Tady v těch nových pohonech má železnice i jednu obrovskou nevýhodu. Autobusů se vyrobí jen tak x a popůjčují se dopravcům, aby si je vyzkoušely. No a pak se někomu odprodají jako zánovní. Ale vyrobit pár takových vlaků už je solidní investice a první problém je, že nejdou jen tak někde nasadit do provozu a druhej, že nejdou ani jen tak „natankovat“. A tím i kdyby to bylo super řešení, tak se bude prosazovat dlouze a těžce.
A z ní vyrobit ten vodík! A následně vyčítat energetikům, že „to“ nejde a je to jejich selhání. Přičemž ono „to“ závisí na počasí a nepřehlasovatelných fyzikálních zákonech.
Plnička na odpadní vodík z rafinerie a jezdit okolo kostela – to vypadá jako schůdná cesta. Zdá se, že výrobci akumulátorů je stále vylepšují a nelze tvrdit, že by elektromobil vypouštěl více CO2, NOx, Metanu, nespálených HC atd. než vodík, aby se dal zakázat. Baterku má obojí.
Vesper
7 měsíců
Jsem zvědavý na provozní náklady. Btw zabývají se takovými věcmi i třeba v Číně nebo v Indii či USA, nebo tam se pod trolejí jezdí na elektriku, a kde trolej není tak v dieselu, a žádné takovéhle opičárny se nevymýšlí?
Taky nezapomeňte na výpadky se strženou trolejí, kdy pár tisí kontejnerů stojí. Ony ty kolejnice vydrží násobně horší počasí než trolej. V US měřítkách pak taky započítejte ztráty přenosem na jejich vzdálenosti a s jejich výkonem.
Plus náklady na výluku trati a přeražení všech tunelů, aby se tam trolej vešla, protože vozit vlakem polovinu, aby se ta trolej vešla, to je nesmysl.
Ano, ale ten zásah nebyl v objemu 10-12 tun na metr délky a dělali to frézou, což jde rychle.
Nebylo potřeba ktůvli tomu vytrhat koleje, probrat dno tunelu o 1,5 metru (25 kV je minimum plus izolační vzdálenosti) a modlit se, že ostění to vydrží, když se mu udělá spodní vana. To je bratru 1 km ročně … aá možná bude lepší razit nový tunel jinudy, jako přes Donner.
Si vemte tu drobnost v Chuchli a zkuste ji rozšířit na 2x UIC-GC. To bude rána…
Externality NIKDO neřeší. Ani u vlaků, ani u aut, ani u letadel nebo zaoceánských lodí spalujích mazut. Prostě se bere že ty zplodiny tady jsou, což je mrzuté, ale nedá se nic dělat.
Já bych rád, že za nás tu slepou uličku někdo prošlape.
V USA není elektrifikováno skoro nic (1%), v Číně dost velká část (67 %), v Indii skoro všechno (90 %).
Vodík by mohl být dobrou cestou k ekologii dopravy při současných možnostech technologií a technického pokroku, jen musí baterkařska přestat vymýšlet proč to nejde.
To víte, baterkářská lobby, elektrárenská lobby, ropná lobby… kdo se pak má vyznat v konstrukci vozidel, když je to všude samé spiknutí, i ten stlačený vzduch zakázali!
Byla by to skvělá cesta, kdyby do toho furt neházela vidle ta zpropadená fyzikální chemie, s těmi svými plytkými a stupidními termodynamikami a kinetikami.
Tady v těch nových pohonech má železnice i jednu obrovskou nevýhodu. Autobusů se vyrobí jen tak x a popůjčují se dopravcům, aby si je vyzkoušely. No a pak se někomu odprodají jako zánovní. Ale vyrobit pár takových vlaků už je solidní investice a první problém je, že nejdou jen tak někde nasadit do provozu a druhej, že nejdou ani jen tak „natankovat“. A tím i kdyby to bylo super řešení, tak se bude prosazovat dlouze a těžce.
V Německu, u nás za 20 let.
Lihobenzín… se taky přestal v lokomotivních motorech spalovat.
Kokotiny z vodíkem.. a přitom ty tratě můžeme krásně zadratovat.
To je tak, kdy objednatel dopravy a správce infrastruktury se neumějí domluvit a každý kope za sebe.
A elektriku vyrobit v uhelné elektrárně.
