Sicílii spojí s pevninou velkolepý most. Roky zaseknutý projekt dostal novou podobu
Vizualizace mostu přes Messinský průliv. Zdroj: Eurolink consortium
Stavba největšího bezpilířového mostu světa by měla odstartovat letos v létě, hotovo má být v roce 2032.
Jak tak na to koukám, mám z toho pocit, že úkol zde zněl zcela jasně, naprojektujeme to tak, aby to bylo co nejdražší. Proč je to všechno vedle sebe a není to dvoupatrové provedení, kde vlak bude dole?
A jste si jistý, dvoupatrový most by byl levnější? Ano, třeba Øresundský most tak stavěný je, ale… Nejsem stavař, tím méně mostní inženýr, ale dovedu si představit, že ten celkový objem betonu a oceli co do toho nateče byl srovnatelný…
A možná při tomto typu konstrukce – tzn. jeden takto obrovský oblouk – je jednodušší vlastní mostovku dělat v jedné rovině, než vlastně dva oblouky nad sebou. I ten Øresundský most vlastně není obloukový, mostovka je rovná…
třeba je to kvůli pružnosti při zemětřesení. Dvoupatrový by se teoreticky více křížil a poškozoval sám sebe.
Beztak je nejaka sirka potrebna, pri tak velke delce. Takhle bude most pruznejsi.
To má samozřejmě svůj význam. Konstrukce, kdy jsou 4 pruhy pro auta a 2 koleje pro vlaky vedle sebe, je záměrně zvolena, aby most lépe odolal větrům, které jsou v úžině značné; vítr má most obeplout jako křídlo letadla, u dvoupatrového mostu by toto nebylo možné. Technicky podobně řešený je most v Istambulu, ovšem tam není vedena železniční trať.
V článku je 3proudá silnice, na vizualizaci jen dva proudy.
Já i tak vidím 3 pruhy.
Odstavný se nepočítá, na obrázku je 2+2.
Podle map je to 3,5 km z nejblizsich bodu, ale v trase trajektu je to 6,5 km.
Nezbývá než jen doufat že v roce 2032 nebude jediný zasek na trase Praha – Catania, 50 km dálnice mezi Prahou a Táborem.
Nebude, pojedeme přes Mnichov jako dosud …
Též se obávám, ať žije věčně ucpaný mnichovský okruh.
A to je problém jet po D4 ?
Možná víc než si myslíš, evidentně s tím počítají i v Itálii
2032 budou ještě auta ?
Budou, ale ne pro všechny.
Auta budou, jen benzínky ne.
Páni, šířka mostovky 60 metrů… Prý tři jízdný pruhy v každém směru a ještě vlak. A dokonce i na nějakou obslužnou komunikaci podle článku zbylo místo. A co samostatný a nějak fyzicky oddělený cyklopruh? A co chodník pro pěší? Těch chodců tam asi tolik nebude, tak možná by stačilo i něco pro smíšený provoz chodců a cyklistů… Nuselský most je taky celkem dlouhý, ale chodci se na něm občas vyskytují. Ale na kole profrčet přes tříkilometrový most mi jako takový problém nepřijde. A ještě ty výhledy u toho… Nebo všechny potenciální zájemce o překonání úžiny na kole naženou do vlaku?… Číst vice »
Tomu by mohla sloužit v článku zmíněná obslužná komunikace.
Možná ano, proto by mě to právě zajímalo víc, jaké bude její využití, jestli i takovéto, nebo jestli to bude striktně a jen pro údržbu. Proto jsem toto téma nadhodil. Jedním z důvodů bylo i to, že mě zaujala ta šířka 60 metrů. Ale jak se zdá, část zdejších (ne)diskutujících jsem tím akorát popudil ke spoustě minusů…
Ono tam možná bude celkem dost foukat a celkem neodhadnutelně. Myslím, že z hlediska bezpečnosti cyklisté na takový most nepatří. Dánsko a Švédsko (se svou rozšířenou cyklodopravou) také nemají na Öresundském mostě cyklostezku.
