Infrastruktura Železnice

První trať na 300 km/h se může stavět už v roce 2025, tvrdí SŽDC

Rychlovlak TGV ve verzi pro nízkonákladovou značku Ouigo. Foto. SNCF
Rychlovlak TGV ve verzi pro nízkonákladovou značku Ouigo. Foto. SNCF

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) předpokládá, že už v roce 2025 by mohla mít stavební povolení na první vysokorychlostní tratě. Má jít o pilotní úseky z Prahy-Běchovic do Poříčan a z Přerova do Ostravy. Dosud se počítalo s pozdějšími termíny.

Nový termín je uveden v materiálu ministerstva dopravy, ve kterém úřad podává vládě pravidelnou zprávu o vývoji přípravy takzvaných rychlých spojení. Důvodem urychlení je, že oba úseky se mají připravovat pilotně zatím jako izolované a SŽDC s jejich stavbou nechce čekat.

SŽDC původně vytipovala tři úseky, spojení mezi Brnem a Břeclaví ale mezi prvními vysokorychlostními tratěmi u nás nejspíše nebude kvůli variantám vedení trasy, které bude zřejmě nutné v rámci územního plánování ještě posoudit. SŽDC vybrala záměrně trasy, které budou alternativou k velmi vytíženým koridorům.

Termín 2025 je nejkratší dobou, kdy bychom mohli mít stavební povolení. Samozřejmě za předpokladu, že se neobjeví komplikace,“ řekl ředitel odboru strategie SŽDC Radek Čech. Podle něj už v obou případech SŽDC požádala kraje o aktualizaci zásad územního rozvoje. „Brzy začneme soutěžit zhotovitele na zpracování dokumentace k územnímu rozhodnutí,“ dodal Čech.

Navržené úseky mají vést trasou, která má už územní ochranu, tady mimo stávající koridory. I kdyby se nakonec tratě pro rychlovlaky nestavěly v celé trase, SŽDC tím vyřeší zásadní problém: chybějící koleje. Mezi Běchovicemi a Poříčany dochází k velkému zahuštění kvůli silné pražské příměstské dopravě a požadavky nákladních dopravců, koridor mezi Přerovem a Ostravou je velmi vytížený nákladními vlaky.

SŽDC chce, aby nové úseky umožnily jízdu rychlostí 300 až 320 kilometrů v hodině. „Rozhodli jsme se pro převzetí francouzských norem, kde je maximem 320 kilometrů za hodinu,“ dodal Čech.

Už dříve by mělo podle materiálu dojít k zahájení stavby trati rychlejší než 160 kilometrů za hodinu. Mezi Brnem a Přerovem se má začít stavět trať na 200 kilometrů za hodinu v roce 2022.

Materiál shrnuje pokrok v přípravě jednotlivých vysokorychlostních tratích. Zatím nejdále je příprava spojení z Prahy do Drážďan, kde má být do června odevzdána studie proveditelnosti, SŽDC se už pravidelně schází kvůli přípravě stavby se svými německými kolegy.

Mapa zvažovaných vysokorychlostních tratí v Česku. Foto: Ministerstvo dopravy
Mapa zvažovaných vysokorychlostních tratí v Česku. Foto: Ministerstvo dopravy

Aktuální stav příprav

(převzato z ministerského materiálu bez dalších úprav)

1. RS1+RS2 Praha – Brno – Břeclav
Zahájeno zpracování studie proveditelnosti, v jejím rámci budou posouzeny možnosti vedení trasy severním (přes Poříčany) i jižním (přes Benešov u Prahy) koridorem v zájmu nalezení optimálního řešení s ohledem na veškeré faktory, včetně posouzení vlivu na životní prostředí či ochranná pásma vodních zdrojů. Byly odevzdány 1., 2. a 3. dílčí plnění studie proveditelnosti. Zpracování je v mezích v zadáním studie předpokládaného harmonogramu. 3. plnění studie proveditelnosti bylo odevzdáno v průběhu března 2019 a probíhá jeho připomínkování. V rámci studie proveditelnosti jsou posuzovány možnosti obsluhy území vysokorychlostní železnicí včetně možnosti zřízení příměstských terminálů v Praze i Brně pro zajištění dopravní obsluhy přilehlého regionu. V rámci řešení železničního uzlu Brno (dále jen ŽUB) byla dokončena studie proveditelnosti s výběrem varianty Ab pro modernizaci uzlu v nové poloze. Studie proveditelnosti již byla schválena Centrální komisí Ministerstva dopravy a aktuálně jsou zahajovány navazující práce projektové přípravy včetně spolupráce s městem Brnem i Jihomoravským krajem.

2. RS4 Praha – Ústí nad Labem – Dresden včetně odbočného ramene Kralupy nad Vltavou – Louny – Most (RS 42)
V trase RS 4/42 probíhá zpracování studie proveditelnosti, které bylo zahájeno v březnu roku 2017 a v současnosti předpokládaný termín dokončení je v červnu 2019. V roce 2018 byla dokončena I. etapa studie, která potvrdila přínos přímého napojení Ústí nad Labem a na jejímž základě bylo rozhodnuto o sledování této varianty, ze které vyplývá potřeba změn Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Současně studie řeší návrh nového centrálního nádraží v Ústí nad Labem, které má být přestupním uzlem mezi dálkovou, regionální a městskou dopravou s komfortní vazbou na centrum města. Doposud odevzdaná dílčí plnění obsahují variantní návrh provozní i technické koncepce. Byla rovněž zpracována přepravní prognóza a ekonomické hodnocení pro I. etapu studie se zaměřením na hlavní trasu Praha – Ústí nad Labem – Dresden. Studie je zaměřena na zkapacitnění přeshraniční nákladní i osobní dopravy do SRN a zlepšení dopravní dostupnosti Ústeckého, Karlovarského a části Středočeského kraje do Prahy. Dílčí výstupy studie jsou pravidelně projednávány s kompetentními zástupci dotčených krajů i měst Praha a Ústí nad Labem, v současné době je k dispozici 7. dílčí plnění (zapracování připomínek k I. etapě studie proveditelnosti). Zakázka má zdržení cca 6 měsíců vůči původnímu termínu. V prosinci 2017 byla zahájena společná předprojektová příprava SŽDC a DB Netz AG (německý správce infrastruktury) na přeshraničním úseku Ústí nad Labem – Dresden. Byl ustanoven společný projektový tým odborných zástupců SŽDC a DB Netz AG. Probíhá úzká vzájemná spolupráce a výměna informací se základní periodicitou jednání každé 2 měsíce. Byla již zahájena příprava mezinárodní smlouvy s DB Netz pro finanční zajištění předprojektové přípravy přeshraničního tunelu. Současně běží společný česko-saský projekt zaměřený na podrobný geologický průzkum Krušných hor. Zástupci SŽDC se také pravidelně účastní jednání Evropského seskupení pro územní spolupráci „Nové železniční spojení Drážďany – Praha“.

