Rakouská stavba století. Novým tunelem mezi Štýrskem a Korutany projel poprvé osobní vlak
První osobní vlak v Koralmském tunelu. Foto: Chris Zenz/ ÖBB
Tunel výrazně zrychlí spojení na severojižní trase.
Tunel výrazně zrychlí spojení na severojižní trase.
Za tyhle prachy u nás postavíme tak Běchovice – Poříčany…
Tahle stavba má parádní poměr cena/výkon. O něco kontroverznější je podle mě Semmering, na který navazuje pomalá a pořád celkem kopcovitá trať – neuvažovalo se někdy o nové trase kolem dálnice A2 (jen možná s větším využitím údolí Lafnitz)? A případně o ujetější, ale o relativně levné variantě přes Maďarsko?
No právě o poměru „cena/výkon“ se od samého počátku bouřlivě diskutovalo, jestli se to opravdu vyplatí. Se Semmeringem to vidím přesně opačně než Vy a myslím, že zdaleka nejsem sám: stávající trať na jeho dolnorakouských svazích je pro moderní provoz naprosto nevhodná, nemá alternativu (!) a spojuje Vídeň s milionovým Štýrskem. Kdežto Koralmbahn má význam právě jen spolu se Semmeringem a až na ní jednou bude významný mezinárodní provoz do Itálie. Ano, nemá alternativu: trať zhruba podél A2 přeci existuje – a nevím, že by se o ní kdy bývalo uvažovalo. Protože je to klikatá jednokolejka vedoucí kopci, tam by… Číst vice »
Oba ty projekty byly kontroverzní; o Koralmbahn se říkalo, že to byl dárek tehdejšímu korutanskému hejtmanovi Haiderovi (ano, přesně tomu).
Danajský dárek? Vždyť tihle pomatenci uznávají jen silnice! A jistý Norbert Hofer jako ministr dopravy má výraznou zásluhu na tom, že se po té trati už nejezdí 🙁
Vidím správně že trať v tunelu není elektrifikována ?
Vidíte správně, ale to jen znamená, že to ještě nedodělali.
Ano vidíte správně, ale to patří mezi dokončovací práce. Do uvedení do provozu pořád ještě zbývají více než dva roky, to je na natažení drátů až dost. Nyní se elektrifikuje u Klagenfurtu, kde to je důležitější, protože tam nejde o novostavbu, ale o modernizaci stávající trati, byť s mnoha přeložkami.
Wiki: Stavba byla zahájena v roce 2001
Wiki: Seit März 2001 wurde an der ersten Baustufe des Abschnitts Althofen–Grafenstein–Klagenfurt gearbeitet.
Takže tolik k tomu, že tady všecko neskutečně trvá a po 10 létech to není hotové. Koridor do Budějovic není o moc kratší a to se překopává za provozu, což u novostavby nepřekáží.
Koralmbahn taky není celá novostavba.
A z ní zdaleka nejdéle trval ten více než 30-kilometrový tunel, to rychleji než za 10 let nestihnete.
a to je 10 let jen stavba. pred tim se o tom 20 let mluvilo.
4,7 miliardy euro (110 miliard korun) za 130 km trati zahrnující hromadu tunelů a sklonově vhodnodnou pro nákladní vlaky, to je vlastně vcelku levné oproti VRT Praha-Brno
Tak tak…
Nemáme Alpy. Rakušanům nic moc jiného nezbylo, než prorazit tunel. 1200 m převýšení při 12 promile znamená stoupat rampou 100 kilomerů dlouhou, jestli správně počítám.
Na těch fotkách nikde nevidím modré zábradlí…
Co není, může být. Ještě to není úplně hotové. Ale můžou se hádat dědci u piva, jestli prvně krov a nebo omítku.
Tento projekt má jednu vadu ma kráse: nová trať sice vede hned kolem letištěm Graz, ale zastávka tam nebude. Vyškrtnutí zastávky z projektu byla podmínka kraje Kärnten. Ono by se pak totiž dalo dostat z Klagenfurtu na letiště Graz za 45min a letiště Klagenfurt (které má už teď dost problémy přežít) by se nejspíš zrušilo úplně právě ve prospěch letiště Graz.
Prostě místo jednoho pořádného letiště s dobrým napojením budou dvě skomírající…
Klasické politikaření.
Ale i když jsem Vám dál plus, rád bych upozornil, že žádný kraj Korutany neexistuje. Je to spolková země,tedy správní jednotka o řád vyšší.
Máte pravdu, je to Bundesland.
Tak to je dobrý. Jak se Rakušáci ohání ekologií, tak je zajímavé, že o ušetření lítání nechtějí slyšet.
Inu, další příklad jejich pokrytectví…
O jakém ušetření lítání mluvíte? Na letišti v Klagenfurtu vymře linkový provoz tak jako tak. Pokud tam zůstane Ryanair, tak ten v Grazu není.
O tom, co píše Jan, že by se letiště Klagenfurt zrušilo úplně.
Ale viz hned níže: jaké lety by se zrušením letiště v Klagenfurtu ušetřily? Prosím fakta, žádné obecné řeči. Já tvrdím, že žádné, protože ta dvě letiště si nekonkurují. V Klagenfurtu fungují aktuálně kromě letních charterů akorát linkové lety do Vídně a několik linek Ryanairu. Ten v Grazu není, čili v tom by Koralmbahn byla spíše příležitost pro Klagenfurt, přitáhnout cestující ze Štýrska. A ten, kdo letí Klagenfurt – Wien, jednak nepojede vlakem na let do Grazu, druhak se to spojení už nyní postupně utlumuje a nejpozději po zprovoznění SBT nejspíš zanikne úplně, stejně jako to z Grazu. A rušit se… Číst vice »
Ušetřili by se ty lety, co lítají z letiště Klagenfurt (letiště by bylo zrušené).
Proč teda Jan píše, (že nebude stanice na VRT u letišti v Grazu?
Ještě jednou: pouze obecně plkáte bez znalosti faktů a teď to nechcete přiznat.
Letiště KLU by zrušené nebylo ani bez pravidelného linkového provozu, protože je tam silný privátní provoz, k tomu nějaké chartery a sezónní sety.
A celoroční linkový provoz do Vídně železnice zlikviduje bez ohledu na zastávku na letišti GRZ a pokud tam do té doby vydží Ryanair, prostě by při hypotetickém zrušení své lety přesunul jinam, nic by se neušetřilo.
