Soutěž měla být jen na třetí kolej a zastávku. Památkáři napadli postup SŽ u mostu na Výtoni
Likvidace zákonem chráněné historické památky se podle NPÚ vůbec neměla soutěžit.
Národní památkový ústav (NPÚ) podpořil studii proveditelnosti rekonstrukce Vyšehradského železničního mostu. Tu si nechal od švýcarských a britských expertů vypracovat Nadační fond Vyšehradský most jako alternativní návrh řešení havarijního stavu klíčového pražského dopravního spojení.
Správa železnic (SŽ) naopak stále pokračuje v přípravách nahrazení mostu tříkolejnou novostavbou, přestože rekonstrukci stávajícího památkově chráněného mostu doporučil i poradní výbor organizace UNESCO.
Postup SŽ, který na nahrazení mostu v minulosti vypsal soutěžní dialog, památkáři kritizují. „Záměr uspořádání soutěžního dialogu s NPÚ nikdo nekonzultoval; NPÚ byl ve věci přizván až ve fázi pokročilé přípravy zadání,“ uvádí se v dokumentu NPÚ, který zveřejnil nadační fond.
Podle ústavu měl být předmětem soutěžního dialogu pouze způsob dostavby třetí koleje, železniční zastávky a začlenění těchto prvků do stávající mostní stavby. Neměl se však soutěžit vznik nového mostu a návazně likvidace zákonem chráněné historické památky.
Veřejné zájmy
Alternativní návrh rekonstrukce prosazovaný fondem je založen na projektu českých architektů potvrzeném zmíněnými zahraničními experty. O jeho realizaci autoři usilovali i v původní soutěži SŽ, u hodnotící poroty však neuspěl. I proto je jeho prosazování podle některých kritiků rekonstrukce mostu neférové.
Památkáři se však nyní za návrh rekonstrukce plně postavili. „NPÚ konstatuje, že návrh rekonstrukce mostu, třetí subtilní koleje jižně od současného mostu, a také urbanistický návrh úpravy souvisejících ploch, včetně obnovení zastávky v místě kolejiště bývalého nádraží Vyšehrad, jsou v souladu s ochranou kulturně-historických hodnot této zákonem chráněné historické památky,” uvádí mluvčí fondu Jan Havlíček.
Výtoňský most by měl být zachován a opraven, rozhodlo UNESCO. Přesun by nedával smysl
Vyjádření NPÚ podle něj plně souzní s nedávným verdiktem mezinárodní organizace UNESCO, která projekt Nadačního fondu také prostudovala a rovněž jednoznačně doporučuje most zrekonstruovat. „Nyní jsou na stole kladné posudky dvou klíčových hráčů v oblasti památkové péče ve prospěch záchrany této památky,“ míní Havlíček.
Podle památkářů řešení rekonstrukce symetrickým způsobem zohledňuje i ostatní veřejné zájmy v místě – tedy zájem na rozvoji dopravních funkcí, na bezpečné dopravní cestě, na minimálním omezení železniční dopravy v průběhu realizace stavby a na ekonomické smysluplnosti věci; to vše v návrhové životnosti minimálně 100 let.
„Ukazuje se, že český stát to jako obvykle vzal od začátku za úplně špatný konec. Namísto aby hledal způsob, jak most rychle a efektivně opravit, hledal důvody, proč to nejde,“ říká Tomáš Bistřický, spoluzakladatel Nadačního fondu Vyšehradský most.
Nejsme aktivisté, chceme na Výtoň vrátit rozum, říká filantrop Bistřický k úsilí o záchranu mostu
Povolovací proces rekonstrukce bude podle něj výrazně rychlejší než stavba nového mostu a vlaky ze Smíchova na Výtoň budou moci již brzy opět jezdit naplno.
V případě likvidace památky a novostavby lze podle něj naopak čekat řadu nesouhlasných vyjádření, odvolání a proces se může protáhnout o mnoho let.
Ministr dopravy Martin Kupka pro Zdopravy.cz řekl, že nyní je pro další postup ohledně mostu klíčové počkat na závěry památkového auditu HIA, který si nechala SŽ vypracovat od německého experta a měly by být hotový ještě letos. Pokud by však i HIA podpořila rekonstrukci namísto novostavby, znamenalo by to novou soutěž a další oddálení řešení stavu mostu.
Oprava Vyšehradského mostu by znamenala novou architektonickou soutěž, říká Kupka
„Studie HIA, na kterou se údajně čeká, nezmění nic na faktu, že rekonstrukce mostu je pro železnici i Prahu to nejlepší řešení. Stejně tak HIA nic nezmění na tom, že likvidace mostu by zřejmě znamenala průšvih jako hrom – riziko vyškrtnutí celé Prahy včetně Pražského hradu ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO,“ uzavírá Bistřický.