Siemens bude testovat svoji první jednotku na vodík v Bavorsku
Vizualizace regionální trakční jednotky Mireo Plus H, která bude jezdit na vodík. Foto: Siemens
Pilotní provoz je plánován na 30 měsíců.
Pilotní provoz je plánován na 30 měsíců.
Spalování vodíku budoucností dopravy nebude. Získávání z vody je dost náročné. Navíc potřebujete velmi čistou vodu. Postavte raději dráty.
Jsem zvědav kdo první u nás předělá 810 na vodík 🤔
Ja, ja, ja! Garantujem, že to bude pekná explózia. 😉
Pokud to není vlak přímo spalující vodík, tak by se nemělo mluvit o vlaku na vodík, ale o vlaku s vodíkovými články. Také neříkáme, že existují lithiové vlaky.
Vodík se do vlaku tankuje, lithium nikoliv. A vodík se „spaluje“, i když ne oxidací chemickou, ale elektrochemickou.
Na severu jezdí od 2018 jednotka od Alstomu, v ostrém provozu (Bremerhaven-Cuxhaven). Podle vyjádření jsou s provozem spokojeni, letos se má flotila rozšířit na 14. Nemyslím, že by to neměl Němec dobře spočítané s postupným nahrazováním dieselové trakce.
No jo, Zelení dostali německou energetiku do stavu, že má problém uregulovat samu sebe. Tak teď je celospolečenskou povinností dopravovat vodík do Bavorska, protože potřebné dálkové vedení není. A v Bavorsku vodík používat jako náhradu za elektřinu z jaderných elektráren. Fukušima totiž ukazuje jak zranitelné jsou bavorské jaderky.
A ten vodík je bezemisní, že je vyrobený z ropy to není pravda. Že spotřebuje více primární energie než elektrické akumulátory, to je jedno, je to bezemisní energie.
Ale bezemisní žárovky (copak žárovka produkuje CO2?) jsou zakázané, aby se ušetřila elektřina.
Oproti tomu jsou Francózi po francózsku vklidu.
Siemens v Bavorsku (Wunsiedel) buduje i závod na produkci vodíku. Výroba elektrolýzou za použití zelené energie z bateriového úložiště. Plánované využití pro vodíkové vlaky, náklaďáky, autobusy. „Japonské“ vodíkové hospodářství už dorazilo téměř k našim hranicím a mimochodem už se hovoří i o dodávkách vodíku z tohodle závodu k nám do Česka. Oni nekecají, ale skutečně něco dělají a nám ujíždí vlak (doslova). Škoda, zrovna v téhle oblasti jsme mohli od začátku být na špičce inovací, zkušeností jsme tu měli dost.
Mně to škoda nepřijde. K čemu vyrábět vodík, když mohu napájet přímo z baterie? Nebo proto chceme vodní kanál Dunaj – Odra – Labe, aby nám přiváděl dost vody na toto? Ta voda po reakci se vypouští kam? Je bez čištění použitelná? Spousta věcí, které zatím nejsou příliš sdělovány. Hlavně, že to má zelenou nálepku. Ale že tou „zelenou“ energií nadále plýtváme v nezměněných procesech s přílišnou spotřebou, o což více potřebujeme těch panelů, vrtulí a baterií, to nic…
Jestli vás to opravdu zajímá, jste ochotný se oprostit od ideologie a podívat se na jiný názor, doporučuji tuhle studii, zejména pak graf „Hydrogen scaling up“ na třetí stránce. Baterie mají své místo a jsou mimo jiné nutně potřeba jako buffer i v dopravním prostředku s vodíkovými články, ale pro větší vzdálenosti a váhy jsou vhodnější jiná řešení. A není vůbec náhoda, že tohle vidí zrovna ti Japonci, kteří mají s těžkými dopravními prostředky spoustu zkušeností. https://www.research.unicredit.eu/DocsKey/credit_docs_9999_168629.ashx?EXT=pdf&KEY=n03ZZLYZf5miJJA2_uTR8mqUF5IJHZJN8vXBBofEwW4=
Voda vznikající v palivovém článku je velmi čistá – protože článek potřebuje velmi čistý vodík, kyslík soi bere ze vzduchu. Vzhledem k procesní teplotě je to vodní pára, resp. kondenzát, volně odcházející do okolí. To vyjádření, že „vodík se bude vyrábět zelenou energií z bateriového úložiště“ není úplně šťastné. Spíš je třeba pochopit, že vodík je „jen“ jiná forma akumulace energie, než baterie. Každý ten přístup má své technické a ekonomické parametry, své místo na slunci. „Zelenost“ této energie pak samozřejme silně závisí na tom, jak zelená byla primární ukládaná energie a kolik je v řetezci za sebou energetickcýh přeměn… Číst vice »
Energetika se střelila do nohy před dvaceti lety nejpozději, nebyla s to vůbec inovovat a jela si stylem „však oni nám to budou muset povolit“. Najděte si jak vypadaly vlhké sny elektrárenských společností, je to několik stran hustých tabulek tepelných elektráren, povětšinou uhelných. No, tak jim to pro jednou nepovolili. Německo teď potřebuje primárně dodělat sítě a případně doplňovat vodní zdroje v jižní polovině země a na existujících provádět vylepšení pro přestavbu v PVE a podobně. To vyřeší problém s regulací. Další věc která je třeba je aby se stará vedení 220kV převedla na 400kV jako to dělají už nějakou… Číst vice »
Budou ta zatopená malebná údolí, panely osázená pole (!) a lesy větrníků v krajině na stále rostoucí celkovou spotřebu (úsporným strojům navzdory) stačit? Není na čase především celkově zefektivnit naše rozmařilé konání, vytvářející zisky jedněm a škody všem?
To v materialisticky založené společnosti asi těžko půjde.
Slyšel jste někdy o Rýnu? Ten je regulovaný a možná i ohrazený, ale nejsou na něm vybudované jezy. Mezi Iffezheimem a Bonnem by z něho bylo možné získat kolem 600MW výstavbou 10-20 jezů a co je možná důležitější mezi Bonnem a Duisburgem je to asi dalších 250MW. Co je celkem dost.
Francózi mají zaděláno na pěkné problémy. Posledních 20 nedokončili žádný nový jaderný reaktor, průměrný věk existujících je 36 let, koeficient ročního využití za rok 2019 68%.