Průvodčí, nebo strojvedoucí? ČD vysvětlují, kdo obsluhuje lanovku
Nehoda lanovky na Ještěd. Pramen: Drážní inspekce
Provoz lanovky zajišťuje strojník. Průvodčí je v kabině i kvůli možné evakuaci. Provoz lanovky se obnoví až po vyšetření nehody.
Při té rychlosti neměl ten strojvůdce šanci… https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3396704-pruvodci-jestedske-lanovky-mozna-nemel-dost-casu-zareagovat-mysli-si-nekteri-fyzici Podle odborníků je možné, že hned po přetržení tažného lana průvodčí upadl na zem, a nemohl tak na záchrannou brzdu dosáhnout. „To přítažné lano zhouplo kabinu směrem nahoru, a teprve vzápětí začala gravitací klesat dolů. S velkou pravděpodobností se vám podlomí kolena, protože to s vámi praští o zem,“ míní učitel fyziky a odborný lektor Martin Gembec. Kabina zřejmě dosáhla rychlosti až 170 kilometrů za hodinu … :-/ „Kabina, která jede dolů, při přetržení lana ještě více zrychlí, a mělo by dojít k brždění. Může dojít k jejímu zhoupnutí a ztrátě stability… Číst vice »
Jo, někteří by si mohli zjistit pár základních faktů, než něco napíšou. Podobně, jako jsem se nedávno dočetl o uvažovaném snížení rychlosti na 30 v „obytných zónách“, přitom už od jejich zavedení v nich platí 20.
Obytná zóna tak jak jí vidí EU (u nás by šlo spíše o zastavěné území obce) je něco jiného, než naše obytná zóna označená značkou IZ5a a již z logiky věci vyplývá, že snížení z 20 na 30 je nesmysl. Je třeba to chápat tak, že tento pojem byl převzat ze zahraničí. Máte to to samé jako s evropskou definicí mokřadu kdy za mokřad lze považovat po dešti každou louži. Chybou je, že již na počátku by si měl někdo ověřit,, co který pojem znamená v jednotlivých státech a jaké tam jsou definice.
Bylo by hezké mít na Ještědu nové, moderní, krásné a bezpečné lanovky nebo třeba opravené stanice, horní i dolní. Kdekoliv ve světě by to co tam je teď ani snad nemohlo vyjet.. když ne kvůli bezpečnosti, tak i kvůli estetickým důvodům.
jestli to je nebo není bezpečné, neumím posoudit.
ale co je na tom tak strašná vizualní tragedie, to fakt nevím.
A platit 20 euro za zpátečku jak v Rakousku. Ano privatizujte to. Jasně. Bude mít monopol soukromník. A bude no.. Vyřešené. Vaše kapsa to „lehce“ pocítí. Budete ze slzou vzpomínat.
„Kdekoliv ve světě by to co tam je teď ani snad nemohlo vyjet.. když ne kvůli bezpečnosti, tak i kvůli estetickým důvodům.“ 1.To, že je něco vyrobeno před mnoha desítkami let ještě neznamená, že je to nebezpečné. Pokud jsou pravidelně kontrolovány a měněny důležité komponenty na nichž závisí ona bezpečnost, tak jedinými faktory které mohou ovlivnit onu bezpečnost je vytíženost a tedy zatížení, povětrnostní podmínky a nebo kvalita materiálu u nových komponent, která co si budeme povídat jde již mnoho let u spousty věcí do kopru. 2. To si skutečně myslíte, že něco musí být krásné, aby to lidé rádi… Číst vice »
Jako takhle, ad2: něco dost podobného už lidi říkali, když vyhořel původní hotel na Ještědu…čímž chci říct, že ne nutně něco nového je horší než to staré, ale stejně tak naopak. Problém bych viděl spíš v tom, že častokrát byť funkčně udržovaná, tak ale vizuálně zanedbaná věc prostě nebudí důvěru. A upřímně řečeno třeba vzhled stanic na Ještědu fakt nic moc
Lanová dráha patří mezi určená technická zařízení (UTZ), jejichž provozování je svázáno s pravidelnými prohlídkami / revizemi prováděným revizními techniky „s kulatým razítkem“ (podobně jako revizní technik elektro / plyn). O všem se vedou podrobné zápisy, jsou vyhotovovány revizní protokoly.
Jak zaměstnanci provozovatele, tak „nezávislý“ revizní technik nemají motivaci něco neudělat nebo přehlížet …
Tragické je, že se událost odehrála „poslední“ den provozu před plánovanou pravidelnou revizní přestávkou …
Na výsledek vyšetřování bude třeba čekat několik měsíců.
