Síť španělských rychlovlaků rozrostla, otevírá spojení do Granady
Nová vysokorychlostní trať do Granady. Foto: Adif
O dalších 122 kilometrů se dnešním dnem rozšířila síť vysokorychlostní železnice ve Španělsku. Po slavnostním otevření začnou zítra pravidelně jezdit
Dneska ráno jsem měl reportáž přímo z místa. Kolega jel z Granady do Barcelony. Souprava byla oblíbená španělská Kachna. 120 km z Granady do Antequery to jelo asi hodinu. Na vině je nedotažený kus přes město Loja, kde jsou UIC koleje protažené po staré trati a jede se tam 40 – 60. Východní půlka (Granada-Loja) prej Vmax asi 250, ale kolem Granady se to couralo, západní půlka už byla plnou rychlostí, tj. něco ke třem stovkám. Podzemní stanici Antequera město vlak prej prohučel takovou rychlostí, že si ji ani nevšiml, ač to čekal. Obchvat Lojy by měl být dlouhý tunel… Číst vice »
Vsimli jste si ze u nas Sosna planuje VRTky za vic nez 2nasobnou cenu? To je pro Bradacovou…
Najděte si, kde p. Sosna pracuje….
Shodou okolností jsem zrovna před týdnem jel v úseku Malaga – Cordoba. Za nějákých 170 km, které vlak ujel za 55 min. jsem za zpáteční jízdenku pro dvě osoby zaplatil 96 EUR, což je poměrně dost. Nicméně vlak byl obě cesty plný (mimo špičku). Musíme si uvědomit, že pravidelní cestující mají slevy (karty, sociální skupiny, věrnostní program etc.) a že AVE transformovalo Španělsko jako málo co (v zemi, kde máte 3 milionovou metropoli globálního významu prakticky uprostřed ničeho, to dává celkem smysl, protože do aglomerací při pobřežích je to daleko). I když ta země má poměrně velkou nezaměstnanost (a ano,… Číst vice »
Plný je i proto, že těch spojů je tak málo. Někde jsem četl srovnání využití (denní počet vlakových spojů na 1 km tratě) s Francií. Rozdíly byly v násobcích.
Možná nápravu přinese liberalizace. Pak totiž aplikovat strategii „vozit méně lidí, ale za více peněz“ nepůjde. Není důvod, proč by ve Španělsku mělo jízdné být dražší než ve Francii, která je o poznání bohatší.
Těch spojů z Malagy do Cordoby je ve všední dny 19 denně. Jsou to obě kategorie, tedy AVE i Avant. Nemyslím si, že by to bylo zrovna málo. Navíc ve směru Madrid Atocha – Andaluzie (Malaga a Sevilla) jezdí zdvojené soupravy do Cordoby, kde se rozdělí na přední do Seville a zadní do Malagy. Z Atocha vyjíždí vlaky ve špičkách v takových inervalech, že další stroje tam prostě nenarvou, v tom jim brání kapacita infrastruktury. Hlavní přepravní proud Madrid Atocha – Barcelona Sants má interval od 10 minut po max hodinu, v běžných časech po 30 minutách. A to jezdí… Číst vice »
19 je právě málo, na takovou trať. To je přes „občanský den“ 6-24 průměrný interval cca 1 hodina. Jsou to veliká města, hodinu od sebe, trať pokračuje směrem na hlavní město. U nás by tomu cca odpovídalo Ostrava-Olomouc: kde jezdí 36 spojů denně a to jsou naše města menší ….
Nebo se podívejte na Madrid-Alicante. První spoj přijede do Alicante až v 10:20. Copak z Madridu, to je přece jen daleko. Ale tento spoj je i prvním spojem ze stanic Albacete, Villena. Takový rozsah provozu by u nás v ČR neprošel.
