Opravdu chvályhodný počin, zejména to množství 246 kusů, a z něho plynoucí jednotnost jak z hlediska cestujících, tak z hlediska údržby.
No my v MSkraji za to máme (HEČ !) třeba 5 prototypů push-pullů (z nichž jeden čeká na opravu až zaprší) a k nim 5 „prototypů“ 750.7. Ta jejich vzájemná (ne)kompatibilita s možností až 25 vzájemných každodenních kombinací spojování a z toho vyplývajících poruch a nefunkčností je ovšem zcela na světové úrovni, to prostě nikde jinde nemají…….
Nevím, proč by se to mělo denně přepojovat, pushpully by se ideálně neměly rozpojovat resp. přepojovat vůbec, resp. jen, když jedna část musí na servis. Ale jinak souhlas, už spoustu let si říkám, že je sice fajn, že ČD konečně obnovují vozový park, ale že se ty vlaky kupují v malých sériích a každá je jiná (ideálně od jiného výrobce), mi přijde jako cesta do pekel. Samozřejmě výhoda ÖBB je, že prakticky všechny výkony v regionální osobní dopravě, které dnes provozují, jsou pod dráty a to ještě pod dráty se stejným napětím, takže se jednotlivé trati a oběhy liší prakticky… Číst vice »
Myslíte, si že provozní ošetření a zbrojení lok se odehrává s připojeným push-pullem ? Tak to si myslíte špatně……..
A ty 40 let staré lok (byť caterpilarizované a „elektronizované :-)) :-)) už mají něco odžito, takže jaká je asi jejich každodenně vyžadovaná spolehlivost ?
Tak zrovna v Rakousku mají push-pully taky. Včetně vícero typů lokomotiv (jak Taurus, tak i Herkules), které je můžou táhnout.
P. S. Stav na t-323 v žádném případě neobhajuji (tam patří právě jednopodlažní jednotky s rozpojováním/spojováním ve FnO a ne push-pully s přestupem tamtéž).
Ve Švýcarsku jsme po roce 1990 viděli např. jen mezi Zürichem a Churem třívozových patrových push-pullů hafo. Všechny ovšem jako víceméně nedělitelné jednotky s E-lok ř. 465 jen s jedním stanovištěm, s dieselem samozřejmě ani jedna (natož 40 let starým). Samozřejmě to znamenalo m.j. i bezproblémové odstavování a temperování což se o P-P v MSK říct nedá. Víte, kolikrát už už jely s vypuštěnou vodou a uzamčenými WC ?
Dnes P-P ve Švýcarsku skoro neuvidíte, vše je nahrazováno jedno- a dvoupodlažními el. jednotkami.
Nebyly ty 3-vozové pushpully tehdy na S-Bahn Zürich, kde jezdí dodnes? A které pushpully jsou tam nahrazovány? Na IC a IR vlacích toho stále jezdí mnoho, jedno- i dvoupodlažního. Nové pushpully jsou Alvry na RhB.
Ferda Vomáčka
1 rok
Nedivím se, je to velmi kvalitní vlak. Na to, že je to stejná kategorie, jako Panteři, tak je na míle před nimi…
Jojo, třeba to má schody do vysokopodlažní části vystrčené do dveří, jedinná sedačka tam nevychází na okna a tak. Koncepčně je to vozidlo naprosto hrůzostrašnej odstrašující příklad. Kvalita zpracování je samozřejmě něco jiného.
ZYRTHEC ft. KEPPRAFLØW
1 rok
Jinak tedy v Rakousku chybí k dokonalosti měsíční varianta Klimaticketu.
To je úhel pohledu. Komu chybí? Jistě, cestujícím, kteří by o dovolené rádi Rakousko nebo jeho část procestovali. Jenže to úplně není cílem klimaticketu, ten má především motivovat v Rakousku bydlící lid, aby hromadnou dopravu co nejvíce nebo alespoň pravidelně využíval. Pro což je roční klimaticket při své velmi výhodné ceně dostatečný. A to i pro cestující, kteří pravidelně jezdí jen půl roku, protože přes léto např. jezdí do práce na kole. Týdenní a měsíční jízdenky i nadále existují, jak v jednotlivých dopravních svazech, tak asi i traťové u ÖBB. Jenže za takovou měsíční jízdenku pro trochu delší vzdálenost zaplatíte… Číst vice »
Jenže to se nedělá tak, že se nabídne levná měsíční jízdenka, kterou by si ten turista musel koupit. Aby to nemotivovalo „místní“, koupit si občas měsíční místo roční, tak by ta měsíční musela stát tak třetinu ceny roční, a to by žádné dovolenkáře z aut do vlaků nedostalo. Ti, kdo by rádi o dovolené výhodně Rakousko vlakem procestovali, to autem neudělají.