Závěr může být děsivý – ani návazně provedená revize by tragédii nezabránila …
Viz nehoda lanovky v Tatrách 1992 :
https://myhornanitra.sme.sk/c/6209998/pred-dvadsiatimi-rokmi-zabila-lanovka-styroch-chlapcov-z-hornej-nitry.html
Hlavně, že těm lidem v té Itálii (hora Mottarone) zachránilo život to, že byla ta lanovka nová, moderní, krásná….
Nicméně její princip je stejný jako na Ještědu, což platí o stovkách dalších lanovek na světě, které nepadají každý den.
V té Itálii hned po té havárii zatkli tři lidi včetně majitele lanovky. Asi věděli proč…
Otázka, zda něco nezměnila třeba rekonstrukce/modernizace. Jestli nebylo lano nějak jinak napnuté. Zda nebyl měněn typ uchycení do kabiny tažného lana.
Já přemýšlím jiným směrem. Nikdy bych si nemyslel, že může mít „běžný“ vítr takovou intenzitu, že převrátí nákladní automobil. Pokud je něco více namáháno, tak to často odejde rychleji To je třeba důvod proč se u automobilů a jejich kol řeší ET. Je frajeřina mít kola vylezlá z karoserie, ale to, že je pak daleko větší páka a pružina ,tlumič atd. je více namáháno je holý fakt e bezesporu vede k rychlejšímu opotřebení či defektům. Jiným otázkou je kvalita výrobku a jeho materiálu a následné rychlejší opotřebení i při povoleném zatížení. Moje laická otázka-a budu rád, pokud mi někdo znalý… Číst vice »
Tento typ lanovky se dvěma velkými kabinami je dnes už překonaný.
resp. pouziva se jen na nejake opravdu velehory.
Ale kecy. Aiguille du Midi, že.. Tam by natáhli kolotoč..
Jistě, proto se vyskytuje v každym alpskym středisku 😀
To lano tam nepěkně visí 🙁
Tady pohled odspoda:
https://www.windy.com/cs/-Webkamery/%C4%8Cesko/Northeast/Liberec/Je%C5%A1t%C4%9Bd-ski-jumping-hills/webcams/1583606497?50.735,14.949,13
Ještě by možná stál za vysvětlení i ten „přednosta lanovky“…
třeba něco jako ředitel autobusu
Jste mě dostal.“Nákl.Vl. Vlak je hrozně dlouhý, každý si myslí, že už je konec a ještě tam vzádu….Von mě sem poslal jednou -ve středu vodpoledne to bylo- lokomotivu vobráceně ,uhlím napřed. A to se nedělá“. Díky za tip na zpříjemnění večera klasikou.
V době před „listopadem 1989“ tam byl náčelník lanové dráhy, tak jako stanici „velel“ náčelník stanice, lokomotivnímu depu náčelník lokomotivního depa …
Po „revoluci“ se funkce náčelník přejmenovala na přednosta, tak jako tomu bylo „před Vítězným únorem“ (viz např. film Přednosta stanice).
Z náčelníka lanovky v provozu ČSD / ČD se stal „přednosta“ lanovky.
Zprivatizované lanovky mají obvykle „vedoucího“ ….
Zeptám se – budu rád, když mi někdo opravdu znalý odpoví. V některých zprávách se mluví o dvou lanech (nosném a tažném), v některých o třetím – přítažném – to má spojovat obě kabiny. Na jakékoliv fotce na netu (před nehodou) však vidím jen dvě (v každém směru). Je tam tedy to třetí? Proč není vidět? Teoreticky, pokud má za úkol zajišťovat vzájemnou polohu vůči druhé kabině (a je-li vedeno přes kladku v horní stanici – nevím – domnívám se) – tak mělo svým způsobem zafungovat jako brzda (táhlo spodní obsazenou kabinu) – Toto třetí lano se též přetrhlo? Spodní… Číst vice »
Rozhodně nejsem znalý, ale chapu to takhle -dvě nosná lana pro každou kabinu jedno, pak polovina „smyčky“ přes horní stanici jako lano tažné, druhí polovina smyčky přes spodní stanici jako lano přítažné..