Ano, silnější vítr by tam mohl být, i v poryvech. Ale takový vítr je právě i třeba v tom Dánsku někde na pobřeží a jezdí se tam také. Je vítr nad mořem (resp. na mostě) o tolik silnější než na pobřeží? Ono pokud jsou opravdu silné poryvy větru, tak to není nepříjemné jen pro cyklisty, ale dovede to pěkně zacloumat i s osobním autem, natož třeba s nákladním, které bude mít z boku velkou plochu. Øresundský most má asi 15 kilometrů, to je přeci jen o dost víc, než ty 3 kilometry v případě mostu na Sicílii. Také má na… Číst vice »
Pánové, ale vy jste úplně mimo co se týká mostu přes Öresund. Ten je dlouhý 7845m, ta nejširší část přemostění je dlouhé 490m. Cyklisté a chodci tam nesmí z více důvodů: 1. Na most navazuje umělý ostrov a dále tunel pod mořem dlouhý 4050m. To asi opravdu není pro chodce. 2. Je to mezistátní spojení, navíc v blízkosti letiště, pravděpodobně celé spojení je jako strategický objekt, takže ani lodí si tam nemůžete plout kde chcete. Ostatně tam nesmí z vozidel nic, co nemá registrační značku, tedy i mopedy jen z té vyšší třídy. 3. Je jednodušší hlídat vstup, než hlídat… Číst vice »
A teď upřímně, mohou cyklisté nebo chodci třeba na mosty pres Storebælt nebo třeba most na Peljašec? Nebo některý z opravdu dlouhých mostů?
S tím tunelem máte pravdu, díky za upozornění. Ale vlastně je to argument, že cyklisté na jiných mostech zase takový nesmysl nejsou – ale prostě na tomto jednom je důvod proč ne. Tunel čistě pro cyklisty tam paralelně s tím silničním a vlakovým nikdo už stavět nebude, lávka by asi byla taky dost složitá (a asi tam chtěli průjezd i pro největší lodě), hnát cyklisty do tunelu s ostatní dopravou by tady právě taky asi dobrý nápad nebyl. Ale k tomu Vašemu bodu 2. V čem by měl být problém, že je ten most mezistátní? Švédsko i Dánsko jsou v… Číst vice »
V Antwerpach se dokoncuje vnitrni mestsky okruh. Tento posledni usek vede pres narocne uzemi a tudiz je vetsina pod zemi. Soucasti je i tunel pro cyklisty. Tim nechci rict, ze se to musi udelat uplne vsude, jen ze delsi usek pod zemi neni pouze pro auta/vlaky. Stejne bude v Messine asi nutne vytvorit zavetri aby se neprevraceli kamiony, neco jako MIllau ve Francii
Foukani umime uz davno vyresit – myslim uz od staroveku, staci na to nejaka zed/ohrada/prosklena stena.
Takhle jednoduché to není. Když tam postavíte kvůli foukání zeď/ohradu/prosklenou stěnu, tak hrozí, že silný poryv větru poškodí jak tuto zábranu, tak i celý most.
„Taky celkem dlouhý Nuselský most“ má necelých 600 metrů – vážně to chcete srovnávat s mostem dlouhým přes tři a půl kilometru, nad mořským průlivem?
Ano, chci, protože ten Nuselský most je něco, co si z vlastní zkušenosti dovedu celkem dobře představit a na kole jsem po něm už i mnohokrát jel. Ano, je kratší, ale MartinS. před Vámi zase srovnával s Øresundským mostem, který má 15 kilometrů…
Ale aspoň zmínil ten vítr jako nějaký argument, proč by to mohlo být problematické. Možná by někdo mohl mít obavy, že poryvy větru budou shazovat případné sebevražedné cyklisty do moře, ale ono na těch mostech většinou bývá zábradlí a neděje se to většinou ani s auty…
Myslel jsme, že když zmíním mořský průliv, každému dojde, že tam asi bude foukat. Doporučuju porovnat si, co dělá poryv větru s těžkým autem a co dělá s cyklistou. Dále doporučuju v době, až bude větrno, navštívit třeba nějakou skalní vyhlídku, abyste mohl prostudovat, jak zábradlí zabraňuje větru (napovím – vůbec nijak). A nežádoucí není jen shazování chodců a cyklistů do moře, ale nežádoucí je i jejich shazování na „zem“ resp. na komunikaci na mostě. A co se týče vzdálenosti v hlediska pěší chůze, mají ty 4 kilometry blíž k těm 15 kilometrům než k 600 metrů. 600 metrů je… Číst vice »
