Škoda dodá šest elektrických jednotek do Estonska
Vizualizace nových elektrických jednotek od Škody pro estonské státní dráhy Elron. Foto: Elron
Součástí kontraktu za 1,5 miliardy je opce na dalších 10 jednotek. Škoda v tendru porazila Stadler.
Gratuluji panu Kellnerovi..dívám se na mapu, špagáty zatím dosáhly kousek za město Aegviidu, takže do Tartu zbývá ještě nějakých 130-140 km…poslal bych jim na pomoc pana Šípa, ať to mají rychleji hotové. Nebo zívajícího litoměřického hrošíka, aby tam po rekonstrukci zůstaly veškeré předchozí pomalé jízdy plus přibyly některé další.
Těchto 6 jednotek zajistí veškerý osobní provoz v Estonsku (kromě R do Ruska) nebo tam bude jezdit ještě něco?
Mají i zánovní flotilu Flirtů elektrických i motorových, ty zůstanou v provozu i nadále.
Ještě by chtěli využít opci na dalších 10 jednotek.
Jestlipak už ČD nakupují nové vlaky pro Olomouc Uničov? SŽDC (ještě tehdy) slíbila snížení hluku, tak ať to dopravce respektuje. Udělat škatulata hejbejte se a poslat tam Tornáda by byl výsměch všem dotčeným.
Tak ideálně pokud sníží ČD svůj hluk na minimum tím , že tam jezdit nebudou . Leo by to zaplácl a nemusel by krachovat .
V jednotkách se škodovce daří, tak snad časem přijdou i s nějakou lokomotivou.
Možná s ní dřív přijde CZ Loko. Vnitřnosti na 3 MW už umí.
Ve střednědobém výhledovém horizontu to nevypadá že by se chtěla Škodovka zaměřit na vývoj el. lokomotiv. Vzhledem k výhledové poptávce na evropském trhu se přeorientovala právě na výrobu el. jednotek. I tak je ale možnost návratu k lokomotivám pravděpodobnější, než ke zbraním, které vyráběla před rokem 1920.
To jste to jim pár desítek let ubral, zbraně Škodovka vyvýjela a vyráběla ještě počátkem 50. let, teprve potom to bolševici přesunuli včetně lidí na Slovensko.
Asi se sověti poučili s druhé světové, kdy Škodovka vyzbrojovala Wehrmacht, a donutili naší vládu přesunout tu výrobu dál od německých hranic…:-)
To jednak, ale taky bylo potřeba industrializovat Slovensko, mimo jiné aby tam vzrostl vliv (nebo jejich podpora lidmi, z druhé strany) komunistů, který byl na Slovensku výrazně nižší, než v českých zemích.
Nikoliv, soudruzi plánovali úder proti „imperialistům“, během něhož měla ČSLA za dest dní a za pomoci cca 120 taktických jaderných úderů dojít až do Štrasburku, ztráty se očekávaly okolo 70% ( většina mladší části mužské populace), zároveň se očekávalo, že území ČSR absorbuje cca 100 jaderných úderů „nepřítele“, v jejichž důsledku zahyne cca 3,5 mil. občanů. A někoho napadlo, že v Pováží bude mít ten průmysl větší šanci na přežití, v 50. letech byla hlavním způsobem dopravy JZ na cíl letadla. A další důvod byl program urychlené industrializace Slovenska, ovšem za české peníze. Celé to byl zločinný nesmysl, ostatně jako… Číst vice »
Nevím, už kdo to přesně byl, ale pamatuji si vyjádření jednoho amerického ekonoma, někdy před cca 20 lety, který řekl, že neexistuje v historii jiný příklad, kdy by se jeden národ dobrovolně vzdával tolik bohatství ve prospěch druhého národa. Myslel tím samozřejmě Čechy vůči Slovákům.
Po revoluci jsem samozřejmě mohli z úst slovenských nacionalistů slyšel, jak Slováci makali na Čechy, což je byl samozřejmě jejich naprosto zcestný narativ, jak si obhájit svojí samostatnost. Nakonec porovnání ekonomické úrovně Českých zemí a Slovenska na začátku první republiky a na konci společného státu je jasným důkaz, odkud kam to bohatství plynulo 😉
Proboha jen to ne.