3. RS1 Brno – Přerov – Ostrava
V tomto úseku trasy RS1 probíhá výběrové řízení na zhotovitele studie proveditelnosti. Pro výběr zhotovitele studie proveditelnosti je používána metoda „best value procurement“ se zohledněním kvality zpracování, nikoli výhradně ceny. Zahájení zpracování studie proveditelnosti se předpokládá během jara 2019, doba zpracování studie proveditelnosti je navržena na 14 měsíců. Součástí této trati je pilotní úsek VRT Přerov (Prosenice) – Ostrava-Svinov, pro něž se předpokládá zadání zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí během roku 2019. Současně SŽDC jako oprávněný investor požádal o aktualizaci zásad územního rozvoje Olomouckého i Moravskoslezského kraje. Primárním cílem práce je koncentrace na novou trať v úseku Ostrava-Svinov – Prosenice a prověření potřebnosti územní rezervy nové stopy VRT dále ve směru do Brna vedle již ve stadiu dokumentace pro územní rozhodnutí připravované zásadní modernizace konvenční trasy v úseku Brno – Přerov pro rychlost 200 km/h a kombinovaný provoz osobní dálkové (v rámci systému RS), meziregionální, příměstské a také nákladní dopravy.
V úseku Brno – Přerov aktuálně probíhá zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí na 2. – 5. stavbu modernizace a zdvoukolejnění tratě se zvýšením rychlosti na 200 km/h s předpokladem realizace v letech 2022 – 2028 po jednotlivých úsecích.
Ve stupni zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí se nachází rovněž řešení modernizace železničního uzlu Ostrava, která bude zohledňovat zapojení nové vysokorychlostní tratě procházející tímto uzlem.

4. RS3 Praha – Beroun / Hořovice – Plzeň – Domažlice – státní hranice
V tomto směru probíhá zpracování studie proveditelnosti pro výjezd nové tratě ve směru z Prahy na západ, které bylo zahájeno v roce 2017 a předpokladem dokončení během roku 2019. Účelem studie proveditelnosti je navržení výjezdu VRT z Prahy ve směru Beroun/Hořovice v zájmu řešení přetíženého příměstského úseku tohoto spojení. S ohledem na fyzickogeografické podmínky v oblasti se předpokládá řešení s pomocí rozsáhlých tunelových úseků.
Na modernizovaném úseku Rokycany – Plzeň byl v prosinci 2018 zprovozněn Ejpovický tunel, který zajistil výrazné zkrácení cestovních dob v dotčených relacích. V uvedeném úseku bude prověřována možnost zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h. Současně probíhají práce na modernizaci železničního uzlu Plzeň, kde již byla dokončena 1. stavba a probíhá 2. a 3. stavba. Na úseku Plzeň – Domažlice – státní hranice, kde se plánuje modernizace stávající tratě na rychlost až 200 km/h, probíhá zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí pro 1. a 2. stavbu v úseku Plzeň – Stod, stejně tak pro 4. stavbu. Rozsah přípravy 3. stavby pak závisí na výsledcích aktualizované studie proveditelnosti (předpoklad dokončení ve třetím čtvrtletí roku 2019) a dohodě s německou stranou o vyřešení návaznosti směrem do Německa.

5. RS5 Praha – Hradec Králové/Liberec – Wroclaw
V trase RS5 bylo dokončeno zpracování vyhledávací studie, které bylo zahájeno prací na jaře roku 2017 a termínem dokončení v březnu 2018. Zpracovatelem vyhledávací studie byl SUDOP PRAHA, a. s. Posouzeny byly návrhy tras ve variantách přes Hradec Králové i Liberec, vč. základního vyhodnocení střetů v území a ideového návrhu budoucího provozu. Studie je zaměřena jak na vytvoření chybějícího spojení mezi Českou republikou a Polskem v této části území, tak i na výrazné zlepšení dopravní dostupnosti mezi Prahou a severními/severovýchodními Čechami. Také v rámci přípravy RS5 probíhá těsná odborná spolupráce se zástupci krajů Libereckého a Královéhradeckého.
Výsledky studie budou podkladem pro následnou studii proveditelnosti. Zahájení zadávacího řízení na zhotovitele dokumentace se předpokládá během roku 2019 v návaznosti na pokrok ve zpracování ostatních studií proveditelnosti. Jako klíčová se pro úspěšné zpracování studie jeví nutnost nalezení vhodné formy spolupráce s polskou stranou, se kterou již na toto téma proběhly první konzultace.

6. Prověření možnosti propojení RS a Letiště Václava Havla Praha
Požadavek na prověření tohoto propojení vychází z požadavků Hospodářské komory k Programu rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR pro umožnění lepší přístupnosti systému RS ze strany cestujících využívajících leteckou dopravu z/do Prahy. Koncem roku 2018 bylo zahájeno zpracování územně-technické studie řešící technickou realizovatelnost tohoto propojení. Zpracování této studie je v počáteční fázi, kdy bylo odevzdáno 1. dílčí plnění řešící návaznost na okolní síť a definování základních požadavků na provoz pro jednotlivé varianty.

7. Modernizace železničního uzlu Praha
Během roku 2019 bude zahájeno zpracování studie proveditelnosti modernizace železničního uzlu Praha, které bude řešit zvýšení kapacity rozhodných tratí v uzlu kromě jiného i v návaznosti na realizaci systému RS. Navýšený rozsah dopravy, který je očekáván v souvislosti se zaváděným systémem RS, již nebude možné řešit bez navýšení kapacity uzlu i se zohledněním rostoucích požadavků příměstské dopravy. Z tohoto důvodu bude prověřována mimo jiné možnost výrazného zvýšení kapacity dostavbou podzemní části infrastruktury v centrální oblasti uzlu, jejíž technické řešení vyplyne ze studie proveditelnosti. Zpracování studie proveditelnosti se předpokládá v následujících minimálně dvou letech.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Jiří
Host
Jiří

Já jen nevím, proč se furt do toho tahá stát a sždc a všelijaké tyhle spolky, které jen žerou naše peníze a natahujou co nejvíce to jde a směřujou to do co nejdražšího a nejpomalejšího řešení postupných upgradů, aby se napapaly i napojené firmy. Proč se to celé nezadá soukromé firmě? Myslím úplně celé – udělat nějaké výběrko a vítězná firma si sama vybere kudy to povede, sama vyřídí na úřadech a uplatí ochranáře, sama si vyjedná změny územních plánů, sama si vykoupí pozemky, sama postaví svoji trať a sama bude provozovat úplně nezávisle na stávající státní infrastruktuře. Takhle to… Číst vice »

lokodepo
Host
lokodepo

Článek mne pěkně pobavil! Jednoduché počty SŽDC moc nejdou. Kde na to SŽDC vezme peníze, když drahými technickými řešeními a zejména postupy s co nejvíce provizorními stavy a zmařenými investicemi do roku 2025 rozfofruje všechny peníze? Stačí se podívat např. na Brno – Přerov (trať navržená na maximálně 200 km/h) a sečíst cenu všech pět staveb (a pro zajímavost se ještě podívat cca dva roky zpátky, jaké tehdy byly u těchto staveb očekávané náklady a jaké jsou nyní) a porovnat s částkou, kterou SŽDC dostává na investice a opravy. Kde máme železniční uzly, předražené projekty (Otrokovice – Zlín – Vizovice,… Číst vice »

Zesp
Host
Zesp

Také si tyto otázky kladu, zvláště za situace, kdy např. výměna opotřebené srdcovky na prioritním koridoru trvá klidně i dva měsíce a po celou tu dobu všechny vlaky musí brzdit ze 160 na 50 km/h. A to beru poze to období, až už je tam z důvodu nevyhovujícícho stavu zaveda PJ. Jak dlouho se už o zhoršujícím se stavu ví předtím, než musí být ta PJ zavedena??? Neměla by se v zájmu zachování plynulosti provozu, dodržení grafikonu a úspory nákladů energie ta výměna udělat ještě před zavedením té PJ??? O další neúdržbě ani nemluvě… Jak pak chtějí realizovat takové projekty???

jan
Host
jan

Každopádně podel D11 je celkem 3 zadky místa. A vesměs celkem placka.

