Push-pully pro Moravskoslezský kraj jsou před dokončením, první vyjede na jaře
Řídící vůz soupravy push-pull pro Mor.slez. kraj. Pramen: České dráhy
České dráhy soupravy objednaly pro trať z Ostravy do Frenštátu pod Radhoštěm
Máme v EU výrobce jednotek kombinovaných, proč tedy tato varianta? Jsem z FM a „brejlovci“ mě provází snad celý život. Dočkáme se někdy mezi Ov, FM, Val Mez plnohodnotných a krásných souprav?
Push pull jakou má logiku?
Tak mě napadlo k diskusi trakční/netrakční/diesel/elektrika…
proč není na trhu nic jako elektrický vůz/jednotka krmená kabelem z lokomotivy? Připojim jednotku za naftovou mašinu a mám nafťák s distribuovaným výkonem, trvalý výkon stejný jako samotná mašina ale neprokluzuju.
Byl by velký problém schválit/změnit zapojení 471 tak aby před výjezdem fíra mohl zadat jestli krmí vlastním smetákem nebo topným kabelem?
Topný alternátor jaksi nebývá dimenzován na trakční výkony (a proud topnými spojkami má limit tuším 1000 A), no a to řízení a regulace celého systému při požadavku na dané výstupní napětí by možná bylo trochu dobrodružné.
Topný alt. na 750 má výkon tuším 400 kW. Limit v topném kabelu je dokonce jen 800 A.
Regulace by až takovým problémem nebyla, prostě by se tam drželo těch cca 3000 V.
Celé to ale nemá význam – toho výkonu je málo.
Jak se jí vůbec říká? Vosa nebo Sršeň? Slyšel jsem obojí, ale nic nepochází od modrých 🙂
Tak dík.
Nezlob se na nikoho, ale tvůj komentář vypadá jako totálně odtržený od reality a kontextu. Jak se čemu říká? Tomu push-pullu který zatím stojí v polodokončeném stavu ve fabrice? Nebo o čem to mluvíš?
Zepředu Nosatec, zezadu Brejlovec.
Jezdit na vodík a nic nedrátovat je věta sprostá.
Velvěty. Nádrž s vodíkem.
Alespon by se usetrilo za pasivni bezpecnostni prvky. V pripade narazu by zustal jen krater. Takze nejaky deformacni zony jsou zbytecny. Rovnez by se to rychlej uklizelo. Zadny hratky s tezkyma jerabama proste zahrnout, umistit novy koleje a jet.
Nemá někdo informace, zda zůstanou přímé vlaky do Valmezu??
to se musíte zeptat na kraji
No dokud nebude trať pod drátama, tak se vsadím, že jo. Snad se nějak domluví se Zlínským.
Proč to nemá převod s návalky na konci?
to je škoda. Mohlo by se to krásně sestavovat do soupravy o 6 vozech.
A proč by to dělali?
aby to mohlo jezdit třeba i na Pacifiku, viz níže. Nemyslím tím zrovna těchto pět souprav. Kdyby kupovali další tak ty by třeba již byly s návalky.
Aby byl každý vůz jiný, mít jen dva typy vozů je přežitek.
Krátká odpověď je, že to tak chtěl zákazník.
Dlouhá odpověď je, že smysl Push-Pullů je, aby se lokomotiva nemusela pokud možno nikdy odvěšovat. K čemu by tam pak přechod byl když by to znamenalo kvůli jakékoliv posile odpojovat a znovu připojovat lokomotivu?
A když půjde o nárazovou posilu tak se absence přechodu snese stejně jako u přívěšáku 010 za 842+042.
Skvělej vlak na Posazavský pacifik. 6 souprav. Víkendy na Pacifiku, všedni dny jako dvojce na příměstských linkách místo Elefantů.
Chtěl bych vidět, jak by to vypadalo po nájezdu ožralých vodáků…
stejně jako reko Bmto po nájezdu ožralých vodáků?
Jasně a MSK dostane vyžilé Bmto a když se budou cukat, že si to zaplatili, tak ať táhnou třebak Arrivě. Vůbec by vlastně vlaky objednávat neměli. A podobné nehoráznosti.
To přece nikdo netvrdí, že by chtěl okrást MSK o tato vozidla. Pouze že jsou vhodná i jinam. Vy jeden ublížený…
To už známe…
Koupil bych je i na trať Praha-Kladno….
Tak je kupte.
Trať do Kladna to potrebuje jako sůl
Nápad to není díky kapacitě špatný, ale šlo by to vůbec? Jaká traťová třída je vlastně na trati mezi Prahou a Kladnem?
C2 (20 t / 6,4 t)
Neprojede tunelem ve stromovce IMHO
Třeba i to projelo, otázka by pak byla, co by povolilo, zda tunel (stavěn hloubenou metodou) nebo střecha soupravy? 🙂
Tam přeci už jezdí nové vlaky. Vždyť to ČD slibovala už před léty.
Regionova to má v názvu, „nová“ 🙂
Tak do Kladna budou jezdit rovnou elektrické jednotky po rekonstrukci a elektrizaci tratě.
Nebo se zase něco změnilo?
Všechno dobré, ale proč opět ta devastace Najbrtem…..
like 🙂
Mali byť v zeleno-bielej, alebo pre istotu rovno červeno-krémová a po elektrifikácii by ich premaľovali?
To zní jako nápad. Jen upozorňuji, že zvláštní barevné schema bylo na motorové a přípojné vozy, tohle není ani jedno.
Prostě zelená na vagony.
Jestli je teda objednával kraj, tak se divím, že na nich nejsou ty malůvky, jak na 811.
Že se to nelíbí vám je nepodstatné.
Je to stejně jen malá domů. Škoda potřebuje zamáznout díru po NIM a tak si MS kraj objedná další soupravy. Výsledek? ČD budou mít další atyp, nevhodný vlak na danou trať a prázdnou kapsu.
Atyp nemyslím… Dle ultra zaručených zpráv od Jedné paní se v Plzni pracuje na koncepci elektrického vozu k této koncepci. Zpráva se objevila velmi těsně poté, co ČD oznámili, že zastavují přípravu dodání 25kV části do emj 471. Úplně zajímavý (a zcela jistě náhodný) obrat… Čas ukáže 😉
Prázdnou kapsu ČD mít nebudou.80 procent ceny platí EU a kraj bude mít o to levnější.
Že bychom se rozloučili s Bdt? Tomu se ani nechce věřit 🤔😂.. Tahle trať je pojízdné muzeum české železnice, na to by mohli vybírat vstupné
Spíš horší je stav trati a jízdní doby
Výluka je každou chvilku, spíše je div když není.
Na ČD slouží i pár Bt, co vím. Nebo Bmto, byť po určité modernizaci.
Bmto po urcite modernizaci myslite Bmteeo nebo jeste neco jineho?
