Slovenské muzeum převzalo stoletý vagon z Kopřivnice, ještě nedávno sloužil na stavbách
Vůz Ggz 112-171 z kopřivnické vagonky z roku 1921. Pramen: ZSSK
Vůz byl naposledy nasazen při opravě železničního mostu přes Váh u Strečna v roce 2015
Mám dotaz: v čem je vůz tak výjimečný, že si zasloužil článek?
Nevím na co ty mínusy, slušně jsem se zeptal.
Asi už bude jediný na světě.
Nevím, rád se poučím. Já tam vidím celkem tuctovou zetku s upálenou brzdařskou budkou, dost překopanou. Vůz v originále pěknej, ale dochovaných je jich že by to to dalo na slušnej vlak. Samozřejmě je dobře, že nešel do šmelcu, ale nějak mi nedochází, proč to dalo na článek. Majitele každý rok změní několik historických vozidel a nevzpomínám si, že by se to zde nějak zdůrazňovalo.
Proto mám rád starší auta, nová mi nic neříkají, pohodlí jízdní vlastnosti ani ekonomika TCO nejsou u nových lepší. Za nízkou spotřebou se platí servisem.
A kdyby nezaujal muzejníky, tak mohl ještě řadu let na stavbách fungovat??
Beztak že jo.
Prostě kvalitní výrobek..ne jako dneska šunt vedle šuntu
V jednoduchosti je kouzlo životnosti.
Jojo, třeba dnešní motory. 200 tisíc natočeno a se*e se to. To by Škoda 120 bez generálky nevydržela.
Ty dnešní tříválcové pumpičky? Ty jdou do kopru po 100 tis. Km.
Dnešní už právě že vydrží:
https://www.auto.cz/skoda-rapid-po-100-000-km-rozebrali-jsme-ji-do-sroubku-129793
Mohl by dále fungovat, ale je tu již opravdu jeden velký problém a tím jsou kluzná ložiska. Musí se dolévat občas olejem a při přepravě vlaku s tímto vozem je dobré občas zastavit a osahat ložiska, že nejdou horká (musí se na nich dát udržet ruka). To zejména po určité době, kdy vůz odstaven. Na toto se dnes už zapomíná, protože v běžném provozu na ČSD končily poslední vozy s kluznými ložisky někdy v první polovině osmdesátých let minulého století, čili před téměř čtyřiceti lety…
Na horké ložiska jsou v ČR na některých tratích čidla : )
Jednak čidla (indikátory horkoběžnosti) jsou jen na některých tratích. Dále četnost takového jevu u kluzných ložisek je výrazně větší než u valivých, také je třeba mít na paměti, že je před odjezdem vždy potřeba kluzná ložiska prohlédnout a občas i načechrat mazací polštář a prolít ho ještě olejem. A po několika kilometrech jízdy je dobré zastavit a zjistit, jak se ložisko chová. Předejdu tím nepříjemnostem, nehledě na to, že ani ASDEKem (indikátorem horkoběžnosti ložisek) ještě vůz ani nemusí projet… Prostě kluzná ložiska vyžadují péči a mám obavy, že v dnešní době na běžně používaných vozech je lepší už je nemít…