Vy jste asi už pak nečetl ty mé další příspěvky, že? Existuje právě dost příkladů mostů přes moře či oceán kde asi musí foukat dost, kde ti cyklisté vlastní prostor mají. Fakt, běžte je poučit a vysvětlit jim to, že to byl blbý nápad… Ty cyklopruhy jsou v ideálním případě oddělený – v Nizozemsku, v Japonsku… Takže pokud už sebou nějaký cyklista sekne, tak pod auto fakt nemá šanci spadnout. A ani z toho mostu. To se ostatně nestává ani na tom Nuselském mostě. Byl jste tam někdy aspoň jako chodec? Z auta či autobusu to možná tak dobře vidět… Číst vice »
Jezdí po těch ostatních mostech také vlaky? O padání pod auto nebo z mostu pořád píšete jenom vy. Také nejde jen o délku mostu, ale musíte se k němu dostat. Pokud by vedl ze San Goivanni do Messiny, budete sice na mostě hned, ale ten most bude mít 5,5 kilometru. Pokud by tam byla samostatná komunikace pro cyklisty a chodce, musí tam být také nějaký přístup záchranářů. Jinak samozřejmě, že by to bylo technicky možné, to nerozporuju. Akorát to nemůžete porovnávat s Nuselským mostem. Podstatné je to, kolik by to řešení stálo a jak by bylo využívané. Jestli třeba není… Číst vice »
Další důvod může být rychlost vyklizení, když bude potřeba most uzavřít. Třeba když se bude blížit silný vítr, pro vyklizení mostu od vlaků a aut vám stačí třeba 15 minut. Kdybyste tam počítal i s chodci, musíte počítat na vyklizení více než hodinu.
Nechci Vám do těch iluzí kecat, ale most Krk je dlouhý cca 1,5 km (resp.je to součet délky dvou mostů, mezi nimi je ostrůvek vyšší než ten most) a při silnějším větru na něj nesmí motorky a auta s přívěsy.Tak si to srovnejte s tím plánovaným mostem na Sicílii.
Zkoušel jsem ještě hledat nějaké informace o nejdelších mostech, kde cyklisté mohou jezdit. Například docela dost mostů se nachází mezi japonskými ostrovy. Jeden konkrétní příklad – most mezi ostrovy Šikoku a Ošima má 6 kilometrů a hádejte, jezdí po něm i cyklisté. V Nizozemsku je jsou prý zase stezky po něčem, co se jmenuje Afsluitdijk. Je to tedy spíš hráz než most, ale foukat tam asi bude také dost. Na délku to má 32 kilometrů. Nebo u Florida Keys jsou také docela dlouhé mosty. Celkem známý je třeba Seven Miles Bridge (ten bude asi taky docela dlouhý, nemyslíte?). Možná nemá… Číst vice »
A tady ještě jeden příklad. Pět kilometrů. Je to i s fotkami, je tam krásně vidět, jak pro cyklisty je tam pěkně oddělená část, aby s nimi ten poryv větru náhodou nešvihnul pod nějaké to auto…
https://www.komoot.com/highlight/265432
Takže – těch 15 kilometrů, co má Øresundský most už je možná hodně i na Dány, ale 3-5 kilometrů nad mořem evidentně žádný problém.
Napadá mě důvod ekonomický, za kolo se vybere málo peněz a přitom ta stezka stojí dost peněz.
No to je otázka, jak moc by to vše prodražilo při celkové ceně za ten most. Ale tak třeba by mohli vybírat mýto i za průjezd na kole. Kdybych třeba projížděl na kole Itálii, tak se na tu Sicílii rád podívám a raději bych si třeba ten most přejel po vlastní ose (i kvůli výhledům), i kdybych za to měl dát třeba 2-3 € (a kdo ví kolik bude stát ten vlak, to může být klidně 10 €). Nezjišťoval jsem, kolik teď stojí ten trajekt… Ale na Golden Gate cyklisté pokud vím neplatí nic, ale za průjezd autem se platí…… Číst vice »
Kdyby takhle od těch deseti cyklistů ročně vybrali 30 € ročně, mají to splacené už za 10 000 let.
A víte proč v Dánsku a hlavně Kodani vznikla historicky tak rozsáhlá cyklo doprava? Ne kvůli podpoře, ale protože to bylo nejvhodnější východisko v dřívějších dobách, kdy jak infrastruktura pro IAD byla v některých částech silně poddimenzovana a VHD byla po vzoru Skandinávie dosti tragická. Tedy ta infrastruktura pro cyklodopravu začala růst historicky jako východisko z nouze. A podívejte se na přemostění Storebælt. Je to relativně nové a je tam snad nějaký ckyklopruh?