Ale Ostrava – Olomouc má dvě odlišnosti. Jednak tam nevede VRT a také jsou to krajská města na hlavním přepravním proudu v rámci ČR. To je ve Španělsku Madrid – Barcelona, kde je po cestě jenom jedno regionální centrum – Zaragoza v Aragonii. A to je několik spojů, které v Zaragoze ani nezastaví, protože je předpoklad vyprodání na samotnou potřebu Barcelony a Madridu. S tím Alicante máte pravdu, i na Španělsko je 10.20 dost pozdě, ale zase srovnání s ČR, první přímý vlak z Prahy dorazí do Ostravy v 9.00 (Regiojet) nebo v 9:40 (ČD), což je v porovnání se… Číst vice »
V každém případě ale všechny soupravy, které vyjedou z Malagy, musí někam dojet. Žádná další už se do Madridu nevejde, takže se nabízí Sevilla s úvratí v Cordobě, což už dnes jezdí Avant, přidat spoje zcela určitě lze, otázka je, proč tomu tak není. Zda se jedná o nezájem objednavatele (Andaluzie) nebo nezájem cestujících, protože souprav na jihu je celkem dost.
A co na to Babiš? Už tweetoval, že je to jen jeho zásluha; že to vymyslel, naprojektoval, povolil, zajistil, postavil a zaplatil pouze on sám?
Mára už mu „jeho vlastní slova / názor“ sepisuje.
Jenom tiše závidím….
Nezáviďte ale volte ty, kteří konečně po 30 letech začnou v ČR budovat pořádnou infrastrukturu hodnou 21. století!
A kteří to jsou? Zatím všichni jenom slibujou….
Přesně tak, ještě minulý rok Babiš sliboval dostavět dálniční síť do roku 2025 !!! 416 km. Slibem nikdy nezarmoutíš.
Když jsme u španělských vysokorychlostních železnic, tak stojí určitě za zmínku, že nové VRT vlaky od společnosti Talgo (s obchodním označením Avril) mají zpoždění. Nevíte někdo, kdy by měl být představen prototyp? Zajímavé je, že tento vlak nebude mít sekundární vypružení, v druhé třídě bude mít interiér 3+2…
Jenom pro upřesnění, Granada není hlavní město Andalusie, tím je Sevilla.
Děkuji za upozornění.
Jak je v článku správně uvedeno – jízdenky pro tyto vlaky nejsou rozhodně nic levného. Vycházejí dráže než letenky. Kdo chce ušetřit, jede dálkovým autobusem. Pokud takové tratě budou někdy u nás, nelze očekávat, že by to bylo jinak. To by musel někdo jízdenky masivně dotovat.
Autobus je nejlevnější, Madrid – Malaga jsem našel za 16 € v den, kdy jsem hledal i letenku na tuto trasu (únor 2019). Ta stála od 25 € do 200 € (Vueling a Iberia), nakonec i ze zvědavosti jsem si koupil akční jízdné do Preferente (1.třída) za 73 €. Dvojka byla vyprodaná asi 3 týdny předem, nakonec byl vlak do posledního místa plný. Nejlevnější možností dopravy bylo půjčení auta (vratka jednosměrného zapůjčení za 1 €), ale je potřeba počítat s pojistkou, za co chtěli 50 €. Při více lidech asi nejlepší varianta
Bus je sice nejlevnější, ale jede jednou tak dlouho. Taky jsem ze zvědavosti jel 1st class a teda zážítek maximální. Kdyby to nebylo tak drahé, jezdil bych furt.
Španělský provoz je i v rámci západní (ve smyslu „západně od Rýna“) Evropy takový exces, že nemá smysl z toho pro nás a okolí dovozovat naprosto nic.
A proč? Má to nějaké racionální vysvětlení? Je šance, že jim tam naběhne nějaký LCC rychlovlak? Rozchod AVE je stejný jako ve zbytku Evropy.
Mám pro to takovou čistě osobní fabulaci, kterou jsem nikde neověřoval: Oni si tam, řekl bych, stihli úplně odvyknout jezdit vlakem mimo příměsto. Hustota osídlení mimo města minimální, a vzdálenosti (relevantních) měst takové, že s rychlostmi na úrovni cca 120 km/h je to spíš o noční dopravě. Takže to co tam provozně na LAV vzniká, je cosi jako „posazení letadel na zem“ spíše než „zrychlení rychlíků“ – což je to, v co u nás (mj. na základě německého příkladu) doufáme. Čemuž pak odpovídá celkový přístup včetně koncepce „check-in“ ve stanicích nebo detailů jako označování sedadel. Ale možná je to jinak,… Číst vice »
A nemůže hrát roli (v tom oddělení AVE a obyčejných vlaků) taky fakt, že Španělé, podobně jako před nimi Japonci, staví VRT na „cizím“ rozchodu? Francouzi a Němci mají své vysokorychlostní vlaky mnohem víc provázané s původní železniční sítí, protože můžou. Já jsem třeba jel před lety TGV po obyčejné trati přes Alpy z Turína do Chambéry (a zpátky pendolinem). Portugalci si naopak drží iberský rozchod.
