Solaris získal největší zakázku na elektrobusy ve své historii. Dodá 183 vozů do Osla
Solaris Urbino 18 v elektrické verzi. Foto: Solaris
Po dokončení zakázky budou v Oslu jezdit už jen elektrobusy.
Po dokončení zakázky budou v Oslu jezdit už jen elektrobusy.
To je hezke ale vite kolik je nabijecek ve meste? Jedna jedina ktera obsluhuje jednu linku. Kdyz el busu dojde stava tak jede do garaze ridic a bus vymeni za nabity. Kdyz pominu stres ridice protoze to nestiha tak se nakupuje urcity pocet el busu jen kvuli skutecnosti ze nejsou po meste na konecnych nabijecky. A sotva budou protoze konecne jsou vyhrazeny puvodne na solo busy tak i klouby maji leckde problem s mistem a o zrizeni nabijeci stanice nemuze byt ani rec. Sice na zacatku byl velky optimismus ale ten vyprchal. Neni misto nejsou v blizkosti draty aby bylo… Číst vice »
Kapacita akumulátorů se v kW udává v Polsku nebo v Norsku?
500kWh. https://www.sustainable-bus.com/electric-bus/solaris-electric-articulated-buses-oslo-unibuss/
Stejně jako je vytápěn interiér autobusu, tak i baterie jsou udržovány v rozumné provozní teplotě a jejich kapacita je tak nezávislá na tom zda jste v Oslu či Gdaňsku.
Nevím, ale přijde mi, že narážka byla na to, že kapacita baterií se udává v kWh, ne v kW.
A zatímco u nás se budou politici předhánět v tom, kdo zachrání spalovací motor, předběhne nás i to Polsko. 🙂
Jak to myslíš I TO POLSKO?
Polsko je daleko před námi!!!
Byl jsi tam někdy?
Polsko má taky svý mouchy, zejména co se týče politické plurality, lidských práv, ochrany přírody či vlivu církve někde na úrovni Íránu, nicméně co se týče ekonomiky, ukazuje nám záda už pěknejch pár let. Taktéž bych každému průměrnému českému jelitu doporučil jet se tam podívat (a to dále než na trhy do Jelení Góry), aby vidělo, jak moc má v hlavě kroupy.
Tak ono záleží jak v čem, je to řekl bych o tom že Poláci jsou víc progresivní, zatímco Češi konzervativní. A současná situace třeba ukázala že polské zdravotnictví je v porovnání s českým nic moc, a to je důležitější než nějaké elektrobusy.
Já jo a není mi jasné, v čem nás dávno předběhlo.
Třeba stačí porovnat SOR a Solaris. Trhy kam dodávají, variabilitu produkce, ehm i vzhled, i když na ten to nejezdí…
Jedna věc je autobus jezdící max 15 km od garáže, druhá věc je pracovat 6 hodin na poli.
A třetí věc je záložní generátor elektřiny v nemocnici. Jo, bývá tam lokomotivní motor. Nahradit ho bateriemi a pak tam vozit ty nabité?
Ony jsou tam i ty baterie.. Agregát je až druhý v pořadí.
Já vím, většinou bývají olověné, ne nepodobné autobateriím. Jsou totiž levné, 40 Ah 12 V za 1500 Kč.
A kapacita těch baterií je navržená tak, aby udržely napětí pár minut než naběhne generátor se spalovacím motorem.
Mimochodem olověné baterie používali už za 2. světové války pro pohon ponorek.
Na to použití olověné levné nejsou. Zrovna na dodání vysokých proudů za pár minut mají zlomkovou kapacitu, takže celá baterie musí být daleko větší. U lithia to není problém. I u nás se snažili vyrobit bateriovou stanici z klasických olověných kvádrů. No a po pár kusech se přešlo na lithium, protože je skoro ve všem lepší, což se naonec vyplatí i ekonomicky.
To že v té zemi, která je bohatá z prodeje ropy, bude více elektrických busů z Polska, můžou nějak ovlivnit naši politici?
Jak ?
