neexistovala žádná jiná cesta. Přitom kdyby se vypustily všechny ty zdvořilosti a balast kolem, mohlo být hlášení úplně kratičké, a přesto užitečné. Pokud se v noci navíc sníží hlasitost, nemusí to vadit ani lidem kolem. Pokud např. ve Španělsku bohatě stačí hlášení stylem destinace – nástupiště („Segovia, vía 6“), tak ani český cestující zcela jistě nepotřebuje: „Vážení cestující, osobní vlak XY linky YZ dopravce České dráhy ve… Číst vice »
no to máte naprostou pravdu, zejména nechápu hlášení toho dopravce ve stanicích, kde jezdí jen jeden….
Kdyby hloupost „nadnášela“ ….
Pokud by se hlásilo jen na zastávce a ne v širokém okolí, nevadilo by to lidem v okolí už vůbec. Navíc hlášení nemusí být dobře slyšet ani po celé zastávce, může být zřetelné třeba jen v čele zastávky a kdo bude chtít hlášení slyšet, stoupne si tam.
Zvukovým balatem je především „za zpoždění vlaku se omlouváme“.
Dalším nesmyslem je opakované hlášení o tom, že vlak XXX bude opožděn, včetně cizojazyčného hlášení. Například v Zábřenu na Moravě se tohle blábolení opakovalo během 5 minut 3x ….
V Uhříněvsi už hlášení zkrátili a je to příjemné i při pouhém čekání na vlak.
Vážení cestující, osobní vlak číslo R 929 Krakonoš společnosti České Dráhy ze směru Praha hlavní nádraží, pravidelný příjezd 14 hodin 14 minut přijede na nástupiště 3, kolej 5. Tento vlak dále pokračuje ve směru Nymburk hlavní nádraží, Poděbrady, Chlumec nad Cidlinou a Hradec Králové hlavní nádraží. Pravidelný odjezd 14 hodin 15 minut.
vs. hlášení v Británii
Platform 8 for the 11:30 Great Western Railway service to Bristol Temple Meads. Calling at Reading, Didcot Parkway, Swindon, Chippenham, Bath Spa and Bristol Temple Meads. This train is formed of 8 coaches.
No fakt nevím, co je lepší.
Poněkud nechápu, proč musí lidi na ty vlaky mávat, aby zastavily.
Kdyby tam někdo čekal na něco jiného, aby se zbytečně nezastavovalo. Ale fakt je, že pouhé zdvižení ruky v dostatečné vzdálenosti od hrany nástupiště by mělo tak jako tak stačit.
Jo, třeba by v železniční zastávce někdo mohl čekat na parník… V PID (a mnohde jinde), kde v zastávkách na znamení staví různé linky, které mají podle jízdního řádu odjezd v rozmezí pár minut (nebo i stejný čas), stačí, když cestující na zastávce stojí tak, aby ho řidič viděl. Nemyslím si, že by to nemohlo fungovat i na železnici. Občas se holt zastaví zbytečně – ale pořád lepší, než kdyby se tam zbytečně stavělo skoro pokaždé. Ostatně nedovedu si představit, že by strojvedoucí už dneska nezastavil, kdyby tam viděl člověka, který nemává. Myslím si, že mu to nestojí za následné… Číst vice »
A když cestujícího nevidí, třeba když prší a cestující je v přístřešku?
No, třeba v MHD v Praze se mávat/zvedat ruka nemusí, což způsobuje to, že když na zastávce jenom sedí někdo a nikam nejede, dopravní prostředek stejně zastaví. To samé i když tam je člověk co někam jede, ale jinou linkou.
„Správné“ řešení není. Bude nějaký počet stížností (chtěl jsem nastoupit, bus nezastavil) nebo naopak bude nějaký počet „zbytečných“ zastavení, při špatném nastavení bude víc obojího.
Zažil jsem i zastavení autobusu v zástavě na znamení, kde nebyl žádný výstup ani nástup, jenom vyčkával na čas odjezdu. Nicméně kombinace vata v jízdním řádě a zákaz náskoku má své důvody.
A co po vzoru Švýcarska zavést na zastávkách s nízkým obratem cestujících ,panel s tlačítkem na zastavení na znamení
Takto to například funguje v praxi na starém Lötschbergu u vlaků RE Bern – Thun – Spiez – Brig na málo vytížených zastávkách.
Zmáčkl sem tlačítko a vlak zastavil
Takto to mají i na svestkové dráze..
Výborně.
A jak to teda funguje? Co se kam a kdy, pomocí čeho přenáší?
Předpokládám, že bude nutné minimálně radiové pokrytí pro vlak v místě okolo (+- 1 km) takovéto zastávky, ale jestli jsem z vyjádřeních představitelů AŽD pochopil, tak tam mají pokrytou celou trať.
Asi se rozsvítí nějaké návěstidlo, než aby šel signál přímo do kabiny.
To je hned několik paragrafů:
§1 Nikdy se to tak nedělalo
§5 Bylo by to příliš složité
§6 Cestující by to nepochopili
§7 Cestující by to zneužili
A nezapomínat na § 10 , který lze aplikovat kdykoliv.
Přesně. Zillertalbahn v Rakousku to má také.
Podívejte se někdy jak vypadá inventář zastávek a to i krátce po jejich modernizaci. Zdemolované, posprejované, rozkradené všechno. Jak dlouho by tam takové tlačítko asi vydrželo? Nota bene dnes kdy se po dvou letech s covidem lidi štítí zmáčknout tlačítko na otevření dveří.
To je problém toho cestující ideologcky oblblého nějakým covidovým nebezpečím v prostředcích VHD, ačkoli je prokázáno, že tam žádná není ….
I tak bych nebyl proti přidání dalších možností zastavení, třeba online nákup místenky z této zastávky.
Mělo by to umět i stav poruchy. Je to často věc náhody, na většině míst pořád vydrží věci léta, pokud nemají tu smůlu, že se tam zrovna vyřádí nějaký idiot.
Tak tady už SŽ překročila všechny únosné meze a vytváří naprosto zbytečně nebezpečné situace. To je potřeba zarazit dřív, než se někdo zabije! A že si pár hlupáků stěžuje na hlasité hlášení? Proboha! Bydlíte u trati, kde projíždějí a zastavují vlaky a vy budete řešit hlášení? Jděte někam!
Asi nechápete, že lidský hlas je podstatně víc alarmující než pravidelný neosobní rámus na nižších frekvencích.
Proč by se měl někdo zabít?
A co ti hlupáci, kteří mávají na úplně jiné soupravy málem přímo z kolejí, ti jsou OK? On i akustický smog zkracuje životy. Určitě by to šlo řešit nějak věcně, netřeba hned 24 h denně všude hlásit „pozor, pozor, pozor, jede vlak, pryč od kolejí“.
Lidi budí hlášení? Lidi jsou totiž poslední dobou totálně vy…aní.
Hlasité hlášení v noci a příliš brzy ráno je opravdu nepřijatelné.
Beru to, než se ta baba vymáčkne kam to vůbec jede je nekonečné. Ale stežovat si na každou blbost je snad ještě debilnější.
Ne, je to debilní úplně stejně, možná i méně. Ono to neustálé zdlouhavé hlášení je přeci jen poněkud bezohledné. Něco jako dlouhá hlasitá techno-party.
A ono to nelze upravit tak, aby to bylo slyšitelné v prvé řadě na nástupišti a ne v širokém okolí?