Petr Tomáš
Host
Petr Tomáš

Aha takže nejdříve v roce 2040

jan
Host
jan

Otázkou co to přesně znamená Francouzký model. Zda v některých úsecích pojede cargo nebo ne. V rakousku cargo po nové z Vídně jezdí. Je to podle mě rozumné. Na co vozit kontejnery po dědinách a pomalu.

Martin
Host
Martin

pokud by vela sit vrt byla i zaroven cargo, tak vyrazne snizite rychlost osobnich vlaku…

X 1
Host
X 1

Martin
Pokud je kvalitní vlakový zabezpečovač, kvalitní řízení provozu a co 20 – 30 km dostatečně dlouhé předjízdné koleje, tak se nesníží žádná rychlost. Každý může jet svou maximálkou a naopak tím zvýšíte kapacitu trati. To jest, zvýšíte její ekonomickou soběstačnost.
Ošem nejsem si jist, ale ve Francii cargo po VRT nejezdí. Ona totiž Francouzká dráha, je tak trochu socialisticky podivná.

Martin
Host
Martin

jiste, souhlasim, jde o to, ze se ty vlaky musi vejit do okna mezi VRV… pak to mozne je, ale taky je vyrazne infrastruktura zatezovana hmotnosti tezkych vlaku, ma to sve pro a proti… Ono to plati i pro pomalejsi nebo zastavkove osobni vlaky vyuzivajici VRT alespon castecne,… Cargo lze provozovat i lehke, treba baliky, posta, atd., ktere vrt nezatizi jako vlaky carga tezkeho… Take zalezi na svrsku trati, VRT ciste pro osobni dopravu zvladne velka prevyseni, v pripade nakladu pak jdete uz do tunelu a viaduktu mnohem casteji… Proto je dobre kombinovat naklad tam, kde je to nutne a… Číst vice »

X 1
Host
X 1

Martin
Svršek na VRT v DE se už dnes běžně dělá na 25t/náprava.
Převýšení. Napřiklad DB system technik už testovala prázdné i plné „ježky“ Sggnss (používá Metrans – špalkové, Boxxpress – kotoučové brzdy), s výsledkem nadmíru uspokojivým. Zvládaly převýšení stejné jako jednotky ICE.
Samozrejmě se nikdy nepodívají na trasu z Frankfurtu do Kolína ( pres 40 promile).
Zabezpečovač. Samotni Němci jsou na rozpacích z použití výhradně Etcs, jakožto jediného prvku vlak. zabezpečovače a podle drážních odborníků se jeví jako nejvýhodnější (bezpečnost, propustnost, rückfall ebene – jedna vrstva jistí druhou) alternativa kombinace Etcs a Pzb.
Jak se k tomuto postaví naši odporníci, se uvidí. 😉

Jiri
Host
Jiri

2025? Tak rychle? To neeeeeee 🙂 Cesky cestujici neni na vrt jeste pripraven a v podstate to ani nikdo nechce 😀 Jak by tvrdil jeden ostravsky elitni odbornik na dopravu 🙂 Lepsi by bylo zacit se studiema okolo roku 2035 a do zeme poprve kopnout tak 2050. Pak uz bude o tuhle sluzbu aspon trosku zajem 😀

Panelák
Host
Panelák

Při plánech SŽDC začít 2025 se poprvé do země kopne 2050. To přece pasuje i do vaší prognózy.

Souprava
Host
Souprava

Jízdné Berlín-Mnichov ZÁKLADNÍ (platné všude, i na nejbližší vlak) stojí 145,50 euro. Tj. zhruba 3800 Kč. Ne 7700 Kč, jak tu lhal jakýsi Jan Soukup a následně z toho vyvodil, že do Ostravy by to úměrně stálo 4000 Kč za jednu jízdu a spousta z vás mu na to reagovala. Nevěřte všemu, co se napíše na internetu, to říkal už Masaryk! (Jan Soukup: „V tuto chvíli web DB nabízí ZÁKLADNÍ jízdné ve vlaku ICE v relaci Berlín – Mnichov za cca 7700 Kč. Když úměrně pokrátím vzdálenost a cenu, vychází mi to v našich podmínkách na cenu 4000 Kč za… Číst vice »

Roman Svačina
Host
Roman Svačina

Pan Soukup zase přehání… To je provozní stav

a8n
Host
a8n

Takže úměrně jen 2000 Kč.

Souprava
Host
Souprava

Ještě to prožeňte 2,5x menším platem a dostanete se k ceně, která už leckomu za ušetření času stát může. 750 Kč jsou dneska peníze, co si dovolit dvakrát za měsíc vysolit za cestu může skoro každý. A kdo ne, pořád tu budou nějaké akční lístky v předprodeji. Navíc po některých německých VRT jezdí i regionálka (samozřejmě „jen“ 200), kde jde jet i na běžné jízdenky, včetně síťovek.

zesp
Host
zesp

Já myslím, že ty diskuse jsou zcela zbytečné. Vždyť je to neprojednatelné stejně tak, jak nyní vidíme u silničních staveb. Už vidím, jak ti, co si nedávno postavili baráčky v těch panelácích naležato v mnoha satelitech kolem Prahy zůstávají v klidu při zjištění, že jim naráz za humny povede VRT. Budou vznikat spolky, iniciativy a kdoví co ještě, s cílem za každou cenu stavbě zabránit. K tomu klasické problémy s výkupy pozemků, narychlo zřizované oblasti NATURA v trase železnice, území s výskytem křečka se rázem taky najde… A vzhledem k tomu, že žijeme v Absurdistánu, tak si s tím nikdo… Číst vice »

VRT
Host
VRT

Myslíte těch 138 km nových dálnic, které se aktuálně staví?

Jiří Šrámek
Host
Jiří Šrámek

To číslo je blud. Zahrnuje i rekonstrukci D1, která tvoří většinu uvedeného počtu kilometrů. A to fakt není nová dálnice

Pedro72
Host
Pedro72

Vymýšlíte si nesmysly. Źádné „oblasti Natura“ se narychlo nezřizují. To jsou všechno jen výmluvy neschopných úředníků.

VRT
Host
VRT

Na druhou stranu je trochu pravda, že schopnost státu zřídit liniovou stavbu je tragická. Většinou za to ovšem nemohou ani Děti Země, ani Havránková, jak je všeobecně tradováno, ale neskutečně nevýkonný státní aparát. Jak jak už jsem psal: současná situace kolem výstavby dálnic, kde jak jsem psal v současnosti stavíme 138 km, dává jistou naději, že třeba i půjde. Například posun ve výkupech pozemků pro D4 je za poslední rok a kousek doslova neskutečné. Z 0 je v podstatě vykoupeno! Toto know-how by se mělo předat i na SŽDC. Budou ho potřebovat.

Paja
Host
Paja

No já bych řekl že věci jsou 2. Jedna je neschopnost státního aparátu, která vede k tomu, že veškerý projekty trvají desítky let.
A když se pak k tomu přidá nějak škodič z příležitosti nebo z přesvědčení, tak to díky výše zmíněné (ne)schopnosti státu, v tomhle případě ještě podpořené všehoschopnostmi našich soudů, znamená zdržení další 5-15 let.

