Riga – Varšava za pět hodin. Čtveřice zemí pokročila s plány na rychlovlaky do Pobaltí
Společnost RB Rail, která stojí za projektem vysokorychlostního železničního spojení v Pobaltí, představila detaily ke svým plánům na nové propojení
Společnost RB Rail, která stojí za projektem vysokorychlostního železničního spojení v Pobaltí, představila detaily ke svým plánům na nové propojení
Jak pravil klasik: Škoda času a deviz 😀 😀 😀
Super, … Jestli polaci postavi i usek do Katovic nebo Vratislavi, tak to bude parada…
Poslyšte, CMK už z Varšavy do Krakova/Katovic vede. Nemyslel jste spíš trať západním směrem přes Lodž a pak „vidlička“ Vratislav/Poznaň?
ano mate pravdu… jen by na CMK mohli zvysit rychlost…
No jsem zvědavý, co za to budou chtít. Teďka jezdí noční autobus za pár šupů, který dá Varšava – Kovno/Vilno za nějakých osm hodin, takže ideál. Pokud bude rychlý vlak pekelně drahý (a troufám si odhadovat, že bude), tak mi ta poloviční jízdní doba nepřijde jako tak zásadní výhoda.
Jsou i cestující, kteří preferují rychlejší dopravu před levnější. Ne každý potřebuje ušetřit pár korun, euro, liber, dolarů a cestovat kvůli tomu 2x déle. A oba tyto druhy dopravy spolu umí koexistovat (viz aerolinky).
Ja tedy zasadne dlouhe cesty autobusem nesnasim, vlak je komfortem bezkonkurencni a cena jizdenek nemusi byt astronomicka, drazsi urcite bude, ale to jsou i letenky a i ty se daji v predstihu koupit vyrazne levneji, totez bude pravdepodobne i u vlaku…
„Jsou i cestující, kteří preferují rychlejší dopravu před levnější.“
Ti samozřejmě letí letadlem.
(A teď se spustí tradiční litanie o nepoužitelnosti pro nějaké okrajové podmínky a výhodách nočních vlaků pro tytéž. Asi proto jsou noční vlaky prakticky v celé Evropě velmi ohrožený druh.)
Tady ale nejde o noční vlak, ale o denní vlak s jízdní dobou 4h!
Ten je letecké dopravě zcela konkurenceschopný – viz praha-wien nebo praha-berlin.
U čtení tohoto článku se mi vybavil airBaltic s novými Airbusy A220. Na trase Vilnius – Varšava vlak ještě šanci má, ale třeba Riga – Praha už nejspíš ne.
Je mi 42. Posledních 20 let do nočního autobusu nevlezu. Asi jsem moc starej.
Glutexo: Asi jste temi spoji treba do Vilniusu prakticky nejel – moc to totiz treba z Prahy nenavazuje resp. casove je to neunosne – napr. autobusem z Prahy odjezd 20:20, prijezd do Vilniusu 16:30. Tj. kdyz pocitam zmenu casoveho pasma o 1 hod, tak je to 19 hodin 10 minut, je tam i jeden za 20 hodin 5 minut. S ohledem na vzdalenost 1123 km mi ta cestovni doba prijde uplne mimo rozumna ocekavani. Ale porad lepsi nez vlakem za 25 hodin s nutnosti vyridit prejezd pres Belorusko (pasy, viza…). Takze pokud ted Praha – Varsava je za 8 hodin,… Číst vice »
„má nová trať vést především k lepšímu napojení pobaltských republiky na evropskou železniční síť. Provzní plán počítá se čtyřmi páry “
Pane Sůro čtěte to po sobě prosím. Dle mě velmi zajímavý článek, ale gramatika to hrozně sráží.
Bomba. To v cechach nebude bohužel. 🙁
Jeďte se tam podívat a zjistíte, že tyto tři postsovětské země, totálně zanedbané na počátku 90 let, mají dálnice a silnice, které by jim mohly závidět západní státy, stavby zgruntu opravené a znovu postavené, co jim Sověti zbořili, MHD na světové úrovni a čisto, že na chodníku nenajdete jediný vajgl, pokud tam náhodou neprošel Čech. Když jsem se vrátil a vystoupil na pražském Hl. nádraží, zvedl se mi od špíny žaludek. Tak co by to nezvládly za deset let.