Mě by zde opravdu zajímalo, proč bylo nutné na tuto relaci poptávat patrové soupravy, když jde skoro ten samý počet cestujících možné přepravit daleko jednodušší jednopodlažní jednotkou. Nástupiště jsou zde výrazně delší, než 100m a ani kapacitně není tak velké kapacity potřeba. Tato souprava bude mít jenom čtvrtinu hnaných náprav, což je pro často zastavující osobáky hrozně málo. Poměrně dlouhé jízdní doby tak nebude ani po elektrifikaci možné příliš zkrátit. Vlaky to jsou sice pěkné, ale bohužel koncepčně by se zde daleko více hodily nějaké lehké dvouvozové jednotky, které by bylo možné rychle spřahovat podle potřeby (třeba dělit soupravu ve… Číst vice »
Souhlas, patrák sem je nesmysl, ale – lokomotivy třeba dokupovat nebude, až se to tedy někdy zadrátuje, bude dost volných 362 (a navíc už se budou stávat šotoatraktivními veterány).
Jasně, možná se na čas použijí veterány, ale jednotky mají životnost delší, takže se dříve, nebo později něčím nahradit musí. Pro srovnání cen je proto potřeba použít cenu nové lokomotivy. Jenom pro připomenutí jednotky pro JMK vyšly na zhruba 580 000/sedačku, takže zde za vlak horších parametrů platí kraj o třetinu více. Tomu říkám opravdu „dobrý obchod“.
Jednotka elektrická tam nemůže nyní.Jednotka dízlová by měla vysoké náklady po elektrifikaci. Kdy dojde ke změně objednavatel,ani dopravce neví.
To se dá snad vyřešit poměrně snadno objednáním výkonu DMU do doby elektrifikace a následně vysoutěžit nové EMU. Podobně řeší Olomoucký kraj jednotky na trati Olomouc – Uničov. Fakt hledáte problém tam, kde není.
Vy byste šel do soutěže, kde zadavatel požaduje nové vozidlo, ale není vám schopen říci, na jak dlouho to bude?
Fakt se na mě nezlobte, ale tady neustále hledáte problémy tam, kde nejsou. Podobné soutěže se i u nás řešily a to i na kratší dobu. Elektrifikace nebude dříve, než v roce 2025, takže stačilo vypsat soutěž na 5 let s možností prodloužení. Žádné nové DMU by se zde nekupovaly, stačily by starší jednotky jako DOČASNÉ řešení do doby elektrifikace. Následně by se soutěžily nové EMU. Úplně stejně to řeší ČD do Uničova. Do elektrifikace tam budou jezdit repasované Stadlery a následně se tam nakoupí nové jednotky. V čem je tedy problém?
Víte, jaká je jednotka DOČASNOSTI?
Pokud narážíte na to, že se elektrizace zpozdí, tak tím spíše byste měl hledět na rozumné provizorní řešení. Ty zmiňované Linty by nebyly pohodlím o nic horší, než tyhle push pully. Měly by ale daleko lepší trakční vlastnosti a provozně by byly výrazně levnější. Jenom na naftě by to bylo někde mezi třetinou a polovinou nákladů.
Ty starší jednotky by se vzaly kde a po drátizaci by se s nimi dělo co?
Uvědomnte si, že 350 míst nepokryjete jednou 845 nebo Lintem.
Pokud se dělá 6 souprav, tak tomu odpovídá asi 18 jednotek 845.
Zakázka má hodnotu 955 milionů korun bez DPH, součástí je údržba na osm let.
Když už tak třívozové regiosharky.proc to dělit ve Frýdlantu..kravina tam je optimální ten motor co pendluje na ostravici.
Jestli dvou, nebo třívozové jednotky je vedlejší. Podstatné je to, že se dají dělit. Dvouvozový Regioschark je o nějakých 15t těžší, než Lint. Ale i ten těžkotonážní Regioschark bu zde byl lehčí a vhodnější, než ten push pull.
Dělení (a tím spojování) ve Frýdlantě by znamenalo pomalé a nepříliš zabezpečené vjezdy na obsazenou kolej, to raději ne. Již nyní lze přijet/odjet z Ostravice/Frenštátu současně k jednomu nástupišti, takže tam nevidím ani časovou úsporu.
A nebylo by lepší udělat proklad taktu z Frýdlantu do Ostravy?
Každou hodinu vlak Ostrava – Frenštát, a každou hodinu Ostrava – Ostravice. A pak i každou druhou(?) hodinu z Frenštátu do Valmezu.
Ta poznámka o dělení byl jenom jedna z možností. Pointa je v prvé řadě v tom mít větší množství menších jednotek, které se dají v provozu spřahovat, aby nemusela v sedlech jezdit velká souprava prázdná. S 5 kusy poměrně velkých jednotek zde opravu nějaká variabilita nepřipadá v úvahu.
Jak by vycházela ekonomická uváha, rozpřázení a spřázení jednotek oproti jízde velké soupravy. A, dvouvozová jednotka by dojela do stanice – rozpřahla jela by tam a zpět a spřáhla vs. B, velká souprava by dorazila, „spočla“ a jela tam a zpět a spočla. Skutečna by usporá paliva byla nižší aby to zaplatilo další náklady na sprážení (min člověka na přípojení je potřeba)…..
Jestli to není tím, že LINT je ještě podle starých norem TIS.
Dva crashové čumáky opravdu neváží 15t. Je to spíše dané konstrukcí vozidla. Každopádně na to přechodné období nejsou vozidla podle nejnovějších norem potřeba. Ty starší Linty, nebo Desira by zde byla úplně postačující. Následně by se už pořizovaly jednotky podle nejnovějších norem.
LINTu se od roku 1998 do současnosti vyrábí a dodává již asi čtvrtá generace (celkem téměř 1.000ks). Tato již samozřejmě splňuje TSI. Modernizace se z důvodu nezájmu zákazníků nedotkla jednodílné verze.
Nepříklad: Verze Lintu Leoexpressu na Pardubicku a Lintu Oberpfalzbahn na Chebsku jsou generačně rozdílné verze jedné modelové řady.
No tak to určitě není.jezdi tam dost lidí a dvou vozovka ve špičce je malo
Kde se píše o dvouvozovce ve špičce? Kapacitně to vychází tak, že 5 push pullů by nahradilo zhruba 13 dvouvozovek, což by vám dalo krásnou variabilitu. V sedlech sólo, ve špičkách zdvojené, případně ztrojené.
V zásadě souhlasím, ale celá tahle koncepce je daná okrajovými podmínkami, že nové soupravy mají být teď, ale elektrizace až za čas kratší než jejich životnost. V tu chvíli je trakční jednotka mimo. No a proč ta netrakční musela být zrovna patrová není tak těžké domyslet.
Ta elektrizace je úplně nesmyslná záminka. Do elektrizace by se dalo v pohodě jezdit se staršími DMU. Ty by sice nebyly úplně nové, ale hned od začátku by výrazně zkrátily jízdní doby, přinesly výrazné zvýšení pohodlí a významně snížily spotřebu nafty. Následně by se vysoutěžily nové EMU. Takhle se úplně zbytečně prodlouží jízdní doby a výrazně zvýší náklady na 30 let dopředu.
Tak to zkrácení jízdních dob si za současného stavu infrastruktury rovnou škrtněte, neboť současný JŘ je dán „co 1/4 hodinovým křižováním“ v Kunčicích, Frýdlantě, Frýdku a Paskově, s tím nic nenaděláte.
Po zdvoukolejnění po Frýdek a zvýšení rychlosti to křižování odpadá
Možná by to chtělo i nějakou dvoukolejnou vložku i mezi FM a Frýdlant.
