Šestikoláky ČD Cargo opraví ŽOS Zvolen. Slovenská firma získala další zakázku u českého dopravce
Lokomotiva řady 182 společnosti ČD Cargo. Foto: Wikimedia Commons
Tuzemský dopravce nepočítá s tím, že by do této lokomotivní řady ještě instaloval ETCS.
Jen taková úvaha – musí mít mašina ETCS pokud je privesena na postrku?
Ona se taky z postrku nějak vrací. Strojová jízda. To ji má mašina vybavená ETCS vozit?
Spíš přivěsit na vlak co postrk nepotřebuje.
Ony se dávají za vlakovou jako nečinně a vypnuté z brzdy.
Pokud je obsazena, není nutno dávat do vlaku a vypínat z brzdy.
Buď tak, nebo ji odvézt „pod kopec“ z druhé strany a může zase strkat další vlak. Samostatně by jenom posunovala.
musí, a provozovat v tzv.non-leading módu
A jak by to bylo u „slugu“? Tedy mašiny která má vykuchané veškeré prvky pro interakci strojvedoucího a je to tedy jenom kus železa s motorem a elektronikou? Ale nevím jestli se to v EU používá, v USA to mají, nebo měly, některé společnosti.
Nápad číslo 2:
Nebylo by možné něco na tento způsob ze starých lokomotiv udělat a pak je pronajímat místo postrků na přípřež?
Booster (= lokomotiva bez stanoviště strojvedoucího) jako vedoucí vozidlo vlaku? Zajímavá myšlenka…
Pokud je to trať s výhradním provozem ETCS, tak ANO.
Použití? Více jako jasné. Vozba přes hranice do PL. Určitě budou mít polskou úpravu.
Ta cena je neskutečná. Nová EU loko stojí cca 5 mil Eur.
Kde se ještě používají šestikola ? Myslel jsem, že už je všechny prodali do Polska ? Kde pro ně najdou uplatnění bez Etc, když nebudou smět na koridory ?
Jezdí kolem Ostravy.
v pár výjimečných případech jedou i s železem z třince až do kralup.
Kam se v Kralupech vozí tolik oceli? Prý i dráty z Bohumína. Do rafinerie asi ne.
Část se vozí na Kladno, to bývá obvykle surové železo a přímo do Kralup jezdí dráty.
V Kladně funguje ocelárna? Mam dojem že tam vozí ocel z Třince do válcovny na Drini. Jen doplním pro Fucidu, že ty draty jezdí do kralup za účelem výroby karisiti.
Netušim, ale cílová stanice je Kladno – Dubí.
Vlečka válcovny Dříň je zapojena přes další vlečky do žst. Kladno Dubí.
Díky všem za info.
Válcovna Dříň patří pod Třinecké železárny. Mnoho roků jezdí zpravidla dva vlaky týdně do Kralup, odkud to berou tři nebo čtyři loko – zpravidla Brejláci 753 vždy po půlce soupravy do Dubí. Zpátky to jezdí prázdné, a vývalky z Dříně jezdí většinou po silnici…
Valsabia + Feralpi mají vlečku napojenou na předávací kolejiště Kaučuku – Synthos.
V Kralupech jsou dvě firmy vyrábějící kari sítě do betonu, jejich jména je Feralpi a Valsabia a jsou na pravém břehu Vltavy. Materiál (dráty) se tam vozí vlakem, výrobky (sítě) se odvážejí NGK.
Čtyři jezdí v Tušimicích,E184, které si ČD objednala a neodebrala.Proto taky nebyly další vyrobeny.
to si pletete, to jsou zcela jiné loko, šestikolo/šestikolák je přezdívka lokomotivy řady 180 až 183., které mají uspořádáni CóCó, tušimická 184 má uspořádání BóBóB
Dokáže někdo zhodnotit dosavadní využití 181/182, vyplatí se ještě provozovat/opravovat?
Jedině přes Jablunkov nebo Štrbu. Přes Střelnou již jedině s nějakou střídavou mašinou, aby projely Púchov.
Poslední stejnosměrný kopec je u Lichkova, Radotín – Krč je takový žbrdolec. Jinde jsou roviny, to je radši čtyřkolák. V Polsku na těžké uhelné vlaky by s taky hodily, ale netuším, kolik jich je.
Tyhle mašiny vycházejí v provozu poměrně levně na velkou řadu lehčích přeprav, není to na žádné těžkotonážní vlaky, ale tak na pohodu kolem 2500 tun. My máme třeba dvě v provedení CZ/PL (vybavené vysílačkou VS67, VZ, SHP, CA) a jsou v podstatě neustále v provozu na obou stranách hranice a dá se říct že mají váhu zlata, protože je možné je uplatnit na přepravách, kde by jakákoliv jiná (třeba novější) lokomotiva znamenala zvýšení ceny nad mez únosnou pro zákazníka. Jen to chce aby na těch mašinách jezdili strojvedoucí a ne řidiči, po kterých pak člověk mění například trakční motory, odporníky,… Číst vice »
Mohl byste mi prosím vysvětlit, jak i ten nejhorší řidič může za spálené stykače kontroléru?
Se šestikolákem se prostě musí umět zacházet, jinak ta mašina trpí.
Taky odpověď👍
Jednoduše řečeno, nervat ho u huby, poznat kdy je správný čas na přechody mezi řazením TM…. Citlivě a s rozuměm používat šuntování… Jak mi řikal jeden můj zacvičovatel na šestikoláky. Je to koráb, a na něj se nesmí spěchat. Vše v klidu, s rozvahou.
Tak stejný postup je i u čtyřkoláků, jen sledovat proudy. Ovšem spálené stykače kontroléru to nijak nevysvětluje.
Stačí když dotyční řidiči mají potřebu se rozjíždět stylem „nacpu tam všechno dokud to nepráskne“. Už dva vyhořelé stykače jsem měnil za poslední dobu, stejně tak spálené doteky, kdy už nepomáhá ani zabroušení pilníkem…
Tak to bude asi chyba zácviku, že jim neřekl co a proč. To proč je důležité.
Zacvičující bych do toho úplně netahal. Spousta lidí má potřebu si vyzkoušet to co jim bylo v zácviku zakazováno. Případně jsou mezi námi kolegové co razí teorii „když to není moje, tak si s tim můžu dělat co chci“. Případně logika na traktorech, „proč bych na osmej stupeň nemohl jezdit, vždyt ho tam výrobce dal“…. Na druhou stranu, ano jsou lidi co zacvičují způsobem, dělej si co chceš, já o tom nic nevim, na nic se mě neptej…
Nechci být nějakej úpěnlivej hnidopich, jen s ptám, já jen že na kontroléru si nepamatuju vyhořelý stykač, proto mi to přišlo divný. Palce ok, ale celý stykač.. Každopádně díky za odpověď.
Jezdí na postrku Třinec_Čadca
Oprava pěti lokomotiv bude stát přes miliardu korun? : – D
nejedná se o 45,9 milionu eur, ale CZK… https://www.railpage.net/fotografie/zvolenska-zos-ka-vyhrala-tender-na-opravu-rusnov-181182-cd-cargo/
To můžou mít chybu na railpage : – D
Jsem si taky říkal, jestli by nebylo lepší za těch zhruba 15 mil. EUR koupit tři Vectrony i s ETCS, než nechat opravit jednoho šestikoláka 🙂
(ale už to v článku opravili)
to snad nezvládnou ani CD utratit…