Doufejme, že pevné kolejové jízdní dráhy tohle dělat nebudou.
hlad
2 let
Je docela možné, že se jedná o podobný problém jako před léty na D5 Plzeň-Rozvadov, kdy povrch dálnice také praskal. Jednalo se o to, že byla změněna původní receptura betonové krycí vrstvy. Zvolil se pevnější, tvrdší beton u kterého se předpokládala menší náročnost na opravy a delší životnost. Leč nepočítalo se s větší tepelnou roztažností, která způsobovala vyboulení betonového povrchu. Rád bych věděl, jak jsou dělané betonové vzletové a přistávací dráhy letišť, které nepraskají tímto způsobem, nebo jak to dělají stavitelé betonových dálnic v Itálii.
Dle seznamu tam nikdo nepracuje viz. foto. Pan mluvčí to jistě kvalitně okomentuje 😂
Tomáš
2 let
Vito co. Ať se ti experti z ředitelství silnic a dálnic a že stavebních firem jedou podívat do Holandska na jejich dálnice to co jsem viděl byl jenom asfalt a žádný beton a na úseku od Belgie do do Amsterdam jsem neviděl žádné flastrovani nebo praskliny.
Libor Hel
2 let
A hlavně dělají 24 denně aby to bylo co nejrychleji průběžné
Video z laborky pro ty, co neviděli betonovou krychli v lisu při zkoušce. Jen u té dálnice jde tlak vodorovně. Vodorovný tlak vznikl teplotní roztažností a stejně jako v tom lisu byla síla větší než pevnost. https://www.youtube.com/watch?v=JjbvIa6w6qo
Tak ona dálniční vozovka by měla být oddilatovaná a takové napínavé napnelsimy, ani se blížící mezi pevnosti, by se tam neměly vyskytovat. Holt se něco pokazilo.
Jirka7
2 let
Dle fotky už to místo bylo provizorně opravované, tak co čekali? Že letos nebude horko?
A tak mě napadá… jestli to původně bylo betonováno naráz v celé šířce, tak to „zkazili“ tou opravou. Vysvětlím myšlenku: Síla od teplotní dilatace vzniká v celé šířce pásu. A pás je navržen tak, aby tuto sílu přenesl. Jestliže ho někdo kus vyrubal a nahradil asfaltem. Protože pod tlakem asfalt uhne, doslova odteče, je měkký. Vodorovný tlak ve vozovce vzniklý teplotní roztažností tak přenášela jen ta zbylá, neopravovaná část. Beton neteče. A tlak byl v poloviční ploše najednou 2x větší. Hypotéza: Oprava udělaná v celé šířce by neměla takové následky, maximálně by se o pár centimetrů vyboulil asfalt nahoru, jak… Číst vice »
Tady na Moravě
2 let
To je ten slavný bezúdržbový CB kryt, co má vydržet desítky let a proto ho máme na dálnicích místo asfaltu, i když to znatelně prodražuje výstavbu a protahuje opravy? 🙂 Jinak teda fakt nevím jakou objízdnou trasu bych doporučil. – možná od Újezda přes Tršice a Velký Týnec ke křižovatce Holice. Tam to bude snad nejméně ucpané, na druhou stranu kolona je už X kilometrů před exitem u Újezda. Pak tedy ještě jet směrem na Přerov a na exitu Trnávka to vzít na starou I/47 přes Osek. Kolem Přerova to vzít kotárama přes Radslavice a Beňov a najet u Moštěnic… Číst vice »
Podle ŘSD 22 roků. Každopádně už padlo takové to „to byl ještě ten špatný beton“, čímž se dřív omlouvala kratší reálné než papírová životnost. Dodělá se Praha – Brno, pak se půjde na Vyškov, pak okruh Prahy a může se jít znovu na Praha – Brno …
Doporučuju to objet z Lipníka na Přerov po nové dálnici a pak přes Kokory do Olomouce. Ta původní cesta z Lipníka do Olomouce je v hrozném stavu, připadám si na ní, jako bych jel po železnici… Asi je to tak schválně, aby lidi nešetřili za dálniční poplatky a tuhle cestu nepoužívali jako alternativu k jízdě po dálnici. Ale i tak chudáci místní, kteří po ní alespoň část cesty prostě musí.
Přerov je totálně ucpaný, protože nějaký jouda v rádiu doporučil to samé co vy… Stará silnice Lipník – OL je v pohodě (pro objízdný účel) a je přesně stavěná na to, co jezdí nyní po dálnici. Akorát si trošku zaskáčou….
Viki
2 let
Nechápu, proč tam neprásknou narychlo asfaltový koberec, když to stejně chtějí upgradovat
Protože by to najistotu prasklo i pod novým kobercem. Asfalt se zahřeje se na vyšší teploty než samotný beton a tím prohřeje i beton pod sebou.