Jenomže musíte myslet také na stabilitu jízdního řádu. U tak častého křižování se sebemenší zdržení okamžitě přenáší na zbytek vlaků. Proto jsou dynamická vozidla potřeba. Po rekonstrukci už toto křižování odpadne a nové jednotky už by parametrů trati využívaly naplno, což s push-pully nepůjde. Pokud pracujete na tvorbě JŘ, tak mě trošku zaráží vaše krátkozraké uvažování.
Na tvorbě JŘ rozhodně nepracuji. Pouze nadšený amatér a pozorovatel. Více viz níže.
Aha, takže bez nějaké bližší znalosti tvorby JŘ jste prostě usoudil, že tady výkonnější jednotky není potřeba. Právě že na takových typech tratí je ten výkon potřeba jako sůl, aby se zpoždění jednoho vlaku nepřenášelo na celou trať.
Na VŠ jsem „tvorbu JŘ“ opravdu neměl, ale zase předpokládám, že to není úplně „teorie velkého sjednocení“. Klidně sem dejte nějaký odkaz na skripta, rád se poučím…
Jinak výše píšu „za současného stavu infra“, kdy i současné soupravy jsou schopné eliminovat zpoždění. Obecně máte asi pravdu, ale naprosto neberete v úvahu místní poměry, které zřejmě neznáte. Pokud mi dáte svůj mail, klidně Vám je večer podrobně rozepíšu.
Právě, že místní podmínky znám a o to více mě štve, že se zde takto nekoncepčně uvažuje. Zde si je potřeba uvědomit, že JŘ jsou zde psány na trakčně opravdu tragické soupravy a tomu je pak přizpůsobeno i křižování, vata apod. Pořád je ale část trasy už dvojkolejná, šlo by křižování případně posunout apod. Ale rád se nechám poučit, proč to zrovna tady nejde. dopravak007@email.cz
Ani to by nebylo potřeba, tratí kam je následně přesunout je v kraji dostatek.
No nevím, na jaké výkony by se těch pár souprav hodilo. Na osobáky jsou z principu nevhodné. Rychlíky jsou v objednávce MD, takže zbývají nějaké regionální spěšňáky. Nakonec se těch 5 kusů někam udá, ale koncepční myšlení bych si zde opravdu představoval trošku jinak.
O zadrátování OV – FM se mluví čtyřicet let.. 🙁 a myslím že minimálně 20 – 30 let se ještě mluvit bude..
Doufám že ne
ČD mají velkých DMU obecně nedostatek. A 845 po DB by nebyly nic moc řešení.
Je zajímavé, jak se za každou cenu snažíte obhájit tento nevhodný koncept. ČD i ostatní dopravci neměli vloni s pořízením jetých jednotek zas takový problém.
Netrakční příměstská jednotka může být i jednopodlažní, viz Marschbahn, ale pravděpodobně je to narážka na Schadewerke, že 🙂
S ohledem na atraktivitu Frydku-Mistku, ohledem na nejvytizenejsi neelektrifikovanou trat v CR, s ohledem na vysoky potencial narustu cestujicich po rekonstrukci trate, ktera je planovana na rok 2022 se jedna o spravnou volbu.
Pochopte, že právě s ohledem na atraktivitu místa by bylo po elektrifikaci nakoupit nové elektrické jednotky, které by zde jízdní doby velmi výrazně zkrátily. Takhle budou sice vlaky o pár let dříve, ale s naprosto nevyhovujícími parametry. Jestli si vy rád posedíte mezi F-M a Ostravou o 10 minut déle, tak ostatní by zřejmě uvítali, kdyby to jelo rychleji.
Osobně si myslím, že po vzoru těchto jednotek půjdou další podobné do Prahy. Zejména, pokud se bude tlačit na rychlé přepnutí berounské tratě na střídavý proud.
Trať na Beroun je už dávno za hranou kapacity, na místní osobáky se budou pořizovat nové jednotky s daleko vyššími trakčními parametry, Push-pully tady jezdit rozhodně nebudou.
tam pujdou nove EMU 400 jestli na ne tedy budou peníze.A jestli je ČD zvládne vysoutežit, ale Škodovka si to ošefuje.
Je smutné, že odpovědné osoby zajímá železnice v jejich kraji jednou za 10 let, když končí smlouvy s ČD a musí se prodloužit. Přitom elektrifikace a nákup vozidel se dal dlouhodobě koordinovat. Patrová netrakční jednotka není nejlepší řešení. K tomu nutno připočítat pořízení elektrické lokomotivy, což platí i pro ostatní netrakční jednotky, které si ČD pořizují i jinam, něco je musí tahat a 33 let staré ESO to dlouhodobě nebude. Jedna nová loko á 100 mega. No když na to mají, proč ne.
Koordinovat tím, že se dlouhodobě nebude kupovat nic, než se SŽ uráčí? To bylo praktikováno posledních deset let.
Ale ono by to i koordinovat šlo, kdyby se nad tím kraj trošku zamyslel. Elektrifikovat se má někdy do roku 2025, takže úplně stačilo vysoutěžit provoz jetými DMU jako v Bratislavě na zhruba 5 let s možností prodloužení. Mezi tím, když už bude konečný termín jasnější, začít soutěžit nové EMU. I ten 15 let starý Lint, nebo Desiro Classic na tom bude komfortem nesrovnatelně lépe, než současný stav. Díky značným úsporám nafty by možná bylo paradoxně i levnější, než dnes, takže by za stejné peníze šlo přidat nějaké spoje. Následně by šlo pořídit už standardní EMU, které mají jednak lepší… Číst vice »
že bude zadrátováno v roce 2025 nevěří ani samotní pánové co to slibovali před krajskými volbami..
Tím spíše by bylo vhodnější nasadit dočasně lehké DMU, než se zde dalších x let trápit s lokomotivou 😉
Člověče uvědomte si,že cena těchto nových souprav bude díky dotaci jen 20 procent výrobní ceny pro dopravce a kraj.Za to nepořídíte ani to 15 let staré Desiro.
Aha, takže protože je to z dotace, tak můžeme nakupovat úplné nesmysly. Že to bude v provozu žrát 2x tolik nafty, na kterou žádná dotace není, už je vám jedno. Tomu říkám zodpovědný přístup, člověče! Pokud jde o dotace, tak vozidel je v kraji potřeba více, tak by určitě nepřišla vniveč.
Ale pak to bude tahat el.lokomotiva.A souprava je díky dotaci jen o trochu dražší,než Regionova.Až bude trať zadrátovaná,žádná dotace na pořízení vozidel už asi nebude a kraji by bylo účtováno vozidlo 4x dražší.Takže velmi racionální přístup od kraje.
Jenomže tahle to opravdu není. Ta dotace by šla použít na nějaká jiná vozidla v kraji, která jsou tak jako tak potřeba, takže by se dotace tak jako tak využila, akorát o pár km vedle. Ani ta lokomotiva táhnoucí výrazně těžší soupravu nejezdí zadarmo, takže to je naprosto zcestné uvažování.
Proč 2x tolik…?
