Správa železnic chystá opravu nádraží ve Velenicích. Osud restaurace není znám
Nádraží České Velenice. Autor: User:My Friend – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10823558
Nepůjde o malý projekt. Maximální cenu za zpracování dokumentace stanovila Správa železnic na 23,4 milionu
To je divné, že to nezařadili do té sekce demolice. Vystavěli by pak za 50 milionů něco z betonu a skla – takový přístřešek by stačil….
Tak jestli tohle chtějí „modernizovat“, tak hanba.
Tak nějak se mi zdá, že v tom 19. století věděli mnohem lépe, co cestující veřejné dopravy potřebuje, ať už se jedná o lavičky, čekárny, uspořádání interiéru atd. Většina modernizací nádražních budov v ČR bohužel vede z estetiky k unihnusu a z funkčnosti k nefunkčnosti. Tady se všichni tváří, jak se v 19. století neumělo ekonomicky myslet a navrhovat, většinou je to ale obráceně. :-/
Nádražní restaurace jsou dnes už přežitkem. Doprava se zrychluje, zvyšuje se počet spojů, spoje na sebe navazují, občerstvení je zajišťováno ve vlacích, takže cestující tráví na nádražích minimum času. Snižuje se počet zaměstnanců, kterým restaurace slouží v rámci závodního stravování. Restaurace tedy přitahuje lidi z okolí, kteří nemají ani jízdenku, ani vstupenku na nástupiště.
Pane Králi, máte velmi odvážný názor. Podívejte se prosím do jízdního řádu na to – jaký je interval mezi vlaky na tomto nádraží – kolik vlaků odjíždějících z tohoto nádraží má jídelní vagón V článku se píše, že cílem opravy nádraží je lepší využití prostor způsobem odpovídajícím současným nárokům. Za staré doby, když tam fungovala ŽOSka, která zaměstnávala až 1.200 lidí a dávala práci i dojíždějícím lidem z okolí, byla nádražní restaurace jistě využívána více, než dnes. Vedle byla i kavárna – dnes je tam služebna PČR. Proč ale zavírat restauraci, která na tomto nádraží funguje od jeho vzniku a… Číst vice »
Rozhodně je lepší dát si kačenu se zelím a 6-ti, než kafe z automatu.
Lidi bez jízdenky nějak vadí, pokud výsledek je, že na sebe restaurace vydělá? Snad je pro dráhu dobře, že se dají náklady na údržbu nádraží rozpustit (účtovat hospodě nájemné).
Nevíte někdo, zda ty sloupy s konzolami na historické fotografii nejsou pozůstatek trolejbusu?
ano, jsou
Historická fotka nádraží ČV je ze strany od silnice – áleje, Kolejiště vepředu je úzkokolejka, která měla depo s točnou ještě víc vpravo od nádraží, směrem na Novou Ves/L.
Sloup před nádražím troleji patřit bude, porovnej to s jinou fotkou na busportále.
https://www.busportal.cz/clanky/k-historii-trolejbusove-dopravy-v-gmundu-ceskych-velenicich-12382
Do současnosti se zachoval pouze jediný kus sloupu trolejbusové trati, který stojí „u tunelu“.
https://www.geocaching.com/geocache/GC830VY_velenicky-omnibus?guid=f7013223-6a4d-423b-aaec-658408b2a57c
https://www.informuji.cz/objekt/5913-sloup-trolejbusove-drahy/
Díky za potvrzení vám oběma (Marek a Karl vB.).
O úzkorozchodce samozřejmě vím.
Už po několikáté mě udivuje přístup SŽ „budoucí využití objektu vyplyne z projektu“, podobně s tou restaurací. Vždyť přece investor musí projektantovi říct, co chce vyprojektovat a kolik rámcově hodlá utratit, ne naopak. To je jako bych šel za architektem, řekl mu, že chci dům, on mi něco nakreslí, a pak se budu divit, proč tam budu mít 5 ložnic a jednu garáž, když jsem osamělý sběratel aut.
Ne, to investor se chce zbavit restuarace a udelat to tak, jako ze to nebyla jejich vina. Nejenom ze by investor mel neco rict projektantovi, ale hlavne pamatkari by meli neco rict investorovi.
Nebude nakonec Dràha Františka Josefa rychlejší než VRT přez Nehvizdy ??