Naši politici mohou ovlivnit, zda tady budeme podporovat pokrok, uhlíkovou neutralitu a překonání jedné z největších civilizačních výzev od průmyslové revoluce, anebo zda se vydáme drahou záměrného zaostávání ve jménu ochrany tradičního průmyslu. Ono to pak bude mít zásadní dopad na šance českých výrobců uspět s exportem moderních a uhlíkově neutrálních technologií, pokud zde bude podpora tohoto průmyslu.
No jasně, ale protože bezuhlíkově nikdo existovat neumí, tak je asi lepší se držet faktů a podporovat vědu a výzkum, než ideologie u kterých hrozí zchudnutí většinové populace, které pak vždy vede k horšímu životnímu prostředí. ( Závislost bohatství společnosti a čistoty životního prostředí je prokázaná daty)
A víte vy, co to ta bezuhlíková ekonomika je? To není existence bez uhlíku! Jde o minimalizaci vypouštění skleníkových plynů + offsetování toho zbytku – tedy o to, aby naše činnost neměla dopady na klima. Pokud jde o klimatickou změnu, její důsledky a vliv člověka na ní – tak to je právě výstup z vědy a výzkumu, a existuje na tom široká shoda. Co se týče těch opačných názorů, tedy že člověk klima nemění nebo různých výlevů o tom, že opustit fosilní paliva nelze nebo je to nerozumné, tak právě tyto nemají s vědou nic společného – jde o popírání… Číst vice »
Mno pro začátek by se mohlo udělat něco pro ty, kteří dodnes svítí petrolejkama. Není toho málo, spotřeba letectví v USA je zhruba stejná.
Při bezhlavém přijímá výzev je totiž jedno značné riziko: Prohra. A to nejen v podobě blackoutu, kde ty bezuhlíkové technologie přestanou fungovat. Příliš přeregulovaný svět má totiž tendence neudržet pohromadě.
Kdo jsou „ti, kteří stále svíti petrolejkami“? Protože pokud se na to podíváme z hlediska zátěže na hlavu, ČR patří mezi největší producenty CO2 na světě. Ale je pravda, že by bylo nefér to všechno házet na řadové občany, když jde zejména o produkci způsobenou určitým typem průmyslu a bující uhelnou energetikou. Já zároveň chápu, že mnozí řadoví občané mají obavu, že to opět dopadne především na ně a že za to zaplatí jako za jiná selhání elit (ekonomická krize v roce 2008), ale to je něco, co bychom neměli připustit. Ta transformace musí být dělána tak, aby na ty… Číst vice »
Trochu problém je že eliminovat svícení petrolejkami umíme mnohem lépe než eliminovat palivo v letecké dopravě. Navíc ta náhrada znamená že u těch lidí dojde ke snížení denních nákladů, takže si můžou pak koupit třeba pastelky, nebo papír, nebo výrobky vzešlé z pokusů hraběte Zeppelina.
Obávám se že moc nemáte pravdu, navíc je z principu nevědecké pokud něco dokazujete „shodou“, ono taky psalo 100 vědců proti Einsteinovi – měli pravdu tedy, protože jich bylo hodně? Minimalizace vypouštění škodlivin je určitě rozumná, zde třeba v USA frakování a levný plyn způsobilo zavření spousty uhelných elektráren a měřitelné zlepšení životního prostředí. Ale to byl čistý bussines, co chcete v přeregulované Evropě? Kde si náš největší souded praktricky současně zavřel jaderky a spustil Daeteln 2 , cca 2 GW v uhlí, a přitom se umí prezentovat jako razič zelené ekonomiky, cesty a budoucnosti… Jenom logika a věda dávno… Číst vice »
Tak zrovna dopady frakování na životní prostředí (znečištění vody, atd.) jsou katastrofální – navíc při těžbě plynu dochází k únikům CO2 do atmosféry, které jakékoliv benefity nulují. Pamatuju, jak někteří šílenci razili frakování na jižní moravě – a je jen dobře, že byli zavčasu zastaveni. Děsí mě lidé, kteří jsou ve jménu byzynysu schopni ničit planetu, která nám dává život, a ještě tomu říkat měřitelné zlepšení životního prostředí.
