egoe-plus
Letectví

Rusové přemýšlejí nad přejmenováním letadla Suchoj SuperJet, šéf Rostechu nechce anglický název

Suchoj Superjet 100 v barvách Aeroflotu. Foto: Anna Zvereva, Wikimedia Commons
Suchoj Superjet 100 v barvách Aeroflotu. Foto: Anna Zvereva, Wikimedia Commons
Výrobce vyvíjí novou generaci letadla, u které dovážené díly nahradí součástky ruského původu.

První a dosud jediný civilní letoun v pravidelném provozu nově zkonstruovaný a vyráběný v Rusku po zániku Sovětského svazu Suchoj Superjet by se měl přejmenovat. Podle Sergeje Čemezova, šéfa ruského státního konglomerátu Rostech není normální, aby ruský letoun nesl anglický název. Nový název by se podle Čemezova mohl stát předmětem celostátní soutěže.

„Proč by se letadlu ruské výroby mělo říkat anglickou zkratkou?“ pozastavil se Čemezov. „Soudím, že název se musí změnit. Možná na to vyhlásíme celostátní soutěž,“ dodal podle listu Vedomosti.

Ten připomněl, že o nezbytnosti přejmenovat toto proudové letadlo určené pro krátké regionální linky hovořil Čemezov již před dvěma lety, kdy se hodně probíraly technické problémy letounu, i po tragické havárii na moskevském letišti Šeremeťjevo v květnu 2019 s 41 oběťmi na životech.

Suchoj Superjet SSJ 100 vznikal od začátku tisíciletí, na letecké linky se dostal v roce 2011. Letoun byl původně vychvalován jako výsledek hluboké integrace ruského leteckého průmyslu do mezinárodní spolupráce s globálními dodavateli. Ale přibližně 70 procent součástek se dováží, což se stalo problémem po roce 2014, kdy Západ zareagoval sankcemi na ruskou anexi ukrajinského Krymu a podporu povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny. V roce 2018 tak přišlo rozhodnutí nahradit díly z dovozu domácími.

Vinou sankcí a nízké poptávky výroba základní verze Superjetu i tak nedosáhla plánovaného objemu, poznamenal deník. Dodal, že výrobce chystá k roku 2023 zmíněnou novou verzi, u které dovážené díly nahradí ruské součástky, a to včetně čistě ruských motorů. Vývoj této verze vyjde podle deníku Vedomosti na 120 až 130 miliard rublů (asi 34 až 37 miliard Kč).

Rusové u názvů letounů obvykle dávají přednost čistě technickému pojmenování, jak svědčí i název vyvíjeného letounu pro středně dlouhé linky MS-21, který má konkurovat americkým boeingům a evropským airbusům v nejpopulárnější kategorii dopravních letadel. Prototyp MS-21 vzlétl už v květnu 2017, ale to jej poháněly americké motory. První veřejné představení MS-21 předloni v létě na moskevské letecké výstavě sledovali i prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan. Loni v prosinci stroj poprvé letěl s ruskými motory PD-14.

Sovětský svaz byl významným výrobcem osobních dopravních letadel široce používaných i ve spojeneckých zemích. Ale po pádu komunismu letecké společnosti své tupolevy a iljušiny nahradily boeingy a airbusy. Kreml usiluje o snížení závislosti Ruska na dovozu ze Západu, zejména od zavedení západních sankcí. Moskva plánovala dodávky MS-21 od roku 2019, ale datum muselo být odloženo. Rostech vysvětlil, že americké sankce přinutily nahradit dovážené kompozity v křídlech kompozity ruské výroby. První dodávky nových letadel se nyní čekají na konci roku.

ČTK

Odebírat
Upozornit na
guest
43 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Viťa

Tak ten název v angličtině měl být takovou berličkou pro export na západní trhy. Jak se za těch 10 let provozu ukázalo, pojmenování v ruštině bude vzhledem ke skladbě zákazníků stačit…

Zdeněk

Rusové se nepochybně inspirují americkým nápadem na přejmenování B-737MAX po dvou haváriích, který však neprošel.

Roman

No, kdyby už od začátku se to jmenovalo „Charošij reaktivnij samaljot“, tak to mohl být ještě větší trhák, než to je teď…A co teprve, kdyby to i pro celosvětové trhy bylo psané v bukvách – Хороший реактивный самолет.