Je to zbytečně nahlas. Proč by to mělo být slyšet 200 metrů od zastávky?
Na přechodu přes silnici se semaforem stačí stisknout tlačítko a auta zastaví, na železnici se hold musí mávat 👎👎.
Souhlas, jde to tlačítkem jinde – třeba na zastávkách na znamení ve Švýcarsku, bus Španělsko,… Rozhodně bezpečnější pro cestujíci i obsluhu. Mínusy u příspěvku nechápu (paragraf 1)?
Co je nebezpečného na stání na peróně?
Třeba proto, že by to byla zbytečná investice, většinou se jedná o zastávky s nízkou frekvencí cestujících, pomůže ono kouzelné tlačítko nějak i plynulosti provozu? Pokud ne, tak to je investice zbytečná, strojvedoucí stejně musí před zastávkou zpomalit, takže případného cestujícího včas uvidím, a nedokážu si představit jediné nebezpečí pro cestujícího, když bude stát na nástupišti, a dá pokyn, aby strojvedoucí veselé, že chce skutečně nastupovat.
Překlep *…,aby strojvedoucí zastavil…
Asi jsi neměl potřebu někdy nastupovat třeba ve Střeni, můžu tě ujistit že nejen tam ale prakticky mezi Olomoucí a Zábřehem po celé trati, bývají dost často takové mlhy že ,,mašinfíra“ vidí nejdál na stěrače. A co do toho motáš plynulost provozu? Ten vlak má tu zastávku, i když je jen ,,na znamení“, v jízdním řádu a tudíž se s ní časově ,,počítá“. P.S. Pokud se v ČR zastávky ,,v poli“ staví či renovují za desítky milionů, aniž by tam byl byť jen přístřešek, tak ta ,,signálka“ už bude ,,za pakatel“.
Např. Plynulostí myslím to, že pokud už to budeme dělat, tak tedy tak, že tam bude přenos na hnací vozidlo a tedy bude existovat podmínka, že tedy žádost o zastavení nesmí přijít na poslední chvíli, ale včas tak, aby byl schopen bezpečně zastavit s maximální rychlosti, kterou může jet, ergo nebude muset brzdit a znovu se rozjíždět, když nikdo nebude chtít ani vystoupit, takže ekonomicky to bude výhodné. Protože je jinak jedno, zda se na peróně rozsvítí nějaká signálka nebo tam bude mávající človíček, obzvlášť v takové mlze, co zmiňujete. Prostě, když už budeme do něčeho takového investovat (a takové… Číst vice »
Návěstidlo „Zastav na znamení“ musí být umístěno buď v úrovni návěstidla „Tabule před zastávkou“ nebo na úrovni vjezdového návěstidla – pokud to bude ve stanici nebo v úrovni „Lichoběžníkové tabulky“.
Pokud cestující zmáčkne v době, kdy čelo vlaku tuhle návěst minulo tak má smůlu …
Obecně ano, ale může to být dost zrádné třeba při těsném přestupu na tratích s vyššími traťovými rychlostmi, když by danému vlaku stačilo začít brzdit mnohem později.
Těsné přestupy na zastávce v širém poli?
Já bych teda přípojem (zřejmě autobusem, přípojná stanice, kde se přesedá mezi vlaky, asi „na znamení“ nebude, že?), který má příjezd minutu před odjezdem vlaku, asi nejezdil.
A co ty projíždějící vlaky, o kterých běžný cestující neví, zda je to ten jeho nebi jiný?
Vedro, polední slunce, nezastřešený peron. Vlak má zpoždění. Zmáčknu tlačítko a jdu se schovat. Vs.peču se na slunci a v potu, aby mě náhodou fíra neprehledl.
Když jsou vedro, jaká byla poslední léta, tak se pečete i pod tím přístřeškem, pokud vůbec nějaký je.
Navíc na těch lokálkách kde ty ZnZ jsou, ten motorák je většinou slyšet dostatečně dopředu, aby člověk stihl včas vyjít. Obzvlášť když ZnZ moc nemívají klasické čekárny, jen maximálně nějaký přístřešek.
Hlavně, co s případnými žertíky, kdy by to někdo zmáčknul z žertu a utekl? Buďto to brát jako nutné zlo, a nebo udělat opatření, aby strojvedoucí nezastavoval zbytečně.
A co s případnými žertíky, a mávajicimi dětmi, kdy někdo zamává a nezastaví.
Jako že by na opuštěnou zastávku někdo záměrně chodil mačkat stop každému vlaku jezdícímu jednou za dvě hodiny? I kdyby se to někdy stalo, bude to pořád menší plýtvání naftou, než pravidelné zpomalování na 10 km/h u každého přejezdu kvůli autům, a to i tam, kde je signalizace…
Pokud umístíte (dosud neexistující) návěstidlo „Zastav na znamení“ v úrovni tabule před zastávkou, kde by měl strojveducí začít brzdit do zastavení, tak s tím není problém (zábrzdná vzdálenost 400, 700, 1 000 m), tudíž strojvedoucí nemusí vůbec zpomalovat, pokud nemá signál k zastavení z vozidla …
Akorát třeba v tom Hoštejně zastaví motorák na mnohem kratší vzdálenost než je ta traťová zábrzdná, to je pak trochu škoda zbytečně projet. Ale v zásadě je to řešení logické a lepší, než nechávat někde zmíněných 10 minut, což by se nestíhalo při plánovaných těsných přestupech v rámci IDS (někdy se to nestíhá ani bez znamení).
V úrovni návěstidla by to muselo být, pokud bychom chtěli projíždět zastávku traťovou rychlostí. Pokud připustíme zpomalení třeba na polovinu TR, tak návěstidlo může být řekněme ve čtvrtině zábrzdné vzdálenosti.
Doufám, že je zrušené i tam, kde nejsou tabule 🙃
Vždy je to nutné posuzovat stanici od stanice. Na některých nádražích je hlášení o průjezdu vlaku nutné kvůli bezpečnosti. Příkladem jsou nádraží s úzkými peróny. Lidé už očekávají svůj spoj a bez hlášení mezitím kolem nich projede vlak v plné rychlosti.
Ohlásit jen zastavující vlaky, občas připomenout že před zastavením se nemá lozit do kolejiště (třeba i cedulí na přechodu)
Takže o vlaku, který je ohrožením, se nebude nic hlásit. Aby se co nejvíc lidí vytrestalo s dovětkem: Ale na to byl předpis!
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_v_Brn%C4%9B-%C5%BDidenic%C3%ADch
Projíždějící vlak neposílat přes půlperony.
Jistě, lepší je hnát projíždějící vlak rychlostí 40 km/h přes nějaké koleje za perónama, ideálně Nexák 700 m dlouhý.
Proč to?
Vlak, který projíždí stanicí Červenka mimo nástupiště může i rychleji nez kdyby zajížděl ke staniční budově.
A rychlík může profrčet nebo zastavit u plného nástupiště s podchodem.
Tak zrovna v Července je 6 kolejí, a všech 6 má nástupní hranu, 4 u půl perónu, a 2 tedy u ostrovního s podchodem. Takže max brát vždy vlak od Prahy přes kříž, aby náhodou nemusel kolem půl perónu, což je řešení jak noha, dobře pro Nexák s Vmax 100 km/h nevadí (teď nevím, na jakou rychlost tam jsou výhybky z 1. do 2.), zpomalovat Expres, aby nemusel kolem půl perónu? To je opravdu vymysl, a když pojede něco od Olomouce, tak co? Počká si? A hlavně vlak projíždějící Červenkou pojede po 1. SK, nevidím jediný důvod, ho brát k… Číst vice »
Samozřejmě není důvod brát projíždějící k budově, není důvod aby mezi osobakem a budovou něco projíždělo.
