Škoda Electric začala s dodávkami trolejbusů pro norský Bergen
Trolejbus Solaris s elektrovýzbrojí Škoda pro město Bergen. Pramen: Škoda Electric
Plzeňská Škoda se vrací na norský trh. Dokončila trolejbusy pro město Bergen.
Takže jsou to Trollina 18, což asi Škodovka vyfiltrovala. I když nechápu proč, není se za co stydět. 🙂
Solaris píše docela detailně o tomto kontraktu https://www.solarisbus.com/en/busmania/debut-of-solaris-trolleybuses-in-norway-988
No Škoda pravidelně u zakázek kde je v pozici subdodavatele zatajuje že žádné trolejbusy fakticky nedodává. Jen si tak vylepšuje statistiky. Dost se Solarisu divím,že si tohle nechá líbit. Nevím jestli mu těch pár prodaných kastlí navíc stojí za to. Práce má dost.
Nevím, jak to je v reálu, ale tipuju dohodou mezi obchodníky Škody a Solarisu ve stylu „my vám do toho kšeftu nepolezeme a vy nám necháte rozumnou marži na výzbroji“. To jsou pro Škodu jisté peníze s relativně malým rizikem.
Spíš to bude společný výrobek s tím, že prodávat ho mohou oba partneři, ale obchodníci Solarisu jsou daleko úspěšnější díky tomu, že přez autobusy mají každoroční zkušenosti s uzavíráním násobně více jednotlivých zakázek po celé EU.
Pokud kontrakty dělá Škoda, říká tomu Škoda 26Tr (27, 28) a kupuje skříň od Solarisu (a jiných). Pokud kontrakty dělá Solaris, je to Solaris Trollino a Škoda dodává výzbroj případně dělá i finální montáž elektrovýzbroje (na což v Bolechovu nejsou právě zařízeni).
Nevšiml jsem si, že by to Škoda někde zatajovala, maximálně má lehce zavádějící titulek tiskové zprávy. Nemyslím, že by to Solaris poškozovalo. Trolejbusy dodává už skoro 20 let, tedy má to pro ně zjevně význam a ekonomický smysl. Dodavatelů výzbroje střídají více, takže asi i Škoda má pro ně své „kouzlo“ a důvod ke spolupráci.
Tak já neříkám zatajovala, ale odfiltrovala, tedy vyrábí větší dojem než je nutné. Škoda je to proto, že sami nabízí téměř totožný produkt a pokud to neoznačují přesně (Škoda XXTr vs Trollino XX) je to v tom hokej a je to škoda. Jak říkám, není se za co stydět dělat subkontraktora s takovým podílem práce.
„Zatajovala“ použil Chemosphere, byla to reakce na něj 🙂 Souhlasím, že role Škody jako dodavatele výzbroje není podřadná a nedůstojná.
Zaujalo ma tam, že všetky sedadlá majú bezpečnostné pásy!
V Bergenu moc zima není, spíš tam hodně prší 🙂
Když se počasí umoudří, rozhodně stojí za návštěvu.
A je ta zbývající trolejbusová linka hodně kopcovitá? Já si z Bergenu pamatuju už jenom tři věci:
1) Kromě jedné hodiny, kdy bylo zrovna hezky, tam pořád pršelo.
2) Všude okolo jsou kopce nebo fjordy.
3) Omylem jsem vyjel z města špatným směrem a musel jsem znovu zaplatit mýto (asi 10 NOK).
Já jsem tam vloni měl štěstí na „nedéšť“ – pršet „mi“ začalo až o 50 km dále (východněji).
A mimochodem, na části spojů oné jediné „trolejbusové“ linky tehdy jezdily autobusy – zřejmě nedostatek provozních trolejbusů, který touto dodávkou bude snad odstraněn.
Linka vystoupá na 7 km od moře do 150 m.
Což je cca jako by v Praze jel trolejbus z Palmovky Zenklovou do Bohnic 🙂
To asi s jednou poháněnou nápravou v pohodě zvládnou. Nadmořskou výšku konečné jsem z mapy nějak odečetl, ale už jsem si nebyl jist, jestli je to rovnoměrné stoupání nebo obsahuje nějaký krátký krpál. Třeba v Praze na Kamýcké (9% stoupání) jezdí kloubáky na 107 bez problému vyjma pár dní v roce, kdy zrovna sněží. Ale to se spíš všichni bojí jet dolů než zkusit hrabat nahoru (osobáky nevyjímaje). Pro tramvaj tam plánují klikatici, aby sklon snížili pod 7 %.
Na mapy.cz se dá udělat i výškový profil, moc pečlivě jsem to nezkoumal, ale zdá se, že je tam před koncem 12% úsek. V Bergenu v zimě jsem nebyl, ale klimaticky je to spíš oceánské deštivé klima, než mráz a sníh, tak snad to bude stačit. Ostatně dnes tam jezdí i s autobusama, ty mají taky jen jednu nápravu hnanou.