S tím také ČD počítají, že jim stát nabagruje provoz na VRT a budou moct inkasovat za lístek do Brna už od 1500 Kč a pak vykřikovat, že s tím nikdo nejezdí a musí se to dotovat z našich peněz.
Odkdy ČD provozuje tratě? Tratě provozuje SŽDC a VRT bude běžnou součástí systému. ČD a ostatní dopravci pak platí poplatky za použití dopravní cesty. není důvod, proč by se měly poplatky za využití koridoru a VRT výrazně lišit. Při stejných poplatcích za DC jsou provozní náklady nižší, než na koridoru (vyšší rychlost – větší efektivita techniky a personálu). Takže jedete déle, zato horší cestou :-). Proč by měla stát jízdenka mezi Prahou a Brnem výrazně více, než po stávajícím koridoru?
Náklady na VRT budou vyšší než u koridorů z následujících důvodu. 1)rapidně vyšší spotřeba trakční elektřiny,2) časté kontroly a diagnostika na než na koridoru
1. hranatá odporová mašina sežere při 160 na km skoro to samé jako aerodynamicky optimalizovaný vlak jedoucí 300km/h. Navíc náklady na elektřinu dělají jenom malou část nákladů (0,03-0,04kWh/km a sedadlo). navíc jedete z Prahy do Brna po kratší trase, takže cena za energii bude ve výsledku spíše nižší oproti současnému stavu. 2. větší údržba ano, ale o kolik? VRT má minimum výhybek, žádné kolejové obvody, návěstidla. Kolik to udělá ve výsledku na km? Řekl bych nepatrně zvýšené náklady na DC. Naproti tomu ale stavíte výrazně větší produktivitu vozidel a personálu. Odpisy a mzdy dělají velkou část nákladů a je rozdíl,… Číst vice »
Řekl bych, že VRT už s ohledem na mnohem větší nároky na geometrickou přesnost se musí častěji projíždět podbíječkou (pakliže nemá pevnou jízdní dráhu)
Na druhou stranu tam nejezdí plně ložené vagony s podvozky Y25, které té geometrii zrovna nepomáhají. Ono 22,5 tuny na nápravu nebo 14 tun na nápravu je znát. A nejenom v provozu, ale i při návrhu mostů, kdy je statické zatížení cca třetinové proti nákladnímu vlaku. Vtip je v tom, že na délce osobního vagonu (cca 25 metrů) stojí dva nákladní (cca 12-14 metrů/kus).
Ještě je tady další hledisko, při poloměru oblouků na VRT nedochází k vlnkovitosti koleje dané příliš malým poloměrem oblouku, kdy se vnější kolo smýká nebo vnitřní protáčí. Takhle kolejnice vypadat nemá: https://www.zelpage.cz/story/ythomas1/dp-kv/fig_3a.jpg
Přesně tak. Těžké nákladní vlaky, neudržované staré podvozky a lokomotivy s velkým podílem nevypružených hmot dělají srovnatelné opotřebení i při mnohem nižší rychlosti, než odladěné moderní vozidlo.
Poplatky za DC budou asi o něco vyšší, než u koridoru, ale tohle opravdu neudělá tak zásadní rozdíl v ceně jízdného.
Stačí zjistit jaké jsou ceny za jízdenky ve vlacích na VRT a porovnat s „normálními“ vlaky. A stejné by to bylo v ČR – český škudlil by tím jel málokdy. Analogie: obvykle prázdné vagony první třídy a natřískané dvojky i stojící cestující.
Další oblíbený mýtus, také vyvrácen.
