Soud odmítl žalobu odpůrců trasy pro rychlovlaky Ústeckým krajem
Obce i spolek plánují kasační stížnost.
Ústecký krajský soud zamítl žalobu města Chlumec na Ústecku na zrušení aktualizace zásad územního rozvoje, která vymezuje trasu rychlodráhy z Prahy přes Ústecký kraj do Německa. Trasu navrženou ministerstvem dopravy schválili loni v červnu zastupitelé Ústeckého kraje. Samostatnou žalobu na zrušení aktualizace podala obec Hrobce na Litoměřicku a spolek Rozvrtaná krajina. Také tuto žalobu soud zamítl. Obce podají proti rozhodnutí kasační stížnost.
Železničáři posuzovali zpočátku zhruba 20 možných tras, pak se výběr zúžil na tři. Se zastávkou v Ústí se původně nepočítalo. Nová trať povede skrz Středohorský tunel přes Ústí nad Labem, kde bude zastávka a terminál, do Krušnohorského tunelu. Celá trasa z Prahy do Drážďan měří 137 kilometrů. Cesta z Prahy do Ústí se díky rychlodráze zkrátí na půl hodiny.
První velké vrtání pro Krušnohorský tunel. Zakázku na průzkum získalo česko-bulharské sdružení
Obce chtěly docílit zrušení rozhodnutí krajských zastupitelů o aktualizaci zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, tedy krajské obdoby územního plánu. Argumentovaly zasahováním do vlastnických práv, nerealizovatelností vybrané trasy nebo tím, že podle nich nejde o rychlodráhu, ale pouze o další trať, protože v některých místech nebude dosahovat požadované rychlosti. V případě Chlumce se posuzovala pouze jedna varianta vedení Krušnohorského tunelu. Podle města staveniště a tunel neúnosně zatíží obyvatele, s tím se soud neztotožnil.
Krajský úřad dostal k trase vysokorychlostní trati 600 připomínek včetně těch z obcí na Litoměřicku a Chlumce. Podle soudu námitky řádně vypořádal. Obce namítaly, že nebyla prověřena původní varianta, která vedla již dříve vytyčenou územní rezervou. Tato varianta míjela Ústí nad Labem. Soud uvedl, že tato varianta nebyla rozpracovaná tak, aby ji bylo možné posoudit. Od varianty se upustilo, protože se změnila koncepce státu a náhled na rozvoj dopravy, proto varianta vedení územní rezervou byla podle soudu nevyhovující.
Neúnosné zatížení stavbou
Chlumec uváděl, že Krušnohorský tunel povede mezi zastavěnými částmi města a občané budou žít řadu let v sousedství staveniště. Soud neshledal, že by tunel město neúnosně zatížil, v nejužší oblasti bude trať vedena v tunelu, takže terén nebude narušen a staveniště se má nacházet jižně od silnice I/13, což je na území města Chabařovice, na území Chlumce bude zasahovat minimálně.
Chlumci vadila také nedostatečná kompenzační opatření a neprovedení podrobného geologického posouzení. Soud uvedl, že opatření a provedené geologické posouzení odpovídají tomu, že jde o aktualizaci zásad územního rozvoje.
„Na nejbližším zasedání zastupitelstva navrhneme schválit podání kasační stížnosti, na tom jsme předběžně dohodnuti,“ řekla novinářům starostka Chlumce Veronika Srnková (Šance pro Chlumec). „Já jsem velmi zklamaná, dozvěděli jsme se od soudu, že se nás to vůbec nedotkne. Soud nevzal v potaz hlavní argument, že nebyla prověřena realizovatelnost projektu,“ uvedla. Kasační stížnost chtějí podat také Hrobce a spolek Rozvrtaná krajina.
Správa železnic bude pokračovat v dialogu s jednotlivými dotčenými obcemi, řekl novinářům po vynesení rozsudku Pavel Hruška z organizace. Mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková uvedla, že rozsudek soudu potvrdil správnost postupu krajského úřadu i rozhodnutí zastupitelstva Ústeckého kraje.
Soudce Martin Jakub Brus ve věci žaloby Hrobců a dalších 11 obcí na Litoměřicku uvedl, že návrh na zrušení opatření obecné povahy není žalobou ve veřejném zájmu, musí se prokázat zásah do práv navrhovatelů. Aktualizace byla podle soudu dostatečně odůvodněna. Úkol vymezit koridor pro trasu rychlodráhy byl podle soudu splněn. „Máme za to, že bylo cílem, aby koridor umožnil propojení Ústí nad Labem způsobem, který byl v aktualizaci zvolen. Koridor územní rezervy naproti tomu nebylo možné použít,“ uvedl Brus.
Správa železnic předpokládá, že v terénu bude pracovat na Podřipsku od roku 2028 a stejně tak u Krušnohorského tunelu. Se zprovozněním Krušnohorského tunelu se počítá v roce 2039, po celé trati vlaky pojedou podle dřívějších informací SŽ v roce 2045.