Zajímavé, že se nepřihlásil žádný z polských výrobců. Nebo mě napadá chorvatský Končar, ten taky má v nabídce elektrickou jednotku. O něm nějak není slyšet, vyrábí vůbec pro někoho?
Snaží se Končar vůbec o nějakou expanzi mimo Chorvatsko? Úplně to není firma, která by byla v soutěžích někde vidět. 🙂
Právě, chorvatský trh je ale dost malý.
Já měl kdysi ledničku Calex vyrobenou ve spolupráci s Rade Končar, licence Zanussi a taky už není ve sběrných dvorech vidět…)))
Myslím, že ano. Pro LEO Express chtěl dodávat na linku mezi Varšavou a Vídní. Ten projekt ale padl.
…6 souprav je velká zakázka?…takhle vypadá pořádná zakázka…https://www.facebook.com/hashtag/passengerexperience
Ty odkazy na Facebooku jsou hrůza, najde to spoustu věcí, ale vůbec nevím, co jste myslel. Nejde dát odkaz přímo na článek? 🙂
Jinak 6 panterů je asi zatím nejmenší jejich objednávka. 🙂
A co z toho si máme vybrat? Jinak teda Estonsko není Izrael ani ČR. A jestli jim to stačí, tak o co jde? Posláním železnice není ohromovat šotouše jakýmsi hausnumerem.
Izraelců je míň než nás a Estonců víc než pražáků. Takže jim to asi stačit bude, tedy pokud budou mít nervy na to se rozčilovat, jako mechanici a fírové od ČD.
6 kusů je samozřejmě zakázka spíš „do počtu“, ale bývaly nedávno časy, kdy Škodovka nevyrobila nic.
Zakázka je to malá, ale zase je to průnik na nový trh. Estonsko je malé, řídce zalidněné a vlaků tam moc nejezdí, nicméně kromě tratě to Tartu plánují elektrifikovat i do Narvy k ruským hranicím, takže tam zase bude pár souprav potřeba, já bych to nijak nepodceňoval.
Přesně tak.
Piš spisovně, nejsi na pastvě.
Vy taky ne, takže netykejte 😉
Zaujímalo by ma či v nadväznosti na Rail Baltica plánujú v Pobaltí postupne prejsť na 1435 mm, alebo chcú naveky nechať dve oddelené siete?
Nikde som o tom ale nič nenašiel. Nemáte niekto nejaký zdroj?
Počítá se se zachováním i 1520 mm sítě. Kromě praktických důvodů – vazba na ruskou síť – by to bylo obrovsky investičně náročné a efekt celkem mlhavý. On bude vůbec zázrak, pokud se podaří uvést v život aspoň RB.
A tunel z Estonska do Finska (taktéž širokorozchodného) stále žije, nebo už ten nápad pohřbili?
Tady je k tomu nějaké čtení https://china-cee.eu/2020/08/14/estonia-economy-briefing-the-tallinn-helsinki-tunnel-apply-next-time/
Úplně jsem to nestudoval, ale zdá se, že budoucnost tunelu je velmi mlhavá (spíš ne), RailBaltica snad bude realizována. Ten tunel má být taky 1435 mm, jako „pokračování“ RB, ale je to jiná akce.
Jak vlastně pokračuje Rail Baltica, již se někde staví?
Kus kolejí je postaveno mezi polskou hranicí a Kazlų Rūda (hlavní trať z Kaunasu do Kaliningradu). A vypadá to, že se pokračuje ke Kaunasu ve formě splítky.
Už loni v létě se dalo dostat vlakem o rozchodu 1435 mm až do Kaunasu a probíhala tam stavba mezi Kaunasem a „předměstím“ Kaunas – Palemonas…
Mezi polskou hranicí a Kaunasem je už hotovo.
Zavedou se vozidla s automatickou změnou rozchodu.
