cargo

První trať na 300 km/h se může stavět už v roce 2025, tvrdí SŽDC

Rychlovlak TGV ve verzi pro nízkonákladovou značku Ouigo. Foto. SNCFRychlovlak TGV ve verzi pro nízkonákladovou značku Ouigo. Foto. SNCF

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) předpokládá, že už v roce 2025 by mohla mít stavební povolení na první vysokorychlostní tratě.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) předpokládá, že už v roce 2025 by mohla mít stavební povolení na první vysokorychlostní tratě. Má jít o pilotní úseky z Prahy-Běchovic do Poříčan a z Přerova do Ostravy. Dosud se počítalo s pozdějšími termíny.

Nový termín je uveden v materiálu ministerstva dopravy, ve kterém úřad podává vládě pravidelnou zprávu o vývoji přípravy takzvaných rychlých spojení. Důvodem urychlení je, že oba úseky se mají připravovat pilotně zatím jako izolované a SŽDC s jejich stavbou nechce čekat.

SŽDC původně vytipovala tři úseky, spojení mezi Brnem a Břeclaví ale mezi prvními vysokorychlostními tratěmi u nás nejspíše nebude kvůli variantám vedení trasy, které bude zřejmě nutné v rámci územního plánování ještě posoudit. SŽDC vybrala záměrně trasy, které budou alternativou k velmi vytíženým koridorům.

Termín 2025 je nejkratší dobou, kdy bychom mohli mít stavební povolení. Samozřejmě za předpokladu, že se neobjeví komplikace,“ řekl ředitel odboru strategie SŽDC Radek Čech. Podle něj už v obou případech SŽDC požádala kraje o aktualizaci zásad územního rozvoje. „Brzy začneme soutěžit zhotovitele na zpracování dokumentace k územnímu rozhodnutí,“ dodal Čech.

Navržené úseky mají vést trasou, která má už územní ochranu, tady mimo stávající koridory. I kdyby se nakonec tratě pro rychlovlaky nestavěly v celé trase, SŽDC tím vyřeší zásadní problém: chybějící koleje. Mezi Běchovicemi a Poříčany dochází k velkému zahuštění kvůli silné pražské příměstské dopravě a požadavky nákladních dopravců, koridor mezi Přerovem a Ostravou je velmi vytížený nákladními vlaky.

SŽDC chce, aby nové úseky umožnily jízdu rychlostí 300 až 320 kilometrů v hodině. „Rozhodli jsme se pro převzetí francouzských norem, kde je maximem 320 kilometrů za hodinu,“ dodal Čech.

Už dříve by mělo podle materiálu dojít k zahájení stavby trati rychlejší než 160 kilometrů za hodinu. Mezi Brnem a Přerovem se má začít stavět trať na 200 kilometrů za hodinu v roce 2022.

Materiál shrnuje pokrok v přípravě jednotlivých vysokorychlostních tratích. Zatím nejdále je příprava spojení z Prahy do Drážďan, kde má být do června odevzdána studie proveditelnosti, SŽDC se už pravidelně schází kvůli přípravě stavby se svými německými kolegy.

Mapa zvažovaných vysokorychlostních tratí v Česku. Foto: Ministerstvo dopravy

Mapa zvažovaných vysokorychlostních tratí v Česku. Foto: Ministerstvo dopravy

Aktuální stav příprav

(převzato z ministerského materiálu bez dalších úprav)

1. RS1+RS2 Praha – Brno – Břeclav
Zahájeno zpracování studie proveditelnosti, v jejím rámci budou posouzeny možnosti vedení trasy severním (přes Poříčany) i jižním (přes Benešov u Prahy) koridorem v zájmu nalezení optimálního řešení s ohledem na veškeré faktory, včetně posouzení vlivu na životní prostředí či ochranná pásma vodních zdrojů. Byly odevzdány 1., 2. a 3. dílčí plnění studie proveditelnosti. Zpracování je v mezích v zadáním studie předpokládaného harmonogramu. 3. plnění studie proveditelnosti bylo odevzdáno v průběhu března 2019 a probíhá jeho připomínkování. V rámci studie proveditelnosti jsou posuzovány možnosti obsluhy území vysokorychlostní železnicí včetně možnosti zřízení příměstských terminálů v Praze i Brně pro zajištění dopravní obsluhy přilehlého regionu. V rámci řešení železničního uzlu Brno (dále jen ŽUB) byla dokončena studie proveditelnosti s výběrem varianty Ab pro modernizaci uzlu v nové poloze. Studie proveditelnosti již byla schválena Centrální komisí Ministerstva dopravy a aktuálně jsou zahajovány navazující práce projektové přípravy včetně spolupráce s městem Brnem i Jihomoravským krajem.