A pokud rychlík lízne jeden pulperon, nemusí to skončit mrtvolkou
Tak potom nerozumím tomu komentáři, že projíždějící vlaky nemají jezdit kolem půl perónů.
Lepší formulace „projíždějící nemá jezdit mezi příchodem(staniční budovou) a půlperonem na kterém cestující čekají“
V případě té Červenky není důvod brát express kolem budovy, když cestujci čekají na osobák na 1. SK.
Kdybyste zavítal jako já do Švýcarska v roce 1990 (po zrušení víz), tak byste byl na vedlejších jednokolejných tratích s křižováním vlaků na krátkých peronech v šoku – jako já … křižování vlaků tam probíhalo způsobem, který byl v naprostém rozporu s tím, co stanovil tehdejší předpis ČSD D2 …
Po dvou dnech jsem si zvykl …
A to jsou Švýcaři na bezpečnost dopravy a cestujících velice nároční …
Kdyby cestující opravdu šli do kolejiště až po zastavení vlaku, tak modrogumové by bylo první, kdo by huboval že zdržují.
Jasně, už vidím, jak někdo bude nadávat, že cestující dodržuje, co má.
U modrogumů je to klidně možné.
To není jen hypotéza. Zažil jsem sám, když tehdy na nádraží zprovoznili hlášení tak, že bylo nečekaně srozumitelné, i s tím o nevstupováním do kolejiště. Výpravčí nenadával, jen žalostně vzdychal. Za nějakou dobu si lidi zvykli a dozvěděli se, že nenastala nějaká změna z větší nebezpečnosti přijíždějících vlaků a všechno fungovalo zas normálně. 😀
Nikoli, cestující mohou očekávat vjíždějící vlak ve vzdálenosti 5 metrů od koleje, na níž vlak vjíždí ….
To je možné, ale neměli by pravdu. Jednou jsme dostali vyhubováno od průvodčí, že zdržujeme, jelikož jsme přijeli jiným zpožděným vlakem. 🙂 Nastupovalo se po schůdkách úzkými dveřmi…
Kolik „bezpečnostního“ hlášení bylo před nějakými 40 lety ….
Na „úzkém“ peronu nemají cestující co dělat, dokud vlak není vyhlášen. Na to stačí prostý rozum, s nímž každý přichází na svět.
Pokud jsou nakaženi Pavlovovým reflexem – je čas, tak jdeme na peron, i když vlak má zpoždění, tak se do nebezpečné situace dostávají dobrovolně sami …
Uniká mi logika toho stání na úzkém nástupišti když vjíždí vlak, jímž budu cestovat …. Jako by nemohli stát o nějakých 5 mětrů dál …
A jak se cestující dozvědí, že je už čas, když se zpoždění musí (určitě pro jejich dobro) zatajovat a předstírat, že je menší?
Občas mi to (nejen na dráze) připadá jako: „Předpisy dodržujte, všechny mají smysl. Zároveň platí i to, že zjevné nesmysly přece není třeba dodržovat, ale je nutné předstírat, že je všichni dodržují (z důvodu následujícího pravidla). A zároveň platí, že je zakázáno poukazovat na zjevné nesmysly, protože nic takového z definice neexistuje.“
Tisíc lidí má dva tisíce jediných správných názoru názorů, co, kdy, jak a kde hlásit. Žádný kompromis nemůže být správný a ani dostatečný. Docela mě děsí jak lidé cestují třeba autobusem kde jim nikdo nic nehlásí a zpoždění se dá zjistit jen někde a né vždy úplně uživatelsky snadno.
To je právě to tajemství, ale pst 😉
Jaké tajemství? Jízdní řád je na zastávce vyvěšen veřejně a nezašifrovaný. Jezdí se +- minutu, tedy včas. V případě mimořádnosti nebo stavební činnosti jede autobus odklonem. (U trolejbusu je s tím více papírování).
A zpoždění zjistíte v čajové sedlině, nebo pohledem do měsíce?
Ne, jezdí se plus minus 1 minuta, copak neumíte číst? 🙂
No to je v Praze v ranní špičce sci-fi, tak +5-15 není žádný problém a pravé tam by on-line hlášení pomohlo ale zda
Eka spíše nefunguje než funguje
V Praze by úplně stačily označníky s aktuálními informacemi. Nedovedu si představit výraznější zvukové hlášení v zástavbě. Horší je to spíše tam, kde toho moc nejezdí, a zpoždění se nabere třeba prodejem lístků, případně blouděním řidiče. Také někdy trnu, jestli ten bus vůbec přijede, ale zatím dobré. 🙂
Ona je aktuální informace a aktuální informace. Pražské LCD tabule (např. Strossmayerovo nám.) udávají příjezd dle JŘ (tj. žádný velký pokrok oproti papírové cedulce o metr níže), terčíkové tabule (např. Staroměstská) naopak odhadnutý čas příjezdu (velice přesně). Jak fungují LED (Klárov) si teď nevzpomenu.
Jestli se nemýlím, tak v Olomouci se zpoždění ukazuje na digi cedulích a v Ostravě minimálně na IDOSu (možná i na cedulích, ale jistá si tím nejsem – už chvíli jsem MHD nejela)
Číst umím. A ví pisatel, že linkové autobusy jezdily běžně s 5minutovým náskokem?
(ale možná se to už zlepšilo, s „ČSAD“ jsem už dost dlouho nejel)
Dneska nějaký ne-linkový autobus asi nepotkáte, asi máte na mysli regionální.
Mám na mysli autobus, co jezdí na nějaké lince, třeba na lince 201451 do Prčic. 🙂
Stejně jako dle nových pravidel postupně mizí ze systémů „Vážení cestující“ … zřejmě se tím hlášení zjednodušuje, ale také odcizuje.
Osobně jsem pro zkrácení délek hlášení, s omezením na nezbytné údaje na druh vlaku a cílovou stanici, popř. směr jízdy.
Vyjmenovávat odkud a jednotlivé zastávky je zbytné.
Že cestující nemají vstupovat do kolejiště, řeší obecná zákonná norma, nebo nápis, piktogram.
V nočních hodinách hlasitost ztišit min. o polovinu.
Ono to odkud, a jednotlivé zastávky mají význam pro ty, co tolik necestují ( i když pak se ještě projistotu ptají průvodčího zda jsou správně), případně pro ty, kdo na někoho čekají.
Ano řeší, ale zase je to alibismus. Někdo tam vleze, i když nemá, a advokát žalující strany to pak klidně může uhrát na to, že SŽ neudělala vše, pro to, aby cestujícího poučila, že nemá vystupovat do kolejiště.