Však je ušetří. Někam bude výhodnější jet rovnou vlakem, než se přepravovat „proti srsti“ na letiště. Otázkou je, kolik paliva se ušetří vzletem z bližšího letiště, a kolik energie zmaří potřebou dojet na letiště vzdálenější.
Podívejte se, kam se dnes z Klagenfurtu létá a co by šlo ušetřit, kdyby se místo toho letělo z Grazu. Dohromady: nic. Koramlbahn může naopak pomoci letišti v Klagenfurtu, tedy pokud tam do té doby Ryanair vydrží, ten totiž v Grazu není. A s tím zastávka vlaku na letišti v Grazu nemá co do činění. V Klagenfurtu jsou dlouhodobě v provozu jen lety do Vídně, ty už se postupně utlumují a nejpozději s otevřením SBT nejspíš skončí úplně, stejně jako lety Graz – Wien. Jinak „kolik energie zmaří potřebou dojet na letiště vzdálenější.“: Nula, tedy téměř, protože těch cestujících tím… Číst vice »
Někde jsem četl, že ta zastávka je stále v jednání…
jo, tady: https://steiermark.orf.at/stories/3199492/
„V jednání“ není úplně ten správný pojem. Spíš některým politikům konečně došlo, jaká blbost to byla to z projektu vypustit. Teď, když už je všechno schválené a vyprojektované, to vůbec nebude lehké to tam zase vrátit. V daném úseku vede trať tunelem, takže to je o dost složitější než jen postavit po stranách nástupiště.
No už aby se začal u nás kutat ten slibovaný Reichenbergbahn.
Borci 👍.
Autor článku si rýpl, tak si dovolím rýpnout do něj 🙂
Celovec je starší název tohoto města, než Klagenfurt. Podobně jako je to u Štýrského Hradce.
Nerýpl, to je pouze obrana před další debatou na toto téma, protože vím, co s některými uživateli dělá Graz:-))
OK, beru zpět a dávám plus 🙂
Btw.jaký je pokrok v prémiovce? A bude v ní po přihlášení i možnost psát z WiFi bez nutnosti schvalování?
Věřím, že do konce měsíce to bude.
Z WiFi myslíte z veřejné? to záleží, zda už z ní někdo psal příspěvky, kvůli kterým se musela IP zablokovat
psal jsem z wifi z vlaku ČD a bylo to zablokované…. 😉
Mám doma internet přes Protonet a mám tento problém. Takže pokud chci instantní příspěvek, musím přepnout na mobilní data.
Zkuste to prosím nyní, díky.
Zkouším
Prošlo, moc děkuji!
Jako Styrsky Hradec obcas někdo používá dodnes, ale Celovec to fakt zni jak návrat nekam do časů monarchie. 🙂
Ten návrat je minimálně do středověku 😉
Viz níže. Celovec je současný název ve slovinštině a slovinština je v částech Korutan dodnes úřední jazyk.
prostě Graz, Salzburg, Linz, Passau, Basel. A nevím proč by někdo měl používat Cmunt, Iglau, Znaim, Klattau, Reichenberg, Aussig an der Elbe… To bychom pak mohli v rakousku používat Líčov, Bejdov nad Dyjí
Třeba Řekové běžně používají Konstantinopolis.
A poprosil bych Vás, abyste napsal linecké pečivo, Bazilejský končil a Pasovský mír tak jak prostě považujete za vhodné.
Každý to vnímá jinak. Já říkám Curych a Basilej, a Linec a Pasov, ale taky Salzburg a Graz anebo Nicholsburg, Eisgrub a Iglau.
Ať si to každý přebere sám. Jestli jede na výlet přes Wien, Graz a Klagenfurt do Venezie, případně Vídeň, Štýrský Hradec a Celovec do Benátek. A zpět přes Konstanz, München a Regensburg. Případně Kostnici, Mnichov a Řezno.
Akorát jsem toho názoru, že je nešikovné to patlat dohromady.
Zeptejte se Němců, proč na směrovkách mají názvy českých měst nejdřív v němčině a pak v češtině, menším písmem.
Přesně, děti to hledají na mapách a ty počeštěný jsou k ničemu
Počeštěný? Počeštěný je Rosenberg na Rožumberk. Ale jako můžem tvrdit, že Vindobona je pořímštěný název.
Přesně!
Zadejte si např. saský Oelsnitz (ve Vogtlandu). Budete koukat, jak žlůva, pod jakým názvem to presentují slavné Google maps.
https://www.google.com/maps/@50.409828,12.1564886,12z?entry=ttu
Nebo jako v Německu na silničních/nádražních cedulích neustále používají Prag, Pilsen, Eger, Falkenau, Brüx, atd.
V Maďarsku zase Pozsony, Parkány-Nána, Kassa, atd..
Štýrský Hradec je český název, který se používá pouze v češtině.
Celovec je slovinské jméno pro Klagenfurt. Přitom celé jižní Korutany až cca. právě po Klagenfurt měly historicky silné slovinské osídlení – než bylo po rozpadu monarchie porakouštěno. Ale v oblasti dodnes fungují např. školy (první stupeň), kde se slovinsky vyučuje.
A Korutany nevadí? Ono vyslovit Kärntnen je pro některé dost jazykolam.
„Jdi to Říma“ je staré české úsloví. Pošlem ho tedy do… 😀
Váš server si může jednoduše zvolit jednu variantu z věcných důvodů: nikdo nebude hledat Celovec v jízdním řádu. A na tyhle tanečky se vykašlete, protože napsat „počeštěný“ u českého názvu je nesmysl.
Případně lze psát české názvy do závorek, alespoň ty užívané, pokud je ta potřeba. A v závěru článku není kupodivu uveden český přepis názvu Villach. 🙂
Ja jsem naopak rad, ze se uvadi originalni nazev a v zavorce CZ alternativa . Dekuji.
My víme, co s některými uživateli dělá zas Štýrský Hradec či Vratislav. A to jsou normální názvy, žádné Inomostí.
Císařpán se dokončení původních plánu železniční sítě ale nedožil. 🙁
To je normální, to jen spousta dnešních politiků má horizont v délce volebního období.
Císařpán tenhle tunel nepotřeboval, za něj se jezdilo přes Maribor.
Za jeho časů by tenhle tunel bývali ani nedokázali postavit.
Realita po 10 letech od od odtržení od Rakouska je krutá.