Řada turistických regionů nocujícím dovolenkářům vydává návštěvnické karty, s nimiž je hromadná doprava v daném regionu mnohdy zdarma nebo alespoň s výraznou slevou. Skibusy v zimě jsou zdarma tak jako tak.
Daniel
1 rok
Doufám, že ty jednotky budou jezdit na S3/R/Sp Linz-ČB
Jednotka ř. 4744 už jel do ČB na NDŽ, takže asi není problém. Původně by měly jezdit jednotky Talent 3. Místo těch Talentů si ÖBB koupily další Desira ML, takže budou moct i do ČB, jak do ČV (z Vídně) 😌
To je otázka nastavení smluv, tedy jak kraj nebo ČD ÖBB kompenzují to, že své soupravy do ČR posílají. V případě nových souprav to asi pro Jihočeský kraj nějakým způsobem dražší bude.
Tlačová správa SITA zo dňa 24.12.2022… Železničná spoločnosť Slovensko, a. s., (ZSSK) na základe opcie k projektu na nákup deviatich elektrických jednotiek pre východné Slovensko získa ďalších päť vlakov typu Panter. Nové vlaky na východe Tieto vozidlá budú rovnako premávať na východe krajiny. Ako ZSSK v piatok informovala, nové vlaky bude financovať zo zdrojov z Plánu obnovy a odolnosti SR, celková hodnota investičných výdavkov projektu je 42,3 mil. eur. Vlakové jednotky budú jazdiť na traťovom úseku Čierna nad Tisou – Košice – Prešov, všetkých päť kusov vozidiel s kapacitou 343 sedadiel by malo byť dodaných a nasadených do prevádzky do… Číst vice »
Na REX8, čo sú push-pull súpravy, dávajú tie najväčšie šroty. Večne pokazené dvere, prepadový záchod na ktorom netečie v umývadle voda, lebo senzor je pokazený. Ale spláchnuť sa dá, takže voda je. Denne sa v tom vozím, tak viem. Pravidlené sú aj poruchy riadiacich vozňov (najmä v zime – kúrenie, rádio a pod.) a v tom lepšom prípade sú dve lokomotívy aby sa stíhali obehy, alebo je iba jedna a mešakania.
Pokiaľ viem, tak majú byť vybavené trakčným akumulátorom aby zvládli prejsť krátky úsek medzi Marcheggom a Devínskou bez troleja. Rakušáci už dávno zbúrali staré piliere paralelne so súčasným viaduktom a mostom. Okrem toho vyrúbali kus lesa, tipujem že tam bude stavenisko mosta ponad Moravu. Na slovenskej strane sa zatiaľ nič nerobí. Staré piliere stoja, viadukt sa rozpadáva, dočasné rýchlostné obmedzenie sa už pred rokmi zmenilo na travlé. V smere zo ŽST DNV do Marcheggu je to rovno z tzv. „nástupiska“ 4 vpravo. Na tej výhybke je rozpadnutá srdcovka cez ktorú sa vlak plazí 10 km/h. Už pár týždňov vedľa nej… Číst vice »
ERRATA: na výhybke medzi koľajou v smere 4P a koľajiskom kde parkujú nákladné vlaky. Ak sa ide z inej koľaje na ktorej sa dá nastupovať, tak da dá ísť „až“ 40 km/h. A to tie výhybky pred pár rokmi menili. Nechápem prečo tam nedali výhybky na 80 km/h, miesta je tam viac než dosť a to prosím pekne na oboch stranách. A vôbec, úsed od DNV minimálne po Lamač (ale ideálne až po HLST) mal byť dávno trojkoľajný. Po bývalé technické sklo tretia koľaj už je, bývalá vlečka.
Jinej vesmír? Středobodem našeho EU vesmíru jsou Stadlery Flirt. Rakouské Desira ML jsou v podstatě Flirty od Siemensu. U nás máme zase Pantery, takové Flirty od Škodovky. Ta koncepce je odkoukaná – minimum bariér, celá jednotka průchozí, široké dveře, atd.
Nové Pantery teď mají navíc skoro nejlepší jízdní vlastnosti v porovnání s konkurencí díky klasickým podvozkům a konečně i kvalitním tlumičům. Opravdu, jde to krásně srovnat při jízdě Panterem Ejpovickým tunelem ve 160 km/h a při jízdě Cityjetů mezi Vídní a St. Pölten. Siemens dělá skvělé podvozky ale na Desirách dost šetří.