To bude rozhodně, protože než by se VRT doplazilo z Nehvizd do Prahy, tak by normální expres přijížděl do Českých Budějovic…😀
Ano, do Nehvizd bude muset pěšky. Protože VR vlaky v relaci Berlín – Vídeň budou končit v Lovosících a začínat v Nehvizdech. Podobně jako Valašské Expresy končí a začínají v Libni, protože tam mají zastávku.
Ale co s tím? To je ještě větší konec světa než Cheb. Barák je navíc replika, žádna secese.
Sorry jako, ale nejlepší by byla demolice a postavit něco přiměřeného.
Tak začněte mínusovat.
Nejedná se o žádnou repliku. Budova nádraží nebyla během bombardování zcela zničena, jen poškozena a následně opravena. Tady máte odkaz, ať se můžete podívat, jaké byly následky onoho náletu. https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/cerny-den-ceskych-velenic–23–brezen-1945/-17726/24,0,,/
Z nějakého důvodu se odkaz nevytvořil u celé adresy, je třeba překopírovat do prohlížece adresu celou včetně toho konce ze dvou čárek a lomítka, pak se dostanete přímo na stránku a nebude se zobrazovat, že stránka neexistuje.
Bourat určitě ne, budova je docela v dobrém stavu. Nahoře je/bývala ubytovna, takže by mohlo být i smysluplné využití.
Však v tom zadání stojí „přizpůsobit nádraží současným pozadavkum“. Taky očekávám, že redukce objemu budovy to nebude. Jen ta střecha…
Popíliť! řekl major Těrazky…
Ten barák není zas tak ohromný, jak se ti asi zdá. Secese je ukrytá v nádražce a v podchodu – původní kamenné klenby.
Souhlasím s koncem světa. 🙂 Škoda že se R+U trhlo právě takhle v tomhle místě. Někde jsem četl, že nám (jako ČSR) bylo Witorazko nabízeno i ve větším rozsahu.
13 obcí z dolnorakouského Waldviertelu bylo k Československu připojeno dne 31.07.1920, na základě Saint-Germaiské smlouvy ze 10.9.1919. Pro tuto oblast se v Československu zažil název Vitorazsko, podle města Weitra/ Vitoraz. Došlo i k rozdělení Gmündu na rakouskou a československou část. Hranici tvořila řeka Lužnice/ Leinsitz. Do Československé části bylo zařazeno předměstí Gmünd 3-Bahnhof (Dolní Velenice/ Unterwielands , Česká Cejle/ Böhmzeil a Josefsko/ Josefschlag), železniční dílny, lokomotivní depo a nádraží s přilehlou zástavbou. Název nově vzniklého hybridu byl nejdřív Cmunt v Čechách, což se neujalo a proto vznikl druhý umělý název České Velenice. Životní úroveň byla bídná, protože všechny doposud fungující… Číst vice »
Cast uzkokolejne drahy take vedla pres hranici, dnes je zrusena a je dodnes patra jeji cesta dvojici stromovych aleji…
Stejně tak je trasa poznatelná v ulici T.G. Masaryka, kde je vedle silnice u všech domů široká pláň.
A kousek odtud součástí H. Dvořiště: Český Heršlák a Deutsch Horschlag za hranicí.
Dvořiště je trať CB – Linz,
Velenice je trať CB – Gmünd – Wien.
Vzdálenost Velenice – Dvořiště – ca. 70 km – 1 hodina jízdy autem.
Baross Etterem na Keleti a nadrazka ve Velenicich. Legendy
Vždycky když někdo líčí Těšnov jako nejhezčí nàdraží……..asi neviděli Keleti….
Jsem pro Keleti.
Dole pokladny, restaurace a policejní stanice, nahoře ubytovna. Tahle budova má naštěstí využití, a tak má smysl ji rekonstruovat.
Tam chodím po škole na pivo 🍻 Je to jedna z nejlepších nádražek, ve které jsem byl. Za 120 Kč si tam dáte plnohodnotný oběd i s pivem. 🍻🍣
Si vždy u takových zpráv vzpomenu na projekt Živá nádraží. Dnes SŽ má nový projekt: Mrtvá nádraží.