No jo, ale my jsme za těch 100 let zvládli víc sociálních experimentů i exodů obyvatelstva.
Člověk si někdy říká, jestli to “velké bourání” mělo vůbec nějaký smysl
Jsem velmi opatrný v hodnocení pohnutek, které stály na pozadí historických událostí, naší dnešní optikou, s naší znalostí, jak se věci nakonec vyvinuly. Spoustě věcí už dneska vůbec nemůžeme rozumět. Například, kdo z nás dneska chápe Prusko-Rakouskou válku 1866? A přitom její výsledek má dopad i na dnešní svět.
Máte samozřejmě pravdu, všechno je to „kdyby“, ale upřímně – stejně mi přijde, že k tomu stejně směřujeme, a radši bych jezdil do hlavního města Vídně, než do Bruselu…
Samozřejmě, že mělo. Třeba díky tomu se mohl splnit velký sen Poláků, totiž sjednotit se ve vlastním státě.
Zatímco my můžeme romanticky snít o R.-U. jako o „našem“ státě (což je trohu masochismus, když jsme tam mohli hrát tak akorát druhé housle), tak pro Poláky je pořád dělení Polska národní katastrofou.
Nebo si dokážete představit Polsko bez Krakova?
A Polsko bez Lvova je v pořádku?
Takhle by se ale dalo pokračovat donekonečna, např. otázkou, jestli Německo bez Breslau či Königsbergu je v pořádku.
Ostatně, ty „posuny hranic Polska“ (eufemistický název pro sebrání polského území Sovětským svazem a naopak sebrání německého území a jeho předání Polsku) tam proběhly v roce 1945 zaráz.
… nebo jestli Česko je bez Slezka a Lužice v pořádku. Stání znak by tak dával mnohem větší smysl, nereprezentoval by Slezsko, kterého máme jen několik procent a Český lev by se naopak nemusel vyobrazovat dvakrát.
No jo, akorát tamní obyvatelstvo už by zřejmě úplně netíhlo k „Čechozemí“. Ještě tak u Kladska by to možná kdysi bylo mělo nějaký smysl.
U Moravců v Ratiboři jsme kvůli volání o pomoc Českých bratří skoro v roce 1945 začali válku, v Lužici byly velké nálady být součásti Československa jak po první, tak po druhé válce, v obou místech to bylo mnohem intenzivnější, než v Kladsku, máte to trochu pomotané.
No… Lvov byl smíšeným městem s převahou Poláků, ale okolní venkov byl (dnešní terminologií) ukrajinský. Zato Krakov byl i s okolím polský. Navíc Krakov má naprosto zásadní roli v polských dějinách.
Škoda, že dělení Slezka nedostalo stejnou historickou pozornost, nebo Lužice.
A ono by to jako mohlo dal fungovat? My nemáme totalne odlišný jazyk a kulturu? Absolutne si nedokážu představit, jak by fungoval stat typu Rakousko-Česko. Všude dvojjazyčné nápisy, ve školách pro rakusaky povinna složitá čeština a u nás přednost němčina před angličtinou atd? Navic by v takovém state byly menšinou Rakusaci. Nedava to sebemenší smysl. Rozpadlo by se to tak jako tak.
Švýcarsko funguje dokonce se 4 jazyky..A řekl bych, že víc než dobře
A že Švýcarsko mělo velikost Rakouska Uherska, že. 🙂
To je tak blbý argument, až to duní.
Jak Švýcarsko nemusím, tak máte samozřejmě pravdu. Jazyky jsou ten nejmenší problém. V Bratislavě dřív každý člověk s IQ větším než houpacího koně mluvil 3 jazyky. V Jižním Tyrolsku mluví kromě náplav z Itálie každý 2-3 jazyky (o angličtině nemluvě).
Přesně; moje babička vyrůstala ve 30. letech v Bratislavě a v jedné třídě byly děti mateřského jazyka maďarského, německého, slovenského, českého. A Židi mluvící všelijak.
Fajn. Ale pořád je to jen menšina z jazyků, kterými se v RU mluvilo. A mimochodem, jak mi říkal kolega původem z východu Ukrajiny: místní se mezi sebou bavili, jak kdo chtěl, ukrajinsky nebo rusky, všichni si rozuměli. Ale když tam přijel rodilý Rus, tak okamžitě požadoval po všech, aby mluvili rusky – on se přece ukrajinsky učit nemusí, když stačí, aby se ostatní přizpůsobili jemu. Očekával bych, že v tom Prešpurku to za monarchie bylo taky tak – jak tam přijel nějaký Maďar nebo Rakušák, tak nepřicházelo v úvahu, aby se naučil slovensky. A tohle právě se mělo vznikem… Číst vice »
Hlavně v samotném Preßburgu bylo prý do té doby Slováků naprosté minimum, podobně jako dodnes v nížinách na jihu přiléhajících k Maďarsku; to celé bylo k Československu připojeno zejména ze strategických důvodů. Proč by tam tedy měli mluvit zrovna slovensky? Navíc tehdy snad neexistovali ani jako svébytná země v rámci celku. Jiná věc by byla, kdyby část Uher obývaná Slováky byla v rámci soustátí ustavena jako samostatná země, pak ano.
Nevím, nemám křišťálovou kouli, ale přinejmenším kulturní rozdíly mezi Horními a Dolními Rakousy a Čechami a Moravou, zas tak velké nebyly. Obyvatelstvo běžně migrovalo oběma směry, viz dodnes hojná německá jména u nás a česká v Rakousku.
Ja si teda stat, kde jakási na západním okraji žijící nemecky mluvící mensina vládne Rumunsku, slovanske většině a maďarské menšině, ale porad i tech bude vic než nemecky mluvících, naprosto nedovedu v dnešní době představit. Nedokazu si představit, jak by v takovém statu někdo ohlidal vyváženost. Nemecky mluvící menšina by se nechtěla učit východní jazyky s dotovat nas a Maďary a rumuny, jako se to nechce Katalancum se Španěly, u nás a v dalších územích by zase neustále různí populiste řešili jak na nas úkor si v rakouské casti ziji lepe a schvalují nam zákony a nařízení, které pro nas… Číst vice »
R-U by muselo fungovat, jako dnešní Indie – mít jeden neutrální jazyk, kterým by se domlouvali všichni, kdo by si nerozuměli svým rodným jazykem. Jako v té Indii, kde tuhle roli má angličtina. Jenže za Rakouska se nutila němčina nebo maďarština všem – kdyby v Indii nutili třeba hindštinu Tamilům na jihu, tak by měli ještě větší problémy, než mají teď.