Protože jste se odvážil popřít Velké Dogma „Jsme sto let za opicemi“, a církev sebemrskačská nesnese žádný náznak toho, že by u nás nemuselo být všechno úplně blbě…
Hlavně ta pasáž o nejlepších jízdních vlastnostech v porovnání s konkurencí je dost provokativní. Úrovní hluku a ergonomie teprve za konkurencí dobíhá. Konkurence umí i sedačky uchycené do bočnice.
Mám pocit, že zrovna sedačky nejsou věcí výrobce „hrubé stavby vlaku“. Uchycení možná jo, ale sedadla si dopravci často nechávají dodělávat někde jinde, ne? Nevím, odkud jsou sedadla v ÖBB railjetech, ale pokud vím, v ČR railjetech jsou odjinud.
No nevím, srovnávat Pantera a Stadler Flirt je jak srovnávat Oktávku a Mazdu. Ano, oboje jsou příměstské jednotky, ale tím ta podobnost končí. Ať to jde do komfortu jízdy, hluku, klimatizace, uspořádání interiéru atd.
Opravdu chvályhodný počin, zejména to množství 246 kusů, a z něho plynoucí jednotnost jak z hlediska cestujících, tak z hlediska údržby.
No my v MSkraji za to máme (HEČ !) třeba 5 prototypů push-pullů (z nichž jeden čeká na opravu až zaprší) a k nim 5 „prototypů“ 750.7. Ta jejich vzájemná (ne)kompatibilita s možností až 25 vzájemných každodenních kombinací spojování a z toho vyplývajících poruch a nefunkčností je ovšem zcela na světové úrovni, to prostě nikde jinde nemají…….
Nevím, proč by se to mělo denně přepojovat, pushpully by se ideálně neměly rozpojovat resp. přepojovat vůbec, resp. jen, když jedna část musí na servis. Ale jinak souhlas, už spoustu let si říkám, že je sice fajn, že ČD konečně obnovují vozový park, ale že se ty vlaky kupují v malých sériích a každá je jiná (ideálně od jiného výrobce), mi přijde jako cesta do pekel. Samozřejmě výhoda ÖBB je, že prakticky všechny výkony v regionální osobní dopravě, které dnes provozují, jsou pod dráty a to ještě pod dráty se stejným napětím, takže se jednotlivé trati a oběhy liší prakticky… Číst vice »
Tak série panteru ,saryku a rs1 jsou už pěkné série.
Myslíte, si že provozní ošetření a zbrojení lok se odehrává s připojeným push-pullem ? Tak to si myslíte špatně……..
A ty 40 let staré lok (byť caterpilarizované a „elektronizované :-)) :-)) už mají něco odžito, takže jaká je asi jejich každodenně vyžadovaná spolehlivost ?
Tak střeva jsou v 750.7 nové. .. furt je to lepší než čtyřky
Tak zrovna v Rakousku mají push-pully taky. Včetně vícero typů lokomotiv (jak Taurus, tak i Herkules), které je můžou táhnout.
P. S. Stav na t-323 v žádném případě neobhajuji (tam patří právě jednopodlažní jednotky s rozpojováním/spojováním ve FnO a ne push-pully s přestupem tamtéž).
Ve Švýcarsku jsme po roce 1990 viděli např. jen mezi Zürichem a Churem třívozových patrových push-pullů hafo. Všechny ovšem jako víceméně nedělitelné jednotky s E-lok ř. 465 jen s jedním stanovištěm, s dieselem samozřejmě ani jedna (natož 40 let starým). Samozřejmě to znamenalo m.j. i bezproblémové odstavování a temperování což se o P-P v MSK říct nedá. Víte, kolikrát už už jely s vypuštěnou vodou a uzamčenými WC ?
Dnes P-P ve Švýcarsku skoro neuvidíte, vše je nahrazováno jedno- a dvoupodlažními el. jednotkami.
Nebyly ty 3-vozové pushpully tehdy na S-Bahn Zürich, kde jezdí dodnes? A které pushpully jsou tam nahrazovány? Na IC a IR vlacích toho stále jezdí mnoho, jedno- i dvoupodlažního. Nové pushpully jsou Alvry na RhB.