Kdo tolik necestuje má cestu zpravidla vychytanou na 130% – vytištěný JŘ na 3 papírech se všemi stanice + kratší souhrnnou verzi + narychlo stáhnutou appku + dotazy na průvodčího i na další cestující. Nácestné stanice ho prakticky vůbec nezajímají. Podstatný je pro něj čas a stanice, ve které vystupuje. Má zkušenost je taková, že např. kdo cestuje z Olomouce do MB, tak na nádraží v Olmiku řeší JEN směr Praha a čas odjezdu. Obdoba jsou kategorie vlaků EC/IC/Ex/R/RJ nedej bože Rx (či jak se ro kdysi nazývalo) a Os/Sp – kromě ultras železničářů neřeší nikdo. Převažující cestující jede JEN… Číst vice »
Kdo necestuje pravidelně, ten pomalu ani neví, že nějaká aplikace, jako Můj blak, existuje, respektive řekne, že kvůli jedné jízdě za půl roku si ji nebude stahovat do mobilu. Ano, ale pro někoho je důležitá i ta nácestná stanice, že prostě ví, že jede správným směr. No, podle názvu vlaku jsem už zažil, že se někdo orientoval, ale podle čísla linky, to jsem ještě nezažil, to je úplně stejná zbytečnost, jako vyhlašování druhu vlaku. Obdoba autobusů? Ještě jsem nezažil, že by se někdo orientoval podle čísla linky. A ani sám bych to tak nehledal, na větších busácích mívají vypsané směry,… Číst vice »
Můj vlak asi ne, ale IDOS zná podle mě kdekdo.
Tak si při hledání spojení opíšu i cílovou stanici/zastávku, abych věděl, který spoj hledat. Nemusí kvůli mně vyhlašovat úplně všechno všem. Od toho snad máme mozky…
No, třeba z Olomouce do Šumperka se dá jet buď přes Zábřeh, nebo přes Uničov. V tu chvíli jsou vám ty nácestný zastávky docela užitečný…
Na to stačí říce „přes Uničov“ nebo „přes Zábřeh“ a není nutné vyjmenovávat všechno.
„Odkud“ má smysl jednou stanicí/městem (kde vlak začíná) ale už není tak důležité, kudy jel. Když na někoho čekám a nejsem s ním ve spojení (=nevím jestli přijede vlakem teď nebo za deset minut) tak mám čas se podívat, co všechno jede z jeho směru.
Nácestná místa (kam/kudy) souhlasím, ale někdy by se dalo místo stanice/zastávky říkat město. V Ostravě prostě vlezu do expresu do Prahy. Jestli staví v Libni, to se dozvím vevnitř, případně přestoupím v Pardubicích/v Kolíně.
Celé je to šaškárna, titíž cestující, jako chodci taky nevstupují do vozovky mimo vyznačený přechod pro chodce když se blíží vozidlo ….
Na „Balkáně“ se nějakými bezpečnostními hlášeními nezabývají, titíž „evropští“ cestující se tam dokáží o svoji bezpečnost „bez zranění / usmrcení“ postarat sami, domorodci samozřejmě taky ….
Vzorený pud sebezáchovy ….
Cedule „Nevstupujte do kolejiště před zastavením vlaku“ je dostatečná, pokud nejste analfabet nebo cizinec neumějící česky.
Kdyby SŽ chtěla, jakože nechce, tak to pod český text ještě může napsat anglicky.
To sice resi, ale zase by se dotycny mohl odvolavat na to, ze nebyl poucen… napriklad ve snaze vytriskat z toho nejake penize(lidi jsou vycurani). SZ se tim spis kryje.
Pak nezbývá, než ji žalovat za poškození zdraví akustickým smogem z nadměrného hlášení. U provozu už se kvůli tomu stavějí stěny vyšší a vyšší. Nebo železnici rovnou zrušit, to se nestane nic nikomu, tedy ze strany železnice. 🙂 Také bych nechtěl přijít o nervy kvůli čím dál silnějšímu krytí se před právními kličkami. Ostatně frustrující jsou už jen ty betonové hradby kolem i nijak moc dálkových tratí…
A jak to hodláte řešit u vlaků, které mají stejnou konečnou, ale jinou trasu (a že takových případů není zrovna málo), případně vlaků do zahraničí, u kterých české cestující zpravidla nezajímá konečné, ale alespoň nějaký nějaký významný uzel v rámci Česka. Ono jistě není nutné hlásit každou díru, kde vlak zastavuje, ale alespoň významné uzly, kvůli rozlišení směru, by se hlásit měly. Třeba u vlaků z Prahy do Budapešti bych (za normálního trasování) hlásil alespoň Pardubice, Brno a Bratislavu, přičemž ty Pardubice hlavně proto, aby bylo jasné, že to nejede přes Vysočinu.
Např. ve Svinově odjíždí v neděli dva vlaky do Prahy, jeden v 16:18, druhý 16:19 – rozdíl 1 minuty:
– oba vlaky vypadají stejně (jeden dopravce)
– jeden je ale povinně místenkový, většinu stanic projíždí, a tak je rychlejší
– druhý staví v obvyklých stanicích a je pomalejší
– dost často odjíždí ze stejného nástupiště
– a naprosté většině cestujících nedělá problém nastoupit do správného
Jinými slovy, nedělejme problémy tam, kde nejsou.
Kdysi v pravěku z Olomouce odjížděly shodně dva Košičany, pokud se nemýlím Ex 124 a 125. Snad i ze stejného peronu. Občas se stalo, že někdo nastoupil do opačného směru 🙂
Těm už by ale asi žádné hlášení nepomohlo. 🙂 Zmatení tolik „potřebným“ názvem vlaku… 😀
Každý z těch vlaků má UNIKÁTNÍ číslo.
Průměrně inteligentní cestující snad ví, do jakého vlaku si kupoval jízdenku / zajišťoval rezervaci …
Na rozdíl od některých zemí, například Německo, kde jezdí „podvojné“ ICE2, případně ICE3, tu či onde se dělící / kuplující v tuzemsku je „podvojných“ vlaků poměrně málo. Jednak množina Bouzovů, jednak podvojné vlaky z Hradce Králové do Svobody n.Ú. / Náchoda / Broumova …
Spíše vlaky „odšlapovací“, kde zadní jednotka jede pouze na části trasy ….
Stačí hlásit jestli rychlík nebo expres a čas pravidelného odjezdu. To jsou obvykle už 2 rozdíly. Obyčejný cestující vám kašle na nácestné, stejně neví kde to je.
Obyčejný cestující na nácestné stanice kašle do doby, než potřebuje do takové stanice jet. A hlásit kategorii, když jsou oba vlaky stejné kategorie? Jo, to dává smysl *ironie* A teď příklad z praxe. V roce 2008 jsem zažil zahraniční turisty jet z Brna do Olomouce přes Břeclav, protože viděli konečnou Olomouc a víc neřešili. Ale pravda, zrovna tuto situaci by asi nevyřešilo ani hlášení nácestných stanic, které tenkrát ještě probíhalo. Ale od té doby došlo ke změně a dnes už v Olomouci od Brna končí jen ty vlaky přes Břeclav a ne ty přes Nezamyslice, což ale ve výsledku neznalé… Číst vice »
Čím víc zbytečností se hlásí, tím víc zaniká co je důležité: Pravidelný čas odjezdu.
Nikoli pravidelný čas – ale plánovaný / předpokládaný čas příjezdu / odjezdu.
V německo / anglicko jazyčném hlášení se používá výraz „plánovaný / očekávaný“, nikoli pravidelný.
Pravidelný je jak logický, tak jazykový nesmysl ….
Zejména mimořádný / zvláštní vlak, jedoucí 1x za rok, nemůže mít cokoli „pravidelného“.