Takovým jazykem by v 19. nebo na počátku 20. století byla francouzština nebo latina, dnes bychom dali přednost angličtině.
Samozřejmě fantazírujeme a souhlasím, že by se to nejspíš rozpadlo i bez WWI. Ale; taková Podunajská federace by musela být velmi volná, bez dominantní role německy/maďarsky hovořícího etnika.
Což je přesně to, co německé a maďarské etnikum nechtělo připustit. Pro ně byl jediný správný vývoj germanizace, resp. maďarizace veškeré populace.
Pro vládnoucí moc asi ano. Jistě by se našlo i množství umírněnějších obyvatel. My jsme se pak mnoho let chovali nadřazeně vůči Slovákům. Oběť (i jen subjektivní) mívá tendenci si své dřívější ponížení po nějaký čas „vynahrazovat“, bohužel.
Asi rozpadlo… mnohem horší asi ale bylo, že se celá monarchie dostávala extrémně do područí sjednoceného Německa
Kulturu nemáme odlišnou. Máme nejblíž k Rakušanům, blíž než ke Slovákům. Celé Čechy i prakticky celá Morava.
On by to nebyl stát Rakousko-Česko, ale směska území s několika jazyky. Jen v Rakousku: němčina, čeština, slovinština, chorvatština (Dalmácie), italština (Terst), polština, ukrajinština/rusínština, rumunština (Bukovina). Kdyby se přidaly Uhry, tak ještě maďarština a slovenština.
Přidejte jidiš 🙂
A máte z toho Hantec. 😀
Kolik je v hantecu slov přejatých ze slovinštiny nebo rumunštiny? 🙂
A jinak, nemyslím, že by čeština pro německy mluvící lidi byla větší problém, než němčina pro Čechy – už jen kvůli náhodně rozesetým der die dasům, gramatice s výjimkami a výjimkami z výjimek (slovosled, pak slovosled ve vedlejší větě a pak slovosled ve vedlejší větě, kde by byla tři slovesa vedle sebe) a naprosto absurdních pravidel (když by ve vedlejší větě bylo dvakrát „werden“ vedle sebe, porušuje se slovosled) a tak. Každý jazyk má svoje. Jenže tradičně to bylo tak, že Češi se přirozeně museli německy učit, kdežto němečtí mluvčí se česky učili, jen když chtěli, a když ne, tak… Číst vice »
Čeština a ostatní slovanské jazyky jsou obecně proti germánským nebo románským složitější, každopádně kvůli svému mnohem složitějšímu skloňování a časování. Ano, třeba rody mají v češtině svůj řád, kdežto v němčině to opravdu není z čeho odvodit, ale jak říkám, proti skloňování je to nic.
Problém derdídasů Rakušané vyřešili neutrálním členem „des“ 😀 Lze použít vždy a všude…
To je teda věc… a jak řeší zkracování členů s předložkami – zur, aufs, im, …?
Kulturu odlišnou vůbec nemáme, resp. se odlišila až za posledních 100 let, kdy se Rakousko přiklonilo k západu, kdežto ČR k východu. A jazyky žádný problém nejsou, že je v nějakém státě více úředních jazyků neznamená, že se všichni musí naučit všechny, naopak, mohou si vybrat, ve kterém se budou vzdělávat a komunikovat s úřady. Nebo je to často dané regionem. Asi jako v bývalém Československu: Češi v ČSR se nemuseli učit slovensky a Slováci v SSR se nemuseli učit česky. Dnes je speciálně v Korutanech úředním jazykem i Slovinština, slovinsky se můžete učit ve škole (1. stupeň), ale Rakušany… Číst vice »
Tak on by asi vůbec nebyl problém mít dva úřední jazyky,NJ a CJ, prostě by se děti učily oba a jako cizí jazyk AJ
Rakusani jsou pohodovi lidé a navíc bychom měli Alpy
Ne. Rakušané jsou rigidní, zaprdění národovci, které obtěžuje cokoliv, co není „po jejich“.
Takže se shodneme, že kulturně máme dodnes k sobě blízko 🙂
trefa do černého
Takze presne jako Cesi 😀
V monarchii jste měl ještě spoustu dalších jazyků.
Jenže Československo mělo tu výhodu, že si Češi a Slováci rozumějí. Češi a Němci už ne.
A v jednom státě je potřeba, aby si každý s každým rozuměl. Aby to nedopadlo jako v Belgii, kde, když jednou strojedoucí vyjel na trať proti stůj, tak mu dispečer v jednom jazyce říkal „zastav“ a on mu odpovídal „nerozumím“ a jel dál.
Od toho by byl ten neutrální jazyk, plus dnes umíme přenos signálů na dálku, systémy překlápějící výstupy do různých jazyků, bych se toho nebál. Nedorozumění často vznikají i v jediném jazyce samotném. Ostatně i s Poláky se až na pár matoucích odchylek v základních věcech jakž takž domluvíme.
Pitomost. Copak ve Švýcarsku si všichni navzájem rozumějí? Ne. Jak to mají rešené na dráze netuším, patrně nějakým „jednotným úředním“ jazykem, podobně jako je to v letectví angličtina.
souhlas, podle mne historicky máme mnohem blíž k Rakousku, než Polsku nebo třeba i Slovensku. Sbližování Slováků a Čechů (pokud pominu Velkou Moravu a husitské rejsy na Slovensko) nastalo prakticky až v rámci národního obrození. Do 1918 to byly Horní Uhry a Maďaři to tam drželi pevně v opratích
Já si to teda představit dokážu, Brno/Brünn takhle před válkou fungovalo. Jižní Morava má blíž k Vídni než k cajzlům, já se tam cítím víc doma než v Čechách.
Mezi Jižní Moravou a Dolními Rakousy nebyla a dodnes není žádná přírodní hranice a tak lidi chodili z dědiny do dědiny, jenom překročit Dyji. Akorát tam -nebudu-sprostý- postavil plot a střílel lidi.
A dojjazyčné (angličtina-francouzština) dokumenty v rámci EU Vám nevadí? Běžte na stránky EU, vše AJ/FR, do češtiny tak maximálně nějaký strojový překlad…
Jake dokumenty mate na mysli?