Stanislav Hrouzek

SuperJet se to jmenuje proto, aby celý svět konečně pochopil,

že Rusové už fakt přešli a vrtulových letadel na trysková…

AirFanda

To je samozřejmě blbost. Druhé tryskové letadlo na světě v pravidelném provozu byl ruský Tu104 v roce 1956, takže si nic dokazovat nemusí.

Pražák

No druhé, byl to překonstruovaný bombardér Tu 16. Conet i Dash 80 z (něhož vznikl Boeing 707 a který vznikal +- ve stejné době) byly přeci jen (hlavně Boeing) více dopravní letadla než Tu 104.

kakov

berte to s nadsázkou, je to narážka na fakt, že v SSSR se na turbovrtulích frčelo trochu víc než na západě

Tomáš Korel

Tech v názvu rostech je taky angl.původu, co to změnit všechno na Rosputin a Suputin?

Jiří Kocurek

Technika (z řeckého τεχνη/techné – řemeslo, umění)

Tolik wikipedia. Ne vždy je přítomnost slova v angličtině způsobená jeho anglickým původem.

Facepalm

Slovo Jet nahradíme slovem Putin a je to, ne?

Bergham

Doufám, že ty létající rakve tady zase nějakým způsobem Zeman a jeho nohsledové neprotlačí.

Facepalm

Mohly by hlídkovat nad DOLem.

Pražák

Naštěstí stát žádné aerolinie nevlastní a AČR má zánovní A 319, takže bez šance. Díky bohu.

Greta

Samaljot samopad.

ldx

Tak třeba takový Igor Hrozný by se hodil… vlastně ne, pro civilní letadlo třeba Ilja Muromec 😎

Ale stejně to s těma ruskýma součástkama bude padat jak švestky, do toho bych nesednul…

Pražák

Ilja Muromec byl ruský bombardér z počátku 1. světové války. Jeho konstruktrém byl jistý Igor Sikorski nebo Sikorskij (dle toho zda o něm mluví Poláci nebo Rusové), ruský a posléze americký letecký konstruktér a průmyslník polského původu. Kromě Iljy Muromce (první čtyř motorové letadlo na světě) se proslavil v USA stavbou hydroplánů a hlavně vrtulníků, ostatně firma existuje do dnes.

Petr

Postaven byl v roce 1913 pro civilní účely, ale s vypuknutím světové války byl přepracován na těžký bombardovací letoun.

Martin K.

Změnou názvu paretovým pravidlem vyřešili drtivou většinu problémů, teď už jen vyřešit drobnosti zástavby parního kotle a zásobníku na uhlí. Jejich problémy bych chtěl mít…

Jiří Kocurek

A vybrat palubního nástěnkáře.

Pokec

Ale no tak, tohle je moderní ruské letadlo, místo páry je na dřevoplyn.

Zdeněk Navrátil

Nespadl jimjeden superjet při předvádění v Indonesii? Tam se předváděl kapitán letadla, jak chytrý letou Rusové sestrjili.

ldx

Takže Padačók 😀

Y.K.

CFIT, narazili do hory.

Ondros

Jejich starosti bych chtěl mít 😃

Pražák

Myslete politicky Kefalín! Nikoliv nadarmo v té zemi vymysleli Potěmkinovy vesnice.

Filias

Bez rozsáhlé mezinárodní spolupráce Rusové žádné životaschopné civilní letadlo nepostaví. I ti Číňani s C919 silně spoléhají na zahraniční díly.
A to jsou s výzkumem a průmyslovým potenciálem v úplně jiný galaxii.
Duopol Airbus/Boeing tu není jen tak náhodou.

Petr

A co oprášit pojmenování Ilja Muromec II.

Pražák

To je ideově problém, Sikorski měl polské kořeny a navíc ze Severní Asie utekl do USA. Ostatně nebyl sám, jen z leteckých konstruktérů ho následovali ještě Seversky a Kvarteli.

Jiří Kocurek

Narodil se v Kyjevě a Rusko je ve válečném stavu s Ukrajinou.

ldx

Aha, to jsem nevěděl, halt asi Kyjevská Rus…

Pražák

To ano, ale byl to takový rusifikovaný Polák, ostatně tehdy nemalá část Polska včetně Varšavy patřila Rusku..Navíc ani Seversky nebyl úplně 100% Rus a Kartveli (zakladatel firmy Republic) měl gruzínský původ.

