Správa železnic kupuje pojízdnou napájecí stanici za 25 milionů
Ústí nad Labem hlavní nádraží. Autor: Vojtěch Dočkal – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=42852618
Správa železnic vypsala výběrové řízení na dodávku pojízdné trakční napájecí stanice (PTNS), předpokládaná cena činí 25 milionů korun. Stanice má
Pojízdná měnírna byla i v Benešově, napájela stejnosměrnou část během rekonstrukce stanice a měnírny.
Další bývala v Mostech u Jablunkova.
Víceméně v každé měnírně dřív bývala kolej s připraveným přívody 22 kV a vývody 3 kV pro nouzovou převoznou měnírnu.
Někdy v půlce osmdesátek stávala provizorní měnírna instalovaná ve vagonu na Ferdinandce (Hulín?). Myslím, že to bylo kvůli nedokončené definitivní měnírně. Nestálo něco takového kdysi i na pražském zhlaví Vysočan v dobách, kdy ještě nebyla v provozu měnírna na Balabence? Mobilní měnírna se bude určitě hodit při různých provizorních řešeních během konverze na AC.
Co Běchovice?
Jedna stará na železničním voze byla i v Albrechticích u Českého Těšína.
V roce 1974-6 jsme si vlastní pojízdnou napajeci stanici vyrobili sami na vagonech. Byla v provozu v Řípci u Veselí n/ L, než se postavila nová napajeci stanice. Je to už jen vzpomínka, ale dělalo nás na ní cca 8 lidi. Bylo to v areálu OTV Nemanice a doděláváli jsme ji na místě v Řípci. Také to byla napájeci stanice na 27Kv, ne měnírna.To je jen vzpomínka, co vše se dalo při troše dobré vůle a nadšení udělat. Co vím, tak byla ještě v provozu ve Strakonicích při gen. rekonstrukci místní napaječky. Co s ní bylo pak již nevím.
Tuto novou ústeckou by mohli poslat na 2 r. na zácvik do Kadaně , a začít do toho cancourku zajíždět panterama ještě než budou zdvojsystémované a než RJ-UK dostane nové Pesy
Prní rozhodně není, převozné TNS (v provedení DC 3 kV) nejsou sice rutina, ale také nic neobvyklého. Existovaly již bohatě v minulém století, tehdy jako opravdu převozné (osazené na železničním voze). Aktuálně jsou koncipovány v kontejnerovém provedení pro snadný převoz jak po dráze tak po silnici. U Prahy je jedna stále osazena u běchovické měnírny (fungovala jako její bypass po dobu rekonstrukce), analogicky funguje i ta osazená ve Svinově.
většinou 2 vozy, v jednom bylo trafo a odpojovače a jističe na VN, v drzhým byly usměrňovače a ochrany na DC straně. Ty ČKD křemíkový měly 5MW. Rtuťový už jsem nezažil.
Nebývalo něco takového v Chuchli?
Další bývala v Hoštejně/Zábřehu na Moravě.
První určitě nebude. „pojízdné měnírny“ tu už byly, dělalo je ČKD, a podle výkonu byly složené z jedný až několika „maringotek“ Jednalo se o měnírny na kV DC. No a taky tento vynález zhusta využívaly městy, v Brně dlouho stála na konečný trolejbusu pod Rubínem. Tam samozřejmně na 600V DC. JO a taky nahoře v kouhoutkách a na ulici Bašty, ale už tam tak 15 let nejsou. Nahrazeny „pevnejma“ domečkama.
https://tkb-git.tramvajklub.info/www/fotky/5/458.jpg
Já pamatuju pojízdnou měnírnu v Bystrci na konečné u ZOO (ještě než prodloužili šaliny nahoru k přístavišti). Stála hned vedle fotbalového hřiště.
U žst.ostrava – Svinov byly dvě mobilní trakční napájecí stanice od elektrizace železnic pronajatý.jestli tam ještě jsou nevím měnírna byla v rekonstrukci.
Jednu si oř. Ostrava nakonec koupilo a ta tam stojí dodnes. Druhá se vrátila elektrizaci železnic. Co vím tak existují asi čtyři kusy. Tři vyrobili v EŽ a jednu Ohl.
Takže jde zjevně o stejnosměrnou soustavu (by také mohlo být doplněno v článku).
no nejjednodušší měnírna na střídavou soustavu je transformátor 22kV/25kV……Při troše dobré vůle i tohle jde vrazit do „maringotky“
Tak to by byla maximální nouzovka, protože takhle brutálně zatížit jednu fázi, to by vás energetici hnali. Dneska chce ČEPS rovnoměrný odběr ze všech fází, takže si dráha bude muset objednat nějakou výkonnou polovodičovou elektroniku, aby dostala z třífázové soustavy výkon do jednofázové, pravděpodobně přes stejnosměrný obvod.
novzhledem k tomu že jedno napájecí trafo „žere“ 2 fáze…. a potřebujeme napájet min 2 úseky (na rozhraní fází troleje) tak to není zas tak akutní. V rámco distribuční soustavy se rozemně „proházet“ s fázama tak, aby odběr celku byl cca rovnoměrný….
Ale tohle se dělá ze 110kV jako nadřazené soustavy. Nebo se to dá udělat i z 22(35)kV?
Asi podle toho kolik to má odebírat a jak se na to budou tvářit energetici, zapojení trafa by mohlo také hrát roli. Možná jako nouzovka a při sníženém odběru.
ono by to šlo nakrmit i z 22kV ale obvykle se napájí z hladiny VVN (110kV ). Ono limit na 22kV je takových 20MW… Tahat takové výkony už začíná být na VN neekonomický….
Kdysi byl na K-reportu uvedený vzorec pro maximální odběr na hladině 22 kV. Bral v potaz průřez vodičů a délku vedení a maximum bylo snad okolo 12 MW, ale samozřejmě třífázových a symetrických!!!!
Tak už přestaňte blbnout s připojením na síť 22 kV.
Pouze čistě teoreticky. Prakticky to nejde s ohledem na zkratový výkon sítě 22 kV, což ale teoretik vašeho typu neřeší.
https://www.tratovestroje.net/stroj/mobilne-napajacie-stanice/
Na střídavině jde o napájecí stanici nikoliv měnírnu. Pravda možná se již terminologie změnila.
stejně by mne zajímalo, proč se zvolilo zrovna 25kV AC, když primárka i za socíku byla 22kV/6kV
Protože Kandó a MÁV používali 25kV v pozdějších letech, před tím 15kV jako v Rakousku.
To musel vymyslet nějakej Maďar… 😀
25 kV prý pochází z Francie (občas jsem o tomto napětí četl jako o „francouzském“), ale proč to nevím
Východní Čechy maj 35kV.
A pročpak mícháte sdružené napětí s fázovým?
Kdo míchá sdružené s fázovým?
Protože je to v tomto případě úplně jedno. 🙂
Protože z 22kV se to nikdy nenapájelo, nenapájí a nikdy napájet nebude.