Železnice Železniční průmysl

Slovenskou strelu opraví ČMŽO, vlak odvezou z muzea do dílen v Hranicích za týden

Motorový vůz M 290.0 přezdívaný Slovenská strela. Foto: Petr.adamek, Wikimedia Commons
Motorový vůz M 290.0 přezdívaný Slovenská strela. Foto: Petr.adamek, Wikimedia Commons

Společnost Tatra Trucks pokročila s plány na opravu a návrat motorové jednotky Slovenská strela na koleje. Už na konci srpna přestěhuje jednotku z muzea v Kopřivnici do Hranic do dílen společnosti Českomoravská železniční opravna (ČMŽO). Ta vyhrála zakázku na její opravu. Na koleje by se měl unikátní stroj vrátit za dva roky.

Vítězství ČMŽO potvrdila mluvčí Tatry Aneta Mrázová. Firma současně rozeslala médiím pozvánku na přesun vlaku z Kopřivnice do Hranic. Ten ovlivní dopravu v Kopřivnici už ráno v pátek 31. srpna. Od 7 hodin bude uzavřena ulice Záhumenní od kruhového objezdu ulice Obránců Míru po odbočku do ulice Na Drahách.

V 8 hodin se očekává příjezd přepravního speciálu kolejových vozidel ve složeném stavu. Poté proběhne jeho technická příprava a nastavení na potřebnou délku k přepravě vlakové jednotky. Bude následovat nakládka a upevnění Slovenské strely na přepravní speciál. „Přibližně mezi 12. a 13. hodinou se předpokládá výjezd od stojánky Slovenské strely před Technickým muzeem Tatra a odjezd z Kopřivnice,“ popsala Mrázová. Zpátky se vlak vrátí po vlastní ose.

Kolik přesně bude oprava stát, není zatím jasné. Tatra dosud nezveřejnila na svém profilu zadavatele výsledek veřejné soutěže ani smlouvu. Odhadovaná cena byla 39 milionů korun.

Celkové náklady na projekt jsou podle Mrázové 118 milionů korun. „Přibližně jedna třetina všech nákladů půjde na restaurátorské práce Slovenské strely. Zbytek nákladů tvoří stavební práce, náklady na expozici a vedlejší náklady,“ řekla už dříve Mrázová. Tatra Truck dostane na projekt 80 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu, dalších 40 milionů zaplatí sama. „Po revitalizaci by Slovenská strela měla vyjíždět ze speciálního depozitáře, který bude umístěn u nového muzea Tatry,“ dodala Mrázová. S opravou vlaku má začít i stavba zázemí pro motorový vůz.

Vizualizace nového depozitáře pro Slovenskou strelu. Foto: Tatra Trucks
Vizualizace nového depozitáře pro Slovenskou strelu. Foto: Tatra Trucks

Motorové vlaky M290.0 byly vyrobené v roce 1936 pro tehdejší Československé státní dráhy v Tatře Kopřivnice. Na voze je unikátní například elektromechanický přenos výkonu od Josefa Sousedíka. Díky jeho nápadu se vlak rozjížděl hlavně na elektrický pohon, s rostoucí rychlostí se zapojoval mechanický přenos. Vlak dosahoval rychlosti až 130 kilometrů v hodině, při zkouškách dosáhl až 148 km/h.

Dráhy je nasazovaly na trasu z Prahy do Bratislavy, označení Slovenská strela zůstalo v jízdním řádu dosud, i když doplněné o název Metropolitan. Jen pro srovnání: v roce 1936 urazily tyto vlaky cestu z Prahy do Bratislavy za 4 hodiny a 51 minut. Dnes trvá cesta bez minuty 4 hodiny.

Během války vozy nejezdily kvůli nedostatku paliva, pak sloužily pro vládní a ministerské jízdy. Jeden z vozů vyhořel, druhý se dostal do podnikového muzea Tatry. Dnes je odstaven venku pod přístřeškem, kde ale chátrá.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
T.H.
Host
T.H.

…a z jednoho „náhodného výstřelu“, který cestou „kácel“ vše ostatní a nabízel pár desítek míst za cenu pro „dobře situované“, k hodinovému taktu expresů kapacitních (500+ míst), častěji zastavujících, koexistujících s ostatní dopravou (hlavně hustým příměstem Prahy a Brna) a za lidovku…
Proč neporovnávat prvorepublikovou Strelu spíš s letadlem a dnešní taktový spoj Praha-Bratislava s nějakým rychlíkem s parní lokomotivou?