Veskera legislativa je prelozena a neprijde mi to jako strojovy preklad.
Svycarsko funguje adi se 4 jazyky, Belgie se 2, tak by se fungovalo s vice jazyky.
Ono diky prirozene vicejazycnosti by pro vetsinu lidi byl ten dalsi podstatne jednodussi na nauceni.
Jak dlouho bude trvat cesta Wien Hbf – Villach po zprovozneni obou tunelu?
Do Klagenfurtu to bude 2:40h.
Což je skoro stejně jako po dálnici těch 300km, bylo by fajn to ještě stáhnout. Mezi Murzzuschlagem a Grazem je furt rozhodně potenciál, ale za těžký prachy
Po dálnici to reálně trvá cca. 3 hodiny z kraje Vídně, pokud jedete podle pravidel a neděláte žádné přestávky. Čili z centra a s jednou krátkou pauzou to vlakem bude o hodinu rychlejší.
Jo, ve Štýrsku by se ještě dalo výrazně zrychlit, já si ale myslím, že to i tak bude pod 2:40, protože v návrhu JŘ, který jsem viděl, je to už bez SBT pod 3:10, ten tunel ušetří půl hodiny, přitom tam není započítané zrychlení Wien – Wiener Neustadt po prakticky nové trati přes Ebreichsdorf atd.
Jinak pro rozhodovani se mezi vlakem a autem neni podstatne, jestli vlak pojede 2:30 nebo 2:50, i pri 2:50 pojedou autem jen ti, kdo jim jezdi za vsech okolnosti, kdo jim z nejakeho duvodu potrebuji jet (naklad, cesta v noci apod.) nebo kdo ho naplni a tak vyrazne usetri.
Jizdni rad bude pro rozhodovani dulezity v jinych ohledech: cetnost a rozsah spoju (prvni ranni – posledni vecerni), pripoje…
Jo, je škoda, že tam se nic nechystá.
Vždyť co se u nás za 30 let postavilo nového? Téměř nic, nové spojení, občas nějaká přeložka na koridorech, něco na Tábor ale nic dramatického.Koridory jsou jen trochu víc důkladnější údržba navíc už zase se rozpadají ci se
To je právě otázka, jestli se vyplatí modernizace stávajících tratí na koridory nebo začít stavět rovnou VRT. Například úsek Brno – Přerov. Nyní se bude předělávat na dvojkolejný koridor jednokolejka. Ve vzdálené budoucnosti se bude stavět i VRT. Kdyby se udělalo rovnou VRT, tak by nemusela být výluka na stávající trati a na ni by mohla zůstat osobka a náklad.
Humoristo.
Primárním problémem území Brno – Vyškov – Přerov je, že toto relativně hustě osídlené území nemá obyčejnou železniční trať pro regionální a nákladní dopravu. Takže rozhodnutí stavět (napřed) klasickou železnici na 200 km/h je správné. Výrazně pomůžeme regionální dopravě, hodně nákladní a dost i té rychlíkové.
Kolik tam dnes projede nákladních vlaků? Jak plné byly osobáky před zrušením?
Proč jich tam nejezdí víc? Proč nebyly plnější? Znesnadněte jim život a divte se, že odejdou…
Plnější než 10 lidí na představku, 2 v umývárce a 2 heavymetalisti v mezivozovém přechodu, protože v uličce už nezbylo místo a v kupé se stojí?
Myslíte že silnice šířky 2200 mm pobere dálniční provoz?
Když by tam byl zájem o náklady, tak projedou alespoň v noci, ale i tak tam za den jedou dva-tři vlaky, prostě nákladních vlaků co začínají/končí v Brně-Havlbrodě a směřují na východní Slovensko nebo Polsko je úplně minimum. S osobáky to tam nebylo tak slavné ani před jejich zrušením, když by bylo, tak by si je nedovolili zrušit.
Rozhodování bylo: Brno-Ostrava 1x za hodinu, nebo náhodné výstřely po 1-3 hodinaách plus osobák zastavující u dnes již suché vrby s názvem Komořany u Vyškova.
Rozhodnutí padlo v podobě preference spojení Brno-Ostrava a Brno-Olomouc. Komořany neudělají 500 lidí denně.
Vyčerpaná kapacita dopravní cesty. Teda pokud nechcete v rychlíku čekat v každé stanici na křižování a jet Brno-Vyškov za 1:20.
To „správné“ není zase tak jednoznačné. Bylo by, kdyby šlo o přidání kapacity (druhá kolej) a přiměřená zrychlení, při zachování či zlepšení místní obsluhy. Zrušení nebo vzdálení zastávek sídlům regionální dopravě nepomůže, 200 km/h nevyužije, akorát se to bude tlouci. U nákladů zase pomůžete hlavně tranzitu (ostatní už byly ovšem většinou vyhnány do aut) a bude tam opět nepoměr rychlostí. Dálkové vlaky sice zrychlíte, ale podél už jste postavili dálnici, takže je otázkou, zda dostatečně. VRT můžete přidat potom, obsluhu už ale sídlům nevrátíte. Ve výsledku máte dvě tratě optimalizované pouze pro osobní expresy.
Ony někudy musí jezdit i „neexpresy“, tedy všechny ostatní vlaky krom vysokorychlostních, tj. náklady a veškeré osobní od couráků po zastávkové rychlíky.
Přitom ta česká modernizace na „koridory“ není a nebyl žádný zázrak, ve vyspělém světě je 160km/h standard na hlavních regionálních tratích, české koridory nemají mnohdy ani to. Spíše šlo jen o nápravu modernizačních dluhů za předchozích 50 let.
A ty „neexpresy“ nemohou jezdit po opravené současné trati, s přidáním koleje a přiblížením či nevzdalováním zastávek obcím a městům? Opravdu je potřeba zbastlit současnou trať na „něco mezi“ a pak stejně ještě stavět novou dálkovou vedle?
Nevím, na co narážíte. 1.+2. koridor se v drtivé většině trasy modernizovaly ve staré stopě. Na 4. se přeložky udělaly, ale tam se dlouho nic dalšího stavět nebude.
boze. nechcete brecet nekam jinam?
a nebo vite co? vemte si fotky sveho mesta stare 30 let , a soucasne. a pochopite.
Nerozumím řeči vašeho kmene
ano, to bude asi ten problem. moc nerozumite. vecem kolem sebe.