Protože jsou ty jednotky výrazně lehčí a spotřeba regionálních vlaků je závislá zejména na hmotnosti. Problém je zde zejména ve velikosti. Jednotky lze libovolně spřahovat a jezdit třeba jenom sólo, kdy vezete jenom třetinovou hmotnost (mimo špičku bohatě stačí). I ztrojená jednotka s vyšší kapacitou je pořád o dost lehčí, než push pull, takže ten rozdíl bude opravdu odhadem dvojnásobný.
Ajéje, ještě to nejezdí a tady už se zase hledají důvody, proč to přesunout do pepíkova…
Po elektrifikaci bych to viděl spíše na EMU240 + EMU140 než patráky. Kapacita by byla vyšší, až 380 osob sedících a náklady nižší. Před elektrifikací třeba 2x třívozový RegioShark, kapacita 340 osob.
A ten trojdílný Shark se najde kde, prosím? Je vůbec schválený v ČR?
Je schválený v EU, resp. v okolních zemích. Vectron nebo Traxx u nás dělá jen TBZ. To samé by bylo s vícedilným Sharkem nebo soupravou Alstom Lint.
Jestli se pletu, tak mě prosím opravte.
Bydlím ve Frýdlantu nad Ostr. a denně dojíždím do Ostravy autem. Občas jsem nucen použít vlak, několikrát jsem dojížděl i několik měsíců vlakem. Fandím vlakům, letošní dovolenou jsem strávil v Česku putováním vlaky. Ale ke stavu dopravy směrem na Ostravu se musím vyjádřit v mém případě: vlak FnO – Ostrava střed 45-50 minut (29km), pak pěšky nebo tramvají do firmy asi 25 min., z domu na nádraží asi 5 min. Na cestě tedy min 75 min. Autem asi 30 min. Trať F-M – Ova měla být již dávno dvoukolejná a max. zkrátit jízdní doby, ve špičce zrychlené vlaky jen FnO… Číst vice »
Tady je problém, že při špičkovém intervalu 30 minut by se ani nemělo čekat v Kunčicích více než 5 minut. Jinak do té tratě se bude investovat též. Problém je, že vozidla jsou tak zoufalá, že kraj chtěl raději nejdříve vozidla, když trať bude opravená až za dalších 5 let. Potom bude možné zorganizovat dopravu tak, že část vlaků bude zrychlených. Ostatně, těch 5 kusů je na celý objem dopravy mezi Ostravou a Frenštátem zoufale málo, část mají mít na starost právě motorové jednotky, a to i po elektrizaci, ostatně ta bude až do Frenštátu kdovíkdy. Ty by právě jezdily… Číst vice »
Jenomže pochopte, že ty dlouhé jízdní doby a čekání na křižování jsou způsobené právě těmi zoufalými vozidly, která jsou na osobní vlaky naprosto nevhodné. Proto se všude na tyto osobáky nasazují lehounké motorové jednotky, které mají vyšší měrný výkon a 2/3 hnaných náprav. Pořízením push-pullů se s ohledem na trakci bohužel vůbec nic nezmění a dalších x let do elektrizace se bude stále jezdit stejně pomalu. Pokud jde o spěšné vlaky, tak tam opravdu není důvod mít na stejnou trať dva typy vozidel. V případě pořízení nových EMU by se zřejmě pořídily třeba třívozové RP, které by jezdily na Sp… Číst vice »
Už výše jsem Vám odpověděl, že jízdní doba je dána nezávisle na zrychlení vozidel (za současné infra), takže nevím, proč to tu zase opakujete. Zřejmě vůbec nevíte, jak to na dané trati vypadá, kolik je tam různých propadů rychlosti, pravidelných vjezdů na předjízdnou kolej, někdy i křižování s náklady ap.
Ano, nějak jsou nastavená křížování, všechno je to nějak vyvatované, aby to vycházelo. Nechce se mi ale věřit, že by dynamičtější vozidla zdejší brutálně dlouhé jízdní doby nezlepšila. Když už ne jízdní dobu podle JŘ, tak by minimálně eliminovala zpoždění a zvýšila tak stabilitu JŘ. Každopádně jsem ale zmiňoval zejména jízdní dobu po rekonstrukci, kdy ta křižování odpadnou a lepších parametrů by jednotky mohly využít naplno. S touhle soupravou to bohužel nepůjde a to už dopředu degraduje budoucí rekonstrukci. Vozidla mají životnost 30 a více let, takže je potřeba myslet trošku více dopředu, než je současný stav. Ale chápu, že… Číst vice »
1/ Nikde Vám nepíšu, že je ten koncept push-pull nejlepší řešení (je jasné, že se jedná o kompromis, možná pochybný), jen se Vám pokouším vyvrátit představu o úspoře JD za nynější infra. Jsou tam ještě další souvislosti, nicméně ten klíč je zřejmě v tom půlhodinovém intervalu.
2/ Eliminovat zpoždění jsou schopné i současné soupravy (zejména opravený úsek Frýdlant-Kunčice)
3/ Už jsme to tady myslím před časem řešili, závěr myslím byl, že push-pull soupravy bude možné použít po celkové rekonstrukci na Sp vlaky.
Bohužel jste poměrně pěkně popsal smutný důsledek tohoto rozhodnutí. Poptávka po cestování z z Frýdlantu je vysoká, ale většina jezdí autem, protože je to výrazně rychlejší. Po dokončení obchvatu F-M to bude ještě větší rozdíl.
Pro nějaké zásadní zkrácení jízdních dob je kromě rekonstrukce také potřeba odpovídající vozidla a tyhle zde prostě nemají žádné opodstatnění.
Obchvat Frýdku je spíše ve směru příbor -česky tesin ne?
Obchvat je rozdělen na dvě etapy, které se staví současně a zrychlí tak i směr Ov-Frýdlant.
https://www.msstavby.cz/frydek-mistek-obchvat-09-05-2018/
Tady dost záleží na optimalizaci toho, co člověk chce. Pokud se dívám pouze na čistý čas, tak ano, auto zde jednoznačně vyhraje. To má ale svou nevýhodu, v autě musím věnovat plnou pozornost řízení a de facto je tento čas „ztracen“. To se dá částečně vykompenzovat třeba nákupem po cestě, ale tak stejně nevyužiji čas v autě. Pokud už jedu třeba i v té tramvaji, tak není problém vytáhnout knížku nebo si pustit nějaké audio/video, klidně i ve stání v narvaném spoji (tedy, mimo Koronu). Nebo prostě odpočívat. Pěší chůze stále nabízí audio knížky nebo příjemnou procházku. Takový čas lze… Číst vice »
LINT by byl k ničemu v případě elektrizace. A to nemluvím o možnosti vést přímé vlaky na nezadrátované úseky i po elektrizaci konkrétně této tratě, myslím tím návrat legendárních rychlíků Radhošť aspoň o víkendech z Ostravy do Brna přes Čeladnou a Holešov.
Zkuste si prosím příspěvky přečíst trochu pečlivěji. DMu by zde byly poze dočasně do elektrizace. Pak by se přesunuly jinam a na tuhle trať by přišly nové EMU.