Tak snad věděli – měli vědět, kdy vlak „na krátko“ do Olomouce jede.
A vy si myslíte, že běžní cestující znají „obecný zeměpis“ nebo „železniční zeměpis“, zejména cizinci …
V kterém zahraničí – pomineme-li Slovensko nadané stejnými stereotypy – se hlási nácestné stanice ….
Tady by stačilo přidat ke „směru Olomouc“ jen „přes Břeclav“, pokud něco. Když už takové „zajížděcí“ vlaky jezdí…
A kolik se toho hlásí v zahraničí … Vlak číslo, DO …. Ze Spiezu do Brigu můžete jet po dvou tratích. V hlášení není uvedeno kudy vlak jede … Podobných tras je tam více … Nebo jsou snad cestující v SBBsku inteligentnější než v Česku ? K čemu cestující jedoucí do Nugátového nádraží potřebuje vědět zda vlak jede přes Vysočinu či nikoli, když v konečném důsledku může jet z důvodu mimořádnosti odklonem přes Přerov …. V Rakousku jede vlak z Vídně do Bregenzu a není potřeba hlásit zda jede přes Zell am See nebo spodem přes Německo … Pokud si… Číst vice »
Slyšel jste někde v západoevropském, německojazyčném zahraničí, že by hlášení začínalo slovy „Liebe Fahrgäste“ …
Právě že ne. Ale „Meine Damen und Herren“ ano. Což zní velmi hezky. Ale genderově čisté už to pro někoho není … divná doba.
Sehr geehrte Fahrgäste = vážení/é cestující je ve vlacích běžné a vztahuje na všechny cestující muže, ženy, děti…).
O polovinu znamená o 3 dB. 😉
Jsem pro vypnutí jakéhokoliv hlášení. Takže pokud se omezuje, nebo lépe vypíná, jsem pro.
Stejně si myslím, že časem hlášení vyjde z módy. Zapne si ho pak na mobilu jen ten, kdo bude chtít.
Hlášení brzo ráno ruší (chápu), tak to pro jistotu vypneme celý den (nechápu).
Jak už někdo navrhoval, stačilo by v době klidu ztišit. Zase, proč některé vlaky hlásit a jiné ne…
Ráno končí v kolik hodin?
Ve 4.30 ? (táta vstával do práce, aby ještě stačil nakrmit prase)
V 6 ? (dělníci už zařezávají u soustruhu, někteří THP jsou na cestě do práce a spousta dalších má ještě půlnoc)
V 7 ? (většina dospělých je už vzhůru, děti z waldorfských škol, chodící na devátou, ještě chrní, zato děti, které musí do školy dojíždět VHD, jsou už většinou na cestě)
Ach jo. To je zase Dobrá správa. Takže místo abychom hlášení zjednodušili opravdu do německé nebo rakouské podoby (místo vymýšlení vymyšleného) – tj. „Gleis 1, S5 nach Graz fährt ein“, a případně v noci ztišili hlasitost, tak to zrušíme. Marnost nad marnost.
Ale prosím Vás, to přeci nejde!
Probírali jsme s odborníky ze Správy železnic všechny možnosti a nakonec jsem jim musel uznat jejich argument, že nejsme v Německu, Rakousku ani Švýcarsku, a proto takové řešení není realizovatelné.
A navíc je to až moc jednoduché. Žádný specialista, odborný poradce ani nikdo podobný by z toho vůbec nic neměl a tak to přece opravdu NEJDE.
…a bude to muset potvrdit nejvyšší soud! 😄
To není důvod … SŽ zaměstnává „odporníky“ jazykových hlášení ? Proč používají „…. který pokračuje“ …. místo „pokračující“ ….
Vždyť to „odporní“ odborníci neumí využívat ani bohatost českého jazyka … natož aby se znalostí školní němčiny / angličtiny dokázali odposlechnout při cestě do zahraničí formy a obsah staničních / vlakových hlášení ….
Ale to budete potřebovat certifikovaného zvukaře, který otočí kolíkem do vymezené polohy a pak to zase vrátí zpátky. A to každý den. A dráha není cirkus, aby zaměstnávala zvukaře.
(dva řádky do plánovače úloh/cronu)
Systém informování cestujících stále nechápu, přestože jezdím vlakem skoro každý den (ale jenom kousek v úseku Tišnov Brno). Neznám konkrétní předpisy, mám jenom vypozorované zvyklosti (které ale občas nejsou dodrženy, takže někdy má asi službu někdo nezkušený, kdo neví, že něco nejde a udělá to). Dvě základní zvyklosti jsou: – zpoždění uvádíme vždy menší, než je realita (tedy např. 5 minut dáváme, až je to aspoň 10) – nástupiště/kolej tajíme do poslední chvíle (nejspíš snaha o omezení změn nástupiště) Kombinace těchto dvou zvyklostí (pořád chci věřit, že to není pravidlo) pak umožňuje ty super situace, o kterých jsem tu už… Číst vice »
Ono s tím zpožděním to tak není vždy. Ve stanici (minimálně když jsem tam byl) Adamov nebo Blansko uvádí zpoždění na minutu přesně… Ale to je pravda, že jsem viděl jednou v životě, jinak máte absolutní pravdu. Správa Tajení Všeho…
Ve Vídni jsem už před lety (na Handelskei) viděl ty minutové příhozy na peronním panelu. To je „jen“ o tom, že celá informační soustava bere data z centrálního serveru, nezávisle na manuální obsluze …. U výchozího vlaku z ONJ, kde je zdrojem dat „ruční“ hlášení zpoždění odjezdové soupravy po telefonu nebo před klávesnici PC, podle toho jak se daří práce se soupravou (výměna vadného vozu) … totéž u „žlutého“ ze Smíchova se postupuje salámovou metodou … Nikdo není věštec, za jak dlouho TO posun zvládne a když je hotovo, tak v Nuslí jede protivlak a máte dalších 5 minut ….… Číst vice »
U nas maji jeste dobry zvyk prihazovat postupne zpozdeni po 5 minutach. Zacne to na 5 a skonci klidne na 50 a clovek si nemuze dojit ani na zachod a ceka na nastupisti. Dalsi obvyklou praxi je az nekolikadenni zamrznuti pragotronu, kdy na nastupisti visi vlak treba v 18.30 tyden v kuse, nejlepsi je, kdyz pak ten vlak ve skutecnosti jede z jineho nastupiste a nejaky cestujici na nej ceka na na tom, kde zrovna zamrz pragotron. A to se opakuje treba nekolikrat mesicne.
Ono podle predpisu se zpozdeni hlasi od 5 minut menit lze po 5 minutach. Kazdopadne porad je to zpozdeni predvidane, takze se muze nakonec lisit. Napriklad u technicke zavady na vlaku to muze „chcipnout“ znova, pokud je to kolem tech 5 minut, casto ten vlak neco stahne… Kazdopadne na vlak se nebezi, ale ceka :))
Oseknutí (floor) smyslupného odhadu beru, ale nemusí se místo odhadu hlásit nesmysl (na grappu je +50, na tabuli +5, ale vlak nemá 45 minut vaty).
Zjevně nejsou informační systémy běžící na různých serverech propojeny …
(Ne)funguje to tak ani na Slovensku, kde je něco podobného jako GRAPP a současně na webu staniční tabule a na obou je v týž okamžik rozdílný údaj ….
A ten „předpis“ je tvořen matematickými, fyzikálními, chemickými nebo biologickými zákonitostmi nebo vytvořen „homo sapiens“ ?