Nedivím se, je to velmi kvalitní vlak. Na to, že je to stejná kategorie, jako Panteři, tak je na míle před nimi…
Jojo, třeba to má schody do vysokopodlažní části vystrčené do dveří, jedinná sedačka tam nevychází na okna a tak. Koncepčně je to vozidlo naprosto hrůzostrašnej odstrašující příklad. Kvalita zpracování je samozřejmě něco jiného.
Jinak tedy v Rakousku chybí k dokonalosti měsíční varianta Klimaticketu.
To je úhel pohledu. Komu chybí? Jistě, cestujícím, kteří by o dovolené rádi Rakousko nebo jeho část procestovali. Jenže to úplně není cílem klimaticketu, ten má především motivovat v Rakousku bydlící lid, aby hromadnou dopravu co nejvíce nebo alespoň pravidelně využíval. Pro což je roční klimaticket při své velmi výhodné ceně dostatečný. A to i pro cestující, kteří pravidelně jezdí jen půl roku, protože přes léto např. jezdí do práce na kole. Týdenní a měsíční jízdenky i nadále existují, jak v jednotlivých dopravních svazech, tak asi i traťové u ÖBB. Jenže za takovou měsíční jízdenku pro trochu delší vzdálenost zaplatíte… Číst vice »
Tak mohli dostat pár cizinců z auta do vlaku… To je snad cíl, ne?
Jenže to se nedělá tak, že se nabídne levná měsíční jízdenka, kterou by si ten turista musel koupit. Aby to nemotivovalo „místní“, koupit si občas měsíční místo roční, tak by ta měsíční musela stát tak třetinu ceny roční, a to by žádné dovolenkáře z aut do vlaků nedostalo. Ti, kdo by rádi o dovolené výhodně Rakousko vlakem procestovali, to autem neudělají.
Řada turistických regionů nocujícím dovolenkářům vydává návštěvnické karty, s nimiž je hromadná doprava v daném regionu mnohdy zdarma nebo alespoň s výraznou slevou. Skibusy v zimě jsou zdarma tak jako tak.
Doufám, že ty jednotky budou jezdit na S3/R/Sp Linz-ČB
A umí 25 kV?
Jednotka ř. 4744 už jel do ČB na NDŽ, takže asi není problém. Původně by měly jezdit jednotky Talent 3. Místo těch Talentů si ÖBB koupily další Desira ML, takže budou moct i do ČB, jak do ČV (z Vídně) 😌
Všechny Cityjety umí i 25 kV/50 Hz.
Některé mají zajíždět o do Itálie. Takže pár bude i s 3kV.
Naozaj? Bol by k tomu zdroj?
Ani náhodou. Tolik peněz Jihočeský kraj nemá.
Jak to myslíte? 4744 budou prostě nahradit starší vlaky, tedy CityShuttle a 4020.
To je otázka nastavení smluv, tedy jak kraj nebo ČD ÖBB kompenzují to, že své soupravy do ČR posílají. V případě nových souprav to asi pro Jihočeský kraj nějakým způsobem dražší bude.
Úplně jinej vesmír…
ČD jsou zhruba někde uprostřed, když vezmu ÖBB na jedné straně a ZSSK s jejich 4 Stadlery na druhé.
U nás hlavně máme tak 10 let zpoždění. Ale posledních pár let jede panterizace na skurečně vysoké otáčky.
No nevím, jestli se pantery s cityjety můžou úplně měřit…
Ale máme aj InterPantery a pribudnú ďalšie. Máme aj nové motorové jednotky, síce stoja za prd, stále sa kazia, ale máme ich….
Bolo by potrebné doobjednať k tým štyrom ďalších 6 kusov….
Interpantery mají přibýt? A jak když nejsou vysoutezene
Tlačová správa SITA zo dňa 24.12.2022… Železničná spoločnosť Slovensko, a. s., (ZSSK) na základe opcie k projektu na nákup deviatich elektrických jednotiek pre východné Slovensko získa ďalších päť vlakov typu Panter. Nové vlaky na východe Tieto vozidlá budú rovnako premávať na východe krajiny. Ako ZSSK v piatok informovala, nové vlaky bude financovať zo zdrojov z Plánu obnovy a odolnosti SR, celková hodnota investičných výdavkov projektu je 42,3 mil. eur. Vlakové jednotky budú jazdiť na traťovom úseku Čierna nad Tisou – Košice – Prešov, všetkých päť kusov vozidiel s kapacitou 343 sedadiel by malo byť dodaných a nasadených do prevádzky do… Číst vice »
Tu je odkaz na stránku ZSSK….
https://www.zssk.sk/aktuality/zssk-si-v-utorok-uplatnila-opciu-u-ceskeho-dodavatela-vlakov/
Na REX8, čo sú push-pull súpravy, dávajú tie najväčšie šroty. Večne pokazené dvere, prepadový záchod na ktorom netečie v umývadle voda, lebo senzor je pokazený. Ale spláchnuť sa dá, takže voda je. Denne sa v tom vozím, tak viem. Pravidlené sú aj poruchy riadiacich vozňov (najmä v zime – kúrenie, rádio a pod.) a v tom lepšom prípade sú dve lokomotívy aby sa stíhali obehy, alebo je iba jedna a mešakania.