Vše co píšete mi dává smysl, nicméně předpokládám že se sešlo následující: Dnes na té trati jezdí Brejlovec s Honeckerovou pomstou v nálezovém stavu. Předpokládám, že výměnu za modernizovanou pomstu MSK s díky odmítl. Nákup ojetých jednotek a jejich oprava je něco (zde spekuluji, opravte mě, pokud mylně) na co by ČD nedostalo EU dotaci na pořízení. Cenu za použité jednotky a jejich opravu by MSK musel zaplatit, a dráhy by po těch několika málo letech provozu získaly jednotky k nasazení v jakémkoliv jiném kraji vlastně zdarma. A MSK by nesplnil svůj slib voličům, že zajistí nové jednotky. Rovněž ČD,… Číst vice »
Honeckery to nejsou, jsou to Bdt. Velká část z nich jezdí ještě v koženkách.
Jen škoda, že to má tak ošklivé barvy. O co lepší je ta německá „verkehrsrot“!
nevim, asi nemáte vkus, dle mě v nátěru ČD vypadá ještě lépe
Když je to ČD tak je to špatně?
Já proti ČD nic nemám, ale ta modrá barva opravdu nevypadá tak dobře na fotkách apod.
Na té fotografii na tom čele určitě ještě něco chybí, nějaký černý designový prvek, viz třeba NIM.
Němci mají verkehrsrot, ČD zase verkehrschrot (čest výjimkám).
Myslím, že od dob posledních pater BPJ(O) tam nic lepšího nebylo. 842, 810, bdt nebo žlutý mor?
To snad ne.
Ať je ta trať klidně bez drátů, ale tyhle nové (vratné) soupravy, jsou určitě pokrok, za mně palec nahoru.
842 s vozy není špatná .Regionova tam jezdí málo .a 810 už nee
Popisujete poslední rok, dva. Já 30.
A s názorem, že 842 není špatná, bych se ztotožnil tak max.do roku 2008.
Tak ony prošly rekonstrukcí 2010-2013.nejhorsi jsou 810 ,regionovy a ty hajtry 845.nej motoráky určitě regioshark a lint
staré dobré pudlo (M152) tady pořád jezdí … 🙂
Pokrok to je, špatný to rozhodně není a nevím jak moc to bude uvnitř podobný NIMům pro DB, ale tam mi některý věci přijdou v porovnáním třeba s patrama od Stadleru a nebo i v rámci Škodovky u Transtechu, (i když to nejsou push pully), že občas úplně nevěděli jak to udělat, třeba ty schody. Ale to je můj subjektivní pohled.
Část finských Transtech-patráků jezdí jako push-pull, ale to není důležité. Hlavně mají výhodu ve větším průjezdném profilu. S NIMem nemusí být „český pushpull“ úplně srovnatelný – velkou roli hraje úroveň nástupních prostorů, kdy těch německých 760 mm u patráků komplikuje situaci nutností schodů nahoru i dolu.
Teď to nechci srovnávat s finským průjezdním profilem, ale střecha (třetí fotka) mi připadá hrozně úzká i ve srovnání s Ešusem. Proč to tak je?
Protože NIM byl stavěný na vyšší rychlost a vyšší náklony (kde i v nejextrémnějším náklonu se pořád musí vejít do povoleného obrysu vozidla) – a taky byl od začátku stavěný na jiný obrys než Ešus.
No a tohle vychází z NIMu.
Technicky vzato – čím kratší a čím pomalejší a „tužší“ vozidlo, tím víc může vyplnit povolený obrys vozidla.
Ale jde spíš o jednotky centimetrů, ne o decimetry.
Že je to dědictví německého obrysu NIM Expressu, jsem si myslel ještě před týdnem. Ale v diskusi k článku https://zdopravy.cz/obrazem-tri-skodovacke-push-pully-pro-bavorsko-krouzi-na-okruhu-v-cerhenicich-66161/ Graylag mimo jiné tvrdil: „Ostravské push-pully budou sice mít stejné čelo, ale konstrukce skříně bude nová, nevycházející z konstrukce NIMu…“ Že by tedy čelo determinovalo profil (a tím i využití patra pro cestující) u celé jednotky? Za čelem je přeci možné šířku horní části plynule roztáhnout a u dalších vozů držet v plném profilu UIC GC. Takhle se zákazník okrádá o cenný prostor pro své cestující. Nedejbože aby z toho „ořezaného“ obrysu vycházely nějaké další jednotky, třeba pro Prahu a… Číst vice »
No, jednak čelo, drah by asi musela být jiná okna, jiné obložení interiéru, jiné přepážky, jiné vzduchové kanály, jiné HVAC jednotky (minimálně jejich „obal“) … a pokud někdo spočítal, že se po všech těch úpravách rozšíří strop o 4 cm, tak si asi (logicky) řekl, že to nestojí za to.
Ale jak to bylo přesně nevím – byl jsem u vývoje NIMu, ne u tohoto.
Já výhody zaměnitelnosti částí chápu, ale tohle fakt nejsou 4 cm, spíš čtyřicet. Srovnejte obr. 3 a 7 z toho článku s relevantními pohledy třeba s této prezentace. https://www.vlaky.net/upload/images/reports/003208/Prezentace.pdf Čtyři centimetry by mi nepřišly nápadné na první pohled. Push-pull připomíná spíš Bmto.
No, ale když se podívám na ten průřez, tak Ešus dosahuje maximální výšky v 2. patře taky jen na velmi malé šířce (prakticky jen na šířce uličky – myslím 60 cm), a to má NIM taky.
V praxi ten prostor, o co má NIM menší průřez, tak ubralo pouze prostor pro zavazadla na policích (které jsou v NIM jen zcela symbolické, prakticky nepoužitelné, v Elefantu rozhodně větší), ne místo „pro lidi“.
Naopak v šířce ramen a hlavy sedících cestujících si myslím, že je NIM širší – Elefantu hodně ubírá to ploché sklo (které je levnější, jinam nemá žádné výhody).
Ale i ty police jsou „pro lidi“, resp. pro jejich zavazadla, která bez nich zavazí jinde. Jsem zvědav nakolik se bude patro v ostravských pušpulech pocitově lišit od Ešusu na jedné straně a od Bmto na straně druhé. Podle mapy kódů KD udává SŽDC od Lískovce u Frýdku na jih pouze 45/358, což je ještě o trochu míň než mají Nelahozeveské tunely (kde 471 jezdí). Že by tam byl nějaký most natěsno?
Vypadá to fajně, tož si jich tam, synci, na jaro užijte.
Ideální český stroj pro náročně rekonstruované tratě Česka první poloviny 21. století. Naproti tomu Pendolino, byla čirá zápaďácká fantasmagorie, která tu velmi rychle ztratila praktický smysl.
Když mohu, jedu Pendolinem. Nejlepší jízdní komfort široko daleko. Ještě RailJet a to je tak vše pro dálkovou dopravu.
Mně třeba u ČD vyhovují Bdmpee 233 daleko víc než Pendolino.
A co teprve Bmz²⁴¹…
Když jedu do Prahy jediné pendolinem..pohoda komfort a točené pivo.
Pendolino je nejlepší vlak, který tady jezdí a žádný jiný vlak se mu nepřibližuje. Alespoň podle mě.