Však by pak neměli co hlásit, vždyť těch 50 by řekli před plánovaným odjezdem a dalších 45 minut by o tom vlaku nikdo neslyšel. 🙂
Co se týče toho hlášení, tak to je z důvodu (možná trošku alibistického), aby si případně cestující nestěžoval, že mu ujel spoj, v případě, že by zpoždění bylo kráceno.
Coz jsem si asi před 14 dny opravdu stěžoval, když můjvlak ukazoval jeste v Klánovicích zpoždění 10 minut a stejně tak i odjezdová tabule Dolních Počernic v aplikaci navlak, a nějakým záhadným způsobem to na těch pár kilometrech a par minutach zkrátili na 5 minut, takže jsem taky mohl jen mávat.
Jenže to se nezlobte, to je vaše chyba. Před pravidelným odjezdem vlak jet nesmí ale krátit zpoždění je v pohodě. Svou stížností jste akorát zhoršil situaci všem ostatním. Zpoždění se může měnit rychle oběma směry a jde o nespolehlivý odhad. Snaha SŽ se tvářit, že se na něj dá spolehnout a tak při jeho ukazování „hrát na jistotu“ je ve výsledku pro cestující horší.
Ano, máte pravdu, byla to moje chyba, že jsem se domníval, že v roce 2022 na hlavním tratí, kde vlak funguje jako součást MHD, SŽ ví polohu vlaku i to, jestli a o kolik může zkrátit zpoždění. K čemu ta informace o zpoždění 10 minut potom je, že. Proč moje stížnost na neschopnost podávat správné informace škodí ostatním cestujícím víte asi jen vy a možná pánbůh.
Nevím z čeho bere Můj vlak data, ale vím, že od SŽ to asi není, protože se často rozchází. Jenže SŽ bere to, jaké má zpoždění aktuálně, mám dojem, že z dopravních deníků, ona nemá věšteckou kouli, aby věděla, jak fíra pojede, a o kolik zkrátí. A na 7 km zkrátit 5 minut není zas takové umění, 471 jsou svižné, mohla být nízká frekvence cestujících, a zpoždění nemuselo být přesně 10 minut, ale pohybovat se mezi 9 – 10 minutama, a zkrácení je tu hned. Grapp (SŽ) narozdíl od Mého vlaku umí alespoň u predikovaného zpoždění odečítat pobyty, pokud jsou… Číst vice »
Nechápu podstatu vašeho problému … Vy snad chodíte na vlak podle toho, jaké má předpokládané zpoždění ?
Já tedy chodím na vlak podle předpokládaného času odjezdu uvedeného v jízdním řádu, obvykle tak dvě až 3 minuty před odjezdem … Má-li vlak zpoždění, tak mi to je ukradené, protože na zastávku / nádraží se nějak musím dostat – buď „zu Fuss“ nebo prostředkem MHD …..
Jak jste to dělal v „době předaplikační“ …
Chápu, že právě vy to nechápete.
Zpoždění, když se neuvádí na minutu, se opravdu „zaokrouhluje“. 5min vám naskočí, pokud má 5-9min. 10 min až od 10 výš atd. Někde je toto u osobních vlaků, ale u rychlíků je nejnižší hlášené zpoždění až 10min.
Co se hlášení nástupiště či koleje týká, většinou je spojeno se stavěním dopravní vlakové cesty, kterou výpravčí ve větší stanici staví na poslední chvíli, kvůli křižování tratí a příjezdu vlaků z různých směrů v jednu chvíli. Případně kvůli další logistice, kdy má vlak najet za jinou soupravu na stejnou kolej, ale kvůli zpoždění to již není možné…. Atd.
V německy mluvících zemích je nástupiště jasné půl roku dopředu. Ale chápu, tam neznají paragraf 1.
V Německu je taky velký problém, když se ta pravidelnost naruší a dispečer je schopen zrušit vlak (vždyť za hodinu jede další), než aby řešil, kde na jednokolejce při zpoždění vykřižuje.
U nás je to sice vždy operativní řízení, ale v těchto případech, to pak lépe funguje u nás, než u sousedů.
Ale abych byl fér, alespoň těch 5 – 10 minut před odjezdem by to tam být mohlo, pokud tomu nebrání jiná skutečnost.
Jenže když dojde k mimořádnosti a vlaky EC/IC/ICE, pro které je „trvale“ vyhrazeno jedno / dvojí nástupiště, se štosují na trati – na odhlášku, až předchozí vlak uvolní určený peron / kolej. V tuzemsku by výpravčí ty vlaky vzal na zbylé volné koleje a neřešil uvolnění určené koleje … Krátce po pádu železné opony, kdy bylo možné, aby se posrpnoví emigranti vrátili, tak ti, co měli tuzemskou kvalifikaci výpravčí a dokázali v cizojazyčném prostředí tuto kvalifikaci získat znovu, tak dopravu řídíli „československy“ – tedy operativně a nějaké určené koleje je nezajímali – uváděli jaký to byl na německé myšlení malér… Číst vice »
Btw.jsou tu cestující (tedy běžci sprintu k peronu) pro výpravčího nebo Správa pro cestující?
Je smůla, že největší odborníci jsou vždy v diskuzích 😀
SŽ je tu pro všechny, jen ne pro cestující. To je známý fakt už od doby, kdy SŽ vznikla. SŽ cestující neživí, tak proč by se o ně starala a zajímala, že ano?
To jsem o těch rychlících nevěděl. Takže vlastně mužů být rád, když tam dají i těch 5 minut.
V souvislosti s tím ještě míň chápu bombastická prohlášení, co se před časem objevovala každý rok, když se podařilo zkrátit jízdní doby z Prahy do Ostravy o 5 minut 🙂
V Japonsku je zpoždění, když přesáhne 1 minutu. Kdyby se lidi bavili jako o normální věci o zpožděních jestli 5 nebo 10 minut, tak ministr dopravy nedělá veřejné omluvy do televize ale rovnou harakiri.
Zažil jsem, že z Narity přestaly jezdit všechny vlaky. Obě tratě na Tokio uzavřené. U pokladen autobusových dopravců se vytvořily obrovské fronty, naprosto beznadějné. Postavili jsme se do fronty na taxíky, čekali jsme dvě hodiny. Císař kupodivu neabdikoval 🙂
K tomu nástupišti/koleji: Všimla jsem si, že v Německu většinou (až na mimořádosti) vlaky stejného čísla přijíždí na stejnou kolej každý den. Upřímně mě to fascinovalo. Tohle by tady nejspíš nemohlo fungovat, protože neustále se měnící zpoždění by to stejně narušilo.
Žádáme cestující, aby nevstupovali do kolejiště před zastavením vlaku, nenaskakovali do jedoucího vlaku a za všech okolností se řídili pokyny zaměstnanců železnice. Vážení cestující, osobní vlak číslo 24865 společnosti Blue Armija, řady 810 se strojvedoucím Frantou Čepičkou a vlakvedoucím Karlem Pupkem ze směru Horní Dolní, pravidelný příjezd 11 hodin, 59 minut, 13 sekund přijede na první a jedinou kolej. Vlak dále pokračuje jako osobní vlak číslo 56842 ve směru Dolní Horní. Pravidelný odjezd 11 hodin, 59 minut 59 sekund.
