Rychlovlakem z Prahy až do Tallinu. SŽ podepsala dohodu o spolupráci na nové železnici přes Polsko
Jízdní doby mezi Prahou a Varšavou se mají zkrátit na čtyři hodiny.
Budoucí síť české vysokorychlostní železnice má být napojena nejen na plánovaná rychlá spojení v Polsku, ale i na novou železnici Rail Baltica, která spojí Polsko s pobaltskými republikami. Síť rychlovlaků tak umožní dojet z Prahy až do estonského Tallinu. První část by měla být hotová v roce 2028.
Vyplývá to z dnešní dohody o spolupráci, kterou dnes na konferenci Railway Direction Days ve Varšavě podepsali zástupci Správy železnic, polské státní organizace Centralny Port Komunikacijny (CPK) a Rail Baltica. Jde o iniciativu v rámci takzvaného Trojmoří.
„Spolupráce více zemí na tomto projektu může přinést jen výhody. Je potřeba umožnit jednoduché cestování bez přestupů,“ řekl na konferenci zástupce polské vlády pro CPK Marcin Horała.
Na vysokorychlostní železnice nejsme v Evropě sami.@Spravazeleznic ve Varšavě právě teď podepsala memorandum s @CPK_PL a @RailBaltica, které potvrzuje naše společné ambiciózní plány na vybudování téměř 4500 km VRT v oblasti Trojmoří. 👇 pic.twitter.com/MEwn8tGAXq
— Martin Švehlík (@MartinSvehlikCZ) January 18, 2023
Nejdříve bude hotová polská část
CPK má kromě nového velkého letiště mezi Varšavou a Lodží na starosti výstavbu vysokorychlostních tratí v Polsku. Podle jejich zástupců dojde už v roce 2028 k otevření prvního úseku z Varšavy do Lodže. Do stejného roku má být hotová i modernizovaná trať z Varšavy do města Białystok u litevských hranic, odkud má pokračovat Rail Baltica pobaltskými státy. Vysokorychlostní trať Pobaltím má být hotová v roce 2030. V Polsku na ni naváže spojení do Varšavy a dál do Katovic a Ostravy, kde se má napojit na českou síť.
Trasa budoucích vysokorychlostních spojení mezi Českem a Pobaltím. Foto: CPK
Z Prahy do Tallinu bude trať dlouhá přes 1500 kilometrů (při trasování přes Vratislav, přes Brno a Ostravu ještě delší). „Celý projekt může přinést zásadní proměnu dopravy v regionu a hospodářský rozmach. Máme výhodu, že se můžeme poučit z chyb, které při budování vysokorychlostních tratí nastaly na západě,“ uvedl šéf CPK Mikolaj Wild.
Zástupci všech tří stran si pochvalují, že nejde jen o formální spolupráci, ale již nyní se provádí některé konkrétní kroky. Polská strana například zajišťuje studii proveditelnosti pro část spojení na českém území (Katovice – Ostrava), česká řeší trasu do Vratislavi. „Vlaky mohou postupně nahradit v řadě relací leteckou dopravu,“ řekl Radek Čech ze Správy železnic. Podle něj vysokorychlostní železnice může přinést i větší rozvoj regionů.
Náklady na vysokorychlostní tratě v regionu jsou odhadovány na 60 miliard eur. Podle autorů studie o celém projektu přínosy takové stavby mohou dvojnásobně převýšit náklady. Zhruba polovina této částky připadá na úspory z cestovních dob. Podle studie by například jízda z Prahy do Varšavy měla trvat čtyři hodiny, do Vilniusu osm hodin.