Spíš tady melete věci co nemají se železnici co společného
Ona totiž železnice není středobod vesmíru, on je ten svět krapet složitější.
Železnice není středobod vesmíru, nikdo netvrdí opak. Ale porovnejte stav železniční infrastruktury u nás před 30 lety a dnes – a pak udělejte podobné srovnání v Rakousku.
Rakousko se dost posunulo vpřed. My to tak nějak jen flikujeme..
O tom byl imho původní příspěvek.
Přesně
Srovnejte si počet spojů dnes a tehdy, pak zkoušejte tvrdit že se nikam neposouváme..
A tak všem je jasné, že už za Husáka se Ostrava-Praha jezdila za 3:10 minut 3x do hodiny, takže se nic nezměnilo.
Nultá traťová kolej plná stojících nákladních vlaků, které za den nikam nedojedou, to je náš sen!
To je náhodou dobrý argument. Srovnejte fotky měst třeba i jen 10, 15 let staré se současností. Ten rozdíl není zanedbatelný.
Jen detail,je totální nesmysl srovnávat fotky měst teď a před 30 lety nebo si snad myslíte, že na západě vypadají ty města pořád stejně?To je prostě přirozený vývoj.
https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/brno/Zml0LWluLzEyMDB4OTk5OS9maWx0ZXJzOnF1YWxpdHkoODUpOm5vX3Vwc2NhbGUoKS9pbWc/3796886.jpg?v=0&st=8R9HgldqEuZpW6OJKDluK3Wt0_x6ypcAr2nOr-qcasc&ts=1600812000&e=0
Ulice Orlí v Brně. Opravdu se tam moc nebouralo a nestavělo znova. Jenom to konečně už mohl majitel opravit za svoje a nemusel čekat až to všemocná Strana a Vláda schválí a zafinancuje z pěnez za „exportovanou“ uranovou rudu.
on to samozřejmě nesmysl není. naopak – je to přesně argument na ten blábol, že se tu za 30 let nic nepostavilo.
a pokud jenom netrolíte a nejste vyloženě slepý, tak zjístíte, kolik se toho postavilo a kolik se toho zlepšilo.
Ano, některá místa vypadají dokonce i znatelně hůře; pomineme-li tedy dosud slabší opotřebení a patinu, které stejně přijdou. 🙂 A jiná zase lépe. Někde bohužel na úkor přirozeného života.
A samožřejmě, že součásní přirozeného života je realizovat opravu střechy, ale pozor! Bez použití silniční dopravy a jeřáb má být kolejový!
Je to i prioritách.U nás se většina peněz cpe do dálnic. na nějakou železnici se kašle,ta politické body nepřináší.
A vymlouvat se na komunisty nelze donekonečna, už 30 jsou pryč a VRT ani kilometr.
To sice jo ale snad ničím jsme nedoběhli západ, platy, ekonomikou atd.
A v čem je problém?Jsme v EU,dotace dostáváme docela slušný,jen máme problém je smysluplně využít. pak se dělají všemožný blbosti, protože prostě důležité věci nejsou připravený
Jenže zatímco v řadě oblastí ten západ doháníme, tak zrovna v železniční infrastruktuře se nám západ spíš mírně vzdaluje.
On se nám nevzdaluje mírně, nýbrž masivně.
Politicka situace je jen odrazem spolecnosti. Problem je cesky narod, ne politici.
Mate pravdu, ale divim se, ze Vam davaji za pravdu i ostatni!
Že by sebereflexe?
A co s tím, zákone zrobíš? Treblinku a Osvětim, výměnu za lepší národ?
To skoro zní, že v Rakousku nemají dálnice.
Atraktivní, funkční železnice by politické body přinášela i u nás, ale náš stát a samosprávy pořád nemají jasno, k čemu vlastně je železnice užitečná, takže se tak nějak flikuje všechno, posun vpřed se nějakým tempem děje, skutečně velké projekty se uskutečnily jen dva – NS a IV. koridor.
IV. koridor není ani zdaleka hotový. Na úseku Děčín – Praha se neudělalo nic. A Nemanice-Ševětín místo schwarzenberské jednokolejky přes Hlubokou jsou zatím s velkým otazníkem, protože nákladově už jsou na trojnásobku toho, kdy to začalo jakž takž vycházet.
Nikde netvrdím, že je hotovo. Každopádně i stávající rozsah prací je na české železnici pravděpodobně nejvelkorysejší akcí za mnoho dekád, od výstavby nové tratě Brno – Havlíčkův Brod ve 40.-50. letech.
Oni je tam dokonce ani neopravují, v novinách se o tom nepsalo. 😀
Jestli ono to není o tom, že ta železnice stejně pak potřebuje ty silnice popř. dálnice. Proto si myslím, že logicky lepší varianta je ,když chybí jak vysokorychlostní spojení po silnici i železnici, začít silniční sítí. A dělají to tak všichni, Rakousko nezačalo s VRT dokud nemělo téměř kompletní dálniční síť, Německo raději budovalo dálnice na východě po pádu komunismu, Velká Británie protkaná dálniční sítí, popř. jejich rychlostní a s VRT podstatě začínají. My tu silniční dokončenou zdaleka nemáme. U nás VRT bude mít využití akorát pro propojení 3 největších měst a mezihraniční dopravu, která je ale momentálně šílená ne… Číst vice »
To neni az tak pravda, resp. je to zavadejici, ten vyvoj je jiny, v 50-70 letech byl velky rozvoj automobilove dopravy, jak mimo mesta, tak ve mestech se budovaly kapacitni silnice, ve mestech se rusily i tramvaje a trolejbusy, rozsirovali se silnice.. dnes se se snazi ulevit dalnicim a mestum vhd vc pozdeji i vrt. U nas to neprobehlo, resp. v mensi mire, auto tu nemel uplne kazdy a zvykem bylo jedit na vikend, jinak se vyuzivala vhd. Jit po roce 2000 stejnym stylem je opakovat chyby zapadu. Nelze preferovat dalnici pred vhd, spise stavet naopak nebo soucasne, jinak budeme… Číst vice »
„Rakousko nezačalo s VRT dokud nemělo téměř kompletní dálniční síť“
To ale nikdo nechce slyšet, vidět ani znát. Protože nikdo přece nepotřebuje dálnici, auta si tam jezdí jen tak, bez lidí. 😛 Sůl máme přece ve Slaném!