👍👏👏👏👏👏
😂😂😂😂
Teď nastane přehlídka Čechů, kteří jsou tupější, než Němci, Švýcaři, Nizozemci atd. a jejich podporovatelů.
Jsem pro určité omezení hlášení, ale proč třeba v Kralupech úplně vymizelo hlášení typu „na nástupišti X nastupujte do vlaku X“, (hlásí se jen „přestupujte“, ikdyž není z čeho), zatímco se občas i 3x za sebou hlásí, že přijede vlak, který tam končí….
Vlak zde jízdu končí se hlásí kvůli tomu, aby do něj lidé nenastupovali.
Prostě se nezobrazí na tabuli…
A co na tabule zveřejnit, nenastupovat jako je to obvykle v západní Evropě?
Nebo jako MHD v Praze, pokud myslíte přímo na vlaku.
Jenže na HLN se například ve čtvrtek 24.3.2022 objevoval vlak 10078 (výluka na Radotínce) 10 minut po stanoveném / předpokládaném času (7.41) odjezdu s poznámkou vlak zrušen a rozhlas hlásil, že vlak je zrušen. Současně na světelné tabuli v podchodu měl „zrušený vlak“ uvedeno zpoždění 5 minut ….
A na základě jakého podnětu by měli cestující nastupovat do končícího vlaku … vždyť na infosystému není uveden žádný vlak odjíždějící z koleje na níž končící vlak přijel.
Pokud tam je – souprava ostře (nebo v důsledku přijezdového zpoždění) obrací, jako např. Krakonoše na HLN, tak je hlášení nesmyslné. Tím spíše, když na tabuli s odjezdy je odjezdový vlak v době příjezdu uveden, tudíž cestující jsou k tomu vlaku nasměrováni …
Takové hlášení dává smysl např. v Holešovicích, kdy vlak od Ústí z důvodu eliminace zpoždění nedojede na HLN, ale otočí v Holešovicích.
A co lidé, kteří bydlí u přejezdu? Také zde vypnou zvukovou signalizaci?
Ano. Norma umožňuje a prakticky se využívá 😀 vypnout cinkání když závora je v dolní úvrati.
Pokud je závorou zabráněno i vstupu chodců, pak ano.
Nemusí, teoreticky „závory jsou v pohybu/dole“ je dostatečné pro legislativní zabránění vstupu na přejezd.
No jo, ale než sjede dolů, cinkáním ohlašuje každý vlak. I noční Nex například. Na druhou stranu si myslím, že u přejezdu jsou zdroj hluku i auta.
Odkdy se musí na ZNZ mávat pro zastavení?
Odjakživa, jelikož si čtete přepravní podmínky dopravců, kterými jezdíte, tak víte, že máte mít zvednutou paži na znamení zastavení. Pokud budete jen stát, vlak může projet a vy se pak můžete vztekat jak chcete, že vám nezastavil. Je to úplně stejné jako u MHD ve městech.
Pokud vám vlak i MHD zastaví, aniž byste udali znamení, je to jen dobrá vůle strojvedoucího/řidiče.. Má plné právo v tu chvíli stanici projet
Třeba PID v SPP (verze pro busy) to nemá. U vlaků ale šablonu přebijí SPP konkrétního dopravce.
Přiznám se, že jsem nestudoval předpisy všech dopravců, ale u ČD odjakživa platilo, že stačí stát viditelně na nástupišti, o žádném mávání tam zmínka není pokud si dobře pamatuji ani nikdy nebyla. A u autobusů to už leckde platí také. Třeba v IDS JMK, včetně MHD Brno, už od jeho zavedení v roce 2004, tedy před 18 lety.
„Je to úplně stejné jako u MHD ve městech“
V Praze ani v celém PID se na autobusy na zastávkách na znamení už od roku 2011 mávat nemusí, řidič musí zastavit vždy, když na zastávce někdo je.
Až na to, že když to zkusíte, tak vám nezastaví. Stalo se mně už několikrát a vždy proto raději statečně a důsledně mávám.
Já jezdím ze ZnZ MHD každý den, nikdy nemávám a bus vždy zastaví. Už aspoň 10 let.
Bohužel i v případě, kdy se tam sjede více busů na posledních X zastávkách a cestující chce do konkrétního…
Mýlíte se, v Praze stačí stát na zastávce, řidič autobusu musí zastavit.
Cestující musí dát najevo, že do vlaku chce nastoupit. V 99% stačí že stojíte na nástupišti. Ale pokud narazíte na blba, pojede dál pokud nezvednete přední tlapku.
Proč na blba? Podle přepravních podmínek máte dávat zřetelně znamení, že chcete nastupovat, a to, že jen stojíte na nástupišti ještě ve finále nemusí znamenat, že dotyčným vlakem chcete jet.
No a když mávám, tak asi že mávám na známého 😀
Podle kterých hloupých přepravních podmínek?
Od nikdy, ale já to mávnutí beru jako jasný signál zájmu.
Je v mým zájmu nastoupit do toho vlaku a tak dělám vše pro to, aby mě strojvedoucí viděl a poznal, že chci nastoupit.
V opačném případě se mi stane, že se podívám, jak kolem projel vlak a upřímně, mohu si za to ve většině případů sám.
Nemusí mávat, ale máte za povinnost dát nějaké znamení, přepravní podmínky většinou přesně nedefinují, o co se má jednat, jen zmiňují zvednutí ruky, jako možnost.
Není pravda. Stačí být fyzicky přítomen na nástupišti
Možná u MHD v Praze ale u vlaku nikoliv,
ČD: Cestující, který chce do vlaku nastoupit je povinen zaujmout na nástupišti takové místo, aby mohl být strojvedoucím vlaku včas spatřen a dávat strojvedoucímu zřetelné znamení (např. zvednutím ruky).
PID: Vlaky:
Zaujmu na nástupišti takové místo, abych mohl být strojvedoucím vlaku včas spatřen, a ve vhodnou chvíli dám strojvedoucímu zřetelné znamení (např. zvednutím ruky).
A jinde to bude jistě totéž, pokud to IDS bude řešit a nenechá to pouze na SPP dopravce.
Tím pádem projedu prakticky každou znz zaplněnou lidma 🙂
Nejsem strojvedoucí osobních vlaků, takže nevím, jaký je interní předpis dopravce vůči strojvedoucím v tomto ohledu, já jen odcitoval dopravce a jednoho z objednavatelů dopravy, jak se má cestující chovat pokud chce nastupovat. Takže pak záleží, jak jste v tomto směru školeni vy.
Jak říkal v Praze jeden učitel… I kdyby tam stála mladá dvojice a jen se líbala, tak zastavíme.
Tak v tom případě to je vyřešeno, máte určeno, že máte zastavit vždy, když někoho na peróně vidíte, ale to není v rozporu s tím, že by cestující měl dávat zřetelně znamení, že chce nastupovat. Přičemž samotné stání na nástupišti to není, předpokládám že to je z důvodu, že pohybující se osobu lze přehlédnout hůře, než tu, co jen stojí.
#mynic moment. Ale teďka trošku vážně, to si má třeba slepý člověk (který je na těchto hlášeních závislí) všimnout vlaku nebo jak si to vlastně představují? Ono, když ty repráky jsou pomalu víš jak trakční vedení a ideálně otočené směrem do vesnice tak se není čemu divit. Ale otočit ty repráky, dát je níž, nižší hlasitost je moc složité… A o tom, že to hlášení, je z půlky nepotřebný balast (proti kterému Svoboda tak zbrojil) a stačí jen říkat: /druh vlaku/číslo vlaku/kam jede/kolej/ a ještě samozřejmě: /na koleji/XXX/projede vlak/ustupte. O tom, že zastávku na znamení mohou vyřešit stejně jako jinde… Číst vice »
Měl bych otázku na ty nesouhlasící s čím přesně nesouhlasí?
