Soud řeší dopady vysokorychlostní tratě kvůli novému terminálu, Ústecký kraj odmítl smír
Zástupkyně kraje odmítá přijmout tezi, že by kraj jakkoliv pochybil.
Krajský soud v Ústí nad Labem se začal zabývat návrhem obcí na Litoměřicku na zrušení opatření obecné povahy vydané Ústeckým krajem, které se týká vysokorychlostní železnice. Obcím vadí, že se podle nich neposoudily dopady rychlodráhy ani navrženého železničního terminálu v Roudnici nad Labem na občany. Navrhly uzavřít smír s Ústeckým krajem, pokud vypracuje dopadovou studii. Na uzavření smíru mají týden. Soud rozhodne 22. října.
Ústecký kraj schválil trasu vysokorychlostní trati z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan v červnu 2024. Součástí rychlodráhy je terminál v Roudnici s parkovištěm pro 3000 automobilů.
„Nebyl vyhodnocen vliv terminálu na území, které je obrovské, zahrnuje Litoměřicko, Lovosicko a Roudnicko. Obce se obávají toho, že díky zkrácení dojezdového času do Prahy z Roudnice na 19 minut vyvstanou v území nové fenomény, které dosud neznají. Týkají se bytové výstavby, infrastruktury, vody, kanalizace, silniční sítě, která na to není připravena,“ řekl po jednání Martin Klečka, předseda sdružení měst a obcí Koridor D8.
Kudy povede vysokorychlostní trať Podřipskem. 35 obcí se dohodlo na jednotném postupu
Žaloba nerozporuje schválenou trasu. „Říkáme, že jsme smíření s tím, kudy koridor vede, ale vidíme rizika, která umístění koridoru a terminál způsobí, a upozorňujeme, že dopady stavby nebyly doposud posouzeny,“ řekl Klečka. Paradoxem podle něj je, že kraj dopadovou studii připravuje. Podle Klečky by bylo nešťastné, pokud by soud zrušil opatření obecné povahy kvůli tomu, že Ústecký kraj není ochotný přistoupit na smír.
Zástupkyně Ústeckého kraje Naděžda Studenovská u soudu řekla, že Ústecký kraj chápe obavy obcí a obyvatel a je připraven s obcemi spolupracovat, ale nemůže přijmout tezi, že jakkoliv pochybil. Navrhla soudu, aby žalobu zamítnul.
Na krajský soud se s žalobou obrátil už dříve Chlumec na Ústecku a některé obce na Litoměřicku. Obce chtěly docílit zrušení rozhodnutí krajských zastupitelů o aktualizaci zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, tedy krajské obdoby územního plánu.
Argumentovaly zasahováním do vlastnických práv, nerealizovatelností vybrané trasy nebo tím, že podle nich nejde o rychlodráhu, ale pouze o další trať, protože v některých místech nebude dosahovat požadované rychlosti. Krajský soud žaloby zamítl, proti rozhodnutí obce podaly kasační stížnosti.