Ale já vám to luxusní pohodlíčko vůbec neberu, jenom by jste za to měli platit daleko ale opravdu daleko víc pro udržitelné šíření tohoto modelu, jenže to by většina z vás luxus milujících „zazobanců“ velmi rychle končila. Zvláště jestli příjde od EU ta pokuta za podnákladové ježdění, tak bude Pendolino celkově pro ČD s přehledem největší projeb v celé historii.
A railjet?
rj jedině od první třídy výš. Druhá je sardinkárna s tvrdýma nepolohovatelnýma sedačkama. To už mám mnohem raději Bmz.
„Ztráta smyslu pendolina“ není chyba pendolina, ale důsledek jeho „marketingového“ (bez negativní konotace) nasazení na Ostravu, resp. nutnosti jezdit „v prokladu“ s klasickými soupravami.
Ono už zadání bylo blbě.
Pendolino sice mělo jezdit Berlína, ale nemělo jezdit openaccess, ani ve spolupráci s jiným dopravcem (že by se třeba DB vyjádřily k místu na kufry)
Aby si na sebe pendolino vydělalo musel by stát lístek z Prahy do Ostravy při běžné obsazenosti cca 800 Kč, problém je, že na této trase není o tolik rychlejší, aby zde byl takový příplatek za rychlost a ani služby na palubě nejsou odlišné od toho co nabízí ČD v jiných spojích.
To je dost hloupe, 1. pendolino II.gen. je uz dost stary vlak, ma naklapeci system, je to ucelena jednotka s vice hnacimi podvozky, trisystemova s tlakotesnou skrini… Vychazi z rady ETR460 z roku 1994, tedy jde o konstrukcne uz pres 25 let stary vlak a je konstruovan na rychlost 230km/h. Jezdi v mnoha zemich, Italii, Svycarsku, Slovinsku, Finsku, Portugalsku, Ceske republice, atd…
Push-Pully pro MSK jsou uplne nove vlaky a havne uplne jine kategorie, ktere vubec nelze srovnavat,..
Srovnejte je s jinymi dvoupodlaznimi fantasmagoriemi od zapadackych firem z dnesni doby…
Vždyť v tom krámu od Taliánů není k hnutí, po dvou hodinách sezení v téměř nepolohovatelné sedačce jsem vždy šťastný, že už vystupuji… Takové Bmz z Rakouska to je jiné posezení, člověk se uvelebí a nechce se mu ven. Není nad to, projít se a postát na chodbičce, od toho je taky vlak, aby člověk nemusel sedět přikován jako v letadle. Railjety mají v economy třídě taky pevné sedačky až hrůza.
Sedacky tam dodavala ceska firma, …
Až na ty popelnice, co to budou tahat / tlačit.
Modernizované lokomovy r.750.7 je popelnice ??
Prosím Vás,švestkovi nechte,co jeho jest……
Hlavně nebuďte p. Švestku 🤣
Je
Je. Jezdil jsem se 754 (od rámu dolů je 750.7 je stejná) a občas jezdím s herkulem. Fakt rozdíl.
Já ty mašiny znám 754 sem jezdil
„Dokončení souprav zdržela situace v souvislosti s pandemií Covid-19 a požár v podniku, který dodává podlahy vozů“
„Nebuďte slušnej. Kdo ty podlahy dodává? Kdo zo zpozdil? No? Řekněte jméno!“
Zdravím, vidím čtyři zásuvky pod čelo. Vím, že dva bílé zásuvky je pro komunikace s lokomotivou. Vůbec nevím na co používá žluté zásuvky?
Nebude to informační systém pro cestující?
Infosystém a ostatní datová komunikace, nesouvisející s řízením vlaku (zábavní systém, rezervační, detailní dálková diagnostika), používají se zcela jiné konektory.
Dvě věci mi vrtají hlavou: Proč ty vlaky mají jezdit do Frenštátu a ne až do Valašského Meziříčí. A v návaznosti na to, proč se má ta trať elektrifikovat do Frenštátu a ne až do Valašského Mezičíčí. Takový přístup k rozvoji železniční dopravy nedává smysl.
Je to tak rozdělené …
Ano, je tam hranice krajů, ale zároveň za Frenštátem zřejmě dost klesá přepravní poptávka… Soupravy s lokomotivou tam nejezdí ani dnes.
Hranice kraje je valmez.ony nektere vlaky jezdí i primo
Některé ano, ale jen menší soupravy, max. motorový vůz + 2x přípojný.
Já vím 842 a dva vozy ,kapacita 240 sedících .zrovna minulý týden sem tím jel a bylo to dost natriskane.
Uspořádání těch spojů ale postrádá jakokoliv logiku. Přijedete (v sobotu) do FrpR od Ostravy, a na přípojný šukafon čekáte čtyřicet minut. Návazný autobus taktéž neexistuje. A ten Šukafon ve ValMezu také na nic nenavazuje. Kdo proboha vymýšlí takové jízdní řády. Přitom zrovna o víkendu by to mohlo hezky fungovat pro turisty. (to by ale prvně to spojení muselo mít minimálně návaznost…) pozn: osobní zkušenost několik let zpět, ale pochybuji, že se něco zlepšilo.
Nevím, který čas máte přesně na mysli, ale obecně, od Ovy do Frenštátu přijíždějí každou hodinu v XX:06, dál vidím odjezdy na VM 6:23 (přímý), 8:10, 10:10, 12:12, 13:23, 15:46 (přímý), 17:53, 19:23 (přímý), 22:11(přímý). Platí pro sobotu.
Ano, za Frenštát toho jezdí méně, ale jediný, co ve Frenštátě na nic „nenavazuje“ je ten 17:53.
To je ..SŽDC jízdní řád nebo neřád
Hranice krajů je mezi Hostašovicema a Krhovou.
https://mapy.cz/s/hodacedadu
De facto je ve Zlínském kraji pouze ValMez, ostatní nádraží a zastávky na trati jsou v MSK. Hranice krajů nemá s Frenštátem nic společného.
Prý je ta elektrifikace rozdělená na 3 etapy.Okuncice-Frydek a pak Frýdek-Frenštat plus Ostravice a pak zbytek do cm.
sorry do cm
Zase špatně Do Vm 😀😀
Už jsem se lek že do cimentu 🙂
Tam budeme v té době my…
Za Frenštátem by to vozilo vzduch. Láme se tam frekvence a to natolik, že se tam vyplatí pásmovat ostravské eSko. Podobně jako osobní vlaky z Prahy končí v Berouně.
Osobáky jsou v Berouně zaříznuté kvůli trakční soustavě. Jinak by jezdily až do Zdic.
Přesněji do Hořovic, ale to je nepřiměřeně daleko
Daleko ano, ale ani ne tak od Prahy, jako od těch Hořovic… 😉
Jenže víte proč? Protože MS kraj si objednává takové jízdní řády, že to ve ValMezu nenavazuje na žádné přípoje. A přitom z Frenštátu (a troufám si říct, že i z Frýdlantu) je mnohem blíže na koridor do Hranic přes ValMez než přes Ostravu. Kolikrát já už to na kraji připomínkoval a p. Unucka se akorát usmíval… 🙁
Unucka už utekl do jiného resortu .ten se tlačí nahoru.