Ano, jenze oni si zvou stavebni firmy ze zapadu, stejne tak i VRT jim budou stavet zahranicni konzorcia…
Bohužel, pražské Hlavní nádraží, ale i ta ostatní, jsou prostě hnus :-((.
pokud někomu doslova uteče 1/3 obyvatel do zahraničí, tak to není úspěšná země, z takových se neutíká
VRT jen pro 4+10 párů vlaků…to jako vážně?
😂😂😂 Poláci 😂😂😂 nemožné
V Polsku už nějaký pátek jezdí 200km/h. Stačí do Google zadat „centralna magistrala kolejova“
Budiž jim ta závratná rychlost přána. Není to tak dávno, co jsem cestoval mezi sousedními městy Krakov a Katovice. Kdy tam už bude konečně civilizovaná rychlost?
A testovali i 300km/h
278 km/h
https://youtu.be/wa8mnSDN1hQ
To maximum bylo 293km/h…
https://www.youtube.com/watch?v=KdHYnzeg56I
Loni jsem jel Cracovií a na té trati se zuřivě stavělo. Takže to asi nebude trvat dlouho.
Koukněte na FB dopravce PKP IC a jejich příspěvek z 13.3. na zdi. Dozvíte se že Poláci mají na opravu tratí necelých 500 miliard korun…
A mají prý lepší vlakový zabezpečovač 🙂
Skvělé!
Je zde velké nepochopení smyslu této studie. Minimum lidí skutečně věří, že se podaří taková stavba dotáhnout do konce. Důležité ovšem je udělat velký vzletný a líbivý plán a účelově do něj zapojit jisté nutné úseky, na které je potřeba dotace. Ekonomika se v EU řešit nebude, důležité jsou geopolitické cíle. Tedy dotace budou priklepnuty. No a pak si Riga začne např. jako první stavět nové nádraží a trať na letiště. Do stejného projektu se taky přidá nákup nových vlaků a bůhví co ještě. Do pobaltské ekonomiky se nalejou peníze, protože z „railbaltica“ se stane buzzword v žádostech o dotace.… Číst vice »
No tady je ještě problém že pobaltí tvoří takový izolovaný a špatně integrovaný cancourek EU, přestože se o EU zasazuje daleko více než politici jedné nejmenované země bez vnější hranice EU. Proto nejspíš tlačí na výstavbu železnice o rozchodu 1435mm, aby bylo výrazně zlepšené napojení na zbytek unie (rychlostní trať asi na 200km/h se prodá lépe než jen přerozchodování). Stejně tak tlačí na propojení s UCTE (synchronní kontinentální síť pod ENTSO-E, mimochodem s přesahem do Afriky a Asie), což donutilo Rusko k tomu vybudovat nové elektrárny v okolí Královce a řešit si separé průchozí linku. Současné propojení/nepropojení přes měnírny není… Číst vice »
Moc dobře vím, jak to v Pobaltí vypadá. Taky vím, že ta oblast má dohromady sotva tolik obyvatel, jako Slovensko a po čem je tam poptávka.
Takže jsou zatím u technické studie. Ty se schovávají do šuplete na lepší zítřky. V ČR už se takto plánují přes 30 let, ale zatím není ani politická vůle, ani vůle občanů. A to už se ve vládě vystřídaly snad všechny strany, které jsou zaregistrované (ODS, ČSSD, KSČM, TOP09, VV, KDU-ČSL, ANO, Piráti, SPD, ….).
A kde máte stranu s nejdelším názvem :D?
V roce 2015 postavili normálně rozchodnou jednokolejnou trať do Kaunasu (vmax 120 km/h) a zároveň se rekonstruují některé současné širokorozchodné tratě. Nejsu si jistý, jestli přínos možné přímé trasy bude vyvažovat provozní komplikace používáním dvou rozchodů i v Lotyšsku a Estonsku – celou síť asi těžko přestaví, navíc je to vysoce politická otázka (Rusko vs. EU)… Mít Kaunas jako výchozí bod pro modernizovanou širokorozchodnou síť v Pobaltí by nakonec mohlo vycházet lépe.