Těším se na výsledek, ale nechtěl bych být tím, kdo se podepíše pod seismickou bezpečnost tohoto díla…
Seismická bezpečnost bude v pohodě – spíš bude těžký to dostavět. Hodně skupinám ten most nehraje do not.
Pravda, lidí kterým jakékoliv odložení dokončení něco přinese je celkem dost…
A taky by mohl změnit krajinný ráz 🙂
Seismicka bezpecnost se nekym podepisuje? To by snad mohl podepsat jenom pan buh.
Tak existují (certifikace?), že daná stavba vydrží zemětřesení až do síly .. Richterovy stupnice. V Japonsku na to mají běžně normy a bez takového potvrzení si často nepostavíte ani dům.
Nikdo nezaručí, že nepřijde silnější zemětřesení, ani Bůh (pro mne ateistu ne). Ale lze zaručit s dostatečnou mírou přesnosti či pravděpodobnosti, že most přežije seismickou činnost bez úhony.
Po světě je dost staveb v seismicky aktivních oblastech, i když tahle se bude vymykat svojí velikostí. Messinské zemětřesení roku 1908 sice bylo jedno z nehorších v evropské historii, ale mělo „jen“ 7,5 Mw. Není to málo, ale když se podíváte na japonské zemětřesení v roce 2011, které mělo obdobnou intenzitu, tak stavby včetně mostů ve většině případů přežily bez tragických následků. Katastrofou bylo až následné tsunami, které by ostatně bylo strašlivým průšvihem i v případě budoucího zemětřešení v Messinské úžině.
Můžeme jen koukat s otevřenou pusou. Stavba století.
Faktická poznámka – cesta železničním trajektem netrvá přes dvě hodiny, nýbrž podle spojení 1h10
až 1h40 (podle současného jízdního řádu) – vždy od odjezdu z Messiny Centrale do Villy S. Giovanni a obráceně.
K tomu si připočtěte, dobu co nejpozději před odjezdem musíte být na odbavení a jste na těch hodnotách co jsou v článku. 😉
O jakém čase odbavení mluvíte? Bavíme se o cestě vlakem, kdy na nádraží nastoupím do vlaku a na druhé straně opět na nádraží vystoupím. Jediné, na co musíte dát pozor: do vlaku lze nastoupit nejpozději 1 minutu před odjezdem. A pokud bych použil trajekt, tak odbavení končí „qualche minuto“ (několik minut) před odjezdem – Trenitalia uvádí, že stačí 10 minut před odplutím. Samotná plavba trvá 20 minut, z nádraží v Messině k přístavišti je to asi 500 m a ve Ville je přístav hned vedle nádraží. Kde jsou ty dvě hodiny?
Provozovatel trajektu u uvádí 60 minut před jest check-in.
Kde se píše o 60 minutách? https://www.blujetlines.it/oraripasseggeri-villa.html
Úspora času díky mostu je samozřejmě zcela nesporná, ovšem pravdu máte, přesun železničním trajektem 2 hodiny netrvá. Přeci jenom úžina má něco málo přes pouhé 3 kilometry.
Jen drobné jazykové upřesnění. Nejedná se o nosná lana. Jsou to nosné kabely. Lana jsou stočena z drátů. Když se v jeden celek složí lana, vznikne kabel (v elektrotechnice může kabel vzniknout i složením drátových vodičů). Na webu projektu se uvádí, že každý nosný kabel bude složen ze 349 předem vyrobených lan, která budou vyrobena ze 138 pramenů.
V Palermu bouchá šampáňo, to bude cementu, betonu a dalších surovin. Největší sicilská ekonomická organizace už se na to moc těší. Z 13,5 mld. eur rozpočtu jí to může přinést velmi pěknou sumičku.
No jo jenže přístavy a trajekty také vynáší a to trvale. Most bude po dostavbě vynášet jen konsorciu, které si vláda snáz ohlídá.
Na osobních vozech se často vyskytovala na bočnici značka „Kotva“, když vůz byl schopen přepravy trajektem s tím, že se jednalo jmenovitě o tyto linky:
– Helsingør – Helsingborg (SJ, DSB)
– Rødby Faerge – Puttgarden (DB, DSB)
– Saßnitz Hafen – Trelleborg (DB, SJ)
– Villa San Giovanni – Messina (FS)
– Reggio C. – Messina (FS)
Co z toho dneska ještě obsluhují trajekty převážející vlaky ? Už zbývá jenom to spojení Sicílie s Itálií nebo se pletu ?