Ano… dvě upřesnění. Není to smyčka, ale dvě samostatná lana, každé samostatně ukončené a uchycené k závěsu kabiny. (není zde tedy záplet lana). A pak tažné je to lano, které vede přes poháněný lanáč, což v případě Ještědu je shodou okolností to, které prochází horní stanicí, protože tam je zde umístěný pohon. Přítažné je to, co vede přes stanici bez pohonu (zde tedy spodní stanice). Mohlo by to ale zřejmě být i opačně, pokud by pohon byl ve spodní stanici. V zásadě by to mohlo fungovat i bez přítažného lana, ale pak by kabina jedoucí dolů sjížděla pouze vlastní vahou… Číst vice »
Díky moc.
Díky moc, trochu jsem si to myslel.
A také existují lanové dráhy se dvěma nosnými lany pro každou kabinu …
Nosná lana jsou něco jako „kolejnice“, jsou výrazně silnější (50 mm), nepohybují se a a po každém jednom jezdí jedna z kabin.
Tažné lano je slabší (22,3 mm) „ovinuté“ kolem horní stanice a na každém z jeho konců je zapojena kabina (tedy nesjede po nosném laně dolů pod kopec). Přítažné lano doplňuje smyčku, spojuje kabiny přes dolní stanici, kde se i systém napíná závažím.
Na fotkách jsou vidět nosná lana (neporušená) a občas zbytky tažného a přítažného lana, ale je většinou spadlé na zem, tak není moc patrné – nicméně najít se dá na spoustě fotek po události.
Jinými slovy, přítažné lano nemůže nic zastavit, vede od kabin pod kopec, zřejmě je tam kvůli snížení průvěsu tažného lana (umožňuje stálý tah), možná pro ideálněšjí překonání opěry, ale nic „na něm nevisí“.
Oprava: zrovna na mnou zmíněném snímku je v tom průvěsu vidět kabina.
Z tohohle úhlu pohledu je občas něco vidět. Každopádně si člověk uvědomí tu výšku.Ideální přepnout na 30 dní zpět a nyní dát 5 dní před. To jedno lano je tam nějaké hrozně prověšené. Jindy tam jsou vidět až 4 lana (asi podle polohy kabin)
https://www.windy.com/cs/-Webkamery/%C4%8Cesko/Northeast/Sv%C4%9Btl%C3%A1-pod-Je%C5%A1t%C4%9Bdem/Je%C5%A1t%C4%9Bd/webcams/1566000587?50.711,14.975,13,m:e3Gagz7
Pochopitelně je prověšené, když je smyčka někde přetržená. Prostě spadlo gravitací na zem.
Tak pokud bylo lano jen 3 roky staré a jeho poslední defektoskopická kontrola proběhla 2020 a další byla plánovaná na 2022 tak je to hodně zvláštní. Asi nejzvláštnější je to, že k pádu došlo pouhý den před plánovanou odstávkou.
Termíny prohlídek a revizí „určených technických zařízení“ (UTZ) jsou stanoveny „zákonem“ …. pro jednotlivé typy zařízení ….
Napsal jsem nepřesně. Kontrola dle mluvčího ČD proběhla 2020 a ta na rok 11/2022 byla doporučena. Vycházím z veřejně dostupných informací. Jistě se může stát, že k defektu dojde krátce po provedení kontroly a pak může být rok dost dlouhá doba na to, aby tento defekt stal ohrožením .Pak je nutno se ptát, zda by nebylo vhodné zkrátit interval těchto kontrol. Pokud přemýšlím nad tím, co mohlo interval zkrátit napadá mě snad jen v poslední době větrné počasí. https://ekonomickydenik.cz/kabinova-lanovka-na-jested-obnovi-provoz-nejdriv-za-mesic/ 21.10.2020 „Mimo provoz je lanovka od úterý kvůli silnému větru. Jeho rychlost na horní stanici přesahuje 72 kilometrů v hodině, přípustných… Číst vice »
Z nějakého TV dokumentu o lanovkách (nebo něčeho podobného) si vybavuji, že pomocí čidla se kontrolovala i délka lana, které se vlivem namáhání na tah přirozeně prodlužuje a když dojde k překročení toleranční hodnoty prodloužení, musí se lano „zkrátit“ o prodloužení … hodnota v řádu jednotek centimetrů.
na tom neni nic zvlastniho.
to je proste jen nahoda
To mu se říká pech. Jednou máte kliku, že se při kontrole najde něco nečekaného co viselo na vlásku, tady něco „ruplo“ den před prohlídkami. Svět není spravedlivý, dávka štěstí je také potřeba.
Otázka je, jestli by se na tu závadu vůbec přišlo při té revizi…
Tak zatím nevíme jaká závada to byla, kromě faktu, že se něco utrhlo.
Jeví se to jako vytržení tažného lana z koncovky na závěsu kabiny. Takže spíš špatná technologie při montáži před lety.