Myslím se tam dělají už splítky. Časem bych to viděl buď na SUW 2000 na všech vozidlech + přechodové body, s tím že by se na hlavním tahu z Pobaltí k Jadranu měla brát do úvahy ruská ložná míra. Pokud tedy nebude do té doby Innofreightizace takový že i pro sypké materiály to nebude mít smysl.
Jak politická otázka? Jsou součástí EU, Rusko nemá co do kolejí kecat (tečka), možná se jim nechá trať do Královce, ale to je tak vsjo.
Rusko do toho kecá minimálně toho důvodu, že tranzit z ruských nákladů do Kaliningradské oblasti tvoří významou část tržeb litevských železnic. Takže pokud mají Litevci v hlavě mozek, ponechají si oba rozchody.
Tak když já budu vyloženě hnidopich, tak Ukrajina měla taky příjem z pronajímaní základny v Sevestatopolu Ruskému námořnictvu…
No.. a všichni víme jak to dopadlo… 🙂
Rusko nemá co, s dovolením, kecat do záležitostí suverénní země. Rusko může jen slušně požádat o trať do Královce a je na Litevcích jestli to Rusku dovolí. Rusko na to nárok nejspíš nemá a rozhodně není celé pobaltí povinováno kvůli Rusku udržovat síť 1520mm pokud tuto považuje za neperspektivní a che přejít na 1435mm.
Rusko nikdy nekecalo do záležitostí suverénních zemí… obvykle jim tam rovnou poslalo svou armádu.
A viete aj uviesť viac ako 1 príklad, ktorý by podporoval toto vaše tvrdenie?
Ukrajina, Gruzie, Čssr, Maďarsko, Polsko, Finsko ….. atd
2014 2008 1968 1956 1939 1939
+Čečensko (1994, 1999), Afghánistan (1979-89). A to je jen seznam z druhé půlky dvacátého století (možná dokonce neúplný).
Tak neviem odkedy je Čečensko „suverénní země“, ale ako myslíte. Predpokladám, že ste rovnako velkým odporcom boja proti terorizmu (2001-).
Čečnu bych si musel dohledat, ale pokud se pamatuji, tak to spadá do kategorie válek za nezávislost, kde by se musela řešit legitimita (legalitu nelze neb 90% těchto rozpadů je v počátku nelegálních) ale vzhledem k situaci se to bude dát asi dát do napadení jiných zemí.
Čečensko je součástí Ruska. Jen logika zásahu ruské armády na Kavkaze (dokonce dvakrát) mi připadá poněkud zvláštní. Uvažte sám: Když proběhlo referendum na Krymu, kde obyvatelé požadovali připojení k Rusku, ruská armáda neváhala během chvíle poloostrov obsadit. Když proběhly v Čečensku řádné volby a referendum o směřování země, kde se obyvatelé vyslovili pro osamostatnění, Rusko výsledky voleb nerespektovalo a jeho armáda přispěchala k potlačení separatistických tendencí. Máte pravdu, tento web je určen dopravě a jsem tomu rád. Problematika každého světového konfliktu je velmi složitá, a často v něm hrají roli faktory, na jejichž pochopení nemáme a možná ani nebudeme mít… Číst vice »
1) Neviem, odkial máte informáciu o rerefende v Čečensku, konali sa tam maximálne nie príliš kosher volby v 1997. Ale nechajme to radšej tak. 2) Ja určite nepôjdem vždy s ostatnými za každú cenu do sporu. Ale viete ono tvrdiť o krajine, ktorá za 80 rokov vyvolala 6-8 konfliktov, že „využívá raději sílu“ by bolo na mieste, keby ich nikto iný na svete nevyvolal za tú istú dobu viac. Pri tejto frekvencií mi príde scestné tvrdiť „…obvykle jim tam rovnou poslalo svou armádu.“. Ale je to Váš, resp. autorov názor, ktorý Vám neberie. Zostáva tu však otázka, aká je skutočná… Číst vice »
Jenže já mluvím o válce 94-96
A nezabudli ste na Uhorsko 1849? Každopádne aj keď o väčšine udalostí by sa dalo minimálne polemizovať a takisto váš predpoklad Rusko = ZSSR je napadnuteľný, tak si myslím, že 6 udalostí za 80 rokov je výsledok, ktorý sa nijako nevymyká zo štandardu, ba dokonca by sa dalo usudzovať, že Rusko (ZSSR) „jim tam poslalo svou armádu“ menej často ako posielajú ostatné velmoci/krajiny. Ale to je zrejme príliš konšpiračný názor. PS: Myslím si, že táto diskusia na web o doprave nepatrí, preto by som poprosil pána Jedličku, aby svoje podobné subjektívne názory radšej vyjadroval napr. na novinky.cz alebo podobných weboch.… Číst vice »
Promiňte, ale vzhledem k pozici RSFSR v SSSR se tam to rovnítko snese.