Ty ceny ve VRT jsou ale skoro stejné (snad vyjma toho Španělska, ale naše železnice se mnohem více podobá Něměcku, Itálii, či Francii, než Španělsku).
V Německu máte akční ceny „od 19/29 EUR“ a ty prostě platí jak v ICE, tak v IC, prostě podle toho, co zrovna jede a podle vytíženosti spoje. Závislost na rychlosti tam není.
Mnohdy je jízdné ve VRT i nižší. Porovnejte si například cenu ve vlaku Italo s kodrcáním dotovanými (!) pomalými italskými osobáky. Nebo porovnejte cenu Ouigo a ceny ve vlacích TER ve Francii.
Srovnejte si ceny regionální a dálkové dopravy v Německu. Rozdíly tam příliš velké nenajdete. A nezapomeňte, že dálková doprava není v Německu na rozdíl od regionální dotována.
no ale to bychom nesměli být v čr, nepochybně to BUDE dražší
Proč?
Ano, to jsou oblíbené hoaxy, zde již vyvrácené dopravakem.
SAMOZŘEJMĚ! Lístek Praha -Brno bude stát stějně jako stojí ICE Vídeň – Frankfurt. Ikdyž Praha – Brno je poloviční vzdálenost. Říkali to na fírcimře, tak to MUSÍ BÝT PRAVDA!!!
„Pokud takové tratě budou někdy u nás, nelze očekávat, že by to bylo jinak.“
—
Naše železnice se mnohem více podobá Německu, než Španělsku. Takže lze očekávat spíše německý model – vysokorychlostních tratí sice méně, ale dobře využité a jízdné po VRT zhruba podobné jako po pomalé trati.
Ono ty kilometry VRT ve Spanelsku jsou sice krasne, ale jsou to tzv. hladove zdi. Mimochodem kdo se zajima, tak napr. nejvetsiho rozkvetu dalnicni site za poslednich 15 let prodelalo Recko a k ekonomickemu zazraku to rohodne nevedlo. Mimochodem Spanelsko je zeme z docela brutalni nezamestanosti hlavne mezi mladymi lidmi a nejaka VRT je neco, co tam dost lidi moc nezajima a resi problemy typu jak zaplatit posledni najem…
Minusy nechápu, opravdu to tak je a trvá to od krize.
Za krize nezaměstnanost 26%, aktuálně 13% – to jsou věci, které si u nás ani neumíme představit.
A slavné VRT na tři rotace denně se staví samozřejmě na dluh.
Infrastruktura v Číně se taky staví na dluh.
A pro všechny místní, kolik jim z té astronomické ceny proplatilo EU ? 85%.. Takže i náš chudý člověk přispěl na vysokorychlostní síť vlaků někde do Malagy… A my jsme ve středu Evropy za skanzen. No v klidu, nám už nepřispěje nikdo nic, protože výpadek přijmů za odcházející GB bude takový, že OPD3 je snílkovina (stejně v něm nic nachystaného není) a moc budeme rádi, když nám proplatí aspoň ty zbytky za OPD2, které slavnostně plánujeme o 2 roky přetáhnout (z roku 2021 do roku 2023.
Připomínáte mi soudruha Klause, kterak u nějakého nově (z dotací) postaveného skiareálu řečnil o tom, že se nám konečně vrátila část peněz, které do toho Bruselu posíláme.
Vzhledem k tomu, že z EU víc peněz dostáváme, než odevzdáváme, tak to neplatíme my, ale Němec s Francouzem. My to budeme platit teprve až nám EU zarazí dotace kvůli Andrejovi.
Česko i Španělsko jsou čistí příjemci v rozpočtu EU. Za rok 2017 česká bilance byla +2480 MEUR, španělská +729 MEUR. Češi to opravdu neplatili…
A že Češi raději stavěli rozhledny než dálnice a nové tratě, je taky jen a jen jejich volba.
My jsme si zavedli snad nejhorsi dotacni system v Evrope…
ne. my jsme zavedli ten UPLNE JEDNOZNACNE NEJHORSI dotacni system v Evrope. stavi se z nej taky rozhledny v udolich, zeleznicni pripojeni na ostravske letiste, kde nic neleta a kousicky nepropojenych cyklostezek, zatimco zbytek infrastruktury je bud v dezolatnim stavu nebo neexistuje…
Zajeďte si do Andalusie a choďte tam mezi lidmi s baťůžkem na hřbetě (ne jen na pláži), bavte se s nimi.