A z ní vyrobit ten vodík! A následně vyčítat energetikům, že „to“ nejde a je to jejich selhání. Přičemž ono „to“ závisí na počasí a nepřehlasovatelných fyzikálních zákonech.
A ty dvě atomové jsou co?
Ty dvě atomové jsou především málo.
Zajímavé informace o situaci v jiném druhu dopravy:
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/bori-se-vodikova-bublina-v-dansku-navzdory-planum-zaviraji-v/r~4567c3fa53c911eeb1f50cc47ab5f122/
Plnička na odpadní vodík z rafinerie a jezdit okolo kostela – to vypadá jako schůdná cesta. Zdá se, že výrobci akumulátorů je stále vylepšují a nelze tvrdit, že by elektromobil vypouštěl více CO2, NOx, Metanu, nespálených HC atd. než vodík, aby se dal zakázat. Baterku má obojí.
Jsem zvědavý na provozní náklady. Btw zabývají se takovými věcmi i třeba v Číně nebo v Indii či USA, nebo tam se pod trolejí jezdí na elektriku, a kde trolej není tak v dieselu, a žádné takovéhle opičárny se nevymýšlí?
Ono záleží co všechno počítáte do ekonomiky provozu. Pokud i externality ze znečištěšného ovzduší, pak vám ta čísla začnou vycházet úplně jinak.
Taky nezapomeňte na výpadky se strženou trolejí, kdy pár tisí kontejnerů stojí. Ony ty kolejnice vydrží násobně horší počasí než trolej. V US měřítkách pak taky započítejte ztráty přenosem na jejich vzdálenosti a s jejich výkonem.
Plus náklady na výluku trati a přeražení všech tunelů, aby se tam trolej vešla, protože vozit vlakem polovinu, aby se ta trolej vešla, to je nesmysl.
https://www.environment.fhwa.dot.gov/Pubs_resources_tools/publications/newsletters/images/apr12nl_2.jpg
Ne, nevejde se tam.
Tam už evidentně ten tunel jednou přerazili
Ano, ale ten zásah nebyl v objemu 10-12 tun na metr délky a dělali to frézou, což jde rychle.
Nebylo potřeba ktůvli tomu vytrhat koleje, probrat dno tunelu o 1,5 metru (25 kV je minimum plus izolační vzdálenosti) a modlit se, že ostění to vydrží, když se mu udělá spodní vana. To je bratru 1 km ročně … aá možná bude lepší razit nový tunel jinudy, jako přes Donner.
Si vemte tu drobnost v Chuchli a zkuste ji rozšířit na 2x UIC-GC. To bude rána…
Externality NIKDO neřeší. Ani u vlaků, ani u aut, ani u letadel nebo zaoceánských lodí spalujích mazut. Prostě se bere že ty zplodiny tady jsou, což je mrzuté, ale nedá se nic dělat.
Ne až tak -nikdo-, ale nechat si zbourat dům, protože krb na dřevo a majitel nechce umrznout…
Minimálně v Číně a USA ano.
GreenGoat je docela stará věc is přestavbou na vodík: https://en.wikipedia.org/wiki/Railpower_GG20B
Dole je pak rozsáhlý seznam nízkoemisních lokomotiv.
Jako to 1% elektrifikovaných tratí v USA ?
Já bych rád, že za nás tu slepou uličku někdo prošlape.
V USA není elektrifikováno skoro nic (1%), v Číně dost velká část (67 %), v Indii skoro všechno (90 %).
A přesto tam na železnici vozí 26,9 % a na silnici 39,6 % zboží (zbytek potrubí, lodě, letadla).
https://railroads.dot.gov/rail-network-development/freight-rail-overview
Tak jim pojďme radit, ať se dostanou na poměr 5,4 : 24,6 ve prospěch silnice, jako u nás v Evropě.
https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Freight_transport_statistics_-_modal_split
Vodík by mohl být dobrou cestou k ekologii dopravy při současných možnostech technologií a technického pokroku, jen musí baterkařska přestat vymýšlet proč to nejde.
Stejně tam ty baterky musí bejt, akorát sebou vozí navíc generátor.
To víte, baterkářská lobby, elektrárenská lobby, ropná lobby… kdo se pak má vyznat v konstrukci vozidel, když je to všude samé spiknutí, i ten stlačený vzduch zakázali!
Byla by to skvělá cesta, kdyby do toho furt neházela vidle ta zpropadená fyzikální chemie, s těmi svými plytkými a stupidními termodynamikami a kinetikami.