No a kolik válek s své vůli, nikoliv jako reakce na agresi satelitu SSSR/SSSR podporovanou milicí, bylo vedeno každou z těch mocností?
Ale máte pravdu, nebudeme to sem tahat více.
Nebudeme to ďalej rozvíjať, ale keď ste sa už opýtali tak Vám odpoviem. Tak napríklad Panama, Irak, Bosna, Kosovo, Afganistan, Líbya, Sýria. A to všetko len za posledných 30 rokov, čiže reakciu na „agresi satelitu SSSR/SSSR podporovanou milicí“ môžeme vylúčiť.
Kromě Panamy, to byla vždy Alianční záležitost. Tedy, že konfliktů ve zmíněných státech nebyla přítomna jen jedna armáda.
A pokud si vzpomínám, tak zásadní podnět k účasti v Bosně,Kosovu, Libyi a Sýrii, vzešly z Evropy.
Vy jste spadl z jahody nebo je vám 5?
Nie, 6. A možno len na rozdiel od vás občas používam hlavu 🙂
Pokud se pamatuji, existuje na toto železniční spojení nějaká mezistátní smlouva. Kdyby od ní chtěla Litva odstoupit, tak budou rusáci sr*át atomové hřiby a zopakují Krymský scénář :-(.
Tak to dopadá, když se do dopravy tahá politika. Rusko je prostě nejvýznamnějším zákazníkem litevských železnic, takže je logické, že by mu železnice měly vyjít vstříc.
Ale to snad nikdo normální nezpochybňuje!
Železnice mu mohou vyjít vstříc, například tím že mu nechají jednu širokorozchodnou trať či splítku, ale pokud se budou chtít integrovat do železniční Evropy mnohem více, o čemž nepochybuji, tak časem asi na to omezení širokého rozchodu dojde. Se světem 1520mm je už v zásadě nic neváže.
K.S.: Teoreticky máte sice pravdu – ale (bohužel) pouze teoreticky …
Japonsko ma uzkorozchodne trate, presto postavili VRT s evropskym rozchodem… a vlaky Talgo umi za jizdy menit rozchod, byt pri male rychlosti…
Brutální znásilnění peněženek daňových poplatníků celé EU. V daném úseku se zjevně neuživí ani dálnice (respektive tam dálnice není a nikomu to moc nevadí), ale bude se tam stavět rychlotrať. V Japonsku, kde je jediná ekonomicky jakž-takž smysluplná VRT na světě, je podél VRT většinou hned několik souběžných dálnic. Jiné srovnání – všechna sídla na plánované trati mají dohromady méně obyvatel než maji mnohá japonská sídla na VRT samostatně.
Zatím tam nečtu: „začíná se stavět“. Asi tak.
V létě jsem byl v Marijampoli a mohu dosvědčit, že část tohoto nesmyslu již stojí. Na nádraží nebylo ani živáčka, přitom tam nějaké přeshraniční vlaky jezdí.
já to tak nevidím, když postavíme trať a ta rychlostí bude konkurovat dálnicím, tak je otázkla jestli ty dálnice tam potřebujeme, když kamiony vjedou na vagony. Kdyby u nás se stavěla trať podél D1, tak se uživí a není od věci aby tohle podporoval stát přednostně.
Chápu, že je zájem, aby železnice nahradila silnice, jen nevěřím tomu, že někde, kde se za 20 let otevřených hranic nepostavila dálnice, může být poptávka po rychlotrati.