VRT
Host
VRT

Škodič ovšem může škodit (a často škodí) ale pouze v limitech, které mu dovolují zákony. Tím se opět dostávám k nevýkonnému aparátu. Často tomu nahrává i liknavost a chybovost úředníků. Ti jsou často pod tlakem, nedobře placeni, občas dobře podplaceni. No a jsme opět u nevýkonného státního aparátu.

zesp
Host
zesp

Těch 138 km dálnic, které se staví (ovšem včetně reko D1 a I/48 v původní trase – když to odečtete, je to ubohé), je naprostá zoufalost v souvislosti s tím, jak dlouho se ty úseky připravovaly a v porovnání s úseky, které jsou z různých důvodů (i výše popsaných) s tou přípravou u ledu a jak komplikovaně, těžkopádně a pomalu se dá vůbec dohrabat k okamžiku, kdy je stavba zahájena. Vůbec neřeším, čí je to vina… Jen odvozuji, že se podobné problémy dají očekávat i u novostaveb železnic, které se dosud tak jaksi nestavěly (až na nějaké přeložky v blízkosti,… Číst vice »

VRT
Host
VRT

Těch 138 km je zcela nových. Očištěné od rekonstrukcí. Nejsem demagog jako tiskový mluvčí.

ZZ top
Host
ZZ top

Racionální, neinvektivni názor.

Jan Králík
Host
Jan Králík

Jenom se plánuje,je třeba už také něco dělat

VRT
Host
VRT

Něco víc se děje teprve pár let. V podstatě od doby Sobotkovy vlády. Takže teď se dělají studie. Pak můžeme pokračovat. Dát tratě do ZÚR, no a pak takové to kolečko: EIA, výkupy pozemků… atd.

petr.r
Host
petr.r

dříve se kecalo, třeba za bárty se projekty a stavby zakonzervovaly až zrušily, za sobotkovy vlády byl rozmach dětí země atd.a dalších zlodějů(rozdavačů) ods. Jak je ano, tak se to pohlo a už třeba není možný aby třeba žaluda měl takový padák.

Nekdo
Host
Nekdo

je, libo, koblizek, soudruhu?

Petr
Host
Petr

To se zase spoustě lidem a nepřátel železnice nebude libit. Francuzký model 300/320 hm/h. ,,Tož to ne, to by naší babču v noci rušilo aj jejího kura“ Nakonec někdo přijde s variantou uprděných 200 z kterých pro ušetření nákladu vnznikne 180Km/h

Vladimír Bílý
Host
Vladimír Bílý

Už tu řekl někdo něco k tématu? Za mě absolutní souhlas s tímto návrhem SŽDC. Nějaký komplexní postup ve věci páteřní trasy VRT je nereálný, tak alespoň vyřešme takto dvě bolavá místa v síti. Pokud to spolu s tunelem Bezpráví přinese zrychlení třeba o nějakých 15 minut do Brna a 25 do Ostravy a k tomu volno pro náklad a příměstskou dopravu na konvenční trati, tak hurá do toho! Včera bylo pozdě …

petr.r
Host
petr.r

ty nečteš diskuze, třeba já se ptám kdo tam bude jezdit a čím.

Vorech
Host
Vorech

Nejspis vlak a nejaka spolecnost,co ty na to!!!!!!

VRT
Host
VRT

Z počátku na ty výjezdy a krátké úseky bude stačit to, co je dneska… 😀 Až bude za 40 let souvislý úsek, můžeme přemýšlet co a jak dál. Dneska to nemá smysl řešit. Když se dostavěla D1, tak jsme měli doma Š120…

Jiri
Host
Jiri

nojo, kam a kdy se dopracujeme s timhle pristupem, ze nema cenu to ted resit?! Proste 100 let za opicema a ja se bojim, ze skutecne vrt se na ceskem a/nebo moravskem uzemi nedoziju :-/

petr.r
Host
petr.r

haloo budíček, D1 není dostavěná, spolek děti země to blokují.

Skeptik
Host
Skeptik

Při pátku skutečně výživná diskuze – ostatně jako vždy, když se zmíní klíčové slovo „VRT“. Musím připomenout, že se v první řadě jedná o vybudování „bypassů“ nejpřetíženějších úseků tratí, tedy zrychlení všech dálkových vlaků projíždějících daným úsekem, nikoli vytvoření nějaké VIP kategorie expresních spojů se zvláštním tarifem…

petr.r
Host
petr.r

ježíši kriste odkud jsi? Podívej se na mapu a zjisti si co znamená VRT

Skeptik
Host
Skeptik

Jsem z Jaroměře a moc dobře vím, co je to zoufalství spojené s vírou ve zlepšení dopravní infrastruktury – nekonečné odklady, sliby, nenaplněné naděje. Vím co znamená VRT, ale obávám se, že v našem státě můžeme být rádi alespoň za ty izolované úseky, které pomůžou řešit akutní problémy…

Y.K.
Host
Y.K.

To opravdu není. Většina u nás provozovaných vlaků nemůže jezdit ve vysokorychlostním provozu. Jako dočasné konvenční tratě by to pochopitelně použít šlo i běžnými dálkovými vlaky.

Skeptik
Host
Skeptik

Pořád lepší, když EC nebo Pendolino bude moci jet alespoň těch 200km/h na volno a nemuset brzdit za osobákem, ne?

Y.K.
Host
Y.K.

To rozhodně. Ale musí so rozlišovat co je vysokorychlostní provoz a co konvenční. Na konvenčním může jezdit „cokoliv“, souběh s vlaky jezdícími 300 km/h je naopak problém a u nás to dá asi jen Pendolino, Railjet a tlakotěsné Bmz. Nicméně 300 km/h se u nás ještě nějaký rok jezdit nebude – je to jen uvažování o finálním stavu.

X 1
Host
X 1

Y.K.
Na VRT se v DE běžně jezdí i konvenčnímy vozidly. ICE počínaje, přes Regiobahn a nákladní dopravou konče. Pokud je VRT separátně jen pro ICE, je to ekonomický debakl a jen drahá hračka. VRT jen pro rychlovlaky se uživí jen mezi milionovejma aglomeracemi.

Dan
Host
Dan

Taky ta trať pak podle toho vypadá. Valencia – Madrid pouze AVE – při jízdě přes výhybky 300 km/h to není slyšet ani cítit. Berlin – Hamburg smíšený provoz a při 200 km/h přes výhybky to mlátí jako u nás přes Brodek a vlastně kdekoli jinde.

X 1
Host
X 1

Dan
Smíšený provoz vydělává a vyrachtané výhybky je za to daň.
Nicméně, ta trať si na novou výhybku vydělá. Asi ne přímo, ale tím že exportér dopraví a naloží zboží na loď a dobře prodá. Z toho zaplatí daň.
Nehledě na fakt, že vexli na trati 200Km/h vymění traťovka za směnu od půlnoci do čtyř ráno. Aby se nesnižovala kapacita trati. Tedy její výdělečnost.

Roman Svačina
Host
Roman Svačina

Když jsem si pročetl větší část diskuze tak jsem aspoň z mého pohledu pochopil, že převládají příznivci VRT. Takže konvenční část železnice necháme tak jak je, asi to většině vyhovuje a mimo hlavní tratě budeme jezdit tak jak dnes. Beru to. Budiž. Takže příznivce VRT rád uvidím v dálkových vlacích: Rožmberk, Praděd, Bouzov atd. Jo proč ne. Už vidím ty názory typu že jde o neefektivní trasy. Ano, máte pravdu. Kdo by s tím po dnešní infrastruktuře jezdil. Dejme do kupy alespoň tratě s dálkovou dopravou a potom se můžem bavit o VRT.

