Sci-fi 2050: Jak má vypadat provoz dálkových vlaků v Česku po dokončení vysokorychlostních tratí
Plán počítá s výraznou proměnou sítě dálkových linek.
Správa železnic (SŽ) na svých stránkách zveřejnila svoji představu, jak má vypadat dálková osobní železniční doprava v Česku po dokončení základní sítě vysokorychlostních tratí a modernizaci dalších úseků.
Zavedení vysokorychlostních tratí přinese výrazné zkrácení řady dosavadních spojení a umožní zavést úplně nové přímé vlaky. Jde o základní představu, jak by měl provoz dálkových vlaků po dokončení sítě VRT fungovat. „Jde o shodu na provozním konceptu, to následně vstupuje do studií pro jednotlivé tratě,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Materiál zpracovala Správa železnic. Počítá se čtyřmi úrovněmi vlaků na vysokorychlostních tratích. Půjde o regionální expresy jezdící rychlostí 200 km/h, rychlíky pro rychlost 230 km/h, expresy pro rychlost 320 km/h a „sprintery“ pro komerční linky rovněž na maximální rychlost. Plán řeší i intervaly mezi jednotlivými spoji, jde o rozsah 15–120 minut. Kompletní mapa v plném rozlišení je zde. S ohledem na tempo modernizace české železnice je třeba brát termín roku 2050 s rezervou.
Návrh linkového vedení dálkových linek po roce 2050. Foto: Správa železnic
Plán počítá s tím, že páteří české dálkové dopravy se stane VRT Praha – Brno, na kterou se přesune velká část spojů, která dosud vede přes Českou Třebovou. Nově bude Praha z velké části nikoliv konečnou, ale průjezdnou stanicí. Linka Ex2 povede z Chebu až do Vsetína a dál na Slovensko, Ex5 spojí Cheb a Bratislavu přes Chomutov a Prahu a po nové vysokorychlostní trati přes Vysočinu.
Kladno – Havířov, České Budějovice – Liberec
Plán řeší i zapojení některých plánovaných nových či modernizovaných tratí, například linka Ex7 z Českých Budějovic do Liberce. V plánu je i průjezd Prahy vlaky z Kladna linkou Ex 11 až do Havířova. Frýdek-Místek se má stát konečnou pro komerční vlaky po vysokorychlostní trati z Prahy.
Ministerstvo dopravy už loni uvedlo, že v režimu komerčních vlaků předpokládá zejména velmi rychlá spojení se zastavením jen v těch největších aglomeracích.
Rychlost na síti českých vysokorychlostních tratí se má pohybovat v rozmezí od 200 do 320 km/h. Pomalejší vlaky na ni nebudou moci. Síť bude určena pouze osobním vlakům (podobně jako ve Francii), pouze úsek přes České středohoří a dále do Německa budou moci využívat i nákladní vlaky, což má ulevit provozu v údolí Labe. V tunelu pod Českým středohořím budou proto osobní vlaky jezdit rychlostmi do 250 km/h a v Krušnohorském tunelu 200 km/h. V něm se počítá mimo vlaků s cestujícími i s provozem až 150 nákladních vlaků denně.
Program rozvoje tzv. Rychlých spojení předpokládá vznik až 700 km nových vysokorychlostních tratí.