Mě to také připadá jako závada u koncovky či v ní, ale její detail jsem neviděl, tak zatím v tomto dále nespekuluji.
V úterý bylo pár záběrů a slov ve zprávách ČT. Ale už taky čekám s čim přijde DI, jen to zas bude trvat ..
Tady v desáté minutě.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/221411000111102/
Murphyho zákony platí bez výjimky.
Tady je vidět zhoubnost umělé přezaměstnanosti ve státním molochu. Např. v Alpách kabin o takovéto a větší kapacitě jezdí nespočet a v málokteré je nějaký průvodčí, což by při včerejší nehodě znamenalo, že by nedošlo ke zcela zbytečnému úmrtí člověka.
Lanovku na Ještěd jsem měl vždy spíš za jakousi památku či kuriozitu, kde udržování historického počtu lidí až tolik nevadí.
A kdo v těch vámi vybájených lanovkách bude organizovat evakuaci cestujících …. ten průvodčí je tam i za tímto účelem …
Zvedni se z brlohu a vyjed se podívat do světa, ale bacha, na režijku se tam nepodivas.
Na Ještědu jsem byl podle razítka 8.3.1986 …
Nejede přímo v té kabině, ale jeden „naháněč“ lidí do kabiny stojí v dolní stanici a druhej, pro změnu „vyháněč“, stojí v horní stanici. A když se to rozjede, tak z „naháněč“ přejde na druhou stranu a se stane se z něj „vyháněč“, analogicky se to děje i nahoře… 🙂 A jsou i lanovky, kde ten človíček jezdí nahoru a dolů, jako na Ještědu. Toto se děje spíš v letní sezóně. Ať počítám, jak počítám, dojdu ke stejnému počtu lidí, jak v Alpách, tak na Ještědu…
A pak ještě existují lanovky „bez naháněče“. Např. samoobslužná pozemní v Crans Montaně, kde jsou u zastávkové jízdy „zastávky“ na znamení jako ve vlaku / MHD.
Podobných lanovek „bez naháněče“ jsem ve Švýcarsku obrazil několik … On tam není ani strojník, všechno řídí počítač …
lanovka na jested je totiz lehce predpotopni, koncepce z 30.-40. let, rekonstrukce transportou pred 50 lety…
nebo by to třeba taky znamenalo, že i ta spodní kabina skončí rozlámaná na kusy po nárazu do spodní stanice.
fakt namotat do havárie lanovky přezaměstnanost v ČD…může jen osoba se svérázným uvažováním
Mně osobně nejvíc překvapil fakt, že nouzovou brzdu kabiny musí aktivovat průvodčí. Čekal bych, že v roce 2021 bude automatická, případně možností, ale ne nutností aktivovat ji ručně.
V roce 1975 to mohlo být jinak.
V roce 1975 stála spousta výškových budov, v nichž jezdil nahoru a dolu bezpečnostní výtah. Jeho podstatou je samočinná brzda reagující na přerušení tahu lana.
Předpisy mohly být jiné… nicméně wiki: V roce 1853 představil[zdroj?] Elisha Otis bezpečný výtah, s pojistkou, která zabrání pádu kabiny při přetržení lana.
Přesně tak, tohle jsem měl na mysli.
Jenže lanovka není výtah…
Princip bezpečnosti by měl být stejný.
Naopak je to funkčně úplně to samé, liší se jen úhel. Visíte na laně a musíte myslet na možnosti, kdy lano selže.
U starších výtahú v panelácích, bylo pomocné lanko, ukotvené na závěsu kabiny. Toto lanko bylo vedeno ve strojovně přes kladku, spojenou s kolem upraveným jako mnohoúhelník. Po tomto kole se pohybovala páka s kolečkem, s nastavitelným perem s nastavením přítlaku. Při vyšší rychlosti kabiny i přetížením, došlo k odskočení páky a zablokování lanka, kabina se zasekla na vodící liště a vypnul spínač krozvaděči výtahu . Pro revize byla na kole i menší kladka, lanko se převěsilo a prázdná kabina musela zastavit. Pokud nezastavila, povolilo se péro páky. Při vyprošťování osob se tahem nosného lana kabina odblokovala
Z dávné doby studia na strojárně si pamatuju, že nám říkali, že pro výtahy se používá koeficient bezpečnosti 5-10.
Tzn. že lana jsou počítána na 5-10x vyšší zatížení, než je maximální povolené zatížění výtahu (což samo o sobě značně zvyšuje bezpečnost výtahů).