Tomáš Záruba
Host
Tomáš Záruba

Fór je v tom, že VRT zvýší význam i těch vedlejších tratí, protože cesta jako celek bude i přes pomalý navazující úsek stále ještě dost rychlá. Díky VRT je tak naděje časem vybřednout z bahna i na navazující síti. Opačným postupem („ze 70 na 90 km/h, ale plošně“) ne.

Roman Svačina
Host
Roman Svačina

Když je větší část sítě ve stavu v jakém je, tak cestující jedoucí na VRT vezmou auto, nebo Bus. Nebo to vezmou celé po silnici a na VRT se vykašlou.

Michal J.
Host
Michal J.

Kéž by 70 km/h! I na mnohých rychlíkových tratích je průměrná rychlost mnohem, mnohem nižší. Trasa Dobříš >> Mladá Boleslav trvá tři hodiny, a to se nejsou nějaké zapadlé vísky v pohraničí, ale města v centru Čech napojená na dálnici. A nějaká VRT většině zanedbaných spojení nijak nepomůže, naopak – odsaje desítky miliard potřebných právě pro modernizaci, elektrifikaci a zdvoukolejnění těch tratí, kde je to potřebné a přineslo by to řádově víc cestujících než drahé spoje na VRT pro hrstku vyvolených (rozuměj dostatečně majetných, bydlících v těch správných městech a majících potřebu cestovat na delší vzdálenosti). Kdyby se na všech… Číst vice »

Paja
Host
Paja

Otázka je, jak byste vy, potažmo jásající většina, hejkali blahem až by SŽDC kvůli zvýšení rychlosti mezi Jihlavou a Okříškama naplánovala stavby za 20 mld.
To by zase bylo řečí o neefektivitě, že tím jezdí pár lidí, ta trasa nemá význam atd.
Nehledě k tomu, že podle toho co píšete byly nesmyslem i koridory.

LKB
Host
LKB

Mezi Jihlavou a Okriskami by měla byt dvoukolejná trať na 160 km/h s vypuštěním některých méně významných obci, které si nechají dosavadní trať na lokálky s Os. Lidi jedoucí rychlíkem z Brna do Českých Budějovic: A) fakt nepotřebuji jet serverem přes Ústí nad Orlici! B) opravdu nezajímá, ze před 120+ lety jejich predkove usporili na trati, kterou bohužel neprojektoval Jan Perner, protože už nebyl naživu (zemřel 1845, postaveno 1871). Bohužel tato trať ma z dnešního pohledu otřesné parametry! Ovšem VRT je nutná i přesto, ze se bude rozvíjet stávající infrastruktura, jen na stávající infrastruktuře se posilující dopravní proudy osob i… Číst vice »

MichalM
Host
MichalM

Tak to jsem rád, že citujete můj oblíbený průser trati 221, která byla opravena důsledně i s cikcaky s vizí NBS na jih, který nakonec nebude. 🙂

petr.r
Host
petr.r

o té trojce sem chtěl napsat, nebot chropyně nechce nadjezd do zářičí a to jednají teprve o té dvoukolejce….

petr.r
Host
petr.r

hlavně si musíme ujasnit, jestli na VRT budou mět čd nárok bez nutnosti nějakýho výběrovýho řízení.

X 1
Host
X 1

Petr.r
Dnes už dost s tou slivovicou.
Zabíjí ti mozkové buňky.

petr.r
Host
petr.r

ale musíš uznat, že jsem zasáhl hřebík přímo do hlavičky, možná jsem někomu dal brouka do hlavy. Píše se pořád o VRT, ale nikde nepíší co tam bude jezdit a hlavně kdo to bude vlastnit, jestli nějaká státní firma či co?

BoH
Host
BoH

To je ale v současné chvíli úplně jedno, kdo tam bude jezdit :)) To s tím nemá moc společného, jestli a kdy to vybudovat.

petr.r
Host
petr.r

možná na to schválně zapomněli, ale plánovat něco co nebude mět provozovatele není hodno dobrého hospodáře. Začnou stím pilotním vrt a budou tam jezdit pronajmutý vectrony na 160?

Standa
Host
Standa

Pokud bude stavět za státní stát, tak vlastnit bude logicky také stát.Nevšiml jsem si, že by Jančura chtěl stavět a provozovat VRT nebo i normální železnici

petr.r
Host
petr.r

čd je státní firma 100% vlastněná a řízená státem? Když se tady napíše státní, tak čdáci tě vyvedou z omylu.

Alibaba
Host
Alibaba

Stát má na stavbu, údržbu a provozování dráhy SŽDC s.o. .
Jezdit tam bude ten kdo splní podmínky přístupu na železnici. Nevím, zda se předpokládá, že tam stát prostřednictvím MD objedná dálkovou dopravu, ale u některých linek (které budou využívat v části trasy VRT) si to dovedu představit.
ČD a.s. je akciová společnost, kde 100% akcií vlastní stát. Což je drobný právní rozdíl od vašeho tvrzení.

A.R.
Host
A.R.

Zasáhl, to bez pochyb, ale do své hlavičky.

Dan
Host
Dan

No Leoš s občas pěti tramvajkama a půlmiliardovým dluhem to asi nepokryje…

a8n
Host
a8n

Materiál byl zjevně zaslán na MD 1.4. 🙂

Hanzi
Host
Hanzi

Jestli se to bude stavět jako D11 u Hradce tak se 17 let budete hádat jen pozemky.

Michal J.
Host
Michal J.

Byl bych raději, kdyby se peníze na VRT vrazily na elektrifikaci, zdvoukolejnění a narovnání stávajících tratí (Praha–Liberec, Trutnov–HK–Pardubice–HB–Jihlava, Liberec–Ústí, Vizovice–Otrokovice, Olomouc–Bruntál–Opava) Odstraněním úzkých hrdel ušetříme daleko víc všichni. Ani naše vzory, totiž srovnatelně velké Švýcarsko a Rakousko, žádnou VRT na 320 km/h nemají. Fakt nejsme Španělsko s obří vzdáleností polopouštní krajinou mezi dvě metropolemi.

XXXD
Host
XXXD

Některé tratě respektive jejich úseky určitě důležité jsou a Vámi zmiňované úpravy se na nich dějí nebo plánují, např. úsek Pardubice – HK. Ale jiné úseky, minimálně dle mého názoru, příliš perspektivní nejsou. Anebo jsou výrazně méně perspektivní než stavba právě VRT. Myslím že RS1 – RS4 určitě mají velký potenciál, u RS5 to je asi sporné, už i kvůli tomu, že se zatím neví kudy by na území ČR vedlo. U VRT totiž nejde jen o to, že budou koleje po, kterých budou moc jezdit i rychlovlaky a tak, ale také se tím dost uvolní současná infrastruktura a tím… Číst vice »

Michal J.
Host
Michal J.

Na jednu stranu pláčeme, že tratě v okolí Prahy jsou přeplněné, na druhou stranu přímo v Praze provozujeme hned několik lokálek. Typickým příkladem je trať ze Smíchova do Hostivic, která je i po čerstvé nákladné rekonstrukci dokonce pomalejší než MHD. Rychlost a frekvence spojů na tratích do Boleslavi či do Dobříše je taky k pláči, přitom paralelní silnice praskají ve švech. Právě na příkladu Prahy je vidět, co je skutečný problém. Fakt nevadí, že cesta Praha–Ostrava trvá 3 hodiny (kolik lidí by bylo ochotno zaplatit násobek současného jízdného, aby byla cesta kratší, když mohou ve vlaku pracovat?). Ale co je… Číst vice »

Gwann
Host
Gwann

Pravda pravdoucí.