To v principu ani neni mozne aby zeleznice plne nahradila dalnice, ale ma velky potencial velke mnozstvi dopravy prevest ze silnic a dalnic na zeleznici,… Muzete to videt u mest, kde lide dojizdeji ve velkem poctu z okrajovych casti mesta i regionu, zde je nejjednodussi postavit metro nebo primestskou zeleznici, investicne i kapacitne to je nejlepsi reseni. Totez plati i pro dopravu mezi stredne velkymi mesty nebo klicovymi prestupnimi uzly pro VRT. U nakladni dopravy je mnohem efektivnejsi vlak pred kamiony, a predevsim opet kapacitnejsi, pro nakladni dopravu jsou klicove transitni koridory napric evropou a terminaly (prekladiste), ale nemuze uplne… Číst vice »
Clovek: Nemate pravdu v predpokladu, ze ani za 20 let se v tomto useku nepostavila dalnice – prave naopak, JE TAM, dalnice Varsava – Vilnius sice neni kompletni, ale: A) Na polske strane se velmi intenzivne stavi, hlavne cast Bialystok – Varsava – je fascinujici, jak jim jde to projektovani a staveni rychle… Polska S61 je za Augustowem, kousek od Suvalek. B) Pokud vim, v hranicnim useku PL – LT ctyrprouda silnice je – litevska A5 hranice/Marijampole – Kaunas a A1 Kaunas – Vilnius je klasicka dalnice. Mozna by snesla misty nejakou rekonstrukci, ale je tam. A misty se tam… Číst vice »
Problémy s kamiony a podobně je jiný, ale to nevyřeší trať podél D1, která by měla šílené sklony, to spíš poopravte magistrálu, zejména ten kousek u Tišnov-Vlkov. Potřeboval byste k tomu přechodu mnoho změn.
Převod 30% silniční přepravy do roku 2030 v podmínkách české železnice by znamenalo navýšení železniční přepravy po dnešních koridorech podle jednotlivých úseků o 180-270%, což je v dnešním rozsahu dopravy za stávající infrastruktury zcela nemožné.
2030 bude tak maximálně další studie na Libeňský přesmyk.
Tak zrovna tohle ne, už se zaplaťpánbu projektuje. Ale kopne se nejdřív na jaře 2025😒, ale budeme tlačit. Uvidíme.
To je prostě strašný… a 072? Je tam nějaký pozitivní progres?
Tak je třeba asi uvažovat i o tom jak naložit s ostatními rychlíkovými tratěmi a podle toho je začít připravovat/upravovat. Ale zásadní problém je neexistence dobrého vhodného stoupání z Moravy na Vysočinu a pak tratě do Čech. Mimo Třebové. Ale nebojte se, z důvodu mizerné vazby železnice a silnice to stejně nebude.
Mezi Prahou a Brnem (doporucoval bych pres Benesov) by se melo poradne hnout zadkem a zacit planovat VRT… Znacne tim ulevi pretizenemu koridoru…
U prahy pak prvni usek VRT smeren na HK/Pardubice…
O tom že VRT uleví koridoru nějak zásadně mám pochyby. Už jenom protože si Pardubice a Olomouc nebudou chtít nechat vzít přímé spojení do Prahy a jezdit oklikou přes Brno bude dražší už jenom kvůli tomu že trasa VRT bude by woko o 100km delší. Takže si to stáhne možná tak 4 vlaky za hodinu, ano, něco to přidá, ale ne moc. Navíc to asi spíš bude schopné stáhnout, podle vedení, rychlíky z magistrály, než z koridoru, pokud tedy se bude VRT trochu trefovat do současných uzlů. Spíš je třeba do železniční sítě doplnit o jednu trať, která nám z… Číst vice »
Ja pochyby nemam, Olomouc bude napojena dobre a doprava z koridoru uplne nezmizi, spise umozni Olomoucku zlepsit regionalni dopravu… To trasovani pres Benesov ma velky vyznam pro koriror Budejovice-Praha a pro Vysocinu… Ta treti kolej nepojde vsude, resp. by musela byt postavena jako nova trat… Nova trat ma primarne umoznit spojeni mezi Prahou a Brnem do 1h, castecne stahnout dopravu z D1 a cast vlaku, ktere do Brna, Vidne, Bratislavy dnes jezdi pres Olomouc,… Sice to neznamena, ze zmizi spojeni po koridoru, ale cast vlaku se presune… Zeleznice je velmi poddimenzovana, vyzada si velke investice, ale to si vyzada i… Číst vice »
Jistěže infrastruktura potřebuje nějakou obnovu, zejména nakolik je zchátralá nebo zvláště „optimalizovaná“, ale vrátit objemy přepravy i třeba až na bývalé hodnoty by snad neměl být zásadnější problém
Velmi se pletete. Je to při objemu dnešní osobní dopravy, plošné likvidaci vleček, hluku a problémů kolem terminálů nemožné. Proto jsem psal „na stávající“ infra.