Jenže vždy to musíte poměřovat s alternativou, která díky tomu nenastala – tedy např. povrchová těžba uhlí, nejenom jeho pálení v kotli. A to je snad to nejhorší co můžete udělat, snad i atomová bomba by způsobila menší paseku na krajině , i ta nemá sílu vymazat celou krajinu, kopce a údolí… Nebo nemusíte dělat ani jedno (ani frakování ani uhlí) a nechat lidi ať si zatopí tedy dřevem nebo co najdou, a uvidíte že to bude ještě daleko horší dopad prakticky ve všech ohledech. (Viz třeba Libanon dnes) Nemůžete si vyzobnout jenom co se vám nelíbí a myslet si… Číst vice »
Pokud se vám nelíbí, že si někdo vyzobává jen to, co se mu hodí, pak to nedělejte sám.
https://www.nationalgeographic.com/environment/article/alberta-canadas-tar-sands-is-growing-but-indigenous-people-fight-back
V 19. století byla města, která nechtěla, aby skrz ně vedla železnice. Jaký to mělo dopad na jejich ekonomický vývoj, je dnes velice evidentní. A stejně dopadnou země, které budou zuby nehty bránit svůj „tradiční“ petrolejářský a automobilový průmysl.
V Německu se zvýšila v roce 2021 produkce CO2 meziročně o 4,5 %. Teorie a realita jsou dvě odlišné věci.
Pokud máte zdroje energie, které řídíte dle potřeby v čase a nahradíte to dražšími zdroji, které vyrábějí elektřinu náhodně, tak to může podporovat jen retardovaný jedinec, což mnozí politici evidentně jsou.
Realita je taková, že Německo dokázalo za 20 let výrazně snížit podíl fosilních zdrojů a zároveň se odklonit od jádra. Musím se přiznat, že předčasné zavírání nízkoemisních JE moc nechápu, nicméně i tuhle extrémně komplikovanou úlohu zvládají.
https://de.wikipedia.org/wiki/Datei:Energiemix_Deutschland.svg
Je to přesně tak. Podle mě i naši politici nechápou co se děje. Stejně jako manažeři automobilek, když přišla Tesla. Svět se mění, a Greendeal je globální fenomén, z kterým už se nedá bojovat. Čr určitě ne. Na nás teť je, jestli se s pomocí investic z EU přizpůsobíme, a pujdem po boku vyspělých zemí, které na tu transformaci mají kapitál, a nebo zůstaneme v prachu cesty drahou montovnou po boku indie, afriky, nebo jižní ameriky. Z mého pohledu už je dost pozdě. Škodovku Volkswagen odstřihl, tak že budou dělat místo superba krámy pro afriku, když jim dá VW součástky… Číst vice »
Je ještě jedna alternativa, že se ukáže, že grean deal je extrámně drahý i pro Německo a hlavně velmi nestabilní zdroj elektřiny a takové dva blackouty by stačili na pochopení, co je důležité.
Stačilo vy se v německu zeptat, jak to, že když budují zelenou energetiku jim rostou emeise CO2, jestli to nebude náhodou tím, že odstavují nízkoemisní jaderné elektrárny a nahrazují je uhlím a plynem, které mají významně vyšší emise.
Mícháte do kupy dvě věci. Jádro je opravdu velice nízkoemisní zdroj, to je pravda. Nicméně Němci a Rakušané na něj mají jiný názor, než třeba my a Francie. Oni se holt rozhodli masivně investovat do OZE a ty v roce 2020 vyrobily už přes 50% energie, nicméně nutno dodat, že to bylo i nižší spotřebou v době Covidu. Vloni se ekonomika vzpamatovávala a zároveň o něco méně foukalo, takže se výroba z OZE dostala opět pod 50%. Nicméně v následujících letech plánují obrovské investice do větru a solárů. Jenom za loňský rok nainstalovali 5GW fve a do roku budou mít… Číst vice »
Prosím Vás, a kdo bude realizovat ty záložní zdroje? Neznám investora, který zaplatí ranec za něco, co nepojede. Prosím, neargumentujte ekvivalentem podpůrných služeb či kapacitní platby, to může fungovat jen u zdrojů, které jsou v provozu, ne jen záložní.