Že slepý ty hlášení potřebuje, protože překvapivě nevidí?
Že ty repráky jsou umístěny mnohdy otřesně a zbytečně řvou?
Že hlášení je z půlky zbytečný balast a stačilo by opravdu takto zkrátit?
Nebo snad že ZNZ se dá vyřešit podle 21. století, tedy systémem mačkám tlačítko na zastávce, strojvedoucí ve vlaku vidí že bude zastavovat v další zastávce?
V zastávce na znamení vlak zastaví vždy, když je na nástupišti jedna nebo více osob. Mávat netřeba. A podle mě to velmi dobře víte. Nevidomý člověk má u sebe vysílač, kterým si hlášení v případě potřeby vyžádá i třeba opakovaně. Navíc nevidomý sluchem dokáže odlišit regiofon od původního šukafonu. Ten šmejdolínu do cesty určitě nepoleze. To dělají opilci, kteří si dočasnou demenci přivodili vědomě a záměrně. A sám dobře víte, že vykládat cokoli opilci je marnější, než marné. Hulákání infa o vlaku u peronu u kterého staví každých X minut vlak do stejné destinace se stejnými zastávkami a celý den… Číst vice »
Jenže na jednokolejce může cestující čekat na vlak z protisměru …
Tak například s vaším pojetím pravopisu 3. třídy:
Ono, když ty repráky jsou pomalu VÍŠ jak trakční vedení…
Tak zrovna handicapovaní lidé se musí nahlásit předem, že pojedou daným spojem a byl jim tak poskytnut doprovod/pomoc při nástupu a výstupu. Je tak informována jak SŽ, tak i dopravce.
A důsledek zmáčknutí tlačítka se přenese do vlaku jak? Jaký systém tenhle požadavek předá?
Já bych to viděl tak na ETCS a to ještě nemůžou být takové ty Regionaly, STOPy a asi ani L1 (možná tak extra balízou), protože to potřebuje rádiové spojení trvalé.
Co se týče průjezdu vlaku, tak jsem ve světě viděl i nápis na informační tabuli něco ve smyslu „Pozor projíždějící vlak!“.
Pro slepý by se měli udělat nějaké majáčky, které by je informovaly na požádání.
Zmáčknutí tlačítka by přinejhorším rozsvítilo lampu na stanici (která zhasne do 5 minut, nebo nějakým signálem), čili totéž, co cestující v zastávce.
V modernějších případech by toto se dalo udělat už před zatáčkou, aby strojvedoucí nemusel vůbec zpomalovat, není-li znamení dáno.
Takže když bude mít vlak zpoždění, tak to budu muset mačkat furt? A co když na to zapomenu?
Jakým signálem?
A až budou svítit v noci, tak ta lampa bude muset být nějaká extra, aby ji strojvedoucí ve změti osvětlení poznal?
Víte, já bych chtěl slyšet hotové řešení, klidně ty co v zahraničí fungujou, ale nevím jak.
Ve Švýcarsku je limit zadání požadavku 10 minut před plánovaný příjezdem vlaku … na panelu u tlačítka je kontrolní bílé světlo, které kmitá, tudíž cestující má kontrolu. Pak zhasne … stačí si to vyzkoušet. Systém / zapojení může být doplněn o nějaký „inteligentní“ prvek sledující zpoždění vlaku a překlene časový spínač do doby příjezdu vlaku. Záleží na konstrukci. „Problém“ Švýcarska spočívá v tom, že vlaky ani těch 10 minut zpoždění nedosahují, resp. ve stanicích / zastávkách jsou informační panely s přehledem následujících odjezdů, kde se uvádí i zpoždění … tudíž v případě většího zpoždění cestující díky přirozené inteligenci bude zastavovací… Číst vice »
Zastavovací návěstidlo, funguje ve Švýcarsku dlouhá desetiletí … technicky nic složitého, na úrovni absolventa elektroprůmyslovky.
Pamatujete jak vypadala staniční hlášení před 50 lety ?
Tehdy sice nebyly zastávky na znamení, s tím se začalo na začátku 80. let na základě Zlepšovacího návrhu pracovníka Služby 12 SSZD, ale nevidomí cestující vlakem také cestovali.
Na zastávkách, pokud shodou náhod tam nebylo hradlo / hláska, závorářské stanoviště – ve dne výdejna jízdenek – žádné hlášení o zpoždění vlaků neexistovalo … Na zastávkách MHD nebo veřejné autobusové dopravy nebylo a není také …
Kolik nevidomých cestujících – bez doprovodu, cestuje samo vlakem ?
Vy jste někdy slyšel, že by závorář či hradlář něco hlásil?
A pak je takový paradox, že v Třinci se hlásí kde co a na zastávce Třinec Centrum se téměř nic nehlásí a stojí tam víc vlaků než v žst.
Ono by stačilo, kdyby ta hlášení byla mezi 22 a 6 potichu a neobshaovala zbytečné informace. Bohatě by stačilo „x-tá kolej, osobní/spěšný vlak ve směru a, odjezd v hh:mm“
To bylo pro ten ústav SŽ, moc náročné.
Nestačilo by místo vypnutí to hlášení trochu ztišit a zkrátit?
vypnout je jednodušší…..
Ne, protože §1
Zajímavé. Přitom někteří budou rádi když se to vypne. To ale respektovat schopen nejste. Proč? Protože § 1 (nikdy jste to nedělal).
A co kdyby hlášení na první spoj mělo jinou intenzitu?
Neblbněte, nikdy se to tak nedělalo!
A na druhý spoj už ne?
Na druhou stranu, na velkých letištích taky nehlásí každý spoj. A pokud lidi memavaji na rychlejší vrstvu stylem Stůj, zastavte všemi prostředky, tak to snad není takový problém. Btw.je opravdu nutné na vlak mávat nebo stačí být viditelné na perone, jako třeba v pražské MHD?
Nemávají
Když jste na ZNZ videň, tak má strojvedoucí povinnost zastavit
No, pokud Vám někdo stojí „za čárou“ v domnění viditelného čekání na Os a kolem projede Ex 160 km/je, tak to poněkud problém je.
Ten osobák se taky nepriblizuje dvacítkou. A pokud musí člověk stát za čárou, aby vlak na znamení zastavil, tak je problém úplně někde jinde.
Nemusíte mávat, můžete třeba vykopávat nohu, prostě máte dát nějaké znamení, z kterého bude zřetelné že chcete nastupovat. Takto to je, jak v přepravních podmínkách ČD, tak například i u PIDu (platné jen pro vlaky).
Postavili si /koupili / jejich předkové postavili / koupili baráček u nádraží a on je tam kupodivu hluk!
Článek není o hluku, ale o hlukovém smogu.
Pokud se staví zastávka v Praze, počítá se celková hluková zátěž. Hlášení do toho patří také. Takže když se omezí zbytečná nebo zbytečně hlasitá hlášení, výsledkem mohou být i nižší PHS. Nezapomínejte, že zdroj hlášení není u země jako kola.