Tie su na konci zivotnosti a rata sa namiesto nich s cityjetmi. Caka sa len na draty na Slovensko, co by malo byt buduci rok.
Pokiaľ viem, tak majú byť vybavené trakčným akumulátorom aby zvládli prejsť krátky úsek medzi Marcheggom a Devínskou bez troleja. Rakušáci už dávno zbúrali staré piliere paralelne so súčasným viaduktom a mostom. Okrem toho vyrúbali kus lesa, tipujem že tam bude stavenisko mosta ponad Moravu. Na slovenskej strane sa zatiaľ nič nerobí. Staré piliere stoja, viadukt sa rozpadáva, dočasné rýchlostné obmedzenie sa už pred rokmi zmenilo na travlé. V smere zo ŽST DNV do Marcheggu je to rovno z tzv. „nástupiska“ 4 vpravo. Na tej výhybke je rozpadnutá srdcovka cez ktorú sa vlak plazí 10 km/h. Už pár týždňov vedľa nej… Číst vice »
ERRATA: na výhybke medzi koľajou v smere 4P a koľajiskom kde parkujú nákladné vlaky. Ak sa ide z inej koľaje na ktorej sa dá nastupovať, tak da dá ísť „až“ 40 km/h. A to tie výhybky pred pár rokmi menili. Nechápem prečo tam nedali výhybky na 80 km/h, miesta je tam viac než dosť a to prosím pekne na oboch stranách. A vôbec, úsed od DNV minimálne po Lamač (ale ideálne až po HLST) mal byť dávno trojkoľajný. Po bývalé technické sklo tretia koľaj už je, bývalá vlečka.
Jinej vesmír? Středobodem našeho EU vesmíru jsou Stadlery Flirt. Rakouské Desira ML jsou v podstatě Flirty od Siemensu. U nás máme zase Pantery, takové Flirty od Škodovky. Ta koncepce je odkoukaná – minimum bariér, celá jednotka průchozí, široké dveře, atd.
Nové Pantery teď mají navíc skoro nejlepší jízdní vlastnosti v porovnání s konkurencí díky klasickým podvozkům a konečně i kvalitním tlumičům. Opravdu, jde to krásně srovnat při jízdě Panterem Ejpovickým tunelem ve 160 km/h a při jízdě Cityjetů mezi Vídní a St. Pölten. Siemens dělá skvělé podvozky ale na Desirách dost šetří.
Proč ty mínusy? 😀
Protože jste se odvážil popřít Velké Dogma „Jsme sto let za opicemi“, a církev sebemrskačská nesnese žádný náznak toho, že by u nás nemuselo být všechno úplně blbě…
Možná si ne všichni myslí, že panter je tak skvělej vlak jak vy tvrdíte…
Hlavně ta pasáž o nejlepších jízdních vlastnostech v porovnání s konkurencí je dost provokativní. Úrovní hluku a ergonomie teprve za konkurencí dobíhá. Konkurence umí i sedačky uchycené do bočnice.
Tak hádám že todle by jistě i škodovka zvládla, nicméně nebyl od ČD stanoven požadavek…
Stejně tak to minimum bariér – kolik schodů je v Panteru a kolik ve Flirtu na Jakobsech? Ale i tak díky za ty dary
Mám pocit, že zrovna sedačky nejsou věcí výrobce „hrubé stavby vlaku“. Uchycení možná jo, ale sedadla si dopravci často nechávají dodělávat někde jinde, ne? Nevím, odkud jsou sedadla v ÖBB railjetech, ale pokud vím, v ČR railjetech jsou odjinud.
Sedačky do bočních umí i Škoda, viz Moravie.
Protože jsme Češi 🙂 🇨🇿
No nevím, srovnávat Pantera a Stadler Flirt je jak srovnávat Oktávku a Mazdu. Ano, oboje jsou příměstské jednotky, ale tím ta podobnost končí. Ať to jde do komfortu jízdy, hluku, klimatizace, uspořádání interiéru atd.