Slevy přinesly Českým drahám přes dvě miliardy navíc, cestujícím dražší jízdné
Systém státních slev pro mládež a seniory přinesl Českým drahám ročně více než dvě miliardy korun navíc, cestující platí za
Systém státních slev pro mládež a seniory přinesl Českým drahám ročně více než dvě miliardy korun navíc, cestující platí za jízdné v průměru podstatně více. Při zavádění slev přitom stát argumentoval tím, že se adekvátně sníží ztráty dopravců a tím pádem i výdaje krajů na dotace železniční dopravy.
Čísla vyplývají z výroční zprávy, kterou včera zveřejnily České dráhy. Loňský rok byl prvním, kdy se slevy do hospodaření firmy promítly za celých 12 měsíců. České dráhy na kompenzacích za 75procentní slevy, které stát nařídil, dostaly 2,329 miliardy korun, tedy více než třetinu částky, kterou loni ministerstvo všem dopravcům rozdělilo. O rok dříve to bylo za čtyři měsíce fungování systému 732 milionů.
Jde o peníze, které Českým drahám pomohly výrazně vylepšit hospodaření. I proto firma loni dostala do plusu segment osobní dopravy, ve kterém dlouhodobě bojovala se ztrátami. To, že kompenzace mohou vylepšit hospodaření, naznačil před rokem tehdejší místopředseda představenstva Radek Dvořák.
Když se celý systém slev zaváděl, padaly přitom argumenty, že ve skutečnosti tyto peníze sníží takzvanou prokazatelnou ztrátu, kterou dopravcům hradí objednatelé, tedy ministerstvo a kraje. K tomu ale nedošlo. Objem úhrad od objednatelů je stále stejný, kolem 14 miliard korun. Před zavedením slev byly v této částce i ztráty z povinně levnějšího jízdného pro žáky či studenty. Ty teď kompenzuje stát extra, přesto se peníze za objednávku vlaků nesnížily. Více než dvě miliardy jsou příjmem navíc, který ale Českým drahám pomohl loni bojovat s rostoucími náklady, především na trakční elektřinu a zaměstnance.
„V řádu stovek milionů korun meziročně vzrostly náklady na trakční elektřinu a zvýšily se také osobní náklady v souvislosti se situací na trhu práce,“ řekl člen představenstva Patrik Horný. Náklady na služby, materiál a energie loni stouply o 383 milionů korun, o 705 milionů korun stouply osobní náklady.
Jak je možné, že se prokazatelná ztráta s dvěma miliardami navíc nesnížila? Vysvětlení je jednoduché: vyhláška počítá u drážní dopravy s kalkulací přiměřeného zisku ve výši až 5 % nákladů. V této hranici se díky dříve nižší částce dvě miliardy navíc bez problémů rozpustily.
Slevy kromě plnějších vlaků přinesly i další jev: dražší cestování. Dosud to bylo patrné jen u některých relací při porovnání cen jízdenek. Oficiálně ke zdražení nedošlo, v praxi ale došlo k omezení dostupnosti nejlevnějších akčních jízdenek. Výroční zpráva přinesla první reálná data o tom, že skutečně došlo ke zdražení.
Vyplývá to ze dvou údajů: průměrné ceny jízdenky (tržby / počet cestujících) a ceny za jízdenku pro jednu osobu za jeden kilometr cesty. Tento údaj redakce vypočítala vydělením tržeb a přepravního výkonu (počet cestujících násobený počtem ujetých kilometrů). Zatímco v roce 2017, kdy slevy ještě nefungovaly, zaplatil cestující za každý kilometr v průměru 1,03 Kč, loni to bylo už 1,17 Kč. Podobně stoupla i průměrná cena jízdenky: z 46 na 57 korun. V případě průměrné ceny jízdenky ale došlo částečně k růstu i tím, že lidé jezdí na čím dál větší vzdálenosti.
2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
přepravní výkon (mil. oskm) | 7380 | 7778 | 8225 | 8865 |
počet cestujících (mil.) | 171,5 | 174,7 | 179,2 | 182,1 |
tržby z osobní dopravy (mil. Kč) | 7810 | 8049 | 8838 | 10393 |
Z toho vnitrostátní jízdné (mil. Kč) | 5142 | 5340 | 6223 | 7509 |
Z toho mezinárodní jízdné (mil Kč) | 2668 | 2709 | 2615 | 2884 |
úhrady od objednatelů (mil.Kč) | 13752 | 14044 | 14299 | 14230 |
průměrná cena na kilometr a osobu | 1,06 | 1,03 | 1,07 | 1,17 |
průměrná cena na osobu | 45,54 | 46,07 | 49,32 | 57,07 |