Náklad se ještě vozí mezi sousedícími státy a Alaškou
Koukám, že Aquatrain spojující Aljašku s Kanadou ukončil provoz v roce 2021.
Náklady by se měly vozit na mnoha jiných místech na světě (pokud tedy nechybí aktualizace):
https://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of_train_ferries
Nevozí se vozy v Turecku přes jezero Van?
A nebyl trajekt i na Sardinii?
Jinak ta kotva na vozech, které za celý svůj život trajekt nikdy neviděly a neuvidí, mě vždy přišla trochu úsměvná. Ale ono to prakticky nic nestojí. Jde jen o pár ok na skříni vozu, za které se vůz připevní, aby pri plavbě nikam neujel.
Trajekt na Sardinii určitě byl, ale netuším, zda je ještě v provozu.
Italové na wiki píšou, že pravidelný provoz mezi Civitavecchia (Lazio) a Golfo Aranci (Sardinie) skončil v roce 2010. Lodě skončily ve šrotu (vyjma jedné, co slouží v Messině), trajektové zařízení v přístavu Civitavecchia je zbourané. Na Sardinii vybavení přístavu zůstalo a mají sem příležitostně jezdit trajekty z Messiny.
https://it.wikipedia.org/wiki/Traghettamento_ferroviario_Civitavecchia-Golfo_Aranci
Přitom díky přírodním podmínkám a tvaru celé EU Itálie zvláště, by jeden řekl, že vůči globální konkurenci jasně ekonomicky nejprůlomovější dopravou tu budou střední robotické lodě fungující 24/7.
Ale ne, Itálie vidí 2000 let starou budoucnost v největším mostě, podobně jako Francie viděla budoucnost v největším letadle, ekonomickém průseru zvaném A380.
Jakákoliv loď znamená obrovské zdržení, kvůli extra 1) pomalému nalodění, 2) čekání na odjezd lodi, 3) rychlost lodi výrazně pomalejší, než rychlost auta či vlaku, 4) odjezd z lodi viz 2.
Ty „střední robotické lodě“ znaměná co, prosím? Nějaké autonomní lodě? Dokázaly by ten současný čas (2h) stáhnout aspoň na polovinu (když jízda po mostě je na 15 minut – což mi pořád přijde jako hodně nadsazený údaj na pár km délky mostu)?
Sicílie je ostrov na konci EU, ne nějaký centrální přestupní uzel, kde by se muselo za miliardy eur urychlovat o těch 15 minut. Ty automaticky řízené lodě v neustálém provozu budou hlavně pro kontejnery, ale i menší o to častěji jezdící převozy se dají. Ovšem klíčové je, že by je mohla Itálie vyrábět a ziskově prodávat celé EU, kdežto tenhle největší most světa nikdy vydělávat, aby se zaplatil, nebude.
Buď zde explicitně lžete, nebo máte problém s chápáním psaného textu.
Nejde o zrychlení *o* 15 minut, ale *na* 15 minut. Ze dvou hodin. Tedy o zrychlení o 105minut.
Píše se to v článku, píšu to já v reakci na kterou vy reagujete.
Já se vás ptal co to má být ta „automatická řízená lo%d“, vy na to „a ještě bude jezdit takto“ – to není odpovď na otázku „co to je“.. 🙂
Předpokládám, že u tak velké stavby také proběhne klasické posouzení ekonomické návratnosti (byť bych se nedivil, kdyby se to někdo snažil cinknout „aby to dobře vyšlo“).
Nebo hyperloop, technologický populizmus nezná mezí 🙂
A pritom by si mohli postavit kanál, nás pan vizionář a prezident Zeman by jim poradil….
U toho Airbusu A380 jste to nedokázal zarazit včas, evidentně. No nepřišli pro radu k vám, tak tentokár zkuste jít vy za nimi, možná konečně budete slavit úspěch a zarazíte to.
Doplním politický kontext:
Klíčovým hráčem je Matteo Salvini, předseda Ligy Severu. Přibližně italský Okamura, akorát to v minulém volebním období dotáhl na ministra vnitra, kde (spíše nechvalně) proslul tvrdou protiimigrační politikou.