Medvěd75
2 let
docela by mne zajímalo, jak to dělají jinde ve světě kde mají větší teploty než u nás… taky tam praská dálnice nebo u nás bylo jen místní malé zemětřesení? 🙂
Řekl bych, že kvalita vozovky bude důvodem, proč už běží soutěž na velkou opravu. I mladší silnice jsou bohužel mnohdy v horším stavu. Srovnání se zahraničím bych tak pro tentokrát vynechal. Snad jen pokud by šlo o kvalitu průběžné údržby, ale v tom se už snad také pohybujeme směrem k lepšímu.
Tepelná roztažnost… Není důležitá absolutní teplota, ale její nárůst, tedy změna. Materiál se po zahřátí roztáhne. A když se roztáhnout nemůže, tak v něm vznikne tlak. A když tlak překročí pevnost, tak to praskne. Ocel je pružná, asfalt plastický, beton křehký.
Jestli to nebude tím, že jinde ve světě se používá kvalitní asfalt, který je ovšem o moc dražší a u nás vymýšlejí samé náhražky,jako třeba rozemleté pneumatiky,jen aby to bylo co nejlevnější
Už jsem to psal pod předchozím článkem: Obecně zásady pro betonový kryt jsou: – +5 až +25°C – Relativní vlhkost nad 70% – Rozdíl teplot během dne do 10°C Jak tu něktěří argumentují, že tohle by se ve Španělsku či Itálii nestalo, tak i tam se to na občas stane. Ono je jedno, že tam mají tepleji, protože rozhodují extrémy teplot. U nás je to horší v tom, že nám tu pravidelně mrzne. Když máme u nás extrémy -20° až +40° a v Itálii -5°-50°, tak jde o to betonovat u nás třeba při 15° a v Itálii při 25°.… Číst vice »
Doufejme, že pevné kolejové jízdní dráhy tohle dělat nebudou.
Je docela možné, že se jedná o podobný problém jako před léty na D5 Plzeň-Rozvadov, kdy povrch dálnice také praskal. Jednalo se o to, že byla změněna původní receptura betonové krycí vrstvy. Zvolil se pevnější, tvrdší beton u kterého se předpokládala menší náročnost na opravy a delší životnost. Leč nepočítalo se s větší tepelnou roztažností, která způsobovala vyboulení betonového povrchu. Rád bych věděl, jak jsou dělané betonové vzletové a přistávací dráhy letišť, které nepraskají tímto způsobem, nebo jak to dělají stavitelé betonových dálnic v Itálii.
Máme na to dokonce dokument, je to zajímavé ale asi drahé na dálnici =D
https://www.youtube.com/watch?v=JIX8W2i7fLE
Taky názor
https://olomoucka.drbna.cz/zpravy/doprava/22474-dopravni-expert-k-d35-dalnice-musi-byt-stavena-na-vysoke-teploty-v-cele-evrope-to-jde.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=507901&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=rrI2nxQI4wx-202106221655&dop_id=12319298
Dle seznamu tam nikdo nepracuje viz. foto. Pan mluvčí to jistě kvalitně okomentuje 😂
Vito co. Ať se ti experti z ředitelství silnic a dálnic a že stavebních firem jedou podívat do Holandska na jejich dálnice to co jsem viděl byl jenom asfalt a žádný beton a na úseku od Belgie do do Amsterdam jsem neviděl žádné flastrovani nebo praskliny.
A hlavně dělají 24 denně aby to bylo co nejrychleji průběžné
ne to bude zase trvat 10 let .-)
Když se podívám nato jak si tam jeden bagrista hraje, tak se nedivím že to bude trvat 4 dny! V jiných zemích dokáží zbourat a postavit most za 4dny.
nedokážou
Video z laborky pro ty, co neviděli betonovou krychli v lisu při zkoušce. Jen u té dálnice jde tlak vodorovně. Vodorovný tlak vznikl teplotní roztažností a stejně jako v tom lisu byla síla větší než pevnost.
https://www.youtube.com/watch?v=JjbvIa6w6qo
Tak ona dálniční vozovka by měla být oddilatovaná a takové napínavé napnelsimy, ani se blížící mezi pevnosti, by se tam neměly vyskytovat. Holt se něco pokazilo.
Dle fotky už to místo bylo provizorně opravované, tak co čekali? Že letos nebude horko?
Jenže ono to prasklo vedle té opravy. Ale netuším, zda to jsou konstrukčně oddělené dva pásy, nebo to bral finišer naráz v celé šířce.