Silně pochybuju. Taky mi není jasné, jaké konkrétní relace by takové vlaky obsluhovaly.
Aby škodovce stačily kapacity na výrobu..vím že rozšiřující výrobu ale bude to stačit? Jinak jim fandím ,potom že se panter neprodává.i ČD by měli objednat další jednotky aby konečně zmizely 460 a 163+ bdt.ta poslední objednávka nebude je jen 30 jednotek a ty už jsou rozebrané po krajích.
Asi i proto jedná o koupi továrny od Alstomu.
Část panterů pro Lotyšsko by se mělo montovat ve Finsku. Nevím jak v tomto případě, ale Estonsko je Finsku ještě blíž.
A asi to můžou převážet rovnou se širokorozchodnýma podvozkama.
Další kapacity jsou i na Slovensku v Trnavě.Montují a dokončují tam Pantery pro pro tamního dopravce a budou tam dělat i Pantery pro Jihomoravský kraj.
Super. Jsem zvědav na mini bistro zónu ve vlaku v podání Škody.
Spíš Elronu, co si zákazník poručí, to dostane.
To ano ale i když zadáte totožné zakázky Alstomu a Škodě, výsledek bude trochu odlišný. Taktéž materiály, technologie, podvozky… Zajímá mě, zda se to alespoň přiblíží Stadlerům Kiss co jezdí pro DB IC2 nebo to bude jen výměna Delikomatu v Interpanteru za místní alternativu.
Myslím že to bude stejné jako v interpanterech v ČR. Takže automat…
Na webu píšou, že tam klasická bistro zóna nebude.
Na kterém webu? Elron píše následující (Google překlad): „As an upgrade, a drink-and-eat area is conveniently accessible to all passengers on on-demand trains. As driving times gradually shorten in the future and distances in Estonia are quite short, great catering on the train will not be offered – but lighter interludes and also warm drinks will be available in the future.: Z toho mi vyplývá, že se tam vařit nebo roznášet nebude ale zároveň mi „prostor k jídlu a pití“ nepřijde jen jako automat, spíše něco ve stylu DB IC2 Kissu, jak jsem psal výše (a to mi přijde fajn… Číst vice »
V 85 metrů dlouhém vlaku určeném pro regionální dopravu bych víc čekal ten automat, než prodejní pult a speciální sedění.
Aha, jsem koukal ještě na facebook https://www.facebook.com/EestiLiinirongid , je tam pod příspěvkem tím diskuze, kde dopravce odpovídá. Ale je to všechno přes překladač, z mých dojmů to vypadá na nějaký automat, ale nevím, jestli někdo z toho pochytí víc… 🙂
Jenom jsem vůl a dal jsem špatný facebook, zde to je https://www.facebook.com/ElronEesti 🙁
Dívám se dobře na vizualizaci, že to má Jacobs podvozky, nebo ne?
Podle mě nemá, je to stejné řešení jako mají Pantery u nás. Myslím, že podvozky jsou „spojeny“ jen vizuálně černou barvou.
Ano, i délka skříní odpovídá spíš dosavadnímu provedení, takže to fakt bude jen vizuální klam.
Chce to větší zoom a Jacobs podvozky to nejsou. Je tam mezi tím ve spod tmavý lak, takže to mate.
proč se na panterech nedělají? Na takovou jednotku by se hodily spíše, nebo by nevýhody nepřevážily výhody?
Nejspíš cena? A možná know-how, ale sedět na R13 nad nápravou ve 160 km/h, to je horší než horská dráha
Urban legend praví, že původní návrh byl Jacobs podvozky, ale na přání ČD (ty chtěly snazší rozpojitelnost) změněno na klasiku.
To mam radost, gratulace do Škody! I když se někomu mohou zdát tyto trhy malé, rozhodně by nebylo dobré je přehlížet a je dobře, že si tam Škoda buduje jméno!
Litva, Lotyšsko, Estonsko… Hezky to má pokryté 👍
Gratulace Škodovce a podle obrázku to vypadá na něco mezi Regio a Interpanterem.