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Tentokrát naprostý souhlas – jen bych tu předválečnou „Strelu“ raději neporovnával s letadlem, ale spíše s nějakým (současným) autobusem (byť situace na českých dálnicích je známá …), protože to by lépe odpovídalo i kapacitou a velikostí dopravního prostředku, a o létání mezi Prahou a Bratislavou navíc asi ani velký zájem není.

Nekdo
Host
Nekdo

to je panecku zrychleni! za 82 let (1936-2018) se draze povedlo na trati mezi Prahou a Bratislavou zrychlit o uzasnych 52 minut!

R2
Host
R2

A to si vemte, ze mezitim byl i rok 1937, kdy Slovenska strela jezdila Praha-Bratislava s jednim mezipristanim za 4:20. Nicmene, kdyz jsme u tech mezipristani, tak dnesni vlak ma mezi Prahou a Bratislavou zastavky 4. Navic tech 82 let neni 82 let zrychlovani, v mezidobi najdeme i mnohem pomalejsi vlaky, v podstate mezi 50-80. lety vicemene nenajdeme vlak, ktery by tuto trasu jezdil pod 5 hodin.

železničář
Host
železničář

Nová hala pro strelu by mněla stát skoro naproti nádražím co vím z doslechu.

jan
Host
jan

Jen doufám, že zachovají maximum možného. Tedy včetně unikátního pohonu, ovládání. Předělat to na disel s novým motorem by nebylo dobré. (jako u toho druhého stroje)

K.S.
Host
K.S.

Stříbrný Šíp byl myslím na tom hůř, Strela je přinejmenším pod stříškou, někdo kolem ní chodí alespoň trochu, takže by mohla být v lepším stavu. Ovšem ten motor běží na lihobenzínovu směs, pokud se nepletu. to je trochu neobvyklé palivo. Vůbec to co se tankovalo za první republiky byla směs benzínu, odpadů z lihovarnictví a tlakového plynárenství.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Nejde ani tolik o skutečný současný stav („Stříbrnému šípu“ už mnoho dílů chybělo = fyzicky neexistovaly), ale o to, na co bude DÚ ČR ochoten a schopen vydat „papíry“, má-li to vozidlo jezdit vlastní silou i mimo muzejní vlečku.

K.S.
Host
K.S.

Asi bude třeba tam dát nové kabely a podobně, ale nemyslím že co se pohonu týče by byl nějaký zásadní problém. Spíše co se týče ovládání, ale i to snad jde řešit systémem „Kyklop“ tedy pomocí připojitelného laptopu (nebo tam mají tablet, teď nevím), co bude ale zajímavější bude vědět jak se systém chová z hlediska EMC. Bylo by zajímavé pokud by se podobná koncepce mohla aplikovat s moderními prvky i dnes. Vypadá dost zajímavě na to aby se mohl použít v nějakých motorácích.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Kdyby ten systém pohonu byl tak výhodný, jak se nám zdá, asi už by byl dávno využíván ve velkém – možná tam tedy nějaké „neoptimality“ budou …

K.S.
Host
K.S.

Nevím, ale je klidně možné že v tom roli hrálo více faktorů, například nerozšířenost, měla jej asi celá dvě vozidla, pak došlo k politickým změnám, byla válka, a na rozdíl od Ledwinkova konceptu to asi nebylo moc vhodné pro armádu. Pak byly po 48. roce jiné požadavky na vozidla, než rychlost a elegance. A pak když jsme se posunuli dál, tak koncepce již byly jiné a Strela dávno v zapomnění většiny konstruktérů a její pohonné ústrojí známé jen pár nadšencům.

AAA
Host
AAA

Neobvyklé palivo? 5% a brzy až 10% nám díky EU cpou do benzínu povinně ať chceme nebo ne a fajnšmekři si můžou tankovat rovnou E85….

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Má-li to vozidlo jezdit, bude asi nějaká jeho dílčí „modernizace“ nezbytná – pak by ale bylo potřeba aspoň zachovat i ty původní součásti a vystavit je jako statické exponáty.

Z trochu „jiného soudku“: může někdo upřesnit, kde konkrétně se v Hranicích na Moravě ty „dílny společnosti Českomoravská železniční opravna (ČMŽO)“ nacházejí a co tam bylo dříve? Díky.

atase
Host
atase

bude to v byvale mth za regenou

Dan
Host
Dan

Ne bude, ale je. V té nejzadnější.

Dan
Host
Dan

Patří to firmě ČMŽO elektronika, což je dá se říct dcera ČMŽO, ale jedním z jejích vlastníků je jen jeden ze tří majitelů ČMŽO, ačkoliv v rejstříku je vedený jako 100%. Ve skutečnosti je uvnitř firmy situace poněkd složitější a absolutně nepřehledná. Snad Tatrovka ví, co dělá. 😀