V současné vládě musel coby koaliční partner dostat od Meloniové nějaké ministerstvo. Tož ho uklidili na dopravu, že by tam nemusel nic zkazit.
No a s obnovením tohoto velikášského projektu vyrukoval snad dokonce v prvních týdnech po sestavení vlády. Stavbou mostu sleduje především politické cíle, jde mu hlavně o jakousi nacionalistickou hrdost na takové dílo. Zřejmě si velikost přirození kompenzuje dlouhým mostem, aby si ho mohl poměřovat s putinem.
To sice může být pravda, nijak to ale nevyvrací to, že most rozhodně má smysl.
Tvrda protiimigracni politika v Italii existuje pouze slovne, jak od Mattea, tak od Georgii, ciny se nedejou zadne. Narodni hrdost si to dilo urcite zaslouzi, podobne jako Concorde a jine projekty, ktere jsou toho hodny. Putina nechapu.
Zjevně je myšlen nechvalně známý most z Ruska na Krym zesilující tam ruský vliv včetně vojenského.
Na chvíli bych teď ponechal stranou úvahu, na kolik je ten most opravdu potřeba a jestli to za ty peníze stojí. Přijde mi ale, že jako osobní pomník pro nějakého politika je tento projekt dost nevhodný. Hotové to bude reálně tak za 10-15let. Extrémní politici (ať už pravicoví nebo levicoví) a jejich vlády nejsou zrovna známy pro svou stabilitu. Pravděpodobnost, že Salvini bude v době dokončení ještě aktivní politik je dost mizivá. Jediné, co během své politické kariéry uvidí, budou problémy a neustále rostoucí rozpočet.
Zaplatím až bude stát most. Sicilské přísloví. Něco jako na Svatého Dindy.
A nenaruší to krajinný ráz?
Tak unikátní krajinné rázy jako máme v Česku, takové nemají snad nikde na světě.
A nedala by se tam postavit lanovka?
Ta by byla i s vyhlídkou kdyby měla 399 m vysoké sloupy.
Na Sicílii jich už mají dost 🙂
Jedině pokud by z ní nebyl výhled na benzinku a ČOV.
Být to v Práglu, památkáři budou trvat na provedení ze sudů a lodí…
Klub za starou Sicílii by s návrhem souhlasil a doplnil, že tři jízdní pruhy v každém směru jsou zbytečné a podle jejich studie stačí jeden.
A ta železniční trať bude koňka.
Jaká koňka? Jasně píšou, že tam byli sloni!
Směli by to být i koně, ale museli by na sobě mít tvarovou repliku slonů.
Tento týden soudci zahájili vyšetřování, mimochodem protože je pořád onen starý projekt (asi 12 let starý). Nebylo vyhlášeno nové výběrové řízení.
Ta informace, že tam budou tři jízdní pruhy, je trochu zavádějící. Budou 2 + odstavný.
Teda na Sicílii jsem byl dvakrát, vždy to bylo takový zvláštní s tím autem zajet do toho trajektu , ale ta plavba samotná byla hezká. Tohle bude pecka samozřejmě, přefrčet jen most , Itálie defacto bez zastavení. Moc hezký , ať se to povede.
Sakryš, tak to abych se tam ještě honem vydal a svezl se jedním z posledních (nebo dokonce úplně posledním?) železničních trajektů na světě.
Do Skandinávie se už nejezdí?
Nejezdí, přestali jezdit už se zahájením stavby tunelu… 🙁
Mínusářům se omlouvám za boomer dotaz, přestal jsem jezdit po Evropě vlakem, když jsem před 30 lety přišel o FIPky 🙂
Času dost než bude možná hotovo
Já bych si počkal, zanedlouho je máme v Praze, možná i tramvajové
Myslíte mosty přes moře?
Na jezeru Van už taky nejezdí?
Ne, navíc tady se nejednalo o klasický železniční trajekt, vagóny se nepřevážely – z vlaku se přestupovalo na loď a na druhem konci jezera se nastoupilo do jiné soupravy.
Lodí se snad převážel íránský poštovní vůz, ale nevím do kdy.
Jezdil lehátkový vůz a převážel se lehátkový a lůžkový vůz Istambul – Teherán
Z článečku u forky tady plyne, že Van funguje https://lokomotivy.net/adm/zobraz2.php?rada=r_ztu&loko=8100