Ano, musí se posílit příměstská doprava kolem Prahy (směr Kolín i Beroun, trať do Kladna i na letiště, nějak lépe napojit Mělník s okolím a při té příležitosti i Mladou Boleslav, trať na Dobříš ideálně zrychlit a následně protáhnout do Příbrami aj.). Většinu toho VRT nevyřeší.

A souběžně nutno řešit i úzké hrdlo mezi Chocní a MuN, trať v kaňonu Svitavy u Brna, spojení mezi Brnem a Přerovem, lokálku do Zlína aj.

XXXD
Host
XXXD

Ano, VRT by leckde vyřešilo nedostatečnou kapacitu trati. Ale je to to nejdražší z možných řešení. Ano to je pravda, nicméně je to pouze jedna z funkcí VRT. A hlavně nevím jak jinak byste si teď představoval zvyšovat kapacitu Praha-Poříčany, musel byste rozkopat úplně nová nádraží atd. Další věc jsou pak ty lokálky, které jsou v bídném stavu, což je ovšem dáno špatnou údržbou respektive opravou a nejsem si jistý zdali by nalití dalších peněz do těchto tratí vyústilo v něco jiného než další modré zábradlí. A pak zkrátka některé trati jsou trasovány tak, že jsou tam prostě oblouky o… Číst vice »

Paja
Host
Paja

Nebude to taky trochu způsobeno tím, že oni mají Alpy a my Vysočinu? A i trasování VRT přes Vysočinu je už limitující?

Alibaba
Host
Alibaba

Švýcarsko a Rakousko, žádnou VRT na 320 km/h nemají, ale obecně VRT úseky mají. A i další v rámci možností staví. Tady záleží jak chcete vlaky zasadit do systému taktové dopravy.

Jakub Olexa
Host
Jakub Olexa

Rakousko ma useky vrt ba rychlost 250 – 337+ viz rekorf Tauruse..

Y.K.
Host
Y.K.

Švýcarsko i Rakousko ale mají „nížinné podhorské“ koridory které vedou prakricky v rovině a běžně se tam jezdí 200 km/h. U nás se až na výjimky všechny tratě kroutí jako had a jejich narovnávání stojí majlant a přesto není standardem ani těch průběžných 160 km/h. Za obrovské peníze jen minimální přínos co se týče zrychlení cest. Většina současných přestaveb stále zahrnuje úseky pro 120 km/h.

VRT sebere dálkovku z konvenčních tratí a na těch zůstane jen ta místní. A nákladní doprava více než 120 km/h nepotřebuje v současném stavu techniky.

Y.K.
Host
Y.K.

Ještě jsem chtěl napsat, že stavět něco mezi nemá cenu. Upgrade na 200 km/h je super hodnota. Upgrade ze 100 na 120 km/h je skoro škoda peněz a je lepší postavit trať novou a když novou dálkvou trať, tak je opravdu škoda ji neudělat v parametrech VRT pro maximální možnou rychlost.

Michal J.
Host
Michal J.

Souhlasím, že upgrade na 200 km/h je super hodnota, mnohem lepší než upgrade ze 160 na 320 km/h. Upgrady na 120 km/h ze 100 km/h nemají smysl, pokud ovšem nemluvíme o rychlíkových tratích, kde se 40 km jede třeba hodinu.

Michal J.
Host
Michal J.

200 km/h by byla rychlost pro podmínky ČR zcela dostačující. VRT většinu dálkovky z konvenčních tratí rozhodně nesebere (namátkou třeba Vary–Liberec, Cheb–České Budějovice, Hodonín–Šumperk, Trutnov–Kladno, ale také třeba Blansko–Praha, Kolín–Ostrava, Přerov–Praha atd. atd.). I cestující, který bude mít to štěstí, že bude žít někde s dobrým napojením na VRT, si setsakra rozmyslí, jestli si koupí výrazně dražší jízdenku na VRT, aby ušetřil pár korun.

Y.K.
Host
Y.K.

Vy to pořád nechápete. 200 km/je jiste dostačující, ale u nás se na drtivé většině tratí nedá dosáhnout 200 km/h. Prostě jsou tam oblouky o malém poloměru. A když se má stavět nová, souvislá infrastruktura, tak se má stavět na 320 km/h. Nedává my smysl stavět novou infrastrukturu se zbytečně omezenými parametry (aby to zase někdo za 70 let přestavoval 🙂

A čím vyšší rychlost, tím je větší šance přetáhnout cestující z aut (která jezdí řekněme 150 km/h – dle zákona 130 km/h).

LKB
Host
LKB

Michal J: Už jsem odpovídal někomu jinému výše. Z hlediska rozvoje ekonomiky je zásadní, aby lidé mohli cestovat vlakem rychle např. Praha – Brno pod hodinu (nyní 2,5 hodiny). Jednak se v ekonomice zrealizuji transakce, které by jinak nebyly. Ale hlavně rychle cestování ZVYSUJE produktivitu práce, tím pádem i produkci podniku – a nakonec se to projeví tím, ze se lidem zvýší mzdy – nikoli inflačně, ale reálně.

Vy nechcete vyssi mzdu?

Jedine vlaky
Host
Jedine vlaky

Není dobré přestavět ty tratě na 200 nějakou modernizací? Menší města jako jsou Havlíčkův Brod, Přerov, Břeclav, Česká Třebová, Choceň, Opava atd. Nebo města v rozmezí 30 000-50 tisíc obyvatel. Pak budeme zase diskutovat, že proč nenahradíme vlaky autobusy pro tato města? Nevím, jestli se to pro vnitrostátní úseky vůbec vyplatí. VRT výhradně spojí milionová města, a to máme pouze Prahu, možná ještě Brno v pracovních dnech kolem 600 000 tisíc. Záleží na počet cestující.

Flinta
Host
Flinta

VRT hlavně velice podstatně zvýši mobilitu pracovní síly, a to nejen v rámci ČR, ale nejméně v rámci celého středoevropského regionu.

Gwann
Host
Gwann

Mobilitu nejlépe placené pracovní síly.

PetrD
Host
PetrD

Jako milionovou aglomeraci jste zapomněl na Ostravsko

Jedine vlaky
Host
Jedine vlaky

Ostravsko? Milionová aglomerace jsem myslel města aspoň s 500 000 a nad obyvateli, ne nutně milión ale něco přes půl milionů. I když půl milionů je taktéž spadá do milionů.

Paja
Host
Paja

Pak by mě zajímalo jak se vám tam dostalo to „možná Brno“

PetrD
Host
PetrD

Jde vidět, že jste se nenamáhal ani podívat do mapy… Praha rozlohou odpovídá cca území Ostrava, Bohumín, Karviná,Orlová,Havířov,ČT, Třinec, F-M -> stačí spočítat 8 největších měst na tomto území a rázem jste na hodnotě 500 000. Krom Orlové(největší město v ČR bez železnice), jsou všechna tato města napojena železnicí na Ostravu. A krom F-M vše po elektrické trakci.

Dave.exe
Host
Dave.exe

Co mají pořád všichni s tou VRT do Wrocławi? Vždyť tam dnes nejede ani přímý rychlík, ani rychlík s přestupem, jen osobáky jedoucí absurdně dlouho, a ještě jen díky tomu že to vyšlo do oběhu. A autobusů z Prahy tam denně jede asi 5. Opravdu je tohle na VRT?