Sklenice může být poloprázdná nebo poloplná. Lze také tvrdit, že Zlínský kraj objednává takové jízdní řády, že to ve ValMezu nenavazuje na přípoje. MSK má jistě chvályhodný zájem na taktu a přestupech Ostrava- Svinov – O-Kunčice – FM – ČTn. Jistě uznáte, že se to dotýká většího počtu obyvatel než „mezikrajské“ přestupy ve VM. Jinak souhlas – lze to považovat za exemplární příklad pitomosti jak určení hranic pseudokrajů, tak tzv. objednávky dopravní obsluhy z nich – bez jakékoliv koordinace, zejména když kompromisy často nejsou ani reálně možné (bohužel).
Musím Vám oponovat, zlínský kraj objednává osobáky tak, aby v Hranicích navazovaly na rychlíky (Brno, Praha). Jinak by jaksi mé volání po spojení na koridor postrádalo smyslu, ne? 😉
A proč osobní z Hranic do valmezu nečeká na osobního z vm do Frenštátu? dalších jede za 2 . Hrůza
Tak rozhodně Frenštát – valmez nejezdí vzduch
To netvrdím, ale neobsadí se tam 356 sedaček.
Ale Valmez je jen 30 minut od Frenštát…a ještě by se ta jízdní doba dala zkrátit a tím by ta pitomá Regionova jezdící Valmez – Frenštát odpadla.
Nebo večerní jízda Reginou z Ostravy do frenštátu.1,20h otřesů a vibrací 😃😄
Stačí se postavit na zastávku Frenštát- město…….. u některých vlaků je nástup směr Veřovice větší než na FM. Navíc ve Veřovicích je i silnější přestupní frekvence od VM na Kopřivnici.
Ukončení vlaků S6 z Ostravy ve Frenštátě nebo dokonce na Fren – město je nesmysl (podobně jako „etapa“ elektrizace ukončená na zastávce). Linka S6 by měla končit ve Veřovicích s přípojováním na ValMez a Kopřivnici. Po zvoukolejnění Ova-Kunčice – FM pak 2 hodinový takt Sp. vlaků Ostrava- Val. Mez.
Na trať Ova – VM je t.č. nezbytných 9 souprav. Dnes to je 5x Bdt a 4x 842 (+ nějaké ty 810 a 814 VM – Fren nebo výměnou do FM). Takže se smiřte s tím, že ty slavné push-pully budou jezdit hlavně Ova – Frýdlant, tam přestup na 842. Do Frenštátu – města v sobotu a neděli. Jízdní doby v taktu, tzn podle 842 na 18 promilích na Čeladnou (ona tam ale ani ta 750.7 tu stovku neudělá)….. Elektrizace a dvoukolejka aspoň do FM měla být před 10 lety, rychlost aspoň 120, štíhlé výhybky jako v KpO a nezbytné… Číst vice »
Stejně to byla romantika, když v sobotu vyjela z Ostravy do Ostravice souprava dvou jednotek Btjo s turisty do Beskyd… Tohle by koneckonců mohlo s tím brejlovcem taky… 🤓
Teď lidi nasednou do aut, ucpou cesty a v cíli parkoviště 😀
Které tam nebude…
Nejen v sobotu, v pracovní dny tam nocovala, stejně jako dvě soupravy po dvou patrech ve Frenštátě (kapacita 2×425 míst, ráno přes FM po 15 min. z Ostravice a Frenštátu, z Frýdku už se stálo)………
Tím brejlovcem to zkazili
A čím by jste to vylepšila?
Veselou krávou :-))
A rozjela by se s tím vůbec? Budem licitovat. Co takhle dvě krávy? 🙂
I s brejlákem to bude docela líný, kolik že má ta 750.7 výkon na kolách?
Velmi málo.
Pohybujeme-li se ve světě běžně dostupných čtyřnápravových dieselů, pak 1200 kW na meziobvodu není „velmi málo“…
Tak nedávno jsem Škodovku trochu hanel, tak teď řeknu že to vypadá moc hezky. Když to stejně dobře pojede bude to ok.
To bude záležet na tom brejlounovy…
Jsem zvědav, jak to bude vypadat v soupravě. Hranatý brejlovec a k němu zakulacený push-pull 🤔Ale tak nemuselo by to být špatné, rozhodně to bude originální.
Mohli tam dát Bobinu, aby to bylo kulatý ke kulatému. A bez drátů? Poslední kulatý diesel byl Pomeranč.
Však já to nijak nekritizuji, čistě jen říkám, že jsem zvědav, jak to bude vypadat 😀 To nemá mít negativní podtext.
Pomeranč v Najbrtu … hmm, to by bylo 🙂
Brejlovec má kulatý okýnka a zakulacený brejličky, myslím, že to bude pěkné 🙂
Vy stě asi lokomotivu řady 754 neviděl když vypustíte z huby takovou hovadinu
Andreji?
Brejlovec je jen a pouze na přechodnou dobu, než dojde k modernizaci a elektrifikaci celé tratě.
Trať měla být původně hotová dřív než tyto jednotky 🙁
Dle webu SŽ se počítá s dokončením elektrizace do Frenštátu v roce 2028. Do toho nastupující krize, takže bych se nedivil, kdyby ta přechodná doba trvala za polovinu životnosti souprav.
Přechodná doba na furt. Mejdan končí, příjde účet.
Škoda se posunula a o tom žádná. Doufejme, že start-up bude lepší než třeba u Elefantů nebo Pendolin. Pokud bude dobrá spolehlivost, tak se jedná o na východní poměry nadstandartní výrobek. A jak už mnozí pochopili, naprosto nesrovnatelný s Pantery, které i v poslední verzi vibrují jako vibrátor rok abstinující nymfomanky
Pardon za ne příliš přínosný komentář, ale ooooooooooo 😀
Moc hezké. Když to vidim, co pořizují v ostatních krajich, tak se mi chce brečet nad tím, čím jezdime na Vysočině mezi Třebíčí a Brnem.
Je potřeba trošku popohánět kraj (už jsem s tím trošku začal) a to se přiznám, že jezdím jako strojvedoucí přímo na té trati i v uvedených soupravách sám jako cestující do práce..
Třebíč je na hraně a když tak až v závěru. Místo pro dvoupatráky je okolí Prahy, Brna, Ostravy, možná Plzně souměstí Pardubice-Hradec Králové a trasa Ústí nad Labem-Teplice-Most-Chomutov.
Místo pro dvoupatráky je jen tam, kde to délka peronů vyžaduje. Takže, při vší úctě, v ČR jen na některých tratích kolem Prahy, všude jinde je to jen zbytečná komplikace, včetně tratě do Frenštátu. Ale vlak je to pěkný, to ano.
Já si myslím, že dvoupatráky jsou vhodné jen do Prahy, i o Ostravě pochybuji že to nebudou vzduchovodiči, tady u té trati očekávám, že se nebudou spojovat. Brno nevím, ale vzhledem k intervalu a délce souprav si taky myslí, že na tratích 25x a 260 nejsou dvoupatráky potřeba. Na ostatních tratích okolo Brna nejsou potřeba.
Pardubice – Hradec patra potřeba nejsou a v okolí těchto měst už vůbec. Mezi Pardubicema – Hradcem je potřeba dodělat dvojkolejku na 160, tak bude jízdní doba atraktivní (nebude třeba furt někde křižovat) a je možné i zahustit takt.