A tak mě napadá… jestli to původně bylo betonováno naráz v celé šířce, tak to „zkazili“ tou opravou. Vysvětlím myšlenku: Síla od teplotní dilatace vzniká v celé šířce pásu. A pás je navržen tak, aby tuto sílu přenesl. Jestliže ho někdo kus vyrubal a nahradil asfaltem. Protože pod tlakem asfalt uhne, doslova odteče, je měkký. Vodorovný tlak ve vozovce vzniklý teplotní roztažností tak přenášela jen ta zbylá, neopravovaná část. Beton neteče. A tlak byl v poloviční ploše najednou 2x větší. Hypotéza: Oprava udělaná v celé šířce by neměla takové následky, maximálně by se o pár centimetrů vyboulil asfalt nahoru, jak… Číst vice »
To je ten slavný bezúdržbový CB kryt, co má vydržet desítky let a proto ho máme na dálnicích místo asfaltu, i když to znatelně prodražuje výstavbu a protahuje opravy? 🙂 Jinak teda fakt nevím jakou objízdnou trasu bych doporučil. – možná od Újezda přes Tršice a Velký Týnec ke křižovatce Holice. Tam to bude snad nejméně ucpané, na druhou stranu kolona je už X kilometrů před exitem u Újezda. Pak tedy ještě jet směrem na Přerov a na exitu Trnávka to vzít na starou I/47 přes Osek. Kolem Přerova to vzít kotárama přes Radslavice a Beňov a najet u Moštěnic… Číst vice »
Vydržel asi 24 roků.
Podle ŘSD 22 roků. Každopádně už padlo takové to „to byl ještě ten špatný beton“, čímž se dřív omlouvala kratší reálné než papírová životnost. Dodělá se Praha – Brno, pak se půjde na Vyškov, pak okruh Prahy a může se jít znovu na Praha – Brno …
Doporučuju to objet z Lipníka na Přerov po nové dálnici a pak přes Kokory do Olomouce. Ta původní cesta z Lipníka do Olomouce je v hrozném stavu, připadám si na ní, jako bych jel po železnici… Asi je to tak schválně, aby lidi nešetřili za dálniční poplatky a tuhle cestu nepoužívali jako alternativu k jízdě po dálnici. Ale i tak chudáci místní, kteří po ní alespoň část cesty prostě musí.
Přerov je totálně ucpaný, protože nějaký jouda v rádiu doporučil to samé co vy… Stará silnice Lipník – OL je v pohodě (pro objízdný účel) a je přesně stavěná na to, co jezdí nyní po dálnici. Akorát si trošku zaskáčou….
Nechápu, proč tam neprásknou narychlo asfaltový koberec, když to stejně chtějí upgradovat
Protože by to najistotu prasklo i pod novým kobercem. Asfalt se zahřeje se na vyšší teploty než samotný beton a tím prohřeje i beton pod sebou.
docela by mne zajímalo, jak to dělají jinde ve světě kde mají větší teploty než u nás… taky tam praská dálnice nebo u nás bylo jen místní malé zemětřesení? 🙂
Řekl bych, že kvalita vozovky bude důvodem, proč už běží soutěž na velkou opravu. I mladší silnice jsou bohužel mnohdy v horším stavu. Srovnání se zahraničím bych tak pro tentokrát vynechal. Snad jen pokud by šlo o kvalitu průběžné údržby, ale v tom se už snad také pohybujeme směrem k lepšímu.
Naopak, srovnání se zahraničím hodně napoví. Třeba s (východním) Německem, aby jsme byli ve stejném klimatu.
Tepelná roztažnost… Není důležitá absolutní teplota, ale její nárůst, tedy změna. Materiál se po zahřátí roztáhne. A když se roztáhnout nemůže, tak v něm vznikne tlak. A když tlak překročí pevnost, tak to praskne. Ocel je pružná, asfalt plastický, beton křehký.
A protože si fyzika nic nedělá z hranic států, tak se to jinde děje taky: https://www.accuweather.com/en/weather-news/why-do-roads-buckle-when-temperatures-rise/347581
Je to článek z Georgie, což je cirka srovnatelné se Španělskem. O kousek níž, pod tornádem je tabulka teplot, v závorce stupně celsia: https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_of_Georgia_(U.S._state)#Tornadoes
Jestli to nebude tím, že jinde ve světě se používá kvalitní asfalt, který je ovšem o moc dražší a u nás vymýšlejí samé náhražky,jako třeba rozemleté pneumatiky,jen aby to bylo co nejlevnější
Cementobetonový kryt má tu výhodu, že se na něm nedělají koleje. Je mnohem tvrdší než asfalt. Ten ale v tomhle hicu zase teče.
Už jsem to psal pod předchozím článkem: Obecně zásady pro betonový kryt jsou: – +5 až +25°C – Relativní vlhkost nad 70% – Rozdíl teplot během dne do 10°C Jak tu něktěří argumentují, že tohle by se ve Španělsku či Itálii nestalo, tak i tam se to na občas stane. Ono je jedno, že tam mají tepleji, protože rozhodují extrémy teplot. U nás je to horší v tom, že nám tu pravidelně mrzne. Když máme u nás extrémy -20° až +40° a v Itálii -5°-50°, tak jde o to betonovat u nás třeba při 15° a v Itálii při 25°.… Číst vice »
Když se lobboval CB pro rekonstrukci D1, tak se uvádělo 35 let )a víc). Část původní argumentace CB lobby je ještě tady: http://www.ceskedalnice.cz/odborne-info/rozdily-mezi-cb-a-ab/ Prosím tedy o upřesnění, co už bylo odvoláno …