TPal.
Host
TPal.

Protože tam jezdí docela dost autobusových spojů. 🙂

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Ty zřejmě stejně ani tak hned nezaniknou – maximálně budou mírně přesměrovány. A jak jsou vůbec vytíženy?

MichalM
Host
MichalM

Fakt jich je tolik? Cca. 10 let dozadu nejezdil autobus ani jeden…

X 1
Host
X 1

Dave.exe
Protože z Vratislavy povede přímá VRT do Varšavy. ( o stopro dříve, než z naší strany).
Z Varšavy dále bude Rail Baltica koridor směr Riga, Tallin a možná jednou i tunel do Helsinek.

Dave.exe
Host
Dave.exe

Já nevím, opravdu jsou přepravní proudy ČR – Polsko tak velké? Nebylo by lepší dokopat Poláky ke koridorizaci tratě Lichkov – Wrocław a vést vlaky tudy?

X 1
Host
X 1

Dave.exe
Cílovou skupinou zcela jistě nemohou být jen obyvatelé Prahy, Vratislavy nebo Hradce/Liberce. To by bylo neekonomicky jednostranné zaměření.
VRT do Vratislavy je potreba chápat v Evropském kontextu.
Vezmeme-li v potaz (snad) jednou budoucí trať Praha – Plzeň – Mnichov/Norimberk +jejich přípojné větve, už je to v logice věci (i mapy) příznivější.

DRABADURA
Host
DRABADURA

Přesně tak, toto spojení na Wroclaw je stejně důležité, jako vést VRT do Horní Řitky. To je čistá scestnost.

X 1
Host
X 1

DRABADURA
Tvl. Něco tak natvrdlyho se nevidí často. 😉
Vem si mapu (Evropy!) a
Důležitý je spoj (Švýcarsko) Mnichov – Varšava (ev.Pribaltica, Finsko). Poláci budují trasu z Varšavy do Vratislavi. Takže osa Mnichov – Vratislav. Že v cestě leží nějaká Řitka (Praha), je buřt. 😉

Jan Soukup
Host
Jan Soukup

Předně, také jsem zastáncem výstavby VRT a rovněž nepociťuji finanční nouzi.. Chtěl bych se ale směle zdejších diskutujících typu „já chci VRT“ a „stát stojí za guvno, když doposud VRT nemáme“ optat, za jakou cenu by si tím pak představovali jezdit? V tuto chvíli web DB nabízí ZÁKLADNÍ jízdné ve vlaku ICE v relaci Berlín – Mnichov za cca 7700 Kč. Když úměrně pokrátím vzdálenost a cenu, vychází mi to v našich podmínkách na cenu 4000 Kč za jednu jízdu VRT na trase Praha – Ostrava. A teď otázka, když je cena za vybudování VRT u nás i v Německu… Číst vice »

Dan
Host
Dan

V mém okolí snad všichni vyzkoušeli Pendolino, i když bylo zpočátku o dost dražší než cesta běžným expresem. Někdo zůstal věrný i propříště, někdo si řekl, že ten rozdíl v době jízdy nestojí za rozdíl finanční. Pokud se ale jízdní doba zkrátí na polovinu, spousta lidí si za to ráda připlatí i výrazně. Další přejdou z aut. Navíc celá trasa Praha – Ostrava (nebo aspoň Brno) nebude hotová dřív, než za 20 let, pokud vůbec, a to už bude úplně jiná kupní síla.

Jan Tichavský
Host
Jan Tichavský

Jenže i původní drahé jízdenky na Pendolino nebyly schopny splatit jeho cenu za celou dobu jeho životnosti. Teď se všelijakými slevami a akcemi už vůbec ne. Otázka tedy je jak moc se má železnice dotovat a jestli má rychlá doprava osob vůbec nějaký významnější přínos.

Pavel Novak
Host
Pavel Novak

A počítáte i s tím, že například do Brna se ten vlak otočí dvakrát i víckrát za tu dobu jak Railjet + bude kratší trasa? To vše bude jízdenku zlevňovat.

Pavel Novak
Host
Pavel Novak

Dnes 2,5 hodiny…….tzn. po VRT 2,5 krát víc cestujících a kilometry teď bohužel nedokážu s tou severní variantou moc porovnat, ale mělo by to být samozřejmě kratší.

TPal.
Host
TPal.

To je pravda. Bojím se toho, že tady budou soupravy s uspořádáním 3+2 v Economy třídě.

Martin
Host
Martin

Vlaky budou muset mit stejnou sirku, aby zvladli zajizdet i na konvencni trate. Tedy standardne 2+2..

Daniel Mach
Host
Daniel Mach

Porovnejte, kolik u DB stojí běžná jízdenka Berlím – Mnichov a kolik stojí jízdenka na ICE, a pak porovnejte tento poměr s tím, co dnes stojí běžná jízdenka (beze všech INek a pod.) Praha – Brno a z toho vám vyjde, kolik by to mohlo být u nás. Pokud jízdenka s místenkou je něco přes 300 Kč, tak VRTkou by to mohlo být v dnešních cenách okolo 500 Kč, ale asi ne těch 4.000 Kč, i když při inflaci se může stát cokoli. Také neporovnávám ceny z VRTek v Číně, kdy běžná cena vychází okolo 1,50 Kč na kilometr včetně… Číst vice »

VRT
Host
VRT

V zásadě lze jít dvěma cestami. Udělat z VRT jakási letadla v hladině 0. Cena za jízdenku jako za letenku. Tak jako ve Španělsku, kde se ovšem i tak najdou cestující, kteří to z Madridu (6,3 mil. lidí) do Barcelony (1,6 mil. obyv.) dají: aktuálně 107 € na příští pátek odpol., dá sehnat ale i za 30 €. Při těch 107 € (vzdálenost 621 km) 0,1723 €/km. To dělá u Praha-Ostrava (a dnešních 355 km) 61 €. Best price 20 €. Ta druhá cesta je mít vlaky „v sytému“ tak jako dnes, tedy je jedno, kudy vlak jede a je… Číst vice »

X 1
Host
X 1

Vrťák Máš naprostou pravdu. Zrovna na příkladu Španělska, si můžeme ukázat, jakou cestou NEJÍT. Vysokorychlostni tratě staví stát, jako službu občanům. Stejně jako dálnice, nemocnice, školy, univerzity, domovy důchodců aj. Jsou to prvky které se NIKDY nezaplatí. Ovšem ze své prosté existence přinášejí užitek obyvatelstvu a státu. Mnohdy i s mezinárodním presahem. Pokud je VRT dobře navržena, tedy jako UNIVERZÁLNÍ, s dopravou osobní i nákladní, tak si sama dokáže vydělat na provoz, údržbu i následnou modernizaci (30let). Pokud se bude chtít při výstavbě šetřit a postaví se tobogán (přes 40 promile Ķöln – Frankfurt), tak si nevydělá ani na vlastní… Číst vice »

AAA
Host
AAA

Vysokorychlostni tratě staví stát, jako službu občanům. Stejně jako dálnice, nemocnice, školy, univerzity, domovy důchodců aj. Jsou to prvky které se NIKDY nezaplatí.

Stát není žádný hodný strýček co tahá peníze z kapes, stát má jenom ty peníze, které vybere na daních nebo na jiných poplatcích popř. si je napůjčuje. Takže ve výsledku vše výše uvedené zaplatí daňoví poplatníci. Jde jen o to, kolik toho zaplatí i ti, kteří to třeba nikdy nevyužijí.

