Sněmovna schválila zákon, který má urychlit přípravu dopravní staveb

Stavba D1 Přerov - Lipník. Pramen: ŘSDStavba D1 Přerov - Lipník. Pramen: ŘSD

Sněmovna dnes schválila novelu takzvaného liniového zákona, od kterého si vláda slibuje zrychlení přípravy staveb dopravní a energetické infrastruktury. Podle

Sněmovna dnes schválila novelu takzvaného liniového zákona, od kterého si vláda slibuje zrychlení přípravy staveb dopravní a energetické infrastruktury. Podle vlády by to mohlo být až o třetinu. Opozice novelu kritizuje jako výrazný zásah do soukromého vlastnictví, navíc vládou uváděné zrychlení přípravy prý není ničím zdůvodněné.

Podle novely stát snáze a rychleji získá pozemky pro výstavbu dálnic a železnic. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny. Novela má umožnit státu stavět dálnice a železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům v rámci stavebního povolení. Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic.

Tento návrh, nazývaný polský model, předložil zpravodaj Martin Kolovratník (ANO) a získal pro něj podporu i v hospodářském výboru. Na Kolovratníkův návrh Sněmovna také rozhodla, že snáze půjdou získávat pozemky vedle dálnic i pro nové elektrárny s výkonem nad 100 MW a pro přenosové sítě.

Schválený návrh navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly například takzvané mezitímní rozhodnutí. Tento institut státu u vybraných projektů umožňuje zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Stát tak fakticky může stavět na pozemcích, které nejsou jeho. Nově se má toto pravidlo rozšířit i na vodní a energetickou infrastrukturu, pokud jsou vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

V příloze k zákonu vláda navrhuje zařadit mezi tyto významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech. Na seznam se mají zařadit na návrh vlády také některá elektrická nebo plynárenská vedení.

Zákon zpřesňuje i podmínky, za nichž úřady povolí zrušit železniční přejezdy. To má být jednodušší. Má to snížit počet nehod na přejezdech a také zrychlit vlaky, které danými úseky projíždějí. Nově má platit, že silniční správní úřad zruší přejezd na žádost vlastníka trati nebo pozemní komunikace. Podmínkou bude, že pro přístup k nemovitostem bude možné využít jinou vhodnou trasu, která ale nesmí být delší o více než pět kilometrů. Nebude také smět vést přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.

Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což může podle ministerstva oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se tzv. fikce souhlasu.

Poslanci vznesli k předloze desítky pozměňovacích návrhů. Poslanec Kolovratník uspěl s návrhem, který zvyšuje o deset milionů na 60 milionů korun příspěvek obci, na jejímž území bude stanoveno území pro ukládání jaderného odpadu.

Sněmovna přijala i návrh Petra Dolínka (ČSSD), který má podpořit rozvoj elektromobility. Schválila, že budování veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily nebude vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Opoziční Piráti chtěli zákon zamítnout, se svým návrhem ale neuspěli. Podle nich je velká část navrhovaných opatření nedostatečně zdůvodněná. Proti se postavila i TOP 09. „Zákon sice umožňuje rychlejší vybudování klíčové infrastruktury, nicméně výrazně omezuje soukromé vlastnictví. Rok a půl od přijetí předchozí novely nemáme k dispozici žádnou analýzu, která by věrohodně zdůvodnila, jak se nové nástroje v ní přijaté využívaly,“ řekla poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová. Dodala, že za zdlouhavou přípravou je často neschopnost úředníků citlivě přistupovat k vlastníkům. Proti bylo ještě hnutí STAN.

Odpůrci novely nicméně utrpěly výraznou prohru, když pro zákon jako pro celek hlasovalo 129 ze 157 přítomných poslanců. Nyní úprava zamíří do Senátu.

„Zrychlení a zpřesnění povolovacích procesů u dopravních staveb samozřejmě vítáme. My jako zhotovitelé zároveň nabízíme i podstatnější zapojení digitalizace stavby, což pomůže nejen při přípravě, ale i při samotné stavbě a následné údržbě,“ řekl Michal Jurka, místopředseda Sdružení pro výstavbu silnic, viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví a šéf Skanska pro střední Evropu.

Tagy liniový zákon zákon o urychlení výstavby
69 komentářů