Ten region je seriozně „fucked up“, nezaměstnanost mezi mladými skoro 50 procent.
Tak jim tam řekněte, jaká je nezaměstnanost u nás a že je rádi uvidíme. A až se vzápětí zeptají, co a za kolik by tu tedy mohli dělat, tak za „seriozně fucked up“ budou považovat hnedle oni nás. 🙂
Ale kdepak. Mám mladého španělského kolegu a už mluví i velice obstojně česky. 🙂
I Italové se tu sem tam vyskytnou.
Hledáme cca 20 šikovných lidí. Jen teď přes léto, peníze jako že well. No nic, asi zase ten východ.
To nepotřebují říkat, spousta omladiny už dávno opustila Španělsko.
A španělské platy jsou v poměru k tamním cenám hodně špatné, hodně lidí bydlí naprosto nedůstojným způsobem. Nízké náklady na pracovní sílu jsou jednou z mála věcí, kterou španělská ekonomika ještě dokáže konkurovat.
Ale kdepak, mame docela dost studentu a kolegu ze Spanelska, Italie a Recka a naopak casem pribyvaji. dokonce i z Francie se jich par najde…
A kdyz jsou tak seriozne fucked up, mohou klidne jit pracovat k nám za česky plat. Podle me mnohem lepší, než byt životně fucked up.
To taky spousta lidí z Andalusie udělala, hlavně mladých, a potkáte-li tu ve střední Evropě mladého Španěla, je to opravdu často inženýr či doktor. Bez ironie.
Potíž je v tom, že tenhle odliv mozků poměry v domácích regionech rozhodně nenapraví.
Tohle rozevírání nůžek je vidět i ve spoustě dalších regionů Evropy (bývalá NDR, Balkán) a nikdo na něj zatím nemá žádný recept. Možná ani žádný recept neexistuje.
hele tak proč nejdou makat k nám aspoń za minimálku??? pan Dlouhý tuhle v televizi brečel že firmy nemaj lidi
tak třeba takvej španěl by se hodil ne?
ale teď vážně, španěl na to může hodit bobek dělat za 300-500 euro za měsíc na naše pány kapitalisty , he
Někdo za EU peníze staví VRT, někdo modrá zábradlí.
Dětem Země a Vodě z Tetčic modrá zábradlí zřejmě tolik nevadí, nebo do toho nemohou kecat.
Mohu se zeptat, kterou železniční stavbu blokují Děti Země? Na Vodu z Tetčic se neptám, to je jiná liga…
Omlouvám se Vám i Dětem Země; zatím se žádná nová železniční trať (přeložky nepočítám) nestaví.
Měl jsem na mysli obecný jev nezvládnutí svobody a gumové legislativy, kdy každý může účinně blokovat cokoliv. To je ale jiná debata, které se tento web (naštěstí) nevěnuje.
Až přijde na lámání chleba, tedy na výstavbu VRT v podobě novostavby, tak se určitě i Patrik nechá slyšet. 😉
Jan Sůra- Děti Země blokují vydání stavebního povolení na Rek. žst Přerov 2. stavba
Máte pravdu, díky za doplnění.
A ještě doplním, že Děti Země blokují přesun brněnského hlavního nádraží.
A jak? Že napsali, že jsou proti? Tam už běží nějaké schvalování?
Jan Sůra- napadli žalobou přesun brněnského nádraží ve fázi územního řízení. „Důvody“ hodné pouze člověka, který se vehementně nudí. Víc info viz článek ze dne 28.2.2019 odkaz: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/ochrana-krajiny-a-hluk-deti-zeme-zazalovaly-uzemni-rozhodnuti-o-nadrazi-v-brne-20190228.html
Myslím, že každé oddálení tohoto paskvilu je jedině dobře:-)
To není paskvil, ale sabotáž!
Právěže není, protože to současné už nestačí ani na současné poměry a to ještě nemáme VRTky.
