Radka Kubalu zajímaly na začátku 90. let zrušené železnice. Jako první v roce 1992 navštívil železniční trať Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice – Úštěk a už u ní zůstal.  Bylo mu zhruba dvacet let, kdy s partou kamarádů založili v roce 1993 občanské sdružení Zubrnická museální železnice a dnes provozují 6 kilometrů dlouhý obnovený úsek z Velkého Března do Zubrnic. V současné době pracují na obnově další části železnice ze Zubrnic do Lovečkovic.

Proč jste si vybral k záchraně právě zubrnickou železnici?
Je to poměrně jednoduché. Jsem původem z Ústí nad Labem, zajímaly mě zrušené tratě a protože trať z Velkého Března do Zubrnic a dále byla nejblíže, její návštěva zpečetila můj osud.

V jakém stavu trať tehdy byla?
Výhodou bylo, že svršek z Velkého Března do Zubrnic a Lovečkovic se nikdy oficiálně nesnesl i když trať byla zrušena. Vlastivědné Muzeum v Ústí nad Labem, které v té době spravovalo skanzen v Zubrnicích a nádraží, počítalo s tím, že by zde mohla vzniknout muzeální železnice. Po revoluci v roce 1989 Vlastivědné Muzeum ztratilo o nádraží a trať zájem a naše sdružení bylo pokračovatelem plánu obnovy a provozu na této trati. Když jsme se o trať začali zajímat, byly koleje až do Lovečkovic, ale postupem času byla větší část svršku mezi Zubrnicemi a Lovečkovicemi rozkradena.

Dalo se po trati v době vašeho příchodu jezdit?
Ano dalo, ale musela se provést větší výměna pražců, aby byl provoz možný. Snažili jsme se ji nějakým způsobem zlegalizovat, to se nám povedlo v roce 1993. Podle tehdejšího zákona o drahách to bylo možné, jen jsme museli před každým přejezdem zastavovat, byla to dráha zrušená, ale výjimkou se dal provoz v roce 1993 zlegalizovat s určitými omezeními. Pak se ale zákon koncem roku 1993 změnil a už veřejný provoz možný nebyl.

Kolik vás tehdy u počátku bylo?
Scházelo se nás zhruba dvacet lidí, menší část zůstala dosud a hlavně díky nim je trať zachráněna a v provozu.

Co jste dělali po zákonné stopce?
Začali jsme budovat expozici na zubrnickém nádraží a řešili, jak legislativně obnovit provoz. Trať bohužel dál zarůstala. V roce 1996 se podařilo pracovní vlaky na trať vrátit, aby mohla probíhat obnova. Nicméně bylo nám jasné, že jedinou cestou, jak provoz trvale zachránit je celou trať koupit.

To nastalo až v roce 2008. Jak se vám to podařilo?
Požádali jsme tehdy SŽDC, že chceme trať koupit. Stálo nás to nemalé úsilí a spousty papírování. Trať jsme koupili za 1,6 milionu korun. Byl to průlom, protože jsme se stali vlastníky jediné trati, která byla zrušená a po rekolaudaci na ní byl obnoven provoz.

Kde jste na ni vzali peníze?
Hlavně z půjček od našich členů. Získali jsme za to celou trať Velké Březno – Úštěk s odbočkou do Verneřic. Tu budeme prodávat, nevidíme v ní žádnou perspektivu.

Plánovali jste od začátku pravidelnou dopravu?
O víkendech a v sezóně ano. Provoz byl ze začátku takto nastaven, ale postupně jsme dopravu omezovali až na dopravu občasnou, případně na akce Muzea v přírodě Zubrnice. První vlak jsme po dlouhé době vypravili v říjnu 2010. Zásadním skokem pro nás byl rok 2016, kdy Krajský úřad v Ústí nad Labem zahrnul trať do objednávky jako historickou turistickou linku T3, která je integrovaná v systému Dopravy Ústeckého kraje.

V čem je to pro vás tak výhodné?
Stali jsme se oblíbeným cílem turistů. Tím, že je trasa integrovaná do systému Dopravy Ústeckého kraje, je to pro cestující levné svezení, myslím, že to pomohlo i Zubrnicím a hlavně podnikatelům v pohostinství, kam míří díky tomu více návštěvníků. Ale není to jen o tom, že máme smlouvu na pět let, musíme každý rok přicházet s něčím novým, co sem lidi naláká. Počet cestujících nám roste, překonali jsme hranici 10 tisíc za rok.

Letos jste poprvé jezdili historickým autobusem, který byl dokonce rovněž integrován. Jaký to mělo ohlas?
Výborný. Autobus v Zubrnicích navazoval na vlaky a cestující měli možnost, při přestupu bus/vlak, vlak/bus spojit cestování s prohlídkou železničního muzea. V jízdním řádu byla i zastávka v Lovečkovicích, kde si cestující mohli na nádraží prohlédnout v bývalé strojní stanici malé muzeum věnované obci Lovečkovice a naší trati. Určitě bude Svazek obcí Úštěcka, který autobusovou dopravu financoval, objednávat dopravu i na příští rok. Spolupráce s krajem a dopravcem, společností Autobusy Karlovy Vary, byla výborná.