Bych brečel 😱
Nádražní v Českých Velenicích je fakt husté. Kachlíčky, kachlíčky a zase zelené kachlíčky. Duch 50. – 60. let. A pak jsem se zašel mrknout jak vypadá nádražka a zůstal ohromen tou secesní nádherou, byť již hodně zaprášenou a zamaštěnou.
Kachličky…. Asi to bude tím, že projekt rekonstrukce vybombardovaného nádraží pochází ze stejné doby a stejné projekční kanceláře, jako Pardubice, nebo Cheb, které byly také vybombardované. Vzhledem k velikosti to byla asi jen „bokovka“. Cílem poválečné obnovy zřejmě nebylo ohromovat architektonickým řešením, ale v krátkém čase dodat funkční budovu a pokud možno při nízkých nákladech.
Kdo konkrétně je autorem projektu obnovy nádražní budovy se mi bohužel nepodařilo zjistit.
Více k náletu na České Velenice (tehdejší Gmünd 3):
https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/cerny-den-ceskych-velenic–23–brezen-1945/-17726/24,0,,/
https://www.noen.at/gmuend/bezirk-gmuend-zeitzeugin-berichtet-wir-hatten-nichts-mehr-bezirk-gmuend-kriegsende-helene-horvath-zeitzeugin-204236729
Nádražní restaurace – interiér:
https://loyaltytraveler.boardingarea.com/2018/07/25/wien-to-ceske-budejovice-by-train-bus-train-bus-beer-train-bus-in-5-hours/ceske-velenice-train-station-pub/
https://www.vlakemjednoduse.cz/hodnoceni-nadrazi/ceske-velenice/#iLightbox%5Bgallery-9%5D/1
No a viděl jste U- bahno v Berlíně ? Nebo metro v Paříži ? Nebo takový ZOB v Berlíně ??? Ale i FJ Bahnof ve Vídni. ( ale tam už jsem hodně dlouho nebyl tak třeba už to neni tak strašný )
Je…
Zašlou slávu z dob monarchie to moc nemůže připomínat bo bylo původní nádraží v r. 1945 totálně zničené, a to co tam je nyní je spíše budovatelská replika z 50.let. Kdysi to bylo koncipováno jednak jako odbočka na Prahu z kdysi hlavního směru Wien – Cheb, dimenzováno pro snadný nástup c.k. vojsk ….
Odkaz na to, jak nádraží vypadalo po náletu máte výše, nádražní budova nebyla zcela zničena, jen poškozena, což je z fotografie v odkazu jasně patrné. Oprava byla dokončena v roce 1949 takže se o budovatelskou repliku z 50. let nejedná.
Před cca 15 lety jsem tam chodil s přáteli na pivo, bylo by škoda ji zrušit.
Tak restaurace byla jediná významněji udržována část objektu u důvodu snahy nájemce. Část objektu díky opuštěným prostorům připomínala dům duchů.
Restaurace ve Velenicích, tam jsem kdysi dávno málem dostal přes hubu od místních intelektuálů…
To jste měl velké štěstí. Z nepotvrzených zdrojů se ke mně doneslo, že tam krýgly létaly vzduchem běžně.
Ovšem, otázka je jak stará je ta historka a kolik se k tomu za pár let přibarvilo.
Krýgly lítají možná v Brně, tady rozhodně ne:-)
Zjevně skutečnost, že jen „málem“, byla největší chybou celé té jinak nesporně záslužné aktivity zmíněných místních intelektuálů: byli patrně zbytečně příliš ohleduplní!
Jestli ses tam prezentoval stejně jako tady,můžeš být rád že jen málem….
Dneska to je jiné. Je to vzhledem k tomu, že se Velenice nacházejí na samé hranici, asi nejlevnější tamější restaurace, kde se za pár korun dá slušně najíst a dát si tam výborné pivo. Místní lidé jsou fajn. Nejvíc sympatický je mi tam děda, který tam každý den chodí na oběd a pak sedává na lavičce před poštou a skoro s každým kolemjdoucím vždycky prohodí pár slov. Té nádražky by byla škoda. Kdyby se naopak někdo zaměřil na to, co zbylo ze ŽOSky, bylo by to fajn.
To je problém mnohých nádraží v Evoropě, že jsou tam nevyužité plochy, či dokonce místnosti.