Nové zhorší průjezdnost nákladní dopravy. V této podobě, jak je navrženo. Abych zůstal u faktů a nezabředl do debat nádraží v centru / mimo centrum.
A tak si raději postavíme nové, které bude kapacitně problematické od samého počátku a i s vylhaně nízkými počty vlaků, ale zato to bude dál do města a bez přestupu na MHD „všude“. A to se vplatí, Horste! Pokud jde o Brno, nulová varianta by byla menší problém, než odsun. :-(( A kdyby si někdo vytáhl hlavu… odněkud, tak jako první postaví ten diametr (v podobě, kdy tam od jihu jede celá regionálka), nebo alespoň jeho první stanici a propojovací tratě k němu (taková „brněnská Masaryčka“). Pro dálkovku (+ regio z 260) by těch 6 kolejí + šturcy stačilo celkem… Číst vice »
Úplně „nejlepší“ varinta je nádraží u Řeky (přestavba dolního) a vedení nákladnícho průtahu přes současné Hlavní (po staru Horní) nádraží. V plánu to sice není, ale je možné, že okolnosti a provoz donutí SŽDC vést nákladní dopravu jinudy a tohle jediná proveditelná možnost*. A sama SŽDC se nechla slyšet, že objíždět Brno přes Přerov a Olomouc nedovolí ani při výlukách, které mají přijít snad ještě letos. *) dobře, už jsem viděl i návrh nové trati z Hrušovan do Vlkova okolo Střelic a D1, pak severně od Vlké Bíteše. Tak asi 20 miliard navrch k rekonstrukci Brna. Nebo tunel pod Černovicema… Číst vice »
Vy asi nezijte v Brne, ze, pane Suro?
Ne. Má to nějaký vliv na navržené dopravní řešení?
Mno jelikož Patrik stojí za shozením Zásad územního rozvoje JMK, tak tím mimo jiné zablokoval rekonstrukci tratě Brno-Přerov na nějakých 10 roků. Stejně tak výstavbu VMO – asi má rád, když tranzitní doprava projíždí městem s dvojnásobnou spotřebou.
Za to ho rozhodně nechválím:)Nicméně každé zdržení ŽUB vzhledem k tomu, jak špatně je vymyšlený, za dobré považuji.
A ony jsou shozené? Platí snad stále ty z roku 2016 a probíhá nějaká aktualizace – ta je pro Brno-Přerov (v poslední variantě) nezbytná?
1. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vydané dne 22.9.2011 byly dne 21.06.2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu.
2. článek ze dne 31. 5. 2019: Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje platí. Ve čtvrtek to potvrdil Nejvyšší správní soud, který zamítl kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Ten dříve zamítl žalobu požadující zrušení zásad.
Což je 8 roků, po které nebylo možné aktualizovat územní plán obce, žaloba měla odkladnů účinek. Jakákoliv stavba vyžadující územní rozhodnutí tak nabrala skluz. Že už nejsou měsíc shozené ještě nezmanená, že je neshodil.
To jsou bludy o těch 85% – pravda je, že v období 2000 – 2017 Španělsko čerpalo na VRT finanční objem 47,3 % z celkem 11 miliard EUR přidělených na VRT-ky z EU – čili cirka 5,2 miliardy EUR. Zároveň míra spolufinancování činila v průměru u všech VRT projektů 26%
Na druhou stranu se podívejme, kolik čerpaly na VRT ostatní země EU z výše uvedené částky:
Německo 11,4 %, Itálie 8,6 %, Francie 8,4 %, Polsko 8,4 %, Řecko 4,4 %, Rakousko 4,2 %, Portugalsko 3,9 %, ostatní 3,4 %
Zajímavá statistika. Z velkých zemí mi tam chybí Velká Británie, překvapilo mě Polsko, ze zemí naši velikosti jsou tam GR, AT a PT. Portugalsko, jestli jsem to správně pochopil, má severojižní osu s pendolinem na rozchodu 1668 mm? Podle té španělské mapky chybí z Badajoz do Lisabonu sotva 200 km, prý to kdysi bylo plánováno a nakonec to Portugalci odpískali. Víte o tom někdo podrobnosti?