Tak to je hloupost. U nás se cpe hodně peněz do železnice, ale opravují se nádraží a koridory se modernizují neuvěřitelně draze za provozu. Kilometr nové 30 metrů široké dálnice vyjde levněji než 10 metrů rekonstrukce koridorové železniční tratě.
Ale prd.Dalnice rovná se VRT.Koridor je taková silnice 1.tridy .A kolik km máme VRT a kolik dálnic?
Když nádraží neopravovaly ČD bylo to špatně, když si je stát koupil a opravuje je, tak je to taky špatně?
To je dobrá otázka. Určitě existuje společenská (od veřejnosti) poptávka po opravných výpravnich budovách. Jíž jde SŽ vstříc. Nicméně „core business“ SŽ, provozování dráhy, z pěkně opravené budovy v Teplicích nebo Pardubicích žádný prospěch nemá. Tyto budovy nepochybně mají kulturní, historickou, společenskou hodnotu. Řekněme, že je to jedna z věcí, kvůli kterým stát posílá do SŽ peníze. Ale týká se toto kritérium všech výpravních budov? Potřebuje naše společnost pěknou budovu ve Stráži nad Ohří?
K provozování dráhy patří i provozování/pronájem nádražních budov (jak pro dopravce tak pro cestující, tak pro třetí strany – obchod a služby).
Ano, o rozsahu se dá polemizovat, pokud třeba ve Stráži nad Ohří našli pro budovu další využití (pronájem místností) tak pak není problémem ji snad opravit. Jsou i budovy se bouraly, jako třeba Choltice, které bohužel vyhořely a do rekonstrukce se pak logicky nechtělo.
Akorát že vůbec. Letošní rozpočet SŽ 70 mld, rozpočet ŘSD 65 mld.
Jeden rok a UŽ se o tom mluví.
Co se letos (či v dalších pár letech) otevře za ty peníze tak úžasného, prosím?
A kolik kilometrů nových dálnic se za tu dobu otevře?
Železnice má *možná* „dost“ peněz, ale ten výsledek je žalostný.
Se musí otevřít letos? Žádný projekt nesmí trvat od začátku přípravy do otevření více než 12 měsíců?
Jako by se za 1 rok postavila D35….
Neřekl bych, že u nás dálnice jsou nějak více upřednostňované než železnice. Poměr výdajů z SFDI je skoro 1:1. Samozřejmě také záleží co jak trhne i jinak ŘSD vs. SŽ (EU dotace apod). Jinak dálnice se taky dlouhá léta moc nestavěla a tempo to nabralo až teď. SŽ teda taky čerstvě nabrala tempo, ale jen v projektování a do země se u spousty věcí ještě nekoplo (viz VRT). Je potřeba vzít ale v potaz, že ne každý a cokoliv je potřeba tlačit po železnici. Je spousta menších podniků co jsou nenáročné na objem dodávek a prostě je nesmyslné malé objemy… Číst vice »
Jenže ten poměr,pokud by něco skutečně poměřoval, by měl být poměrem výstavby nových dálnic a silnic vůči výstavbě nových VRT a ostatních tratí,nikoliv poměrem výstavby nových dálnic a silnic vůči opravám a vylepšování železničních tratí.Takže Vámi myšlený poměr je ve skutečnosti tak asi 1:0,2.A opravdu malé podniky a rozesetá sídla podstatně více než dálnice potřebují kvalitní krajské silnice nižších tříd.
Zeptejte se v jakékoliv výrobní firmě, co pro ní znamená poloha při dálnici versus (jakkoliv kvalitní) silnici II. třídy. Akorát si poklepou na čelo. Nad vaší otázkou.
Ještě můžete argumentovat tím, že mají mít zákazníky nejdále v sousedním okrese, že tomu ředitel Zeměkoule rozumí líp než oni. 😀 😀
ideálně, když u toho ředitel Zeměkoule pije Mattoni a není to v KV kraji.
Budete se divit,ale spousta výrobních firem si dobrovolně zvolilo svoje umístění i tam, kde široko daleko žádná dálnice ani pořádná silnice není.Namátkou např. Štíty, Frýdlant v Čechách,Bílý Potok pod Smrkem,Rožmitál pod Třemšínem, Kamenice nad Lipou, Blatná, Rožmitál pod Třemšínem, Zlaté Hory, Černíky, Sázava atd. atd.
A proto je u nás jedna z nejhustsich siti zeleznic v Evropě a to v docela slusnem stavu? To si myslíte, že je zadarmo? Ze se to cele udržuje jen sekáním trávy?
Ve slušném stavu? Obávám se, že v takovém stavu jako je hodně našich tratí tak na západ od nás by tam dali terč
To rozhodně nemáte pravdu. Svezte se ve Francii, v Německu po nenosných tratích a uvidíte. ČR se nemá za co stydět a nezapomínejte, že Mochovka a podobné by jinde zanikly ve třicátých letech minulého století…
Naprosto lžete,projel sem Německo křížem krážem a v tak hrozném stavu jako u nás sem tratě neviděl.A jinak prosím o udání tratě ve stavu třeba 040. rád si takovou trať projedu a pak se i omluvim.
Víte komu píšete? Pan Šimral toho v Německu projel hodně… s vlastní lokomotivou.
Obávám se, ze jste na tom západě nebyl, nebo jste tam nikdy nejel mimo hlavní trate. 🙂 Ale vidím, že se jen chcete dohadovat, takže asi nemá smysl vám dále vysvětlovat, že stav trati typu Breznice-Blatna je pri jejich významu v podstatě luxus. Na západě jsou podobné tratě jen malokde a ještě často jen ve vlastnictví nějakých spolku a ty skutecne nemají ani na západě peníze na to, aby to udržovaný aspon v takovém stavu, jako u nás stat skrze SŽDC. A to nemluve o tech stamilionech, co dohromady u nás na vedlejších tratích stojí provoz. Na západě opet platí,… Číst vice »
Se kašle, protože vy nic jiného znát nechcete. Abyste mohl nadávat, nechcete vidět tu hromadu práce okolo.
Kocourku, když už máte potřebu se ke všemu vyjadřovat tak Vy ani neomylný Šimral mi nebyl schopen říct jedinou trať třeba v Německu, která je ve stavu 90%nasich lokálek.Nejel se nikdy na tratí,kde by nebyla bezstyková kolej.U nás celkem běžné
Tak akorát doufejme že se někdy také projedeme tunelem století mezi Prahou a Berounem.