Obnovit provoz na trati na každý den, jako u Švestkové dráhy vás neláká?
Nikdy náš spolek o pravidelném provozu neuvažoval. Ztratilo by to výjimečnost této zajímavé tratě.

Začali jste s obnovou trati dál na Lovečkovice, prvních 600 metrů jste už otevřeli. Kdy vlak dojede až do Lovečkovic?
Netroufám toto naplánovat, jsem v tomto ohledu velmi střízlivý. Je to pět kilometrů. Nejsme v žádném tlaku. Původně jsme chtěli do Lovečkovic jezdit už v roce 1994, mezitím trať z velké části rozkradli. Je to krásná část a nejstrmější trať v Česku, když nebudeme počítat zubačku do Kořenova.

https://www.facebook.com/www.zubrnickazeleznice.cz/posts/2765303736868685

Zaujala mě cena, 600 metrů za zhruba milion korun. O tom se podle mého názoru může třeba SŽDC jen zdát…
Není to porovnatelné, my jedeme v úplně jiném režimu, dobrovolnické práce a pro víkendové jízdy motorových vozů není potřeba velkých objemů prací proto, ta nižší cena. Například pražce jsme získali vyřazené z pražského metra.

Daří se získat peníze na obnovu?
Máme stránky www.jedemdal.cz, které jsou věnované obnově a zájemci můžou přispívat i na transparentní účet. Upřímně nás zájem lidí překvapil, za rok jsme vybrali přes milion korun. Příští rok bychom rádi vybrali další milion korun.

Na vašich stránkách jsem viděl v seznamu akcí brigády na prosekávání trati dál do Úštěku. Znamená to, že plánujete obnovení v celé délce?
To je opravdu hodně vzdálená budoucnost. Prosekávání je z jiného důvodu, chystáme na jaro turistický pochod z Úštěku do Zubrnic.

Zmínil jste prodej trati do Verneřic, z jakého důvodu?
Prodáváme celý úsek z Lovečkovic do Verneřic, svršek je kompletně snesený v celé délce. Snášel se rok po zrušení v roce 1979. Nemáme kapacitu na to věnovat se ještě obnově tohoto úseku a nemyslíme si, že má nějaký zásadní turistický potenciál. Uvidíme, zda se najde nějaký zájemce o koupi a třeba se na bývalém tělese vybuduje něco zajímavého pro veřejnost.

Jak na vaše aktivity reagují obce?
Myslím, že naše vztahy s obcemi se hodně v poslední době zlepšily. Příkladem jsou Lovečkovice. Tamější budovu traťovky jsme měli ve velmi špatném stavu a už jsme ji chtěli strhnout. V tu chvíli přišel starosta s tím, že v žádném případě k zemi nesmí jít, protože tam pracoval jeho táta. Tak vzniklo malé muzeum v Lovečkovicích s informačním centrem. Když je vidět zájem obcí, je spolupráce hned jiná.

Řada podobných spolků naráží v poslední době na fakt, že členové stárnou a nemají nástupce. Jak je to u vás?
Začínali jsme opravdu mladí, kolem dvaceti let. Jsme generace Husákových dětí, takže do důchodu máme ještě daleko. Ale vnímáme to, že mladé tolik tahle činnost nebaví, proto jsme rádi za každého, kdo to přijde zkusit například do železničního muzea na nádraží v Zubrnicích na trať při obnově dalších úseků nebo na železniční vozidla, kterých nemáme málo.

Zaujalo mě, že se železnicí neživíte. Vystřídal jste různá povolání, ale nikdy ne u železnice. Není to pro vás nevýhoda?
Vnímám to spíše jako výhodu. Mít v životě jen 100 % železnici není až takovou vzácností, ale mě vyhovuje práce v jiném oboru a mít železnici jenom jako koníčka. Mohu takto přijít často na nové nápady.

Zubrnická museální železnice bude v provozu i v roce 2020. Turistická linka T3 jezdí o všech víkendech a svátcích od dubna do října a nastoupit do všech vlaků můžete už v Ústí nad Labem-Střekov. Oo prázdninách o všech víkendech ještě navazuje na všechny vlaky v Zubrnicích historická autobusová linka T32 v úseku Zubrnice – Lovečkovice – Úštěk vše v integrovaném systému Dopravy Ústeckého kraje. V Zubrnicích můžete navštívit železniční muzeum s atrakcemi pro děti, podívat se na obnovu úseku ze Zubrnic do Lovečkovic, v Lovečkovicích je otevřené malé muzeum od dubna do října o všech víkendech a svátcích.

Tagy Radek Kubala rozhovory na konec roku Top Zubrnická museální železnice

13 komentářů