2. RS4 Praha – Ústí nad Labem – Dresden včetně odbočného ramene Kralupy nad Vltavou – Louny – Most (RS 42)
V trase RS 4/42 probíhá zpracování studie proveditelnosti, které bylo zahájeno v březnu roku 2017 a v současnosti předpokládaný termín dokončení je v červnu 2019. V roce 2018 byla dokončena I. etapa studie, která potvrdila přínos přímého napojení Ústí nad Labem a na jejímž základě bylo rozhodnuto o sledování této varianty, ze které vyplývá potřeba změn Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Současně studie řeší návrh nového centrálního nádraží v Ústí nad Labem, které má být přestupním uzlem mezi dálkovou, regionální a městskou dopravou s komfortní vazbou na centrum města. Doposud odevzdaná dílčí plnění obsahují variantní návrh provozní i technické koncepce. Byla rovněž zpracována přepravní prognóza a ekonomické hodnocení pro I. etapu studie se zaměřením na hlavní trasu Praha – Ústí nad Labem – Dresden. Studie je zaměřena na zkapacitnění přeshraniční nákladní i osobní dopravy do SRN a zlepšení dopravní dostupnosti Ústeckého, Karlovarského a části Středočeského kraje do Prahy. Dílčí výstupy studie jsou pravidelně projednávány s kompetentními zástupci dotčených krajů i měst Praha a Ústí nad Labem, v současné době je k dispozici 7. dílčí plnění (zapracování připomínek k I. etapě studie proveditelnosti). Zakázka má zdržení cca 6 měsíců vůči původnímu termínu. V prosinci 2017 byla zahájena společná předprojektová příprava SŽDC a DB Netz AG (německý správce infrastruktury) na přeshraničním úseku Ústí nad Labem – Dresden. Byl ustanoven společný projektový tým odborných zástupců SŽDC a DB Netz AG. Probíhá úzká vzájemná spolupráce a výměna informací se základní periodicitou jednání každé 2 měsíce. Byla již zahájena příprava mezinárodní smlouvy s DB Netz pro finanční zajištění předprojektové přípravy přeshraničního tunelu. Současně běží společný česko-saský projekt zaměřený na podrobný geologický průzkum Krušných hor. Zástupci SŽDC se také pravidelně účastní jednání Evropského seskupení pro územní spolupráci „Nové železniční spojení Drážďany – Praha“.

3. RS1 Brno – Přerov – Ostrava
V tomto úseku trasy RS1 probíhá výběrové řízení na zhotovitele studie proveditelnosti. Pro výběr zhotovitele studie proveditelnosti je používána metoda „best value procurement“ se zohledněním kvality zpracování, nikoli výhradně ceny. Zahájení zpracování studie proveditelnosti se předpokládá během jara 2019, doba zpracování studie proveditelnosti je navržena na 14 měsíců. Součástí této trati je pilotní úsek VRT Přerov (Prosenice) – Ostrava-Svinov, pro něž se předpokládá zadání zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí během roku 2019. Současně SŽDC jako oprávněný investor požádal o aktualizaci zásad územního rozvoje Olomouckého i Moravskoslezského kraje. Primárním cílem práce je koncentrace na novou trať v úseku Ostrava-Svinov – Prosenice a prověření potřebnosti územní rezervy nové stopy VRT dále ve směru do Brna vedle již ve stadiu dokumentace pro územní rozhodnutí připravované zásadní modernizace konvenční trasy v úseku Brno – Přerov pro rychlost 200 km/h a kombinovaný provoz osobní dálkové (v rámci systému RS), meziregionální, příměstské a také nákladní dopravy.
V úseku Brno – Přerov aktuálně probíhá zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí na 2. – 5. stavbu modernizace a zdvoukolejnění tratě se zvýšením rychlosti na 200 km/h s předpokladem realizace v letech 2022 – 2028 po jednotlivých úsecích.
Ve stupni zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí se nachází rovněž řešení modernizace železničního uzlu Ostrava, která bude zohledňovat zapojení nové vysokorychlostní tratě procházející tímto uzlem.