Paja
Host
Paja

To ale není o VRT ale o (sociálním) státu obecně. Každej může říct, že stát utrací jeho peníze za věci, který on nepotřebuje/nechce/nesouhlasí s nima.

...
Host
...

Tak. Dejme lidem vybrat. Kdo chce VRT, dálnice nebo třeba univerzity, nechť na ně poskytne nějaký dobrovolný dar. Kdo nechce, ten nechť je (ze snížených) daní nefinancuje. A uvidíme, jak moc to ve skutečnosti chtějí lidé a jak moc po tom touží pouze úředník s politikem. Takhle, když lidem vezmeme peníze, naházíme je na jednu hromadu a pak se rozhoduje, kolik kam, tak nevíme, čemu by opravdu dali lidé přednost, kdyby se mohli rozhodnout svobodně sami.

Martin
Host
Martin

No predevsim lze mit i premiovou tridu typu letecke dopravy a s lepsim komfortem, a ekonomickou s nizkou cenou… ale to uz je na dopravcich,…

Petr
Host
Petr

Uvádíte jako příklad Německo, ale zkuste se podívat na Francii. Např. Paříž – Bordeaux, základní jízdenka na zítřek něco přes 100 €, nevratná jízdenka za 44 €. A to je 600 kilometrů přes celou zemi, které ujedete za 2 hodiny! Pokud jde o kratší trasy, třeba Paříž – Lille, tak jízdenka s odjezdem na hned je obvykle 30€. To mi přijde vyloženě jako lidovka, a to se bavíme o Francii, kde je kupní síla trochu jinde než v tom našem banánistánu.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

„a to se bavíme o Francii, kde je kupní síla trochu jinde než v tom našem banánistánu.“
Ale někdo tu VRT musí (resp. ve Francii musel) zaplatit, přičemž cena takové stavby je „plus mínus“ podobná v obou zemích, ale kupní síla stále nikoli – Francie na ty stavby finance měla a Francouzi mají i na jízdenky za francouzské ceny, ale my zatím ani nemáme dost peněz na výstavbu, ani kupní sílu na „francouzské“ ceny těch jízdenek.

AAA
Host
AAA

Francie na ty stavby finance měla

no, při pohledu na jejich státní dluh ….

Petr
Host
Petr

Já narážím na to, že si právě myslím, že i na „francouzské“ ceny jízdenek kupní sílu máme. Když si vezmu, že do Budapešti (stejná vzdálenost jako Paříž-Bordeaux) platím za akční jízdenku 700 Kč a kodrcám se 7 hodin, radši bych zaplatil těch francouzských akčních 44€ a jel 2 hodiny.

VRT
Host
VRT

Když přestanem platit důchodcům výlety vlakem, hned na výstavbu bude 😀

Souprava
Host
Souprava

Režimka tam nebude muset platit, tak jste proti… nepřekvapilo.

Sandokan
Host
Sandokan

Pokud mají být náklady ve stejné výši jako v německu a cena služeb stejná jako v německu, pak chcu taky výplatu jako v neměcku a tahle debata se stane bezpředmětnou.

Flinta
Host
Flinta

Přemýšlíte v relaci současných cen a platů. Podívejte se, jakým způsobem trh zatočil s cenami letenek. Obdobný vývoj se dá očekávat s růstem nabídky i u VRT. Navíc se dá očekávat i růst mezd v ČR.

K.L.
Host
K.L.

Kdyby jízdné Praha-Ostrava stálo 4000 Kč,jak píše pan Soukup,tak by s tím jezdili jen ti cestující,kterým cestu platí firma. Ti kteří si to platí ze své kapsy by raději jeli o hodinu déle za tři stovky normálním rychlíkem.

VRT
Host
VRT

Přitom ta nabídka lowcost/platí firma už je dneska. Můžu jet s Leošm v Economy ale může taky sedět v Premium nebo v 1. Pendolina. Každopádně je asi nutné oddělovat vlaky a infrastrukturu. Že na té VRT budou jezdit i normální vlaky*, je jasné i těch zadání studií.
* nemyslí se 810,814, B a další kousky z vrakoviště.

Paja
Host
Paja

V době funkční VRT to budou, doufejme, už pečlivě opečovávané muzejní kousky 🙂

jan
Host
jan

Tak teď byly peníze, ale nejsou projekty. Pak budou projekty nebudou peníze. Mě trochu přípomíná prioritně neúčelné plánování. Že prostě v žádném plánu není Čelakovice, Škoda, případně Turnov.
V rovině, za pár desítek mld. Radši budou pseudosoutěžit infrastrukturně nefunkční rychlíky. Pak jsme o nefunkčním spojení na Liberec, Českou Lípu, Krkonoše.. Blbých 30 mld. Ale budeme stavět nepotřebné ústí, scifi Přerov Ostrava (Ačkoliv Přerov Hranice by bylo fajn zrychlit)..
Nebo zcela chybí funkční alternativa Kolín Havlíčkův Brod.

A.R.
Host
A.R.

V roce 2025 má začít stavba? No…, abychom se náhodou neunáhlili… 😛

VRT
Host
VRT

Před pár lety i lidé od dráhy mluvili o chimérách a daleké budoucnosti. A ona je tu, mrška jedna. Vzhledem ke stavu rozpracovanosti celého projektu je to zahájení 25 opravdu velmi optimistické. Navíc tam pořád sedí Sosna, takže… Každopádně tyto výjezdy jsou poměrně nejzásadnější. Bohužel je skoro jasné, že VRT povede horem. Bude tedy problém s kapacitou (rychlostí) do Benešova na 220/1 a Jihlava může na VRT zapomenout. A Wie-Ber budeme jezdit úvratí. Na druhou stranu je pravda, že se tak otvírá možnost mít i RS1 i pro nákladní dopravu. Což jistě potěší i pana Sládka. Z Běchovic bude nutné… Číst vice »

ApolloXI.
Host
ApolloXI.

Více se snažte a místo Sosny tam můžete sedět Vy. A my pak tady budeme kritizovat nebo chválit 😀

VRT
Host
VRT

Díky za názor a posílám klíčenku.

ApolloXI.
Host
ApolloXI.

To je jediné, co totiž umíte – krafat a posílat klíčenky 😀

VRT
Host
VRT

A co něco k tématu by nebylo? Tohle opravdu jen dokazuje vaši nevysokou inteligenci a nulový rozhled a vzdělání… Tak zkuste ukázat že se mýlím. Zkuste napsat něco konstruktivního k tématu!

a8n
Host
a8n

Ve druhé větě máte chybu, mělo tam být mou.

Skinheads & Punks united
Host
Skinheads & Punks united

I Vlašim, Humpolec, Pelhřimov, Třebíč, Znojmo, Budějovice na Brno..Tady zase někdo musel myslet, klidně bych si raději počkal, když by to bylo spodem.

Vojta
Host
Vojta

Spojka do Jihlavy od Brna může (měla by) být i u severní varianty – někde u Stříteže, od Prahy se může na Jihlavu jezdit přes Havlíčkův Brod. Navíc i rekonstrukce tratě Brno (resp. Zastávka) – Třebíč byla osekána z ohledem na to, že spojení Brno – Jihlava bude řešeno pomocí VRT. Nevyužití této blízkosti by bylo trestuhodné.

Martin
Host
Martin

ty uvrate budou dve, v Praze i v Brne…

Partneři



CSCARGO