Lukino

Na Rusku je super, že se tam někdo po X letech zbudí a začne se ptát proč to tak je. Shodou okolností jsem se včera díval na youtube na video o Kamčatce, krásný kus planety, ale to ruské řešení všeho, to je něco.
Jinak ta MS-21 měla pár týdnů zpět testy u Archangelsku.

Pražák

Tak tím to skutečně nevylepší, problém SSJ nejsou díly z dovozu, ale neschopnost ruského průmyslu nastavit a udržet kvalitní sériovou výrobu a nějakou rozumnou servisní podporou. Teď je to s mírnou mírou nadsázky co kus to originál a ruské díly a ani ruský název to nezmění, spíše naopak. A za sankce si mohou jen a jen sami. Ale chtít po zemi kde včera snědli to co měli sníst až pozítří nějakou míru logiky a sebereflexe je nemožné.

Polobrňák

Obávám se, že tyto letouny budou mít uplatnění jen v Rusku, popříp. ve firmách spřátelených zemí, díky politické podpoře. Z nějakého důvodu to s tou výrobou v Rusku vždycky nějak vázne. Krásně to bylo vidět u případu Sputniku V. Byla to první schválená vakcína na světě, Rusko se kasalo, že už má miliardu objednaných dávek v únoru. No a 12. května, když bylo naočkováno po světě 1,4 miliard dávek, tak se v Rusku vyrobilo do toho data jen 33 miliónů dávek.

Jirka B.

Souhlas, rusaci maji vzdycky velkou hubu. Konkurovali zapadu v dobe, kdy stacilo vzit kus plechu a kladivem z toho vymlatit letadlo. Spotrebu mikdo neresil, emise taky ne a spolehlivost byla stejna na obou stranach. Dnes jsme ale jinde. Je to o kompozitech, hi-tech technologiich a toto vymyslet od nuly, jak chteji rusove, proste uz nejde. Latka je hodne vysoko (Boeing, Airbus) a dostat se alespon nekde na dohled k ni vyzaduje kazen a poradny vyvoj. A stejne je pak dulezite take navazat na vyvoj seriovou vyrobou.

Pražák

Oni nekonkurovala ani tehdy. Jediné ruské civilní letadlo, které sneslo konkurenci se západní produkcí byl Il 18 a trochu i Il 14, ale ten až po té co ho v pražské Avii vylepšili v rámci licenční výroby. Jinak Rusové dokázali zprasit i slovutnou DC 3, kterou v rámci licenční výroby předělali na Li 2, která byla ve všech směrech horší než americký originál.

kakov

asi čtete špatnou literaturu 😀 zajděte si někdy do knihovny „KSČM“, před rokem 1989 se psalo, že DC-3, alias C-47, bylo špatné letadlo a nehodilo se do podmínek SSSR, proto jej sovětští konstruktéři svým umem vylepšili a díky tomu se z něj stalo ideální letadlo….

jojo i to se dřív povinně psalo, naštěstí v té samé knize bylo z tabulek technických vlastností vidět, že Li-2 bylo téměř ve všem horší….

Pražák

Jo, jako kluk jsem ty bláboly také četl.

Jirka B.

Pravda …

Pražák

To už nemají teď, např. Brussels Airlines se jich zbavily tak rychle jak to jen šlo. Mizerná provozuschopnost daná „kvalitu“ ruské sériové výroby a praktický neexistující servisní podpora ze strany výrobce prakticky neumožňovala udržet rozumnou ekonomiku provozu.

Pokec

Nahradit díly tím, co se vyrobí v Rusku je sice pěkná myšlenka, ale běh na dlouhou trat. V letecké výrobě není ani tak problém něco vyrobit, ale získat k výrobku potřebné certifikáty. A to je těžký průvan do šrajtofle.

PetrT

Ty certifikace velmi úzce souvisí s kvalitou a to bude pro Rusko s jejich přístupem k práci největší problém.

Pražák

Certifikovat to budou ruské autority, to nebude problém, vůle věrchušky je v této zemi vždy nad zákony, někdy i přírodní.