A kde se uživí dálnice?
Z mýta třeba v tom Japonsku. Že spotřební daně, která je dedacto poplatkem za jízdu po silnici, možná i v Česku (ale to jenom hádám).
Spotřební daň je daň ze spotřeby, ne poplatek za dopravní cestu. A platí ji i železniční dopravci.
Existují dva přístupy. Tradiční britský staví železnici podle aktuální poptávky na dopravu, zatímco francouzský staví železnici tak, aby lepším dopravním napojením cíleně vylepšil podmínky pro budoucí ekonomicko-sociální rozvoj. Tato VRT vypadá na ten druhý přístup.
Hezký nápad. Propojení na Vídeň, Cargo..
A kdo tím bude jezdit?
cestující a v případě nákladních vlaků náklad.
Jací cestující, jaký náklad? (Zdroje, cíle, množství, potenciál. Teda jestli se tím vůbec někdo zabýval.)
Co se třeba bude vozit z/do těch baltských přístavů?
Takhle na první pohled to vypadá jako rozhazování peněz – např. noční vlak jezdil z Polska do Vilniusu jednou za dva dny, měl tři vagóny a byl to muchovozič jako blázen.
Tak především je potřeba tam vozit americkou vojenskou techniku, a postavit tam americké vojenské základny. A když už tam ta infrastruktura bude, tak se tam projede několik vysokorychlostních vlaků s cestujícími…
Někdo tu v diskusi výše řekl, že mají v pobaltských republikách infrastrukturu, kterou by jim mohli mnohé západní země závidět. Opět si položte otázku – proč? Trochu přemýšlejte, podívejte se na mapu a dojde vám to.
Vzhledem k tradiční ruské mírumilovnosti mi to přijde jako oprávněný důvod.
Aha, ona tam americká (nejen, ale v rámci rotací a cvičení např. i česká) vojenská technika (jejíž přítomnost považují pobaltské státy za životně důležitou, proč asi – Gruzie, Krym, východní Ukrajina?) jinak vozit nejde…
Vy hned vite, ze se tim nikdo nezabyval… zajimave…
A to píšu kde, že „VÍM, že se tím nikdo nezabýval“? Máte problém s funkční gramotností, že za to vydáváte poznámku „JESTLI se tím vůbec někdo zabýval“? (Pravděpodobně ano a za pomoci nějakých bulharských konstant mu musela vyjít ukrutná neuspokojená poptávka, protože takové bylo zadání.)
Pozn. Dnes tam z Polska do Kaunasu jezdí párkrát za týden prázdný motorák.
Před třiceti lety taky jezdilo z Berlína do Mnichova spousta vlaků. DVA páry.
Být tebou, podíval bych se na problematiku v širším Evropském kontextu. Nikoliv jen Pobaltí – Polsko. To je málo.
Nějaké informace jdou nalézt o spojení Švédsko, Finsko – Řecko, Turecko. Samozřejmě s napojením na trasy směrem do západní evropy a také s budoucí Hedvábnou stezkou.
Radka: Z nejakeho duvodu bahn.de a ostatni vlakove planovaci weby Vami uvedeny motorak nenachazeji pro cestu napr. Varsava – Vilnius apod. Az se ten motorak zmeni v klasicky vlak a mezinarodni vyhledavace prestanou lidi cpat pres Minsk a zacnou je vest Rail Baltica, zacne to byt vyrazne zajimavejsi.
Pro porovnani: Kolik lidi jezdi autobusem Hevlin – Laa an der Thaya?