Ani nevím, jestli je to pravda (ale pan profesor zněl přesvědčivě) a zajímalo by mě, jak to má lanovka …
To bude podobné. Problém lana je, že se většinou nepřethne kvůli prostému přetížení, ale kvůli nějakému hlubšímu problému.
Nám totéž říkali na průmyslovce … když jsme v technickém kreslení (na rýsovací arch / pauzák) měli něco vypočítat a pak nakreslit ….
Například „nádražní“ mobilní plošiny pro nakládání/vykládání vozíčkářů do vlaku (žlutá od švýcarské firmy Mirolift) má koeficient bezpečnosti 4.
A to se jedná o základní „mez“ zatížení 250 kg (5 pytlů brambor / cementu) – reálně bezpečné na 20 pytlů …
tak ono je to asi zachováno jako retro, což není vždy naprosto super z hlediska bezpečnosti. To je jako, když dnes člověk vezme na projížďku Š1000MB. Retro dobré, ale bezpečnost někde jinde.
Jen trochu. I technika může selhat (navíc čím složitější, tím více je toho možností). Otázkou je, co přesně selhalo zde, a zda by tomu výměnou za hypermodernu bylo předejito. Absolutní bezpečnost neexistuje, i otupená ostražitost je mrcha. Na té silnici ovšem dnes více než dříve hrozí „srážka s tankem“. U této lanovky se vnější okolnosti prakticky téměř nezměnily.
Jaksi ale přehlížíte fakt, že prvky na kterých bezpečnost stojí byly poměrně nové v řádu jednotek let (lana atp). Tohle fakt nejde srovnávat s autem.
Jediné co stojí za pochybnosti je brzda s obsluhou, ale to klidně může někdo navrhnout i pro novou lanovku.
To pochybuju že by DÚ schválil. A pochybuju že by tam automatická brzda nebyla, jen z nějakýho důvodu nezafungovala.
Tak jistě, chtěl jsem tím prostě říci, že bezpečnost lanovek je obecně v něčem jiném než že je nová. Roli hrajou revize, redundance, dodržování bezpečnostních postupů atp… I nová lanovka má za dva roky papírově propadlá lana. Pochopitelně současní výrobci se snaží uplatnit poznatky z nehod do nových technologií a automatizovat je, tak to obecně je bonus nové lanovky (ale neplatí to bohužel na 100 %).
Mmch by mě zajímalo, jak moc složité by bylo udělat „retrofit“ automatické brzdy pro původní běhoun.
Taky by, předpokládám, že nejen mne zajímalo, jak je to s nouzovým zastavením kabin lanovky, konkrétně té na Ještěd. Můj tip je, že je možné jak ruční, tak i automatické nouzové zastavení, a že zmínky o tom, že na Ještědu nebylo automatické zastavení kabin lanovky, jsou jen „informační šum“.
Spíše by mělo být řečeno – dokud nebude osazeno nové lano ….
Pokud vám to lano někdo nebo spíš něco přefikne, můžete ho tam dávat každý týden. Lano se nemůže jen tak přetrhnout. Proto se tam to lano dává. Kdyby stačil drát, bylo by to levnější. 🙃
Ano, je potřeba zjistit příčinu přetržení lana, aby se ze stejné příčiny havárie po čase neopakovala. Zjevně nešlo o to, že nebylo včas vyměněno a bylo příliš staré.
Jen tak ne, ale „ono“ se přetrhlo …
Lano se tam nedává proto, aby se nemohlo jen tak přetrhnout … tažné lano se tam dává jako nezbytná součást … Lano je spleteno z drátků ….
A nebude potřeba i nová kabinka?
Bude. Jak jste to poznal? 🙂
Ale vážně – někde jsem to v nějakém dnešním článku i četl, že jedna z věcí, co bude k obnovení provozu třeba, je nová kabina. Tu starou by asi nezvládli vyklepat ani v LLL Lanovky…
Někdy vloni zde byl článek o větší opravě jedné z kabin a vyzníval tak, že jedna kabina se vrací po opravě do provozu a naopak jiná bude na opravu odeslána, ptám se jako neznalý a možná napíšu hloupost, ale nemají náhodou nějakou rezervní, která je mimo tu opravu někde uskladněna?
JJ, taky jsem na ten článek koukal. A přemejšlím, která spadla. jestli měněná, nebo původní.
Kabiny jsou, nebo byli donedávna tři. Vždy se jedná odeslala na revizi a opravu, další dvě sloužili na dopravu.
byly a sloužily, prosím… 🙁
Shoda podmětu s přísudkem věc neznámá ….