Koukám, že Kálmánova soustava si úspěšně razí cestu světem. Estonsko mělo jen 3kV SS. Chtějí tam tedy také vše převést na 25kV?
Mají plán konvertovat stávající trať z Tallinu na východ na 25/50 (a nově elektrifikovat trat z Tapy na jih a do Ruska) a z Tallinu na západ (příměstské električky) by zůstal stejnosměr s Flirty.
https://www.evr.ee/files/Electrification-of-Estonian-Railways-2020-2028.pdf
Takže to vypadá, že jen díky tomu, že už nakoupili ty stejnosměrné Flirty, tak ta trať zůstane stejnosměrná.
A zbytek Pobaltí? Podle této (patrně už zastaralé) mapy od Borise Chomenka http://bueker.net/trainspotting/map.php?file=maps/baltic-states/baltic-states.gif jsou tam jen izolované úseky (Litva AC, Lotyšsko DC), Estonsko tedy teď „pod obojí“.
Vím jen, že teď relativně nově je elektrifikovaná trať z Vilniusu do Minsku, tam je taky AC, takže je to snazší. NOvé jednotky Škoda pro Lotyšsko budou dodány jako stejnosměrné, byť s budoucí možností konverze, ale zjevně s tím nepočítají tak reálně jako Estonci.
Jo, na letošní verzi Chomenkovy mapy to už je zakresleno:
http://www-personal.umich.edu/~yopopov/rrt/railroadmaps/estonia_latvia_lithuania_kaliningrad_ru.html
Well done, Škoda!
Když nás nechtějí na Západě jdeme na Východ
Vy jste ze Škody, že říkáte „nás“? Protože jinak je to blábol. Ale on by to byl tak jako tak, protože Škoda dodává i na západ 😉
Ehm, kam že na Západ dodává vlaky? 🙂
Když opominu tramvaje, tak NIM Express Vám nic neříká? A je jen neschopnost Škody, že tu zakázku tak podělala, že už asi žádnou další v Německu nedostane 😉
Tak vyloučit jí z dalších tendrů snad automaticky nemohou nebo ano?
Automaticky určitě ne, ale až budou vybírat vítěze, tak jistě přihlédnou k tomu, jak si poradila s jinými zakázkami.
No to je dobrá otázka. Pokud nedojde k naplnění objednávky, tzn. převzetí toho co si objednali protože dodaný výrobek nesplňuje dohodnuté parametry, tak si dovedu představit black list. Nikdo to nebude chtít riskovat že se to na dalším projektu bude se stejným dodavatelem opakovat. Těžko říct co na to říká právo.
Tady asi bude třeba vyčkat na další vývoj, minimálně formálně je to ještě asi otevřené, fakticky težko soudit, není moc informací.
DB asi může mít ve smlouvě klauzuli o nejpozdějším termínu dodání po kterém může objednávku zrušit.
U DB mají všichni výrobci obyvekle dva až tři roky zpoždění. Otázka spíše je, co je příčinou v tomto případě, protože lokomotivy E109 měli měli TSI a patrové vagóny jezdí například ve Finsku.
Finské patrove vagóny s NIM nemají nic společného, je to původní konstrukce Transtechu, dávno před vstupem Škody.
Spíš je otázka, proč nepoužili osvědčenou finskou konstrukci. Možná kvůli šíři skříně.
Všude se snaží házet místním výrobcům zakázky ale spíše než kvůli vlastenectví kvůli licencím, možnosti pohlídání si termínů dodávek a pak také kvůli logistice.
Kvůli jakým licencím?
Jak se liší možnost „pohlídání termínů“ u dodavatele domácího a dodavatele z jiné civilizované země?
„kvůli licencím“
Ta lincence ale není majetkem kupujícího. To je jenom oprávnění použít cizí znalosti k výrobě doma. A platí se za to.
Řekl Siemens a začal dodávat vagony pro ŘŽD. A později dokonce Sapsan – rychlovlak.
Jj. A vyfoukneme přitom konkurenční firmě ze západu na východním trhu kšeft…
Gratulace!