Jel jste někdy vlakem po té trati ve špičku?
Nejkratší (jedno) nástupiště tam má 170 m (a většina 200), třivozový patrák nepřináší nic, co by nezvládlo cosi jednopatrového.
Škrtám slovo jedno, je jich víc 🙂
Všechny nástupiště Ostrava-Kunčice – Veřovice jsou (i v návrhu – třeba Vratimov) 170 m. 2x třívozová jednotka +10 m)
Jel, ale špičku by vykryl hustší interval. A nemám pocit, že bych si nesedl. Občas když jedu z Pardubic na východ v pátek rychlíkem (v době školního vyučování mimo COVID), tak to bývá horší.
Ať dobře slouží. To my se v Pardubickém kraji takových souprav nedočkáme 🙁
Nám musí stačit Leo se šroty z německa
Jenze Leo sroty jsou 100x lepsi jak sroty 810 aj zazraky ceske zeleznice.
Kdyby jste se dokázali výjimečně překonat a domluvit s Hradcem tak by šance byla.
Do Mechova jezdí Panter, tam se není na čem domlouvat. I přes reko Honeckerů mi nynější složení soupravy přijde pro trať Kolín ČT hodně málo.
Na co si zrovna na Pardubicku stěžujete? Na 810?B?Leoš je luxus co jinde nemají!
Honecker + sysel = nic moc, sorry jako 🙁
Proč ten vlak bude jezdit jen na „půl cesty“, tedy do Frenštátu, když trať vede až do Valašského Meziříčí?
Jednak by se zvysil potrebny pocet souprav, a druhak by za Frenstatem vozily prevazne vzduch.
No kdyby se zkrátily jižní doby tak těch souprav bude méně a to i strojvedoucích.
Tak původně to bývala trať Ostrava-Kojetín, takže proč ne až do Kojetína? 😉
Původně to byla trať Kojetín-Bílsko
Už se těším až se tím svezu
Ten Brejlovec je dobrý vtip.
Proč jako?
Spíš je špatný vtip, že trať, která naplní takovouto soupravu, není elektrifikovaná.
Jestli se nepletu, tak celá ta trať má v brzké době projít nějakou velice rozsáhlou rekonstrukcí a jen ty jednotky budou bohužel muset pár let vydržet na staré trati s diesel lokomotivou. Až se ale trať opraví, tak to bude super!
Trať už částečně prošla rekonstrukcí a zvýšení rychlosti ale SŽDC na to sere…a elektrifikované je v nedohlednu..už se připravovala v 80 letech.
Snad je to ted donuti.
Ony na tu elektrifikaci byly už i vyčleněny peníze ale kde jsou??
Tehdy se toho plánovalo mnohem víc než dneska. Jenže skoro nic se nestavělo.
Nestavělo?? Teď se staví dohromady kulové a ještě to trvá.kolik prehrad se postavilo po roce 89? Ani jedna.planovalo se začít těžit uhlí ve Frenštátě a tím by došlo k elektrifikaci a stavbě vlečky k dolum
Jasně, výstavba přehrad a těžba uhlí je ukázka vyspělosti společnosti a ideální program rozvoje ekonomiky pro 21. století. Ještě chybí informace o našem postavení v rámci výroby oceli na hlavu a máme to celé.
Nauč se číst
Která kontrétní želzniční trať se stavěla nebo výrazně modernizovala mezi roky 1980 až 89? A to v rozsahu srovnatelném s přeložkami Třebové – Olomouc, ne zadrátování něčeho v původní stopě.
Prosím o výčet, o zádné takové trati nevím. Naposled v 50. letech Tišnovka.
Proč 80-89 .kdyžtak 48-89 ne? Tak určitě za komansu se zadratovalo víc trati než 89 až dneska…
Jenom se postavili veškeré paneláky ve kterých dnes bydlí třetina domácností, a dálnice taky přibívali rychleji než po převratu.
Možná měli soudruzi přenechat bytovou výstavbu soukromému sektoru jako v každé normální zemi a zaměřit se spíš na dálnice(dálniční síť v roce 1989 byla parodie) a železnice(na pomezí parodie a tragédie)
No…, přenechat výstavbu bytového sektoru soukromému sektoru by v praxi znamenalo (optikou dneška), že ta 1/3 domácností by bydlela tak leda pod mostem. Nechci nikoho vyvádět z omylu, ale zcela objektivně běžte do realitky (defacto kterékoliv) a podívejte se na jejich portofolio, rozumějte, které nemovitosti se skutečně prodávají a ty na které padá prach.
A kde ti lidi bydleli za Masaryka? Počet obyvatel na území ČR za těch 100 roků vzrostl o 2 % ne o 33 %
Průměrně byly trochu víc nahuštěny na metr čtverečný a taky bylo víc lidí na venkově.
Taky jste evidentně četl na FB ten výčet úspěchů socialismu, že? Problém je, že už tam není uvedeno, že přehrady, bydlení, armáda a já nevím co ještě, bylo a je i na tom západě, který nás převálcoval.
Zápaďáci dokázali převálcovat Sovětský svaz a jeho satelity jenom proto, že se spojili s komunistickou Čínou, jenže dneska i je válcuje ve velmi mnoha oblastech ta Čína a stále vedená komunistickou stranou.
Sovětský blok se rozložil sám svou naprostou ekonomickou a „manažerskou“ impotencí, nepochopením co lidi chtějí, co je pro ně důležité.
No kdyby se ty prehrady nepostavily tak vodu vezmeme kde?
A na vše ostatní se kašlalo, jen se to využívalo, bez jakékoliv údržby. A stavět v zemi kde jakýkoliv nesouhlas znamená v nejlepším případě předvolání na nejbližší okresní správu StB, je o poznání snadnější než se muset dohadovat s občany.. Až se všichni rudí nostalgici odeberou na hřbitov, tak se nám všem uleví.
Nikdo ti nebrání zaměstnávat nové komunismem nedotčené africké migráčky třeba se sousedním německým povolením, ale furt tu většina i těch nejfanatičtějších kapitalistů raději upřednostní Čechy nebo taky komunisticky vychovávané Ukrajince.
A jéje, rudý nostalgik kombinovaný s Pitomiovcem. To už snad raději ty migranty.
A kdo může se stěhuje do satelitu.Zcela se nechala zchátrat centra a dálnice i když se nemusel bolševik nikoho prát se stavěli rychle jako nyní.
ANO, slibem neurazíš.Musíš
si jen pár let počkat.
Tak kupovat nový dieselový lokomotivy, když je plánovaná elektrizace trati by byla asi hloupost.
Navíc když ty mašiny sou po nedávný rekonstrukci
Proč? 🙂 Pokud se nepletu, tak ČDC chtěla kupovat nějaký nový diesly nebo už od toho upustili? Teoreticky kdyby je ČDC koupilo (a nebyly to mašiny na posun) a pronajalo je ČD, tak by se i nové diesel stroje s těmito soupravami mohly dostat na trať. Ale to od ČD asi očekávat vůbec nemůžeme 🙂
Jakože by si ČDC připlatilo za WTB verzi a doufalo, že jim to zaplatí pronájem u Macechy?
Znáte nějakou jinou lokomotivu odpovídajícího výkonu na toto dočasné použití?