Dodejme, ze stavba takového tunelu bude kvuli geologii bohuzel znacne složitější a na kilometr dražší. Muze se nám ti nelíbí, muzeme se stavět na hlavu, ale nic s tím nenadelate. Ony ty krapnikove jeskyně v te oblasti holt byli dříve, než nějaké osidleni homo sapiens v okolí Vltavy. A kvuli tomu, ze homo sapiens před 200 lety vynalezl vlak a dnes by chtěl aby byl diky tunelu rychlejší, si odchod nedají. 😀
K pouhému projíždění se to snad plánované není. 🙂 To by byla drahá legrace. Stejně, jako se někdy uvádí „řidiči se po nové silnici projedou“, jako by to mělo být hlavně pro jejich zábavu – u některých už bych se rozmaru jako motivu nedivil, ale…
A vy v tom tunelu chcete vystupovat/nastupovat a pak si dát 1000 schodů na terén?
Zajeďte si do Náchoda, tam v okolních kopcích najdete vojenskou pevnost. Bude-li otevřeno, tak si dáte 250 (?) schodů na povrch. Nádech, výdech.
To není metro 😄 A metro které jezdí 200, to si nechám zajít chuť.
Do toho běží například velký projekt na rozšíření spojení Linz – Wels na čtyřkolejku. A během pár let ještě zrychlení spojení na Westbahnu na Salzburg. Hodně zajímavých staveb. A po zprovoznění Koralmbahn a tunelu pod Semmeringem se cesta Sever – Jih zrychlí výrazně.
To by jeden plakal, co par kilometru za nasimi hranicemi je realita a u nas neresitelna zalezitost. My nejsem schopni postavit tunel ani na nejdulezitejsi spojnici Cech a Moravy a bastlime hlavni trat v puvodni stope na Vmax 80-90 km/h po 25 letech planovani.
U nás něco takového by bylo označeno za megalomanské, drahé a tudíž nerealizovatelné.
„Ušetří to (Choceň – UnO) jen 10 minut, to jsou promrhané finance a ani tím nevznikne nikde nová uzlová návaznost.“
Něco takového bychom slyšeli, a proto nové uzly a ani Český takt (obdoba Deutschlandtaktu) není ani v plánech. Kdyby takový systémový plán byl, tak už se dá ten argument snadněji vyvrátit (alespoň plány na VRT se tomu přibližují, ať nejsem jen kritik).
Vznikla by kapacita, spolu s druhou kolejí od Libice přes Hradec do Chocně, aspoň do toho Ústí. A o kus dál ve Třebové už se to zase větví na dvě dvoukolejky. Jenže my raději plníme ty silnice a dálnice než koleje, zaklínajíce se, že po dráze „to přece nejde“. No nejde, při tom přístupu. I na západě s tím mají problém, leckterá spojení kdysi zlikvidovali a silnice už nastavěli, o to méně se jim vyplatí to měnit. A my jsme na to už také do značné míry najeli.
A to nejen tunel okolo Bezpráví. Další takový je tunel do Berouna, tunely Nemanice – Ševětín.
Ještě se máme od Rakušáků co učit.
Co se chcete učit? Nejsme Rakousko. Nemáme prachy na 30kilometrové tunely.
„Do 2 – 3 let doženeme ekonomicky Rakousko“, říkali politici v 90. roce. Že by rakušanům ty peníze rostly na stromech?
O 2-3 letech se skutečně nemluvilo.
A i kdyby ano, byl by to nesmysl.
Stejně jako slibovaná „marka za 5 korun“.
Tak až u nás lide začnou mít stejnou daňovou morálku a postaví se tu Alpy co přitáhnou davy turistů, tak proc ne. Na Brdy nebo Vysočinu davy lidí z ciziny nenatáhnete. Navic ma Rakousko o něco lepší tranzitní pozici než my. A nejlepší ji ma v Evropě Německo a tak to proste je a nic na tom nezmenite.
A taky 40 let nebudovali plánované hospodářství a dvakrát nevyhnali značnou část elit.
A dodneška by kedjaký vláčkofil nejraději zlikvidoval Jančuru v mylném dojmu, že lidi místo toho pojedou do Mšena.
Rakousko ma lepsi tranzitni pozici a proto vsechny kamiony do rumunska jezdi pres nas… a turismus v rakousku nejsou zdaleka jen alpy
Rakousko na to taky nemá prachy.
Ale nestaví se to jeden rok. Cena 4,7 miliardy €uro, rozpočitaná na 15 let, není ročně zas takový balík. Z toho ještě odečtěte 40-50% proplacení nákladů z fondů EU a není to nic co by si nemohla dovolit ČR.
U nás je opravdu megaproblém v legislativě povolování staveb, kdy se příprava zastaví z irelevantního podnětu naprosto nezúčastněné osoby. A taky velmi tristní komunikační struktury zainteresovaných úřadů vůči veřejnosti.
V legislativě je opravdu problém a v tom je rozdíl mezi východem a západem. Není to jen česká specialita, např. železniční tunel Karavanky mezi Slovinskem a Rakouskem, výběrová řízení se prováděla podle rakouského práva i pro slovinskou část, protože jinak by dodnes nebylo hotovo. Slovinci mají také národní sport, že ti, kteří neuspěli ve výběrovém řízení, napadají donekonečna výsledky.
Nebo spíše v rozpolcenosti – pořád ještě jsme se nenabažili silnic. A když už vše hrneme na silnice, najednou chce někdo hned vedle ještě železnici. Protest motivovaný již spíše přemírou dopravy než samotnou tratí, která přivede spíše novou zátěž; přece ji nebude ubírat draze postavené dálnici…
ale notak, každý (i jeho pes ví) že když dneska čte článek o stavbě v rakousku, tak je jasné, že začali na jaro a přípravu přece žádnou nepotřebovali, protože se o ní nepíše. A když píše, tak jsou to blbci, protože on by potřeboval podržet pivo a měl by to hotové.
Cože? Obejít 200 majitelů domů? Kvůli pitomým přípojkám? By se na to… a pak by se vztekal, že mu to bez projektu nechějí dovolit.
Zato mame prachy na milion naprosto zbytecnych hovadin
A co by řešil jeden tunel? U nás je to o stavbě kompletní nové trati, to je o trochu víc, než co postavil Rakušan.
A co jiného než novou trať Rakušané stavi?