4. RS3 Praha – Beroun / Hořovice – Plzeň – Domažlice – státní hranice
V tomto směru probíhá zpracování studie proveditelnosti pro výjezd nové tratě ve směru z Prahy na západ, které bylo zahájeno v roce 2017 a předpokladem dokončení během roku 2019. Účelem studie proveditelnosti je navržení výjezdu VRT z Prahy ve směru Beroun/Hořovice v zájmu řešení přetíženého příměstského úseku tohoto spojení. S ohledem na fyzickogeografické podmínky v oblasti se předpokládá řešení s pomocí rozsáhlých tunelových úseků.
Na modernizovaném úseku Rokycany – Plzeň byl v prosinci 2018 zprovozněn Ejpovický tunel, který zajistil výrazné zkrácení cestovních dob v dotčených relacích. V uvedeném úseku bude prověřována možnost zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h. Současně probíhají práce na modernizaci železničního uzlu Plzeň, kde již byla dokončena 1. stavba a probíhá 2. a 3. stavba. Na úseku Plzeň – Domažlice – státní hranice, kde se plánuje modernizace stávající tratě na rychlost až 200 km/h, probíhá zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí pro 1. a 2. stavbu v úseku Plzeň – Stod, stejně tak pro 4. stavbu. Rozsah přípravy 3. stavby pak závisí na výsledcích aktualizované studie proveditelnosti (předpoklad dokončení ve třetím čtvrtletí roku 2019) a dohodě s německou stranou o vyřešení návaznosti směrem do Německa.

5. RS5 Praha – Hradec Králové/Liberec – Wroclaw
V trase RS5 bylo dokončeno zpracování vyhledávací studie, které bylo zahájeno prací na jaře roku 2017 a termínem dokončení v březnu 2018. Zpracovatelem vyhledávací studie byl SUDOP PRAHA, a. s. Posouzeny byly návrhy tras ve variantách přes Hradec Králové i Liberec, vč. základního vyhodnocení střetů v území a ideového návrhu budoucího provozu. Studie je zaměřena jak na vytvoření chybějícího spojení mezi Českou republikou a Polskem v této části území, tak i na výrazné zlepšení dopravní dostupnosti mezi Prahou a severními/severovýchodními Čechami. Také v rámci přípravy RS5 probíhá těsná odborná spolupráce se zástupci krajů Libereckého a Královéhradeckého.
Výsledky studie budou podkladem pro následnou studii proveditelnosti. Zahájení zadávacího řízení na zhotovitele dokumentace se předpokládá během roku 2019 v návaznosti na pokrok ve zpracování ostatních studií proveditelnosti. Jako klíčová se pro úspěšné zpracování studie jeví nutnost nalezení vhodné formy spolupráce s polskou stranou, se kterou již na toto téma proběhly první konzultace.

6. Prověření možnosti propojení RS a Letiště Václava Havla Praha
Požadavek na prověření tohoto propojení vychází z požadavků Hospodářské komory k Programu rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR pro umožnění lepší přístupnosti systému RS ze strany cestujících využívajících leteckou dopravu z/do Prahy. Koncem roku 2018 bylo zahájeno zpracování územně-technické studie řešící technickou realizovatelnost tohoto propojení. Zpracování této studie je v počáteční fázi, kdy bylo odevzdáno 1. dílčí plnění řešící návaznost na okolní síť a definování základních požadavků na provoz pro jednotlivé varianty.

7. Modernizace železničního uzlu Praha
Během roku 2019 bude zahájeno zpracování studie proveditelnosti modernizace železničního uzlu Praha, které bude řešit zvýšení kapacity rozhodných tratí v uzlu kromě jiného i v návaznosti na realizaci systému RS. Navýšený rozsah dopravy, který je očekáván v souvislosti se zaváděným systémem RS, již nebude možné řešit bez navýšení kapacity uzlu i se zohledněním rostoucích požadavků příměstské dopravy. Z tohoto důvodu bude prověřována mimo jiné možnost výrazného zvýšení kapacity dostavbou podzemní části infrastruktury v centrální oblasti uzlu, jejíž technické řešení vyplyne ze studie proveditelnosti. Zpracování studie proveditelnosti se předpokládá v následujících minimálně dvou letech.

Tagy rychlá spojení Správa železniční dopravní cesty SŽDC Top vysokorychlostní tratě vysokorychlostní tratě v ČR
235 komentářů